Biologie: Tkáně a Epitely

Tkáně

• Tkáně představují soubory buněk sdílející společné vlastnosti: stejnou hlavní funkci, tvar a původ.
• Existují čtyři základní typy tkání: epitely, pojivové tkáně, svalová tkáň a nervová tkáň.

Epitely

• Epitely se vyznačují těsným uspořádáním buněk s minimálním mezibuněčným prostorem.
• Tvorba epitelů: Pokrývají povrchy (např. kůže) nebo vystýlají dutiny (např. trávicí systém).
• Dvě hlavní kategorie epitelů:
  • Jednovrstevný epitel: Tvoří jej jedna vrstva buněk, dělí se na plochý, krychlový a válcovitý.
  • Mnohovrstevný epitel: Tvoří jej více vrstev buněk.
• Fungy (role) epitelů:
  • Krycí epitel: Zajišťuje ochranu orgánu a hladký povrch (např. vnitřní povrch cév).
  • Resorpční (vstřebávací) epitel: Obsahuje mikroklky, které zvětšují vstřebávací plochu (např. stěna tenkého střeva).
  • Žlázový epitel: Produkuje specifické látky (např. trávicí šťávy, hormony, pot, mléko).
  • Řasinkový epitel: Obsahuje brvy, které transportují částice po povrchu (např. transport hlenu v dýchacích cestách).
  • Smyslový epitel: Obsahuje smyslové buňky spojené s nervy (např. sítnice v oku).

Pojiva

• Pojiva se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty.
• Mezibuněčné prostory mezi buňkami jsou značné a vyplněné mezibuněčnou hmotou.
• Množství mezibuněčné hmoty definuje vlastnosti dané tkáně a vzniká činností pojivových buněk.
• 3 typy pojiv:
  • Vazivo:
    • Měkká tkáň s nepravidelnými buňkami v rosolovité základní hmotě.
    • Obsahuje vazivové fibrily: kolagenní a elastické.
    • Vazivové buňky mohou hromadit tuk (tukové buňky) nebo barvivo (pigmentové buňky).
    • Histiocity: Aktivní buňky s fagocytovou funkcí v blízkosti cév.
    • Žírné buňky: Obsahují heparin, brzdící srážení krve.
    • Vazivo je prokrveno a dobře se hojí.
    • Tvoří výplň dutin (např. kostní dřeň), škáru v kůži, zásobní tukovou tkáň a šlachy.
    • Vazivo je pružné, odolné vůči ohybu a tahu.
  • Chrupavka:
    • Pevná, bílá/nažloutlá tkáň.
    • Obsahuje chondrocyty v pevné základní hmotě.
    • Má malou mezibuněčnou hmotu.
    • Je pružná a pevná (odolává tlaku).
    • Povléká kloubní konce kostí a nachází se v hltanu, předních koncích žeber, meziobratlových ploténkách, průdušnici, průduškách, přepážce nosu a ušních boltci.
    • Chrupavka nemá cévy, řezné rány se nehojí.
  • Kost:
    • Tvrdá pojivová tkáň z osteocytů a tvrdé mezibuněčné hmoty.
    • Mezibuněčná hmota obsahuje fosforečnan a uhličitan vápenatý a protein ossein.
    • Během života kosti zesilují a stávají se méně pružnými (křehké ve stáří).
    • Kost je prokrvena, rány se dobře hojí.
    • Dva typy:
      • Kompaktní: Tvrdá, pevná vrstva kostní tkáně.
      • Spongiózní (houbovitá): Odlehčená vnitřní výztuž kostí s dutinkami vyplněnými jinými tkáněmi.
  • Zubní tkáň:
    • Sklovina: Nejtvrdší tkáň těla, chrání zub před opotřebením.
    • Dentin: Pružná vrstva pod sklovinou s mikroskopickými kanálky vedoucími k nervům.
    • Zubní dřeň: Měkká tkáň uvnitř zubu, která obsahuje cévy, nervy a buňky.
    • Cement: Pokrývá kořen zubu a spojuje jej s kostí.
    • Periodontální vazivo: Vazivová vlákna mezi cementem kořene a kostí, zajišťující stabilitu zubu.

Svalová tkáň

• Tvorbu svalové tkáně tvoří protáhlé buňky, schopné kontrakce (smršťování).
• Existují tři typy svalstva:
  • Hladké:
    • Tvořeno jednojadernými buňkami s myofibrilami.
    • Tvoří stěny většiny trávicího systému, dělohy, močového měchýře a je rozptýleno v kůži.
    • Nepodléhá vůli, je intervováno vegetativními nervy.
  • Příčně pruhované:
    • Složeno z mnohojaderných svalových vláken s myofibrilami složenými z bílkovin.
    • Podléhá vůli, je ovládáno míšními a mozkovými nervy.
    • Tvoří svaly kosterní, jazyka a hltanu.
  • Srdeční:
    • Příčně pruhované, ale jednojaderné až dvoujaderné buňky propojené šikmými můstky.
    • Rytmicky se smršťuje nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy.

Nervová tkáň

• Základem je síť neuronů (nervových buněk), propojených pro vedení vzruchů.
• Mezi neurony je neuroglie, která vyživuje neurony, odstraňuje odpad a chrání dlouhé výběžky neuronů (myelinová pochva).
• Neurony se vyznačují tělem a výběžky:
  • Dendrity: Krátké vstupní výběžky přijímající vzruchy.
  • Neurity: Dlouhé výběžky (nervová vlákna) s synapsemi na koncích, které předávají vzruchy dál.
• Nervové buňky se dělí pouze během nitroděložního vývoje.
• Zničené neurony se nenahrazují, ale přerušená nervová vlákna můžou srůstat.