Psychologie - Předmět, Obsah a Osobnost Člověka PDF

1. PSYCHOLOGIE- předmět, obsah, osobnost člověka - psychologie : je společenská věda o člověku - slovo vychází z řečtiny: psyché = duše, logos = rozum, věda - z filozofie se začala vyčleňovat ve 2. polovině 19. st. - za jejího zakladatele je p...

1. PSYCHOLOGIE- předmět, obsah, osobnost člověka - psychologie : je společenská věda o člověku - slovo vychází z řečtiny: psyché = duše, logos = rozum, věda - z filozofie se začala vyčleňovat ve 2. polovině 19. st. - za jejího zakladatele je považován Aristoteles, který v díle O duši tvrdí, že by se o duši mělo pečovat - předmětem psychologie je prožívání a chování jedince - jejím úkolem je zkoumat zákonitosti a mechanismy vzniku, utváření a průběhu lidského prožívání a chování - psychologie a ostatní vědy: - úzce spolupracuje s přírodními vědami např. biologie je také vědou o člověku a jeho fungování, ale nikoliv z pohledu psychické podmíněnosti ale z biologické podmíněnosti, k průniku mezi biologickými vědami a psychologií dochází zejména v neurobiologii ( zabývá se nervovou soustavou) a neurofyziologii ( zabývá se studiem fyzikálních a chemických procesů v nervové soustavě) - souvisí také se společenskými vědami např. filozofie- psychologie v ní má své kořeny, vydělila se z ní jako samostatná věda, psychologické zkoumání vždy vychází z určitých filozofických úvah a teorií - pedagogika se stejně jako psychologie zabývá poznáváním a formováním osobnosti člověka, psychologie napomáhá pedagogice lépe porozumět objektu výchovy a vzdělání - lingvistika se stejně jako psychologie věnuje problematice jazyka a řeči, na pomezí těchto dvou oborů stojí psycholingvistika - podoby psychologie: 1) laická- je naše ( někomu se svěříme a uleví se nám) 2) narativní- forma psychologie založená na vyprávění užívaná především ve filmech a knihách 3) vědecká- odborná forma psychologie užívaná psychology a psychiatry - psychika: - je to předmět psychologie - je to duševní dění, které tvoří jednotu s fyziologickými procesy organismu - má dvě základní dimenze- prožívání a chování, které jsou východiskem k poznání osobnosti člověka - prožívání: - je to název pro všechny vnitřní, subjektivní psychické procesy a stavy např. vjemy, představy, emoce - uvědomujeme si ho jen do jisté míry, a proto můžeme rozlišit vědomé ( to co člověk prožívá a uvědomuje si to) a nevědomé ( prožívání které si neuvědomujeme, ale které na nás působí) prožívání - projevuje se navenek v chování člověka- výraz emocí - je to příjem a zpracování informací - je bohatší než vnější chování - chování: - soubor vnějších projevů, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřní situace člověka - zahrnuje všechny činnosti, pohyby, jednání, reakce, řeč, výrazy člověka ( rudnutí, pocení, blednutí, pláč, smích, mimika, změny v dýchání, držení těla) - formy chování- 1) expresivní- spontánní chování jedince, které bezprostředně vyjadřuje prožívání jedince 2) adaptivní- chování, které je přizpůsobeno dané situaci - předstírání, zastírání, stylizace - základní psychologické disciplíny: - zabývají se např. obecnými zákonitostmi lidské psychiky, způsoby jak člověk získává a zpracovává informace, psychickými onemocněními - podávají základní popis a vysvětlení psychologických jevů, jejich třídění, vzájemně vztahy mezi nimi 1) obecná psychologie- věnuje se základním teoretickým otázkám psychologie a podává celkový obraz o člověku - zabývá se problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života, problematikou zaměřenosti a usilování člověka- např. motivy, zájmy, postoje atd. - je v úzké souvislosti s dějinami psychologie a psychologickou metodologií, někteří autoři zařazují do obecné psychologie i problematiku osobnosti 2) psychologie osobnosti- zabývá se strukturou a vývojem osobnosti - zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi 3) vývojová psychologie = ontogenetická - věnuje se otázkám psychického vývoje člověka - zkoumá činitele ovlivňující vývoj, věnuje se charakteristikám vývojových období člověka např. vývoj vnímání, motoriky, inteligence, učení 4) sociální psychologie- řeší otázky forem a mechanismů začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin a společenských institucí  5) psychopatologie- zabývá se otázkami pojetí psychických poruch a potíží např. poruchy osobnosti, vědomí, nálad - zkoumá příčiny jejich vzniku, popisuje jejich projevy a průběh a hledá léčebné metody - aplikované psychologické vědy: - věnují se konkrétním oblastem lidské činnosti z hlediska