Tropy a figury v literatuře

Tropy

• Tropy jsou obrazná pojmenování, kde dochází ke změně významu slova.
• Metafora – přenesení významu na základě podobnosti.
• Ironie – výraz použitý v opačném smyslu, než jaký má doslovně.
• Symbol – pojmenování na základě znakovosti, kde konkrétní pojem představuje abstraktní význam.
• Metonymie – přenesení významu na základě věcné souvislosti.
• Synekdocha – typ metonymie, kdy se považuje část za celek ("požádal ji o ruku") a celek za část ("ČR vyhrála v hokeji").
• Alegorie – symbolické vyjádření myšlenek pomocí příběhu nebo obrazu.
• Eufemismus – zjemnění výrazu, nahrazení drsného nebo nepříjemného pojmenování mírnějším.
• Hyperbola – nadsázka, zveličení významu pro dosažení expresivity.
• Personifikace – přisuzování lidských vlastností neživým věcem.
• Přirovnání – srovnání dvou jevů na základě podobnosti pomocí slov "jako," "jak."

Figury

• Figury zdůrazňují formu projevu, aniž by se měnil význam slova.
• Gradace – postupné zesilování nebo zeslabování významu.
• Inverze – změna obvyklého pořadí slov ve větě.
• Řečnická otázka – otázka položená ne pro získání odpovědi, ale pro zdůraznění nebo vyvolání reakce.
• Oxymóron – spojení dvou protikladných výrazů ("mrtvé ticho").
• Anafora – opakování slov na začátku veršů nebo vět.
• Epifora – opakování slov na konci veršů nebo vět.
• Pointa – závěrečný obrat, často překvapivý nebo vtipný, který shrnuje myšlenku nebo vyústění textu či příběhu.
• Aliterace – opakování stejných hlásek nebo skupin hlásek na začátku slov po sobě jdoucích ("plyne peníz po penízku").
• Epizeuxis – opakování stejných slov nebo výrazů těsně za sebou ("půjdu, půjdu, půjdu!")
• Epiteton – básnický přívlastek, obrazné pojmenování ("modrá noc").

Tropové a jejich vlastnosti

• Metafora – Přenesení významu na základě podobnosti.
• Ironie – Protiklad mezi slovy a jejich významem.
• Symbol – Znakový význam, kde konkrétní pojem reprezentuje abstraktní myšlenku.
• Metonymie – Přenesení významu na základě věcné souvislosti.
• Synekdocha – Speciální typ metonymie: část za celek ("požádal ji o ruku") a celek za část ("ČR vyhrála v hokeji").
• Alegorie – Symbolický příběh nebo obraz, vyjadřující hlubší myšlenku.
• Eufemismus – Nahrazení drsných slov jemnějšími (např "odešel do věčného spánku" místo "zemřel").
• Hyperbola – Zveličení významu pro větší expresivitu (např. "mám hlad jak vlk").
• Personifikace – Zosobnění, přisuzování lidských vlastností neživým věcem.
• Přirovnání – Srovnání dvou jevů s využitím slov "jako" a "jak" (např. "běžel jako blesk").
• Epiteton – Obrazný básnický přívlastek, zdůrazňující specifickou vlastnost (např. "modrá noc").\

Figury řeči

• Gradace – Postupné zesilování nebo zeslabování významu (např. "malý, menší, nejmenší").
• Inverze – Změna obvyklého slovosledu ve větě (např. "Přijít má královna")
• Řečnická otázka – Otázka kladená ne pro získání odpovědi, ale pro zdůraznění myšlenky.
• Oxymóron – Spojení protikladných výrazů (např. "hořké sladké").
• Anafora – Opakování slov na začátku vět nebo veršů.
• Epifora – Opakování slov na konci vět nebo veršů.
• Pointa – Závěrečný neočekávaný obrat, který shrnuje myšlenku textu.
• Aliterace – Opakování stejných hlásek na začátku slov po sobě jdoucích (např. "plyne peníz po penízku").
• Epizeuxis – Opakování stejných slov za sebou (např. "půjdu, půjdu, půjdu!").
• Aposiopese – Neúplná výpověď, náhlé přerušení řeči, často označené třemi tečkami (...).
• Elipsa – Vypuštění slov, které jsou z kontextu zřejmé (např. "Jdu domů" místo "Já jdu domů").
• Apostrofa – Oslovení nepřítomných.