Právní vztahy, subjekty a ochrana osobnosti PDF

Právní vztahy, právní skutečnosti, subjekty občanského práva, ochrana osobnosti 1 Jak stanovit, zda vůbec, kdy a jak se zákon uplatí? základní způsob uplatňování práva – regulace společenského vztahu – třeba nějakým způsobem vymezit mezi kým, kdy a ja...

Právní vztahy, právní skutečnosti, subjekty občanského práva, ochrana osobnosti 1 Jak stanovit, zda vůbec, kdy a jak se zákon uplatí? základní způsob uplatňování práva – regulace společenského vztahu – třeba nějakým způsobem vymezit mezi kým, kdy a jak se bude uplatňovat právní vztah Právo vymezuje jeho základní prvky a formuje pravidla pro jeho uplatnění Účastnící společenských vztahů se stávají nositeli svých (subjektivních) práv a povinností např. právní vztah mezi prodávajícím a kupujícím, poškozeným a škůdcem, rodičem a dítětem Základní prvky subjekt (KDO jedná), objekt (o CO v daném vztahu jde – př. koupě věci, provedení práce), obsah právního vztah vzájemná práva a povinnosti (JAK to má probíhat) 2 Příklad - Kupní smlouva - právní vztah, společenský vztah upravený občanským zákoníkem subjekty – kupující, prodávající, obsah – práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího, objekt/předmět – to, co je předmětem koupě (např. krabice mléka). 3  Předpoklady vzniku Kdy tedy právního vztahu: - Existence právní normy (není např. na právo společenskou konvenci zdravení, ale je např. na povinnost respektovat vlastnické právo jiného, „vstupuje do existuje právní norma) hry“ ? - Existence právní skutečnosti tj. okolnosti, s níž právní norma spojuje vznik, změnu či zánik právního vztahu (např. určitý projev vůle jednotlivce či jeho určité jednání, narození dítěte, smrt, rozhodnutí soudu) a) Právní skutečností subjektivní (subjektivní tzn. v podstatě závislé na vůli subjektu směřující ke vzniku daného vztahu, např. uzavření smlouvy b) Právní skutečnosti objektivní události a stavy – narození, smrt, vznik škody, běh času (např. dovršení věku 18 let či uplynutí lhůty) 4  Příklad: Objektivní právní skutečnost – újma na zdraví způsobená zvířetem Pokouše mě sousedův pes, dostanu infekci do nohy a musím zůstat dva týdny na neschopence, bolí mě to a ještě k tomu přijdu o část výdělku! Co s tím? Právní norma § 2933 o. z.: „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.“ Vznikl právní vztah, v rámci nějž je škůdce (vlastník zvířete) povinen nahradit poškozenému vzniklou újmu 5  Běh času jako základní právní skutečnost Běh času má základní vliv na práva a povinnosti, řada práv a povinností vázána na běh lhůty, svým trváním či dobou, po něž je možné je uplatňovat Občanský zákoník počítá s tím, že možnost uplatnit práva je omezena na určitou dobu a poté zcela zanikne nebo se oslabí Úplný zánik možnosti uplatnit právo je výjimkou, musí být výslovně stanovena v zákoně (např. právo odmítnout dědictví) – tzv. prekluze (právo prekluduje, například uplatnění práva ze záruky) Častější varianta je oslabení práva (základní pravidlo) promlčením znamená to, že po uplynutí promlčecí lhůty se práva nelze úspěšně domoct u soudu, pokud druhá strana vznese námitku promlčení Základní promlčecí lhůta trvá tři roky – zákon v určitých případech stanoví délkou odlišnou, umožňuje si sjednat i odlišnou délku promlčecí lhůty Př. Pokud mi kupující nezaplatí za dodané zboží za tři roky od splatnosti kupní ceny, já se obrátím na soud až po čtyřech letech a kupující vznese námitku promlčení nebude mi nic přiznáno (pokud zaplatí dobrovolně po třech letech, je to v pořádku, nic nemusím vracet, na rozdíl od prekludovaného práva) 6  § 605 Pravidla pro počítání času Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den 7 8 Promlčují se: všechna majetková práva s výjimkou vlastnického práva Nepromlčují se: Právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají. práva na ochranu osobnosti právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene. 9  Prekluze nastává, jen pokud zákon výslovně stanoví, že právo zaniká. Jinak jde o promlčení – promlčení pravidlo, prekluze výjimka Příklad prekluze: § 2181 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, Zhorší-li se prodejem závodu dobytnost pohledávky, má věřitel prodávajícího, který s prodejem nesouhlasil, právo domáhat se, aby soud rozhodl, že prodej závodu je vůči němu neúčinný. Toto právo zaniká, neuplatní-li je věřitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se o prodeji dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti smlouvy. 