Náboženství PDF

11. NÁBOŽENSTVÍ (náboženské směry a systémy) CO TO JE? Soubor představ, jednání, symbolů atd. založených na idey posvátna Vztah člověka k transcendentní skutečnosti (skutečnosti, která ho přesahuje) „Náboženství je kolektivní neuróza,...

11. NÁBOŽENSTVÍ (náboženské směry a systémy) CO TO JE? Soubor představ, jednání, symbolů atd. založených na idey posvátna Vztah člověka k transcendentní skutečnosti (skutečnosti, která ho přesahuje) „Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“ (Sigmund Freud) VĚDY ZABÝVAJÍCÍ SE NÁBOŽENSTVÍM Religionistika - věda zabývající se studiem náboženství - ALE je objektivní, vychází z vnějšku Teologie - Věda zabývající se náboženskou vírou - ALE již předpokládá existenci Boha - Systematický výklad víry - Je subjektivní, pohled věřícího NÁBOŽENSTVÍ A FILOZOFIE Co je spojuje? Zkoumají svět jako celek Zkoumají podobné problémy a otázky, ale po svém - obecný pohled na svět, smrt, smysl života Snaží se podat světový názor (= to nejobecnější) Vzájemně se velmi ovlivňovaly, samostatně by tyto vědy vypadaly jinak (např. středověk: scholastika, Tomáš Akvinský a jeho rozumový důkaz Boha) Co je odlišuje? Náboženství je založeno na víře, filosofii na rozumu Filosofie se pomocí rozumu snaží zodpovědět otázky, v náboženství jsou otázky, o kterých se nediskutuje Hranice našeho filozofického poznání jsou omezené (vše rozumem vysvětlit nelze) - za nimi se otevírá prostor pro náboženství →tam, kde končí rozum, začíná víra Stejně jako filozofie není vždy čistě racionální, není teologie pouze iracionální Deismus - osvícenská myšlenka - představa, že Bůh stvořil svět a uspořádal jej podle přírodních zákonů – nyní už do něj nezasahuje NÁBOŽENSTVÍ A VĚDA Ortodoxní věda a náboženství se nemohou nikdy protnout - kreacionisté  považují vědu za nesmysl  vycházejí z amerického protestantismu  odmítají evoluční teorii, svět stvořil Bůh - vědecký materialismus (např. Marx)  vědecký ateismus – náboženství je nesmysl Věda nám dokáže říct „jak“ něco vzniklo, ale ne „proč“ Vědecké poznání světa (myšlenka osvícenství) již není dominantní → náboženský, umělecký přístup ke světu ad. Věda není 100% platná – vývoj, ví, že nemá monopol na pravdu, tvrzení jsou vyvratitelná, a tak musí vše neustále dokazovat Biblické pojetí světa umožnilo vědecké zkoumání (vyvolalo otázky) Náboženství založeno na dogmatech FORMY NÁBOŽENSTVÍ 1) Supranaturalismus víra v existenci nadpřirozených přírodních sil = mana přírodní náboženství tradiční předindustriální společnosti člověk se snaží tyto síly využít v lidský prospěch slouží k plnění aktuálních lidských potřeb (být zdravý, šťastný, úspěšný,…) vlastnosti předmětů nejsou jen typu „měkký“, ale i například „nosí štěstí“ síly se neuctívají (žádné oltáře atp.) - připisují se jim vlastnosti suprnaturalistické představy = nynější pověry, talismany… 2) Animismus víra v existenci duchovních bytostí (původně duše zemřelých) přírodní (primitivní) společnosti a kmeny totemismus, šamanismus,… vychází z víry v duše zemřelých duše se ukrývá ve všem, co nás obkupuje lidské tělo se skládá ze 2 složek: - tělo (aktivní ve dne) - duše (aktivní v noci)  připisována i zvířatům, kamenům, lesům, horám, řekám,…  tak si vysvětlují sny - jedna nemůže být bez druhé → smrt 3) Teismus Založeno na víru v existenci Boha/božstva (ti vstupují do vztahu s lidmi) 1) monoteismus (judaismus, islám, křesťanství) 2) polyteismus (Řecko, Řím, Indie) - křesťanství: využití polyteismu – kult světců → protestanti se od tohoto odklánějí organizace a složitý systém praktik, rituálů a nauky, posvátné texty  4) Systémy abstraktních ideálů komplex filozoficko-společensko-náboženských představ většinou se neopírají o nadpřirozeno, spíše filosofické snaha obstát v životě pomocí etických a mravních hodnot soulad člověka a řádu světa buddhismus, taoismus, džinismus, konfuciánství,… SOCIOLOGICKÉ TEORIE NÁBOŽENSTVÍ I v dnešní době je náboženství důležitým společenským fenoménem → sociologie se jím musí zabývat 4 TEORIE VZNIKU: 1) předvědecká vychází z toho, že lidstvo je od svého vzniku doprovázeno náboženstvím = náboženství bylo stvořeno společně se světem tím pádem je dáno Bohem a je nedílnou součástí společnosti je až nemístné ptát se proč a jak atd., nediskutuje se o tom 2) degenerační na začátku byl monoteismus, jež postupně zdegeneroval v polyteistická náboženství teorie rozšířená především mezi světovými válkami (pesimismus) 3) evoluční vývoj od primitivnějších forem k těm složitějším (od přírodních náboženství, přes polyteismus k monoteismu) 4) responzivní všímá si, že veškerá náboženství jsou si přes veškeré rozdíly (ve struktuře, stáří, geografii,…) podobná všichni lidé si plus mínus ve stejné době kladli velmi podobné otázky (typicky strach ze smrti) a docházeli k velmi podobným odpovědím →náboženství jsou si podobná Émile Durkheim (1858 – 1917) Elementární formy náboženského života Náboženství vnímá jako vztah člověka k posvátnému Náboženství patří k přirozenosti člověka (působí na nás sociální fakta, my se podle nich chováme) Náboženství podle něj vychází z tzv. duality lidské přirozenosti = tělo a duše - tělo – egoistická část, snaží se uspokojovat lidské potřeby - duše – snaží se zaměřovat na úkoly a neosobní cíle, které člověka přesahují  neosobní = morálka (mám hlad – ukradnu něco k jídlu?) Ludwig Feuerbach (1804 – 1872) Bůh je projekcí člověka = člověk si vytvořil Boha! - dal mu nejlepší lidské vlastnosti a nechal si ty špatné → špatný přístup - lidé ospravedlňují vše špatné tím, že „je to ve jménu Boha“ - „chybovat je lidské“ - Zkoumáním božstva vlastně zkoumáme lidstvo samé Karel Marx (1818 – 1883) vychází z Feuerbacha člověk si sám vytvořil Boha →nyní sloužíme vlastním výtvorům – zapomněli jsme, že jsme si ho sami stvořili náboženství je kněžský podvod - místo, aby se lidé soustředili na změnu ve společnosti a snažili se žít lepší život, v rámci náboženství se orientují na onen svět - manipulace ze strany kněží a náboženství jako takového - kněží nás odklání od reality „Náboženství je oppium lidstva.“ – i v komunistickém režimu (ateismus) „Lidé budou šťastní, až se svět zbaví náboženství.“ náboženství konzervuje (legitimizuje) společenský stav - brání změnám - např. indický kastovní systém, středověk – panovníci se odkazovali na Boha („My, z Boží milosti král…“), potraty v Polsku ad. Max Weber (1818 – 1883) odmítá ekonomický determinismus marxismu, tj. ekonomické síly nemají vliv na všechno rozdíl oproti Marxovi: nejen společnost formuje náboženství, filosofii atd., ale i naopak ‚Protestantská etika a duch kapitalismu‘ - Proč je ekonomický kapitalistický systém jen na západě? - dospěl k tomu, že východní náboženství  jsou příliš tradicionalistická  odmítají nové věci (technologie, vývoj společnosti)  jsou zaměřena na vnitřek člověka (meditace, rozjímání), člověk je introvert → v podstatě vylučují vnější svět - a naopak protestanství  snaha, píle (jeden ze znaků spasení je úspěšnost -> velká snaha)  zaměřeni na poctivou práci bez zábavy  přesto, že platí predestinace věří, že to, že jsem úspěšný v pozemském životě znamená, že má duše dojde ke spáse → náboženství ovlivňuje ekonomické vztahy, ne naopak  JUDAISMUS Monoteistické náboženství hebrejských kmenů Cca 2500 let před naším letopočtem - nejstarší monoteistické náboženství Židé - Bůh vytvořil židovský národ Bůh = Jahve, Hospodin Orientovaný spíše do budoucnosti - očekávají příchod Mesiáše, věří ve vzkříšení mrtvých a poslední soud Historie: − Abrahám a jeho potomkové Izák a Jákob - zakladatelé židovského národa − Hladomor - odchod Izraelitů do Egypta ve 13. století před naším letoopčtem, zpočátku dobré podmínky, pak ovšem nastaly politické změny – otroctví − Mojžíš byl přijat na faraonův dvůr, ale faraon nechce propustit Židy z Egypta, a tak na ně Bůh seslal 10 ran egyptských a Židé odcházejí z Egypta vedeni Mojžíšem − 40 let putují pouští - na hoře Sinaj předává Bůh Mojžíšovi Desatero přikázání - Zákon − Nalezení země zaslíbené - Jeruzalém - založení království cca 1000 před naším letopočtem − Vládne David a po něm jeho syn Šalamoun - rozkvět království, Šalamounův chrám, který byl 2. vypálen − Po Šalamounově vládě se království rozděluje na Severní a Jižní − Postupně babylonská, římská a byzantská nadvláda − 587 př.n.l. - Babylonské zajetí Židů - dovezeni z Jeruzaléma do Babylonu a zpět se dostali až v roce 539, kdy ovládli oblast Peršané a dovolili Židům se vrátit − Nástup křesťanství - pronásledování Židů, násilné křty, křížové výpravy, protižidovské násilí - pogromy Diaspora - roztroušení židovského národa po celém světě, národ nemá své území − 18. a 19. století - postupná integrace, zrovnoprávnění - kromě Ruska - pogromy Antisemitismus - Německo, Rusko, Francie - nacionalismus, socialismus Holocaust - hebrejsky šoa - záhuba, zničení - 1939 - 1945, smrt 6 milionů Židů Sionismus - ideologie, vznik vlastního židovského státu na území Izraele − Znaky státní suverenity a vlastní území jsou jediná možnost, jak skoncovat s antisemitismem − Ne všichni Židé s touto myšlenkou souhlasí - území má určit Bůh a židé by si neměli sami vybírat území V roce 1948 vznikl židovský stát Izrael →4 Arabsko-izraelské války, dodnes trvající konflikt Kult, symboly a tradice: Tanach (Starý Zákon, Hebrejská bible) − Tóra = pět knih Mojžíšových, Proroky = prorocké spisy a Spisy Výkladem Tanachu a židovského práva se zabývají další knihy, zejména Talmud Synagogy Židovští učitelé se nazývají Rabíni Modlí se 3x denně, nasazují si jarmulku a talit (šála s třásněmi) Menora - sedmiramenný svícen - symbol Judaismu Zeď nářků - pozůstatek hradeb, které obklopovaly Chrámovou horu, nejposvátnější místo Židů  Šabat - posvátný den, každotýdenní klid, sobota, zákaz pracovat, den vyhrazený bohoslužbě a odpočinku Jom Kipur - den smíření, nejposvátnější židovský den, Židé se postí a chodí se modlit Chanuka - oslava vítězství nad Syřany, znovuvysvěcení jeruzalémského chrámu Pesach - oslava odchodu Židů z Egypta, osmidenní svátek, svátek nekvašených chlebů - židé odešli z Egypta tak rychle, že jim ani chleba nestihnul nakynout KŘESŤANSTVÍ Nejrozšířenější světové náboženství - asi 1/3 lidí - nejvíce v USA, Brazílii, Německu, Mexiku Monoteistické náboženství, navazující na Judaismus - sdílí spolu prvky Své učení odvozuje od postavy Ježíše z Nazareta, který kolem roku 30 veřejně působil jako kazatel, hlásal slovo boží a konal zázraky Učení: víra v trojjedinost boží − Bůh Otec - role Boha jako tvůrce a pána, vládce vesmíru i Země − Bůh Syn - kterýkoliv syn Boha, pro křesťasntví Ježíš Kristus, uznán 431 na Efézském koncilu − Duch Svatý - boží přítomnost, působí v životech jednotlivců i církve Věří v posmrtný život Historie: − Vzniká v 1. století v prostředí židovské Palestiny - Ježíš Kristus a 12 apoštolů − Šíření díky kázání svatého Pavla, který hlásal o z mrtvých vstání Krista − Nejprve pronásledováni − 313 - zrovnoprávnění křesťanství - Konstantin I., edikt milánský − 1054 - velké schizma - rozdělení na západní - katolické - a východní - pravoslaví, z dogmatických i politických důvodů − Reformace od roku 1517 - usilovala o nápravu církve a návrat ke kořenům křesťanství − Reformátoři jako Martin Luther a Jan Kalvín kritizovali rozpor mezi Biblí a tehdejší církví, stavěli se proti prodeji odpustků a zhýralému životu duchovenstva - vznik protestantských církví Hlavní větve křesťanství: 1) Katolická církev - v čele stojí papež, který je chápán jako zástupce Krista na zemi, dále biskupové a kněží 2) Pravoslavná církev - nepřijímá papežství, rozdílná