Města ve vrcholném středověku

Města ve vrcholném středověku

• Vrcholný středověk je obdobím vzniku a rozvoje měst v Evropě.
• Raně středověká civilizace byla převážně vesnická.
• Ve 12. století města začala hrát důležitou ekonomickou, politickou a kulturní roli díky rozvoji hospodářství a růstu populace.

Vznik měst

• Obnova antických měst, která získala význam na obchodních trasách.
• Zakládání měst v místech řemeslnických nebo obchodních osad (brody, podhradí, kláštery, křižovatky).
• Zakládání měst "na zeleném drnu" s plánem čtvercového náměstí a kolmých uliček (např. České Budějovice s náměstím o rozloze cca 1,7 ha)
• Zakládání a budování měst zažilo rozkvět ve 13. století.
• Lokátor vybíral místo pro město s ohledem na ekonomické, vojenské a komunikační aspekty.
• Města bývala obehnána hradbami s věžemi a branami s neopevněným předměstím.
• Předměstí sloužilo pro budovy nebezpečné v opevněném městě (kovárny, hrnčírny) a pro obydlí sloužících a chudiny.
• Počet obyvatel měst se pohyboval nejčastěji kolem 3 000, jen málo měst mělo více než 10 000.

Dělení měst podle majitele

• Královská města byla založena nebo povýšena panovníkem, měšťané podléhali přímo panovníkovi.
• Věnná města byla přidělena královně (např. Mělník, Hradec Králové).
• Horní města se řídila "horním zákoníkem" (např. Jihlava, Kutná Hora), těžily se zde drahé kovy.
• Komorní města odváděla příjmy do královské komory.
• Poddanská města byla založena šlechtou nebo církví, obyvatelé byli poddaní majiteli města (např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec).

Městská privilegia

• Města disponovala mimořádnými právy udělovanými zakladatelem nebo vrchností.
• Královská města měla nejvíce privilegií (byla nejsvobodnější).
• Město mohlo o výsady přijít.
• Právo osobní svobody bylo nejdůležitější výsadou pro měšťany.
• Právo trhu umožňovalo konat trhy, což bylo zdrojem příjmů.
• Horní zákoníky upravovaly těžbu, např. "Ius Regale Montanorum" z roku 1300.
• Právo nuceného skladu ukládalo obchodníkům povinnost pozdržet se ve městě a nabídnout své zboží.

Obyvatelstvo měst

• Ve vrcholném středověku vzniká vrstva měšťanstva, která je hospodářsky aktivní.
• Měšťané (kupci, kramáři, řemeslníci) tvořili plnoprávné obyvatelstvo a podíleli se na správě města.
• Kupci (městský patriciát) zajišťovali dálkový obchod.
• Řemeslníci vlastnili dílny a zaměstnávali další řemeslníky.
• Řemeslnické cechy dohlížely na technologii, kvalitu a ceny.
• Kramáři prodávali zboží přímo spotřebitelům.
• Střední vrstva pracovala u kupců a řemeslníků (tovaryši, učni) s omezenými právy.
• Nižší vrstvu tvořila chudina, žebráci a zlodějíčci bez majetku a práv.
• Ve městech žili i mniši, faráři, šlechta, univerzitní profesoři a studenti, kteří podléhali zvláštním právním normám.
• Židé působili na okraji společnosti, často v ghettech.

Význam měst

• Hospodářský: Města se specializovala na výrobu (Florencie – látky, Belgie – vlna, Brusel – krajka).
• Obchodní: Hanzovní města (Hanza) ovládala Baltské moře (Kolín, Hamburk, Brémy, Riga, Gdaňsk).
• Politický: Města byla sídlem panovníka nebo církevního hodnostáře. Královská města podporovala panovnickou moc.
• Kulturní: Města se stala středisky kultury a vzdělání (školy).

Vzdělanost

• Laicizace vzdělání a kultury (zpřístupnění vzdělání pro šlechtu a měšťanstvo).
• Běžná gramotnost.
• Písemnictví i v národním jazyce, vzdělání v českém jazyce.
• Ve městech vznikají školy, které připravují na studium na univerzitě.

University

• Universitas = společenství lidí toužících po vzdělání.
• Politicky nezávislé na světské i duchovní moci, podřízené papeži nebo panovníkovi.
• Znamenají svobodu v oblasti myšlení a vědění (disputace).
• V čele univerzity stojí rektor.
• Členěny na fakulty (teologická, právnická, lékařská, filozofická/artistická), v čele fakulty stojí děkan.
• Absolventi získávají světské nebo duchovní povolání.
• Určeny pouze pro muže (dívky měly soukromé nebo klášterní vzdělání).
• Nejstarší univerzity: Bologna (1088), Salerno, Sorbona (kolem 1150), Oxford (1167).
• Ve 13. století vznikly univerzity v Cambridge, Neapoli, Padově, Salamance.
• Ve 14. století vznikly univerzity v Praze (1348), Vídni (1365), Krakově (1364).
• V 15. století vznikly univerzity v Lipsku (1409), Kodani.