Úvod do sociologie

Sociologie se zabývá studiem společenských struktur, vztahů a procesů, zatímco psychologie se zaměřuje na individuální chování, myšlení a pocity.

Sociologie se zabývá studiem společenských struktur, vztahů a procesů v kontextu politických systémů, zatímco politologie se zaměřuje na studium moci, vlivu a politiky.

Sociologie se zabývá studiem společenských struktur, vztahů a procesů, zatímco ekonomie se zaměřuje na studium ekonomické činnosti, produkce, spotřeby a distribuce zboží a služeb.

Sociologické vysvětlení zdůrazňuje vliv společenských faktorů na chování jedinců, zatímco individuální nebo psychologické vysvětlení se zaměřuje na vnitřní faktory, jako jsou osobnostní rysy a motivace.

Anomie je stav, kdy jsou tradiční společenské normy a hodnoty oslabeny a lidé ztrácejí smysl a orientaci ve svém životě.

Tento koncept označuje sociální procesy, které brání jednotlivcům v dosažení plného potenciálu ve společnosti kvůli jejich sociálnímu postavení.

Sociologická perspektiva zdůrazňuje vliv společenských struktur a procesů na sebevražednost, zatímco individuální perspektiva se zaměřuje na psychologické faktory.

Tento koncept se týká situace, kdy se tradiční sociální vazby a normy mění a oslabují, což vede k pocitu izolace a nestability.

Teorie, která pohlíží na společnost jako na systém propojených částí, kde každá část plní důležitou roli pro udržení stability.

Typ solidarity v tradičních společnostech založený na blízkých vztazích a společných normách.

Typ solidarity v moderních společnostech založený na specializaci práce a vzájemné závislosti.

Marxův koncept, který popisuje nerovnostní vztah mezi vlastníky výrobních prostředků a dělníky a exploataci dělnické třídy.

Marxův koncept, který popisuje pocit odcizení od vlastní práce, produktů práce a ostatních lidí.

Marxův koncept, který popisuje osvobození člověka od potlačení a nespravedlnosti.

Weberův přístup k sociologii, který se zaměřuje na pochopení subjektivních motivací a smyslů, které lidé vkládají do svého jednání.

Období sociologie, které se zaměřilo na praktické problémy tehdejší společnosti, jako jsou sociální patologie, kriminologie, deviace a integrace imigrantů. Využívalo se empirického výzkumu a metod k pochopení a řešení těchto problémů.

Teoretický směr, který zdůrazňuje význam společenských struktur a institucí pro fungování společnosti. Vzdává se individuálního vidění a zdůrazňuje role a vztahy uvnitř celku.

Teoretický směr, který zdůrazňuje konflikt a nerovnost jako klíčové faktory v sociálním systému. Zaměřuje se na mocenské vztahy a boje o zdroje.

Soubor teoretických přístupů, které se zaměřují na studium každodenní reality, jazyka a symbolů. Zdůrazňuje, že společnost je konstruována prostřednictvím interakce, komunikace a sdílené interpretace.

Sociologický směr, který se zabývá zkoumáním vlivů moci a znalostí na formování společenských struktur a procesů.

Soubor jevů a trendů, které charakterizují současnou společnost, jako například globalizace, ekonomická nerovnost, migrace, ekologické problémy a stárnutí populací.

Období sociologie, které se vyznačuje snahou pochopit a řešit aktuální globální výzvy a trendy, zaměřené na nerovnosti, migrace, ekologie a vliv ekonomické krize.

Zakladatel sociologie. Odmítl tehdejší politické a náboženské myšlení a prosazoval metodickou reflexi společnosti prostřednictvím pozitivistického výzkumu.

Teorie zaměřující se na interakce mezi jednotlivci a zdůrazňující význam symbolů a sdílených významů v sociální interakci.

Teorie zdůrazňující strukturu a funkce sociálních systémů, kde každý prvek hraje roli v udržení stability a harmonie.

Sociální teorie zdůrazňující nerovnost a konflikt mezi skupinami ve společnosti, obvykle v souvislosti s bojem o zdroje a moc.

Sociální jevy, které jsou nezamýšleným výsledkem sociálních akcí, ale zároveň přispívají k udržení stability a fungování společnosti.

Sociální jevy, které jsou zamýšleným a zjevných důsledkem sociálních akcí.

Teorie zdůrazňující, že realita je sociálně konstruována, a že naše vnímání a chápání světa je ovlivněno kulturou a společenskými interakcemi.

Teorie, která zdůrazňuje materiální podmínky a ekonomické faktory jako hnací síly společenského vývoje a konfliktu.

Slovo kultura pochází z latinského "colo" - vzdělávat, obdělávat, pěstovat. Kultura zahrnuje vše, co lidé vytváří a co se v každodenních interakcích potvrzuje a vyžaduje, jako způsob pozdravu, instituce, hodnoty, normy a praktiky, umělecká díla, technologie, hmotné objekty atd.

Kultura je to, co se musí člověk naučit, protože nám není vrozeno. Učíme se jí prostřednictvím každodenních interakcí s lidmi, skrze socializaci.

Hmotná kultura zahrnuje hmotné objekty vytvořené lidmi, na které se dá sáhnout, jako lednice, budovy, brýle, atd. Nehmotná kultura zahrnuje sdílené hodnoty, normy a praktiky.

Kultura funguje jako pojivo společnosti, které umožňuje kontinuitu (funkcionalistický pohled). Kultura ale také udržuje nerovnosti mezi lidmi a skupinami (konfliktualistický pohled).

Kultura je klíčovým definičním znakem společnosti. Neexistuje společnost bez kultury a naopak.

Sociální instituce jako rodina, trh, peníze, škola, atd. jsou příklady kulturních vzorců chování, které se opakují a předávají z generace na generaci.

Instituce směrují a sdílejí chování v dané kultuře, ale také dávají předpoklady o chování druhých. Udržují společné sdílené sociální prostředí.

Hlavní atributy kultury, které definují její specifické rysy, jsou technologie, hodnoty, normy, symboly a jazyk.

Jazykový prostředek, který u vyšších vrstev podporuje abstraktní myšlení a usnadňuje vzdělávání, zatímco nižší vrstvy používají jazykový kód omezující rozvoj abstraktního myšlení, čímž se reprodukují sociální nerovnosti.

Výchovné styly rodičů z různých sociálních vrstev ovlivňují dětský rozvoj a reprodukují sociální nerovnosti. Chudší rodiny se zaměřují na poslušnost, zatímco bohatší rodiny podporují diskusi a kreativitu.

Učení se společenským rolím a chování žen a mužů, které se předává dětem verbálně a nevědomě (např. prostřednictvím hraček a oděvů).

Typické hračky pro dívky (kuchyňky, panenky), které podporují role spojené s péčí a krása, pro chlapce (auta, stavebnice) podporují technické schopnosti a fyzickou aktivitu.

Biologické pohlaví odkazuje na fyzické a hormonální rozdíly mezi muži a ženami. Sociální pohlaví (gender) představuje sociálně konstruované role a očekávání spojené s pohlavím.