Fonologická Stylistika - Czech Linguistics PDF

**[FONOLOGICKÁ STYLISTIKA]** \- zabývá se výběrem a uspořádáním jazykových prostředků -- neobvyklá spojení **1. Využití expresivity, neobvyklé konfigurace slov** \- na stylistické výstavbě promluvy se podílí plán: 1.) lexikální 2.) gramatický 3.) zvukový \- **zvukový plán je tvořen:** *1.) se...

**[FONOLOGICKÁ STYLISTIKA]** \- zabývá se výběrem a uspořádáním jazykových prostředků -- neobvyklá spojení **1. Využití expresivity, neobvyklé konfigurace slov** \- na stylistické výstavbě promluvy se podílí plán: 1.) lexikální 2.) gramatický 3.) zvukový \- **zvukový plán je tvořen:** *1.) segmentálními jednotkami* -- tzn. fonémy *2.) suprasegmentálními jednotkami* -- z nichž nejvýznamnější jsou dynamické a melodické prostředky \- použité zvukové prostředky se i v běžné komunikaci vyznačují řadou zvukových zvláštností, hovoříme o fonologické expresivitě \- **fonologická expresivita** = je zvláštní hláskové složení slov, mající zároveň vztah k jejich doprovodné sémantické platnosti \- v ČJ -- nacházíme značné množství slov s tzv. **anomální konfigurací fonémů** -- sem patří: ***1.) spojení palatinálních konsonantů (ž, š, č, ř, c, j, d, ť, ň)*** s vokály ( o , u ) a diftongem ( ou ) ***2.) spojení velárních konsonantů s vokálem (e)*** \- kombinační anomálie vznikly většinou v historickém vývoji češtiny jako důsledek provedených hláskových změn \- ne vždy musí jít o slova expresívní -- př.: čuně, čubka, čurat, čochtat, courat, šoust, žoužel, šoupat, křupat, chřoupat, junda \- silnou expresivitou se vyznačují např. slova ťulum, ťulpas, poťouchlý, ďobat, šťourat, hňup, nekňuba, ňouma, kňučet, fňukat \- méně časté jsou anomální kombinace velárních konsonantů s vokálem (e) -- vždy to jsou slova silně expresivní např.: chechtat, ochechule, kebule, kecat, hej, hejkadlo \- za expresivní považujeme také slova s hláskovou skupinou -ajs / -ajz -- expresivita je dána tautosylabickým spojením „aj", které se v češtině změnilo na „ej" , ale v částici aj se udrželo, podobně jako ve slovech: lajdák, lajdat, pajdat, čmajznout, zblajznout \- ze spojení ajz vznikla expresivní přípona -ajzna např. tlamajzna, šťabajzna, klapajzna \- s tautosylabickým **aj** se můžeme v hojné míře setkat ve slovech přejatých, např. fajn, lajblík, šlajsna, šajn \- expresivita je dána též počátečními skupinami *cv, čv, šv* -- u nichž se předpokládá zvukomalebný původ např. čvachtat, šveholit \- i mnohá jiná neobvyklá hlásková spojení mohou být zdrojem expresivity např. škrpál, šprt, střapec, krčma, drmolit, škvor, čmuchat **2. Synonymické dvojice slov** \- k stylistickým fonologickým prostředkům je také možné zařadit synonymické dvojice slov spojené asyndeticky \- spojení je mnohdy tak těsné, že máme dojem, že jde o slovo složené, ale vždy dvě slova, nemůžeme je oddělit, pokud bychom je oddělili, ztratí expresivitu \- tyto dvojice slov mají silný příznak hovorovosti, takže dochází k stylovému míšení projevu nebo jeho jiné části \- patří sem slova zvukově **neobvyklá** např. křížem-krážem, široko-daleko, někdy tvoří takovouto dvojici slova bez jakéhokoliv původního významu např. láry-fáry, techtle-mechtle \- u některých dvojic je příznačné, že druhá část popírá první např. cestou-necestou, svátek-nesvátek, hezký-nehezký, sníh-nesníh \- některé dvojice mají znázorňovací platnost např. cik-cak, kliky-háky -- označují klikaté čáry \- spojení ode zdi-ke zdi vyjadřuje nestálost, nevyrovnanost povahy ***- synonymické dvojice:*** 1\) kdy je jedno slovo kladné a druhé záporné **bylo nebylo, cestou necestou** 2\) kdy žádné ze slov nemá obvykle svůj význam **cik cak, techtle mechtle --** Ladislava Pazderková