bohoslužba, liturgický oděv - zdobnější, jiné ikony, patriarcha, dále kněží − ortodoxní - návrat k původnímu křesťanství − Juliánský kalendář, autokefální - samostatná organizace 3) Protestantská církev - odmítají autoritu papeže a církví, úctu k Panně Marii jako matce Božího Syna − Faráři a pastoři - není to však náboženská funkce, může být i žena − Kostel = místo, kde se setkávají věřící, není to svatostánek jako pro katolíky, kteří říkají, že v kostelech je přítomen Bůh →nejsou nijak zdobené − Uznávají pouze dvě svátosti - křest a eucharistie − Nedodržují celibát - v Bibli se o něm nic nepíše − Luterání, kalvíni, anglikánská církev − Jedině Bůh - předmětem uctívání je pouze Bůh - neuznávají kult svatých.  − Jedině Písmo - Bůh o sobě dává vědět pouze prostřednictvím Bible − Není nutná existence církve a knězů, není nutný výklad Bible − Neuznávají zpověď - proč se mám zpovídat knězi, když není nijak spojen s Bohem? − Jedině milost - spása závisí pouze na vůli Boží - můžeme hřešit nebo konat dobré skutky jak chceme, stejně pouze Bůh rozhodne, zda budeme spaseni Bible - soubor textů považovaných za postvátné a inspirované Bohem, Boží slovo − Celkem 66 knih − Starý zákon - sdílený s Judaismem, líčí dějiny božího lidu do doby, než se objevil Ježíš − Nový zákon - výhradně křesťanské knihy, naplnění SZ - příchod mesiáše a spasitele  Život a učení Ježíše Krista, Evangelia - Jan, Jakub, Lukáš, Marek a Matouš  Počátky křesťanského hnutí - Skutky apoštolů  Listy apoštola Pavla - Apokalypsa, zjevení Janovo Svátosti − Zprostředkovávají neviditelnou Boží milost − Svátost křtu - začátek křesťanského života, osvobozuje od hříchu, pokřtěný se stává součástí církve − Svátost eucharistie - svaté přijímání vrchol křesťanského života, přijímání na památku poslední večeře Páně chléb (tělo) a víno (krev Kristova) →tyto dvě uznávají všechny křesťanské církve − Biřmování - křest Duchem svatým, uděluje biskup - křížek na čelo − Svátost smíření - svatá zpověď - prosba o odpuštění našich chyb, zpytování, lítost a vyznání − Svátost manželství - spojení muže a ženy v Boha − Svátost kněžství - vysvěcení na kněze, uvedení v kněžskou funkci − Svátost pomazání nemocných - posilující setkání s Kristem pro nemocné/staré Svátky: − Neděle - sváteční den, den Páně, oslava bohoslužbou − Velikonoce - oslava Kristova zmrtvýchvstání, Zelený čtvrtek - poslední večeře, Velký pátek - ukřižování, Bílá sobota - rozjímání u Kristova hrobu, Neděle - zmrtvých vstání − Vánoce - oslava narození Ježíše Krista − Tři králové - 6. ledna - zjevneí Páně, vzpomíná se na den zjevení se Krista izraelskému národu a všem − Nanebevzetí Panny Marie - 15. srpna Symboly: − Kříž - kristovo umučení, několik druhů, INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský - nechal vypsat Pilát Ponský. IHS - Iesus Homini Salvator - jezuité, Ježíš, spasitel lidí − Holubice - symbolizuje Ducha svatého − Beránek - nevinnost a čistota, JK jako obětní beránek − Ichtys - promitivní schéma ryby − Chrám Božího Hrobu - Golgota v Jeruzalémě, místo ukřižování JK − Gotsemanská zahrada - místo, kde se Ježíš modlil, když jej zatl  ISLÁM Nejmladší, ale zároveň 2. největší monoteistické náboženství Cca 1,5 miliardy věřících - především Sýrie, Arábie, Súdán, Egypt Věří v boha Alláha a proroka Muhammada a v anděla Gabriela, který Muhamadovi přinesl Korán Velmi roztříštěné a nejednotné náboženství →mnoho různých větví Posvátné texty: Korán - recitace, četba, dělí se na šúry (seřazeny podle délky), jeho obsah prý diktoval sám archanděl Gabriel Sunna - soubor zvyků, skutků a činů Muhammada, stejně důležitý jako Korán Šária - islámský zákon, který je součástí Koránu a Sunny − vzniká v raném středověku a nese znaky té doby − povinnné zahalování žen, nerovné postavení mužů a žen, neplatí svoboda slova aj − existují země, které ji považují za jediný zdroj svého