Mikrobiologická diagnostika

Mikrobiologická diagnostika

• Základní cíl: Prokázat etiologické agens (mikrob, který je příčinou infekce) a určit vhodnou antimikrobiální léčbu
• Přímý průkaz: Prokazuje celý mikrob nebo jeho části ve vzorku klinického materiálu.
• Nepřímý průkaz: Prokazuje reakci organismu na přítomnost mikroba.

Fáze vyšetřovacího procesu v mikrobiologii

• Preanalytická fáze: Indikace vyšetření, odběr materiálu, uchování vzorku, transport do laboratoře, příjem vzorku v laboratoři, rozhodnutí, jak zpracovat.
• Analytická fáze: Zpracování vzorku, uzavření vyšetření (zhodnocení nálezů)
• Postanalytická fáze: Interpretace výsledku v kontextu ostatních výsledků a celkového stavu pacienta, odeslání výsledku.

Indikace mikrobiologického vyšetření

• Význam: Vyšetření má být provedeno, má-li smysl a když ovlivní další postup (léčbu, diagnostiku).
• Rozhodování: Vyšetření ano x ne, jaké vyšetření, forma odběru materiálu.
• Žádanka o vyšetření: Je lékařský, ekonomický a právní dokument.

Žádanka o vyšetření - Co musí obsahovat?

• Identifikace pacienta (jméno, rodné číslo)
• Identifikace plátce (zdravotní pojišťovna)
• Identifikace odesílajícího pracoviště
• Údaje o materiálu (datum a čas odběru, druh materiálu, lokalizace)
• Druh požadovaného vyšetření
• Diagnóza
• ATB léčba, alergie
• Důležité údaje z anamnézy (pobyt v cizině, pracovní apod.)
• Další důležité informace.

Odběr materiálu

• Každý vzorek musí splňovat: klinickou a technickou validitu.
• Klinická validita: Ze správného místa (kde lze předpokládat přítomnost mikroba)
• Technická validita: Ve správný čas (před podáním antibiotika), správným způsobem (asepticky), do správných souprav (označené sterilní nádoby, transportní média).
• Odběr materiálu vždy před zahájením léčby antibiotiky (pokud lze).

Odběrové soupravy

• Systém nádobek a výtěrovek, sterilní, s transportními médii pro uchování životaschopnosti mikrobů a stabilitu jejich struktur.

Vzorky klinického materiálu

• Tekuté a kusové vzorky (ideální)
• Stěry a výtěry (používají se, když nelze odebrat tekutý/kusový vzorek)
• Speciální vzorky
• Dohled zdravotnického personálu nad odběrem
• Kontrola vzorku před odesláním

Typy odběrových souprav

• Výtěrovky: Různé typy pro různé odběry (například stěr z nosu, hrdla, rány).
• Nádobky: Zkumavky pro odběr krve na sérologická vyšetření.
• Speciální soupravy: Například pro urogenitální patogeny, anaerobní vyšetření, hemopkultury.
• Další soupravy: Odběr moče do sterilní zkumavky (různé typy odběrů: střední proud moči, katetrizace, suprapubická punkce).

Uchování materiálu:

• Doba uchování do transportu minimální.
• Moč do laboratoře do dvou hodin.
• Uchovávání za předepsaných podmínek: pokojová teplota, chladničková teplota, mrazák.
• Cíl: Uchování životaschopných mikroorganismů a zachování jejich struktur.

Transport materiálu do laboratoře:

• Co nejrychleji do laboratoře.
• Transport zabezpečený před vylitím a kontaminací.
• Transport osobní (sanitáři) nebo svozová služba laboratoře.
• Dodržení BOZP.

Příjem vzorku v laboratoři:

• Kontrola identifikace pacienta, kontrol dalších údajů na žádence.
• Očíslování vzorku protokolovým číslem.
• Zápis vzorku do LIS.
• Předání ke zpracování.

Rozhodnutí o zpracování a metodách:

• Standardní postupy pro jednotlivé druhy materiálu a dané diagnózy.
• Další rozhodnutí dle lékaře, dle konzultace, dle stavu pacienta.

Analytická fáze = diagnostika:

• Přímá diagnostika: Nález mikroba ve vyšetřovaném vzorku
• Nepřímá diagnostika: Průkaz specifických stop, které mikrob v organismu zanechal (např. průkaz protilátek).

Základní schéma mikrobiologické diagnostiky:

• Přímý průkaz: Mikroskopie, kultivace, průkaz antigenů, průkaz NK, pokus na zvířeti, identifikace a stanovení citlivosti.
• Nepřímý průkaz: Průkaz specifických protilátek, detekce buněčné imunity.

Doba trvání mikrobiologického vyšetření:

• Různá doba v závislosti na typu vzorku, druhu mikroba, použité metodě.

Laboratorní příručka:

• Součást řízené dokumentace
• Dostupná na webu
• Obsah: Informace o laboratoři (kontakty, provozní doba), manuál pro odběry primárních vzorků, preanalytické procesy v laboratoři, přehled vyšetření a metod, vydávání výsledků a komunikace s laboratoří.