10  Právní jednání Stěžejní subjektivní právní skutečnost, na niž vázán vznik právního vztahu Projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu (např. návrh na uzavření smlouvy, výpověď, založení právnické osoby) Aby šlo o jednání vyvolávající zamýšlené právní účinky, musí být jednak učiněno osobou k tomu způsobilou (viz dále v rámci subjektů právního vztahu), tak musí jít o projev vůle skutečné, vážná, prostá omylu Vůli třeba vyjádři navenek určitě a srozumitelně Forma projevu vůle je libovolná, pokud zákon pro určité typy jednání (typicky převod nemovitostí, závěť) nestanoví požadavek na zvláštní formu – může být konáním i opomenutím Vady projevu vůle můžou činit jednání neplatným či zdánlivým, tzn. nevyvolávajícím zamýšlené právní účinky 11 Není jednání jako právní jednání… https://www.bbc.com/news/articles/c3ggk2k1eppo 12 Forma právních jednání právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem Písemně – věcná práva k nemovitosti v písemné formě - podpis jednajícího, může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé (faksimile) právním jednání el. prostředky – elektronický podpis 13 Vady právního jednání OZ zachovává rozlišování na absolutní a relativní neplatnost, ale nepoužívá formu výčtu důvodů ! NOZ: Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné Oddíl 6 § 574 - 588 NOZ 14 Vady právního jednání Jednání absolutně neplatné je považováno za neplatné od počátku a vždy, aniž by neplatnost musel kdokoliv namítat. Relativně neplatné jednání se považuje za platné až do okamžiku, kdy se neplatnosti dotčená osoba nedovolá. 15 Důvody absolutní neplatnosti – soud přihlíží ex offo (důvody §588) Soud přihlédne i bez návrhu, k neplatnosti právního jednání, které je v rozporu s dobrými mravy v rozporu se zákonem zjevně narušuje veřejný pořádek jehož plnění je od počátku nemožné 16 Příklady právních jednání: Návrh na uzavření smlouvy Přijetí návrhu druhou stranou Podání výpovědi, odstoupení od smlouvy Sepsání závěti Zaslání výzvy k plnění …… ´viz dále cvičení a výklad k závazkům 17  A kdo vlastně může být Subjekty právních vztahů účasten právních fyzické osoby - jednotlivci automaticky nadaní právní osobností vztahů? Právnické osoby - je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost 18 Právní postavení fyzických osob Právní osobnost FO - schopnost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, trvá od narození do smrti (např. právo vlastnit, dědit, právo na náhradu škody, právo na ochranu osobnosti) Svéprávnost FO - schopnost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (např. uzavírat smlouvy) Plně svéprávným se člověk stává vždy zletilostí, tj. dovršením 18 roku 19  Svéprávnost fyzické osoby Dříve než v 18 lze nabýt svéprávnosti: - přiznáním svéprávnosti (§ 37 o. z.) - přiznat zletilost jde od 16, pokud je osvědčena schopnost sám se živit a obstarat své záležitosti, pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce, jinak jen ve vážném zájmu nezletilého -uzavřením manželství Nezletilí jsou způsobilí k právnímu jednání odpovídajícímu jejich individuální vyspělosti. (tj. jsou způsobilí k právním jednáním povahou přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku, rozdíl koupě nemovitosti x koupě zmrzliny) 20  Svéprávný nemusí být každý… Osoby, jež nejsou plně svéprávné, mají svého zástupce – dáno zákonem, např. rodiče nezletilých dětí V případě osob, u níž je omezena svéprávnost na základě rozhodnutí soudu, se stanoví opatrovník, který v rozsahu omezení jedná za opatrovaného Omezení svéprávnosti: jedině rozhodnutím soudu na přechodnou dobu (nejdéle pět let), pak přezkum jen v zájmu člověka, po jeho zhlédnutí, nutno zjistit jeho názor z důvodu duševní poruchy, která není přechodná Omezení jen v určitém rozsahu (jakékoliv omezení svéprávnosti nemá vliv na právní osobnost, tj. způsobilost mít práva a povinnosti) 21  Právnické osoby Teorie fikce - PO není reálně existující subjekt, existuje pouze z vůle zákonodárce, stanoví základní typy a pravidla fungování – nejde si založit PO zákonem nepředjímanou  má svou vlastní právní osobnost,  nemají vlastní vůli – musí být zastoupeny statutárním orgánem, případně osobou v příslušném postavení v rámci organizační struktury OZ obsahuje úpravu obecných rysů všech právnických osob a současně i úpravu tzv. právnických osob občanského práva, tj. právnických osob odlišujících se od obchodních korporací PO jsou např: obchodní společnosti, družstva, SVJ, spolky, nadace, politické strany, obce, církve, náboženská hnutí… 22 Členění PO - 3 typy právnických osob: Korporace - tvoří členové nebo společníci - osobní složka (spolek, obchodní korporace) Fundace - majetek určený k určitému účelu (nadace, nadační fond) Ústav – PO založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky (osobní i majetková složka propojena, ústav má zaměstnance) 23 Ustavení a vznik PO Ustavení PO (OZ – pojem založení) Zakladatelským právním jednáním – písemná forma Zákonem Rozhodnutím orgánu veřejné moci Jiný způsob stanoveným zákonem Vznik PO – zápisem do rejstříku (z. č. 217/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) 24 Znaky PO Název PO – musí odlišit PO od jiné osoby, obsahovat označení její právní formy, nesmí být klamavý Obchodní firma u osob zapisovaných do OR 25 Znaky PO Orgány PO - nahrazují chybějící vůli PO Volené x ostatní, individuální x kolektivní Členové - FO i PO Požadavky na členy orgánů: svéprávnost, další dle ZOK Požadavek péče řádného hospodáře §159 26 Veřejné rejstříky jsou vedeny Krajskými soudy Obchodní rejstřík Spolkový rejstřík Nadační rejstřík Rejstřík ústavů Rejstřík obecně prospěšných společností Rejstřík společenství vlastníků jednotek 27 28  Právnické osoby II Shrnutí znaky právnických osob: - účelově stanovení (zakázané účely, nesmí být k porušování práv nebo dosahování cílem zakázaným způsobem) - svéprávnost - deliktní způsobilost - pevně daná organizační struktura (Orgány PO - nahrazují chybějící vůli PO, volené x ostatní, individuální x kolektivní) - určení osoby oprávněné jednat ve všech záležitostech na venek – statutární orgán Identifikace PO: - název (musí odlišit PO od jiné osoby, obsahovat označení její právní formy, nesmí být klamavý, např. Krejčí a syn, stavebniny s.r.o.) - sídlo - identifikační číslo (IČO) 29 A kdo tedy může za právnickou osobu jednat? Statutární orgán, člen statutárního orgánu (ve všech záležitostech) Zaměstnanci (v rozsahu obvyklému vzhledem k jejich zařazení nebo funkci – rozhodující je stav, v jakém se to jeví veřejnosti) Opatrovník (pokud není, kdo by jednal, ustanoví soud) 30 Přeměny PO Fúze Rozdělení Změna právní formy 31 Zrušení a zánik právnických osob Likvidace PO – vstup do likvidace dnem, kdy je PO zrušena nebo prohlášena za neplatnou Zánik PO – dnem výmazu z veřejného rejstříku - skončením likvidace, jde – li o osobu, která nepodléhá zápisu do veř. rejstříku 32 Zastoupení FO a PO Zástupce právně jedná jménem jiné osoby (zastoupeného) Práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému uplatnění tzv. dobré víry zastoupeného resp. zástupce Pokud zástupce překročí svá oprávnění, je tím zastoupený vázán, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. 33 Druhy zastoupení podle OZ a) smluvní zastoupení b) zákonné zastoupení c) opatrovnictví OZ důsledně rozlišuje mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona, Opatrovnictví na základě rozhodnutí soudu 34 Ochrana osobnosti Občanský zákoník krom pravidel pro právní osobnost, svéprávnost a jednání FO upravuje ochranu osobnosti člověka Vychází pojetí člověka, jež je ze své podstaty nadán přirozenými právy, Východiska v Listině základních práv a svobod Článek 10 Listiny základních práv a svobod (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Na to navazuje § 81 o. z. Odst. 1 Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Odst. 2 Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 35 Osobnostní práva Právem zaručený rozsah ochrany osobnosti každého člověka Osobnostní práva jsou nepromlčitelná, nezcizitelná, člověk se jich nemůže vzdát Jejich výčet v zákoně příkladmý (lze uvažovat i o jiných, výslovně neuvedených) Právo na ochranu osobnosti má každý, nehledě na svou zletilost, svéprávnost, Pokud je do nich zasaženo, má dotyčný právo se domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek, případně též adekvátní satisfakce Po smrti se ochrany před zásahem může domáhat kterákoliv jemu blízká osoba Často se práva na ochranu osobnosti mohou střetávat s právem na svobodu projevu (čl.17 odst. 1 Listiny: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny) – dochází k poměřování obou práv, veřejně činné osoby musí strpět více zásahů, ale ne vše, lze se bránit nepravdivým skutkovým tvrzením (např. že je alkoholik), tak zjevně nepřiměřeným hodnotícím soudům (přehnané vulgarismy) či sdělením z oblasti z intimní sféry 36 Ochrana podoby a soukromí Specifický nárok v rámci ochrany osobnosti Základní pravidlo - zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, že lze zjistit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením Stejně tak rozšiřování podoby člověka jen s jeho svolením X pokud někdo svolí k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí že svoluje i k rozšiřování obvyklým způsobem, který mohl za daných okolností očekávat Výjimky: vědecká, úřední, zpravodajská a umělecká licence 37  Známé ochrany osobnosti 39