Doprava a sítě PDF
Document Details
Uploaded by DignifiedBromine7737
Palacký University Olomouc
Tags
Summary
Dokument popisuje různé typy dopravy a dopravních sítí, včetně železnice, silnic, letecké dopravy a potrubní dopravy. Dále se zmiňuje o historických dopravních trasách a moderních vysokorychlostních železnicích. Dokument poskytuje souhrn klíčových informací o dopravě.
Full Transcript
**DOPRAVA A SÍTĚ** ČLENĚNÍ DOPRAVY - [adhézní (přilnavá)] - tření mezi koly vlaku a kolejnicemi k pohybu vpřed (pro rovné a mírně skloněné tratě) - př.: klasické vlaky - [magnetická] -- pomocí **elektromagnetických sil** k pohybu a levitaci (efektivní a tichý, ale vyžaduje speciáln...
**DOPRAVA A SÍTĚ** ČLENĚNÍ DOPRAVY - [adhézní (přilnavá)] - tření mezi koly vlaku a kolejnicemi k pohybu vpřed (pro rovné a mírně skloněné tratě) - př.: klasické vlaky - [magnetická] -- pomocí **elektromagnetických sil** k pohybu a levitaci (efektivní a tichý, ale vyžaduje speciální infrastrukturu) - [ozubnicová] -- pro **strmé tratě** na horských a strmých železnicích; vlak má ozubené kolo, které se zakusuje do ozubené kolejnice - př.: zubačka, lanovky ZÁKLADNÍ STRUKTURNĚ-MORFOLOGICKÉ ZNAKY DOPRAVNÍHO SYSTÉMU - [deviatilita (klikatost/nepřímočarost)] = poměr mezi skutečnou délkou komunikace nebo dráhy mezi vybranými body a přímou (nejkratší) vzdáleností mezi nimi -\> vyjadřuje, jak je daná cesta křivolaká nebo složitá - nízká deviatilita: letadla - vysoká deviatilita: silniční doprava (např. Tokyo, Bangkok, Mumbai -- Indie, Jakarta -- Indonésie) - [hustota] -- čím hustší dopravní síť, tím je oblast více vyspělejší - vysoká hustota -- Japonsko, Jižní Korea - nižší hustota -- vnitrozemí a severozápad Číny - [konektivita (spojitost)] -- vyjadřuje míru propojení mezi jednotlivými dopravními uzly, jako jsou města, stanice nebo zastávky, a určuje, jak snadno a efektivně se mohou cestující nebo zboží přesouvat mezi nimi -\> výkonnější doprava - [akcesibilita (dostupnost) a hierarchie uzlů] -- některé dopravní cesty jsou významnější -- menší deviatilita apod. - důsledek rozvoje dopravy = relativní zmenšování planety; negativní účinky na životní prostředí (např. narušování charakteru krajiny, přenášení chorob) - řešení: MHD, kola, koloběžky, investice do pěších zón, zaměření na ekologická vozidla, omezování vjezdu do center měst HISTORICKÉ DOPRAVNÍ CESTY -- převážně kvůli obchodu - solné stezky, kadidlová stezka, jantarová stezka, koňská a čajová stezka - cesta koření - Hedvábná stezka -- obchodní trasa mezi východní Asií a východním Středomořím (Evropou), převoz zboží mezi jednotlivými body trasy - během vlády dynastie Han (3. stol.), největší rozmach za dynastie Tang (7.-10.st.) a mongolské dynastie Yuan - síť cest -- důležitá role nomádů - ![](media/image4.png)obchod oběma směry -- z Evropy -- olivy, olej, víno; z Číny -- hedvábí, nefrit, stříbro; z Indie -- bavlněné látky; z Afriky -- slonovina; z Arábie -- koření, kadidlo, želvovin - Nová hedvábná stezka (idea od 2013)/Belt and Road Initiative -- ambice Číny propojit svět skrze výstavbu infrastruktury, hlavně železnic a přístavů (založeno na bilaterálních smlouvách -- sporné) - podepsala i ČR (2015) -- propojený Dunaj, Odra, Labe -- sešlo z toho - v hodně státech projekty pozastaveny -- korupce, geopolitické obavy, finanční zátěž, kritika vytváření „dluhové pasti" v rozvojových zemích - např. dokončeným projektem v rámci BRI -- HSR[^1^](#fn1){#fnref1.footnote-ref} spojující indonéská města Jakarta a Bandung (350 km/h) -- první vysokorychlostní vlak v jihovýchodní Asii, který zkrátil dřívější tříapůlhodinovou cestu na pouhých 45 minut - ČLR dopravní síť - 7 radiálních dálnic z hlavního města, 9 severojižních dálnic (už 11) a 18 dálnic východo-západních - první úsek dálnice otevřen v roce 1989 - v roce 2024 190 000 km dálnic - 159 000 km železnic - 45 tis. rychlostních železnic - 2 mld. pasažérů/rok - hraniční přejezdy s ČLR: - Kazachstán, Mongolsko, Rusko, Hongkong, Severní Korea, Vietnam, Laos - Peking \ Moskva skrz Harbin (8984 km - 144 hodin) - ostatní státy - Japonsko 62 000 km dálnic - ČR 1200 km dálnic VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ (v ČR nemáme vysokorychlostní trať -- nejvíce 160 km/h; v Číně a Japonsku kolem 300 km/h) obr. nehoda: Indie, 2023 - dva expresní osobní vlaky a jeden nákladní - Japonsko - 2,831 km železnic - Eru-zero-kei = první generace vysokorychlostních vlaků Šinkansen, uvedených do provozu v roce 1964 na trase Tokio--Ósaka (stavba -- 