psychologie 1) klinická psychologie- orientuje se na diagnostiku duševních nemocí a na psychoterapickou péči o nemocné, včetně somaticky nemocných lidí 2) poradenská psychologie- zabývá se školním, výchovným, profesním a manželským poradenstvím 3) pedagogická psychologie- řeší psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy a problematiku účinného vyučování i po poznání žáka 4) soudní psychologie= forenzní - věnuje se studiu zločinnosti, psychologii pachatelů trestných činů, psychologickým expertizám ( znaleckým posudkům) pro soudní potřeby 5) další- psychologie zdraví, práce, reklamy, sportu, umění - metody psychologie: - psychologie je empirická věda ( vycházejí ze zkušenosti), využívá celý soubor výzkumných metod, které slouží ke sběru empirických dat a k jejich vyhodnocování 1) experiment- vědecká metoda, ve které experimentátor záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu tak, aby všechny proměnné byly kontrolovány a ze změn se daly kvantitativně vyjádřit souvislosti - při této metodě výzkumu se často používá i jiných výzkumných metod (dotazníky, rozhovor, analýza výsledků činnosti, analýza slovních projevů) 2) pozorování- metoda, kterou sledujeme člověka a jeho projevy bez vědomého zásahu psychologa, získané poznatky se zaznamenávají a) extrospekce- pozorování projevů druhých osob v přirozených nebo speciálně upravených situacích b) introspekce- pozorování vlastních vnitřních psychologických jevů ( myšlenek, pocitů) 3) interview= rozhovor - jedna z nejpoužívanějších metod, která spočívá v dotazování - rozlišujeme dle způsobu kladení otázek a) standardizovaný- otázky jsou dány předem b) nestandardizovaný- volné otázky, roli hraje navození důvěry mezi výzkumníkem a dotazovaným - podle toho na koho je zaměřen a) individuální b) skupinový - historie: - až do 19. st. byla psychologie součástí filozofie, v tomto období hovoříme o předvědecké psychologii, ve které rozlišujeme dvě etapy- 1. etapa- byla v ní chápana psychologie jako nauka o duši 2. etapa- duše je nahrazována pojem vědomí - směry psychologie: - 1) experimentální psychologie- Německý fyziolog, psycholog a filozof Wilhelm Wundt založil v Lipsku první experimentální laboratoř r. 1879 - ve své vědecké práci se zabýval oblastí poznávání duševních chodů pomocí fyzikálního a fyziologického pohledu, využíval metody introspekce 2) behaviorismus- jeden z nejvýznamnějších směrů - psychologii chápe jako vědu o chování - zakladatel je Američan John Broadus Watson - vznikl na základě snahy opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se na zkoumání chování člověka, které vysvětluje zejména jako reakci na stimuly= podněty - osobnost která je mezi stimulem a reakcí= nepoznatelná černá skříňka 3) psychoanalýza- za zakladatele je považován vídeňský lékař Sigmund Freud, který se zabýval tím, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat jen vědomím a zda vedle vědomí neexistují další pochody, jež  mohou ovlivňovat lidské jednání a chování, a to nevědomí - nevědomí je dle Freuda plné strachu, tužeb, přání a vrozených pudových podnětů, nemáme nad ním kontrolu - mezi vědomím a nevědomím je předvědomí, v němž jsou obsaženy myšlenky, city i zážitky, které člověk zapomněl, ale může si na ně vzpomenout - rozhodujícím činitelem psychického vývoje jsou pudy, zejména sexuální pudy- libido 4) analytická psychologie- švýcarský psycholog a psychterapeut Carl Gustav Jung se také zabýval nevědomím - rozděluje ho na a) osobní b) kolektivní- je tvořeno souborem archetypů= předobrazů, ze kterých se zrodila naše kultura 5) tvarová psychologie= gestaltismus - za zakladatele jsou považováni Max Wertheimer a Wolfgang Kohler - říká, že psychické děje vystupují jako celky, jejichž strukturu a vlastnosti nelze odvodit z jednotlivých částí - přichází se zákony, kterými vysvětluje způsob, jakým lidé vnímají např. zákon blízkosti, podobnosti, vnímání figury a pozadí 6) humanistická psychologie- zakladatel je Abraham Harold Maslow a Carl Ransom Rogers - oproti behaviorismu zdůrazňuje tvořivost osobnosti, oproti psychoanalytickému nevědomí pak vědomí a sebeuvědomování  - zabývá se sebevyjádřením člověka, jeho pravou identitou a seberealizací - současné proudy psychologie:- patří sem i humanistická psychologie 1) hlubinná psychologie- kromě psychoanalýzy Freuda a analytické psychologie Junga zahruje také individuální psychologii Alfreda Adlera - ta vysvětluje lidské prožívání a chování ve vztahu ke konečnému cíli - cíle jsou ovlivňovány pocitem sounáležitosti a touhu po moci 