Mikrobiologická Diagnostika

• Hlavní cíl mikrobiologické diagnostiky: prokázat etiologické agens infekce - zjistit, který mikrob je příčinou onemocnění a určit vhodnou antimikrobiální léčbu.

• Metody prokázání infekce:

  • Přímý průkaz - prokazuje celý mikrob nebo jeho části ve vzorku klinického materiálu.
  • Nepřímý průkaz - prokazuje reakci organismu na přítomnost určitého mikroba.

Fáze Vyšetřovacího Procesu

• Vyšetřovací proces v mikrobiologii se dělí do tří fází:
  • Preanalytická fáze:
    • Indikace vyšetření
    • Odběr materiálu
    • Uchování vzorku
    • Transport do laboratoře
    • Příjem vzorku v laboratoři
    • Rozhodnutí o způsobu zpracování vzorku.
  • Analytická fáze:
    • Zpracování vzorku
    • Uzavření vyšetření (zhodnocení nálezů).
  • Postanalytická fáze:
    • Interpretace výsledku v kontextu celkového stavu pacienta.
    • Odeslání výsledku.

Indikace Mikrobiologického Vyšetření

• Vyšetření by mělo být provedeno pouze v případě, že má smysl a přínos, tzn. že výsledek ovlivní další postup léčby nebo diagnostiky.
• Rozhodování o indikaci vyšetření zahrnuje:
  • Vyšetření ano x ne?
  • Jaké vyšetření?
  • Forma odběru materiálu?
• Vyžaduje lékařské indikace, ačkoliv v praxi se někdy odběr materiálu provádí na základě pokynů zdravotní sestry.
• Je důležité zvážit ekonomické a etické aspekty - invazivní odběry by se měly provádět pouze pokud jsou nezbytné.

Žádanka o Vyšetření

• Žádanka představuje klíčový dokument pro mikrobiologická vyšetření.
• Je důležitá z lékařského, ekonomického a právního hlediska.
• Bez dodržení všech náležitostí nelze vzorek přijmout a zpracovat.

Náležitosti Žádanek

• Identifikace pacienta: jméno, rodné číslo.
• Identifikace plátce: zdravotní pojišťovna.
• Identifikace odesílajícího pracoviště.
• Údaje o materiálu: datum a čas odběru, lokalizace, druh materiálu, typ požadovaného vyšetření.
• Diagnóza.
• ATB léčba, případné alergie.
• Důležité údaje anamnézy (pobyt v zahraničí, pracovní prostředí).
• Další důležité informace.

Odběr Materiálu

• Každý vzorek na mikrobiologické vyšetření musí splňovat:
  • Klinickou validitu - odběr ze správného místa, kde se předpokládá přítomnost mikroba.
  • Technickou validitu - odběr ve správný čas, správným způsobem (asepticky) a do správných odběrových souprav.
• Odběr je klíčovou částí vyšetřovacího procesu - jen ze správně odebraného materiálu lze získat správný výsledek.
• Odběr se vždy provádí před zahájením ATB léčby (pokud je to možné).

Odběrové Soupravy

• Odběrové soupravy představují sadu nádobek a výtěrovek, sterilní s transportními médii, která slouží k uchování životaschopnosti mikrobů a jejich struktury.
• Volba soupravy závisí na druhu klinického materiálu, typu mikroorganismu a metodě vyšetření.

Vzorky Klinického Materiálu

• Typy vzorků:
  • Tekuté a kusové vzorky
  • Stěry a výtěry
  • Speciální vzorky
• Přednostně se odebírají tekuté a kusové vzorky a teprve pokud to není možné, výtěry.
• Odběr materiálu musí probíhat pod dohledem zdravotnického personálu a vzorek se kontroluje před odesláním do laboratoře.

Typy Odběrových Souprav - Nádobky a Výtěrovky

• Pro tekuté a kusové vzorky:
  • Zkumavky pro kultivaci
  • Zkumavky pro sérologická vyšetření
• Pro stěry a výtěry:
  • Odběrové štěpy s transportními médii.

Typy Odběrových Souprav - Speciální

• Hemokultivační lahvičky pro odběr krve
• Uricult pro odběr moči
• Odběrové soupravy pro anaerobní vyšetření
• Odběrové soupravy pro kultivaci specifických mikroorganismů, např. Mycoplasma, Ureaplasma.

Odběr Moče

• Moč se odebírá do sterilní zkumavky před nasazením ATB léčby.
• Typy odběrů:
  • Střední proud moči - spontánně vymočená po řádném omytí zevního ústí uretry.
  • Jednorázová katetrizace (vycévkování).
  • Z permanentního močového katetru (uzavřený systém) - s rizikem kontaminace a kolonizace katetru.
  • Z nefrostomie.
  • Suprapubická punkce.
  • Adhezní sáčky u kojenců a batolat.