1959 -\> Tōkaidō Shinkansen) - 1964 -- olympiáda v Tokiu (210-220 km/h) dnes do 300 km/h - Čína - Shaghai maglev = vlak využívající magnetickou levitaci, díky níž se pohybuje bez kontaktu s kolejemi, což umožňuje velmi vysoké rychlosti a hladkou jízdu -- z centra na letiště, ztrátový - počátek v roce 2007 - nejdříve zahraniční soupravy: Alstom, Siemens, Bombardier, Kawasaki - dnes CRRC (中国中车) - všude kromě Tibetu a Macaa - 2011 -- nehoda ve Wenzhou (Zhejiang) -- 40 mrtvých 192 zraněných - plány na magnetické tratě -- Shanghai \ Hangzhou, Guangzhou \ Shenzhen - Taiwan -- od 2007 - 350 km (jen na západě, na východě hory) - japonské soupravy - Korea KTX -- od 2004 - 305 km/h - vlastní soupravy (umí pouze JP, Fr, CN) POTRUBNÍ DOPRAVA - ropa a plyn -- přes moře nebo ropovody/plynovody - přístavy -- Evropa: Rotterdam + obr. - významný ropovod Šwe (Shwe Pipeline) začínající v přístavu v Myanmaru spojující čínské město Kunming (obchází Malacký průliv)![](media/image6.png) ![](media/image8.png) LETECKÁ DOPRAVA - největší asijská letiště (co se týče odbavených pasažérů) - Tokyo Haneda Airport (HND) - Hong Kong International Airport (HKG) - Beijing Capital International Airport (PEK) - Shanghai Pudong International Airport (PVG) - hvězdice letiště obr.: Pekingské ![](media/image10.png)EFEKTIVITA EKONOMIČNOST, EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ **Čínská vysokorychlostní železniční diplomacie (článek)** - Čína má ambiciózní vizi světa propojeného vysokorychlostními železnicemi (HSR), s cílem propojit Evropu, Asii, Afriku a Ameriku s Čínou v centru. - Čínský systém HSR se začal rozvíjet teprve před deseti lety, ale země rychle expandovala svou domácí síť a stala se lídrem v tomto odvětví. - Do konce roku 2014 měřila čínská síť HSR přibližně 16 000 km, což je šestkrát více než v Japonsku. - Čína zahájila rozvoj svého systému HSR v roce 2004 nákupem vlaků a technologií z Japonska, Německa, Francie a Kanady. - V roce 2007 začala Čína na základě zahraničních technologií a vlastních technických zkušeností vyvíjet vlastní technologie HSR. - Finanční krize v letech 2008--2009 poskytla Číně příležitost investovat obrovské částky do rozvoje infrastruktury, včetně HSR. - V roce 2009 se Čína rozhodla „vyjít" ze země a rozšířit své investice do HSR, čímž zahájila proces přechodu od produktů „vyrobených v Číně" k produktům „vytvořeným v Číně". **Asie: Propojení Indočíny a dalších oblastí** - Čína spolupracuje s Thajskem, Laosem, Singapurem a Malajsií na budování vysokorychlostních železnic v regionu Indočíny. - Bangkok se stává dopravním uzlem regionu a Kunming uzlem propojujícím jihozápadní Čínu se zeměmi ASEAN v Indočíně. **Afrika: výstavba železnic v Nigérii, Etiopii a dalších zemích** - Čína je největším poskytovatelem pomoci Africe a aktivně se podílí na financování a výstavbě železnic v zemích jako Nigérie, Etiopie a Keňa - Addis Abeba - Džibuti je první transnárodní železnice v Africe a představuje ukázku čínské HSR diplomacie. - Čína má dlouhodobý plán propojit všech 54 hlavních měst v Africe pomocí HSR **Latinská Amerika: Propojení brazilského atlantického pobřeží s peruánským tichomořským pobřežím** - Čína, Brazílie a Peru podepsaly memorandum o porozumění o společné výstavbě vysokorychlostní železnice spojující brazilské pobřeží Atlantského oceánu s peruánským pobřežím Tichého oceánu - Projekt má za cíl usnadnit domácí a regionální obchod a export ropy, zemního plynu, surovin a zemědělských produktů z latinskoamerických zemí do celého světa **Eurasie: Vdechnutí ekonomické vitality geopolitickému srdci** - Čína provozuje konvenční nákladní vlaky přes Eurasii do mnoha evropských měst - Čína a Rusko mají ambiciózní plány na vybudování vysokorychlostních tratí, které nakonec propojí Asii se Severní Amerikou - Mezi plánované projekty patří podmořský tunel protínající Beringovu úžinu spojující Sibiř s Aljaškou **Čínská infrastrukturní diplomacie v perspektivě** - Rozvoj infrastruktury je hnací silou ekonomického růstu. - Čínská iniciativa „Jeden pás, jedna cesta" a její HSR diplomacie se setkávají s různými výzvami, včetně politických, ekonomických, environmentálních, právních a finančních. - Čína čelí konkurenci ze strany jiných zemí, jako je Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Brazílie a země rozvinutého Západu. ::: {.section.footnotes} ------------------------------------------------------------------------ 1. ::: {#fn1} HSR = high-speed rail[↩](#fnref1){.footnote-back} ::: :::