Vnímání v psychologii

Vnímání

Psychický proces poznávání vjemů z okolí, působících na smyslové orgány.
Pre vnímáním probíhá čití -- proces přijetí vjemů smyslovými orgány.
3 procesy v vnímání:
- Recepce: schpnost přijímat podněty smysly.
- Percepce: schopnost nervového systému uvědomovat si podněty.
- Apercepce: vnímání využívající dřívější zkušenosti.
Výsledkem vnímání:
- Počitek: obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (barva, vůně).
- Vjem: obraz celého předmětu.
Vnímání je založeno na 3 základních procesech:
- Odlišování objektů: figura a pozadí, sdružování objektů (blízkost, podobnost, uzavírání).
- Určování vzdálenosti.
- Určování pohybu.
Podle smyslových orgánů:
- Zrakové vnímání.
- Čichové a chuťové vnímání.
- Sluchové vnímání.
- Hmatové vnímání.
- Pohybové vnímání.
- Vnímání doteku.
Poruchy vnímání:
- Smyslové klamy: v důsledku nedokonalosti smyslového orgánu.
- Synestezie: spojení vjemů z různých smyslů (barevné slyšení).
- Iluze: zkreslený vjem, založený na reálném podnětu.
- Halucinace: vjemy bez reálného podnětu.

Představa

Schopnost vybavit si podnět, který v daném okamžiku nepůsobí na smyslové orgány.
Rozdělení podle smyslových orgánů.
Rozdělení podle obsahu:
- Konkrétní představy: (moje knížka).
- Abstraktní představy: (knížka obecně).
Rozdělení podle podnětu:
- Paměťové: vzpomínky.
- Fantazijní.
Člověk si představy vytváří na základě asociací.
Asociační zákony:
- Zákon dotyku a času: věci na stejném místě a v stejném čase.
- Zákon podobnosti a kontrastu: spojování podobných nebo kontrastních představ.
- Zákon novosti: novější prožitky se vybavují snáze.

Fantazie

Proces vytváření nových představ.
Rozdělení podle způsobu vytváření:
- Rekonstrukční fantazie: nová představa z popisu nebo schematického znázornění (technical obory, geometrie, geografie).
- Tvůrčí fantazie: originální tvorba (umělecká tvorba).
Rozdělení dle způsobu vybavování:
- Záměrná fantazie: vědomé usměrnění (vynalezit nové zařízení).
- Bezděčná fantazie: bez záměrného usměrnění (snění, spánek).

Myšlení

Proces řešení problémů, zpracování a využití informací.
Formy:
- Pojem: obecné a podstatné znaky jevu/předmětu.
- Soud: vztah mezi jevy/předměty.
- Úsudek: vztah mezi dvěma a více soudy.
  - Induktivní úsudek: obecné tvrzení z jednotlivých případů.
  - Deduktivní úsudek: obecný poznatek na konkrétní jev/předmět.
Řešení problémů:
- Setkání s problémem.
- Příprava.
- Proces řešení.
- Nalezení řešení.
- Ověření řešení.
Druhy myšlení dle vývoje:
- Motorické myšlení: manipulace s předměty.
- Imaginativní myšlení: názorné obrazy a představy.
- Propoziční myšlení: slova, věty a pojmy, abstraktní.
Druhy myšlení dle složitosti a abstraktnosti:
- Konkrétní názorné myšlení: řešení s názornými představami.
- Abstraktně teoretické myšlení: řešení s abstraktními představami.
Druhy myšlení dle směru řešení: - Konvergentní myšlení: jeden cíl. - Divergentní myšlení: několik různých řešení najednou.
Myšlenkové operace:
- Analýza: rozdělení celku na části.
- Syntéza: spojení.
- Abstrakce: odtržení od konkrétních vlastností.
- Konkretizace: zpřesnění, zpřehlednění.
- Indukce: z jednotlivých případů k obecnému tvrzení.
- Dedukce: obecné tvrzení na konkrétní jev/předmět.
- Generalizace: zobecnění.
- Klasifikace: srovnání, třídění, uspořádání.
Poruchy myšlení:
- Bradypsychismus: zpomalené myšlení.
- Tachypsychismus: zrychlené myšlení.
- Bludy: přesvědčení o nesprávné skutečnosti.

Řeč

Nástroj myšlení, sloužící ke komunikaci.
Skládá se ze 2 složek:
- Receptivní: porozumění (přijímání zvuků).
- Expresivní: vyjadřování (artikulace).
Základní funkce:
- Označovací, zobrazovací: předměty, jevy.
- Výrazová: vyjadřování vnitřních stavů.
- Vybízecí: působení na druhého člověka.
Druhy řeči:
- Vnitřní: pro sebe.
- Vnější: mluvená, psaná.
Poruchy řeči:
- Afázie: ztráta schopnosti rozumět řeči.
- Mutismus: útlum verbální komunikace.
- Koktavost: porucha plynulosti řeči.
- Dyslalie: porucha artikulace.