Náboženství a jeho směry

Soubor představ, jednání a symbolů založených na ideji posvátna; vztah člověka k transcendentní skutečnosti.

Věda studující náboženství objektivně, z vnějšího pohledu.

Věda zabývající se náboženskou vírou; Systematický výklad víry z pohledu věřícího.

Osvícenská myšlenka; Bůh stvořil svět a přírodní zákony, ale již do něj nezasahuje.

(náboženský směr) Odmítá evoluční teorii a zastává názor, že svět stvořil Bůh.

Filozofický a vědecký přístup, který odmítá existenci nadpřirozených sil a považuje náboženství za nesmysl.

Obě se snaží poskytnout světový názor, zkoumají otázky jako smysl života a smrt - ale náboženství je založeno na víře, filozofie na rozumu.

Ortodoxní věda si s náboženstvím v principu neodpovídá, i když se snaží najít spojnice.

Tradiční náboženství, která zdůrazňují vnitřní duchovní rozvoj a meditace, často s menším důrazem na vnější svět.

Křesťanská víra, která klade důraz na snahu, píli a poctivou práci jako součást cesty ke spáse.

Monoteistické náboženství, které klade důraz na Boha Jahve a víru ve smlouvu s Bohem.

Židovský prorok, který vedl Izraelity z Egypta a obdržel od Boha Desatero přikázání.

Rozptýlení Židů po celém světě v důsledku pronásledování a bez vlastního státu.

Základní morální principy židovství a křesťanství dané Mojžíšovi na Sinajské hoře.

Doba, kdy byli Židé donuceni žít v Babylóně, s následným návratem do Jeruzaléma.

Očekávaný prorok v židovské tradici, který přinese spásu a obnoví království.

Nepřátelství, diskriminace a násilí vůči Židům.

Systematické vyhlazování Židů nacistickým režimem v letech 1939-1945.

Ideologie, která usiluje o znovuzískání židovské národní identity a vytvoření vlastního státu.

Svatá kniha židovského náboženství.

Místo pro židovské modlitby a náboženské obřady.

Posvátný den odpočinku pro Židy, sobota.

Nejposvátnější den židovského roku, den smíření.

Osmidenní oslava vítězství nad Syřany, znovuvysvěcení chrámu.

Náboženství založené na životě a učení Ježíše Krista.

Apoštol, který šířil křesťanství po celém Římském impériu.

Dokument, který zrovnoprávnil křesťanství v Římské říši.

Rozdělení křesťanství na katolickou a pravoslavnou církev.

Hnutí v církvi, které kritizovalo tehdejší církev a usilovalo o návrat k původnímu křesťanství.

V čele stojí papež, který je chápán jako zástupce Krista na zemi.

Neuznává papežství, má vlastní bohoslužbu a zdobnější ikony.

Odmítá autoritu papeže, klade důraz na Bibli a má vlastní duchovní vedení.

Zkratka pro "Iesus Hominis Salvator" (Ježíš spasitel lidí).

Svatá kniha islámu, obsahující Boží zjevení předané proroku Muhammadovi archandělem Gabrielem.

Soubor zvyků, skutků a činů proroka Muhammada - stejně důležitý jako Korán.

Islámský zákon, který je součástí Koránu a Sunna. Zahrnuje náboženské, morální a právní aspekty islámu.

Rok 622, kdy prorok Muhammad odešel z Mekky do Mediny. Znamená začátek islámského letopočtu.

Zakladatel islámu, prorok, kterému Bůh zjevil Korán.

Islám je druhé největší světové náboženství s přibližně 1,5 miliardami věřících.

Islám se dělí na různé větve, s odlišnými interpretacemi a praktikami.

V křesťanství je spása závislá pouze na Boží vůli, bez ohledu na to, co děláme. Ať už hřešíme nebo konáme dobré skutky, pouze Bůh rozhodne o našem osudu.

Svátosti jsou rituální obřady, které zprostředkovávají neviditelnou Boží milost věřícím. Existuje sedm svátostí, které se dělí do dvou skupin: svátosti zasvěcení a svátosti služby.

Křest je svátostí začátku křesťanského života. Oslovobozuje od hříchu a zahrnuje pokřtěného do církve.

Eucharistie, neboli svaté přijímání, je svátostí, která představuje vrchol křesťanského života. Je to památka na poslední večeři Páně, kde se přijímá chléb (tělo) a víno (krev) Kristova.

Neděle v křesťanství je sváteční den, který oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání. Je to den Páně a je věnován modlitbě a bohoslužbě.

Velikonoce je nejdůležitějším křesťanských svátkem. Oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání a je to víkendový svátek, který zahrnuje i Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Neděli.

Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista. Je to svátek, který se slaví 25. prosince.

Křesťanství používá různé symboly, které představují důležité aspekty víry. Nejdůležitějším symbolem je kříž, který symbolizuje Kristovo umučení.