Odběr Materiálu z Dolních Cest Dýchacích

• Sputum:
  • Nejlépe ranní, po vyčištění zubů a jazyka kartáčkem (bez pasty).
  • Hluboké odkašlání do sputovky.
  • Pacienti se zubní protézou - po jejím vynětí a vykloktání.
• Indukované sputum - pacient inhaluje fyziologický roztok a poté odkašle do sputovky.
• Bronchoalveolární laváž (BAL).
• Tracheální aspirát.

Odběr Katetru

• Pouze cévní katetry, močové katetry se nevyšetřují.
• Odstřižení konce katetru cca 5 cm a transport ve sterilní zkumavce.

Odběr Hemokultury

• Odběr krve do hemokultivační lahvičky.
• Strategie odběru podle diagnózy a pracoviště.
• Odběry z různých míst s časovým odstupem.
• Důležitý je dostatečný objem krve.
• Obecně se odebírají 2-3 sady z různých venepunkcí (během 15 min):
  • Lahvička pro aerobní a anaerobní kultivaci a event. pediatrická lahvička.
• Odběr po dezinfekci kůže a dezinfekci zátky na lahvičce.
• Odebírá se z periferní žíly venepunkcí do lahvičky s tekutou kultivační půdou, ne z katétru.
• Z katétru se odebírá pouze při podezření na katétrovou infekci, s porovnáním nálezů z periferie.

Uchování Materiálu

• Doba uchování před transportem by měla být co nejkratší.
• Moč do laboratoře do dvou hodin.
• Pokud nelze, uchovávat za předepsaných podmínek:
  • Pokojová teplota (výtěry, hemokultura, hnis, punktát).
  • Chladničková teplota (moč).
  • Mrazák.
• Cílem je:
  • Zachování životaschopných mikroorganismů (zejména bakterií).
  • Zabránění pomnožení bakterií ve vzorku.
  • Zachování struktury mikroorganismů (nukleové kyseliny).

Transport Materiálu do Laboratoře

• Co nejrychleji přepravit do laboratoře za daných podmínek, aby nedošlo ke znehodnocení vzorku.
• Dodržet bezpečné podmínky transportu.
• Možnosti transportu:
  • Osobní (sanitáři).
  • Svozová služba laboratoře.
  • Potrubní posta.

Příjem Vzorku v Laboratoři

• Kontrola identifikace pacienta a vzorku.
• Kontrola dalších údajů na žádance.
• Očíslování vzorku protokolovým číslem.
• Zápis vzorku do laboratorního informačního systému (LIS).
• Předání vzorku ke zpracování.
• V případě nesrovnalostí se nesmí vzorek přijmout.

Rozhodnutí o Zpracování a Metodách

• Standardní postupy pro jednotlivé druhy materiálu a diagnózy.
• Dodatečné rozhodnutí dle lékaře, konzultací, stavu pacienta.
• Vyšetřovací proces v mikrobiologii může být lineární nebo větvený.

Lineární Proces Vyšetření

• Jednoduchý proces, kdy se provádí jedno vyšetření a na jeho základě se získá definitivní výsledek.

Větvený Proces Vyšetření

• Složitější proces se spoustou variant a dalšími kroky dle výsledků předchozího vyšetření.

Postanalytická Fáze

• Výsledek se odesílá hned po ukončení vyšetření.
• Je možné odeslat předběžný výsledek (když kultivace trvá dlouho).
• Konečná interpretace výsledku je na klinickém lékaři.
• Důležitá je komunikace mezi laboratoří a klinikou.

Laboratorní Příručka

• Součást řízené dokumentace.
• Dostupná na webu.
• Obsahuje informace o laboratoři, náležitosti žádanky, odběry, transport, metody a vyšetření.
• Popisuje preanalytické procesy a
• Vydávání výsledků a komunikaci s laboratoří.

Analytická Fáze - Diagnostika

• Diagnostika (průkaz agens) je hlavní součástí analytické fáze.
• Rozděluje se na:
  • Přímá diagnostika - nález mikroba ve vyšetřovaném vzorku.
  • Nepřímá diagnostika - průkaz specifických stop, které mikrob zanechal v organismu (protilátky, buněčná imunita).

Schéma Mikrobiologické Diagnostiky

• Zahrnuje jak přímé, tak nepřímé metody.
• Přímý průkaz:
  • Mikroskopické vyšetření.
  • Kultivační vyšetření.
  • Průkaz antigenů.
  • Průkaz nukleových kyselin (NK).
  • Pokus na zvířeti.
• Nepřímý průkaz:
  • Průkaz specifických protilátek.
  • Detekce buněčné imunity.

Doba Trvání Mikrobiologického Vyšetření

• Doba trvání se liší podle typu materiálu a druhu mikroba:
  • Hodiny (mikroskopie, molekulární metody, jednoduché sérologické metody).
  • 24-72 hodin (kultivace bakterií).
  • Až 14 dní (kultivace náročnějších bakterií).
  • Až 9 týdnů (kultivace mykobakterií).
  • Týdny (1-3) (kultivace virů, sérologická vyšetření).