2) neobehaviorismus- zakladatel směru byl Edward Chase Tolman - tvrdí, že na základě analýzy vztahů mezi podněty z vnějšího prostředí a chováním organismu vznikají určité pochody uvnitř organismu, které podněty zprostředkovávají 3) kognitivní psychologie- představitelem je George Alexander Kelly - směr považuje za rozhodující kognitivní= poznávací procesy, kterými jedinec vytváří tzv. vnitřní obrazy vnějšího světa - skrze ně je člověk schopen sebereflexe 4) transparentní psychologie- představitelem je Stanislav Grof - zabývá se změněnými stavy vědomí, jež jsou navozovány mystickými praktikami, meditací, drogami - osobnost člověka: = souhrn biologických, psychických a sociálních znaků - zahrnuje psychické procesy a stavy, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu každého člověka - soubor vrozeného a získaného- projevuje se v našem chování - psychická struktura osobnosti- promítá se v ní jednota prožívání a chování - s vývojem a změnou živ. podmínek se může měnit, osobnost se tvoří celý život - faktory ovlivňující osobnost- 1) dědičnost- pohlaví, nemoci, talent, vzhled 2) prostředí- rodina ovlivňuje charakter, stát ovlivňuje vzdělání, kulturu, výchova 3) aktivita- učení, práce, zájmové činnosti - proces zrání a učení- 1) zrání= je postupné, geneticky dané dozrávání nervové soustavy, svalů atd., které umožňuje vývoj lidského jedince 2) učení= je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností - typologie osobnosti - Hippokratova humorální teorie temperamentu - položil základní kameny psychologie temperamentu, když definoval 4 základní tělní tekutiny- a) sanquis=krev b) cholé= žluč c) melancholé= černá žluč d) flegma= sliz, hlen - nadbytek některé z těchto životních šťáv pak ovlivňuje temperament člověka - rozlišuje tak 4 druhy temperamentu - sangvinik- citový, emocionální, vstřícný, optimistický - cholerik- neklidný, útočný, vznětlivý, impulzivní - flegmatik- rozvážný, spolehlivý, vyrovnaný, klidný - melancholik- tichý, přecitlivělý, nespolečenský, vážný - postojová- autor Carl Gustav Jung a) extrovertní typ- je zaměřený na okolní svět, snadno se přizpůsobuje, je prakticky založeným závislý na ostatních, snadno navazuje přátelství b) introvertní typ- zaměřený na sebe, nespolečenský, nedůvěřivý, uzavřený, nepřístupný, svět ho spíš obtěžuje, stahuje se do sebe - konstituční- Ernst Kretschmer - u lidí si všímal psychických nemocí a jejich tělesné stavby a objevil zde souvislosti a) pyknik- stavba těla- menší, zakulacená postava, slabé svalstvo, kulatá hlava, vyklenuté břicho - psychické vlastnosti- střídá nálady, otevřený, společenský, realistický b) astenik- stavba těla- vysoký, štíhlý, úzká ramena, slabé svalstvo. ostrý profil - psychické vlastnosti- uzavřený, jednostranně zaměřený, idealista c) atletik- stavba těla- silně vyvinutá kostra, výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebka, protáhlý obličej - psychické vlastnosti- klidný, přizpůsobivý, těžkopádný - vývoj a formování osobnosti - ovlivňují ho etapy života, které mají svá biologická, sociální a psychologická specifika - ve vývoji se mění nejen údaje kvantitativní- věk, ale i kvalitativní- změny v osobnosti - období lidského života z hlediska věku: - prenatální období – období nitroděložního vývoje (početí – porod) - perinatální období - porod - novorozenecké období – prvních 6 týdnů života - kojenecké období – období do 1 roku - batolecí období – 1 – 3 roky - předškolní věk – 3 – 6 let - mladší školní věk – 6 – 11 let - starší školní věk = pubescence – 13 – 15 let - adolescence – 15 – 20 let - dospělost- a) mladší- 20-30 let b) střední- 30-45 let c) pozdní- 45- 60/65 let - stáří – po 60/65. roce života - náročné situace v životě: - stres- je to stav psychické zátěže, který vzniká působením rušivého faktoru na člověka během uspokojování potřeby nebo dosahování cíle - zvyšuje nároky na člověka, který se s ním musí vyrovnat - každý má jinou odolnost vůči stresovým situacím - frustrace= zmaření - psychický stav a chování člověka, které jsou vyvolané překážkou na cestě k určitému cíli - zpravidla negativně ovlivňuje chování člověka, někdy může být i motivačním činitelem  - deprivace= strádání - chronické neuspokojování potřeb nebo nedosahování vytyčených cílů - dochází k ní, když jsou základní potřeby uspokojovány na úrovni existenčního minima nebo klesají - psychohygiena= nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům - návod jak cílevědomě upravit živ. styl a živ. podmínky - má naučit, jak předcházet psychickým obtížím a jak je nejlépe zvládat