prvního systému (Jemen Irán, Saudská Arábie), naopak některé země přizpůsobují Islám moderním společnostem a současnému světu →Turecko zavedlo východoevropské právo, naprosto oddělené od náboženství, zavedlo latinku, zrovnoprávnilo ženy a muže, do politiky státu by nemělo zasahovat náboženství − Egypt a další země to berou jako zradu, protože je to v rozporu s Koránem − Různé muslimské země právo Šária chápou rozlišně Historie: − Vzniká v 7. století na Arabském poloostrově − Zakladatel Muhammed  Pocházel z Mekky, ve 40 letech se mu zjevil anděl Gabriel a zprostředkoval mu Boží zjevení, které si musel zapamatovat, aby je mohl předávat dál  Tuto pravdu šířil v Mekce - získal mnoho přívrženců i odpůrců  622 odchází do Mediny - počátek islámského letopočtu (hidžra)  Vrací se opět do Mekky a 632 umírá →jeho smrtí se islám rozdělil na 2 základní větve (každý považuje za nástupce M. někoho jiného) − V současné době - Afrika, Amerika, Asie i evropské země - Francie, Německo 5 pilířů islámu 1) ŠAHÁDA - jediný bůh je Alláh, jediný prorok je Muhammad, cílem života je služba 2) SALÁT - motlitba, povinné motliby 5x denně tváří k Mecce, před každou motlitbou si musí muslim rituálně očistit obličej, ústa, ruce a nohy, v každé mečitě je pro to vyhrazeno místo 3) ZAKÁT - finanční povinnost - vše patří Bohu, majetek je jen stvořený lidmi → almužna chudým 4) SAUM – půst v měsíci Rammadán, sebeočista a poznání, posílení vůle, prospěšné pro zdraví 5) HADŽDŽ - pouť do Mekky, minimálně jednou za život pro ty, kdo jsou fyzicky i materiálně schopní  Rozdělení do dvou větví po smrti Muhammada - spor o následnictví 1) Sunnité (cca 90% muslimů)  Uznávají chalífát Abu Bakra, nedrží se pokrevní linie  Často pronásledovali Šíty - konflikty přetrvávají až do dnešní doby 2) Šíté  Převážně Ázerbajdžán, Bahrajn a Írák  Za vůdce považují pouze Muhammadovy potomky →roku 632 neuznali Abu Bakra ani jeho další následníky Seskupení muslimů se nazývá muslimská náboženská obec = umma, první v Medině Neexistuje kněžský stav - vůdci se nazývají immánové, nejsou oficiálně jmenováni, ale jsou všeobecně uznáváni Mešita = místo sloužící k uctívání Boha, setkávání i vyučování  Neobjevují se zde žádní obrazy, sochy, zdobení - jednoduchý interiér, aby dekorace neodváděly pozornost věřících od modlení  Minaret - zvláštní věž, místo pro muezzina aby svolával veřící k modlitbě  Mihráb - výklenek ukazující směr Mekky, ukazuje věřícím při modlitbě, jakým směrem mají obracet tvář, vystavěn tak, aby na něj vidělo co nejvíce lidí NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS = urputné lpění na základních principech („forma vítězí nad obsahem“) = specifická snaha o návrat ke kořenům vlastní náboženské tradice, lpění na principech a tradičních hodnotách 20. a 21. století - náboženství není okrajová věc, jak se předpokládalo, naopak výrazně ovlivňuje světovou politiku - fenomén, se kterým se musí počítat V dnešní době nejvíce spojován s islámem ALE i ortodoxní židovské komunity a křesťanský fundamentalismus (např. zákaz potratů) 2 znaky: 1) doslovné vnímaní posvátných textů 2) odpor vůči současné sekularizované společnosti Vnímání cizích kultur: - Etnocentrismus  posuzuje cizí kulturu skrze tu vlastní a její hodnoty  pocit nadřazenosti vůči ostatním - Kulturní relativismus  posuzuje cizí/odlišnou kulturu na základě jejích tradic a zvyklostí  tolerantnější SEKULARIZACE = zesvětštění Snižování významu náboženského myšlení i praktik Pluralita = více přístupů/různé přístupy ke světu (např. vědecký, umělecký) Individualizace života = trhají se tradiční rodinné vazby - tradiční rodina přestává mít tak velký význam Posílení pozice člověka – cítí se sám zodpovědný za svůj osud a své štěstí Souvisí se vznikem moderní společnosti (x tradiční společnost) - 18. a 19. století - vznik sociologie - lidé přestávají společnosti rozumět