Litosféra a georeliéf PDF

7./8. Litosféra a georeliéf kamenný obal Země sféra tvořena horninami v pevném stavu tvořena zemskou kůrou a svrchní částí zemského pláště sahá do hloubky 100 – 200 km pod litosférou se nacházejí horniny v roztaveném stavu = astenosféra- vrstva, po které se pohybují litosf...

7./8. Litosféra a georeliéf kamenný obal Země sféra tvořena horninami v pevném stavu tvořena zemskou kůrou a svrchní částí zemského pláště sahá do hloubky 100 – 200 km pod litosférou se nacházejí horniny v roztaveném stavu = astenosféra- vrstva, po které se pohybují litosférické desky Zemská kůra (do 100km) ○ pevninská- průměrná mocnost 35 km 3 vrstvy (sedimentární, žulová= granitová a čedičová=bazaltová) starší, větší objem ○ oceánská- průměrná mocnost 10 km vrstvy jen sedimentární a čedičová mladší, menší objem ○ přechodná- 15% objemu kůry Typy hornin ○ vyvřelé (magmatické) ○ usazené (sedimentární) ○ přeměněné (metamorfované) Vyvřelé: ○ vznik tuhnutím magmatu ○ dělí se podle vzniku na hlubinné (žula (1)- vykrystalizované nerosty) a výlevné (na povrchu, čedič (2)) Přeměněné ○ vznik přeměnou jiných hornin za vysokého tlaku a teploty ○ páskování, rula  Usazené ○ vznik zvětráváním starších hornin a sedimentací ○ hodně na povrchu, pískovec a vápenec Litosférické desky ○ navzájem se pohybují -> zemětřesení, vulkanická činnost, horotvorné pochody ○ divergentní rozhraní vznik nové kůry středooceánské hřbety Středoatlantský hřbet-> vznik Islandu- část hřbetu Východoafrický rift ○ konvergentní rozhraní zánik zemské kůry subdukční zóny- podsun Kordillery a Andy- sopky (sv. Helena, Popocatépetl, Chimborazo) ○ neutrální rozhraní zlom San Andreas, San Francisco, Los Angeles- zemětřesení Vznik pevnin a oceánů ○ Paleogeografie ○ v prvohorách vznik superkontinentu Pangea důkaz existence- dnes části kontinentů podobné okraje (jako puzzle by do sebe zapadly), přítomnost stejných zkamenělin a hornin ○ v druhohorách došlo k rozpadu Pangey na Laurasii a Gondwanu Pevniny ○ nejstarší část pevniny je štít- k ním přimykají platformy- na okrajích ○ ostatní části pevnin vznikly vyvrásněním Georeliéf nejvýraznější rozhraní mezi geosférami v krajinné sféře svrchní plocha zem. kůry, oddělující pevnou (pevniny, dna povrch.vod a svět. oceánu) a tekutou část (povrch. voda a atmosféra) planety GEOMORFOLOGIE = věda zkoumající tvary georeliéfu dělení: ○ podle nadmořské výšky ○ podle převýšení  Podle nadmořské výšky (absolutní členění) ○ nížiny (do 200 m.n.m.) a vysočiny (nad 200 m.n.n.) Podle převýšení (relativní členění) ○ ROVINY ( 0 – 30 m ) ○ PAHORKATINY ( 30 – 150 m ) ○ VRCHOVINY ( 150 – 300 m ) ○ HORNATINY ( 300 – 600 m ) ○ VELEHORNATINY ( > 600 m ) Georeliéf mořského dna- viz hydrosféra ○ pevninský šelf- do 200 m ○ pevninský svah ○ pevninské úpatí ○ oceánské lože (3000-6000 m) pánev, hora, hřbet, příkop tvary georeliéfu jsou výsledkem protichůdného působení endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů endogenní pochody ○ vulkanismus České středohoří, Doupovské hory, Lužické hory pyroklastika- to co jde ze sopky ven magma pod povrchem, láva na povrchu ○ zemětřesení hypocentrum- místo vzniku, epicentrum- na povrchu ○ horotvorná činnost v prezentaci vznik Himalájí podsunutí Indické desky pod Tibetskou plošinu pohybem desek vznikají: vrásová pohoří= deformace, prohnutí horniny, synkliáda (koryto) a antikliáda (sedlo) ○ Zagros (Írán) —> kerná pohoří- vznik vyzdvižením ker podél zlomů ○ většina pohoří v České vysočině a Vysoké Tatry vrásno- zlomová pohoří ○ vrásnění hornin společně s jejich pohybem —>  exogenní pochody ○ pomocí slunečního záření, rotace a gravitace Země ○ příklady: svahové pochody skalní řícení, sesuvy, laviny, bahenní proudy říční (fluviální) způsobeno tekoucí vodou horní tok- hloubková eroze střední tok- sedimentace a eroze dolní tok- sedimentace výsepní břeh a jesepní břeh mořské (marinní) způsobeno dmutím a příbojem = abraze ledovcové (glaciální) vytvářejí erozní a akumulační tvary -kar, trog, fjord, moréna, bludný balvan větrné (eolické) erozní- skalní hřiby, viklany, okna, brány akumulační- duny a spraše biogenní tvořivá nebo rušivá činnost organismů korálové útesy, termitiště, rašelina, uhlí, vápenec antropogenní člověkem, nejvýznamnější exogenní činitel zvětrávání ○ fyzikální- vznik štěrku, bez změny chem. složení, vznik úlomkovitých sedimentů ○ chemické- dochází ke změně složení, vznik chemických sedimentů- vápenec krasové jevy ○ v oblastech vápenců, dolomitů ○ jsou tvořeny erozní činností a chemickým působením povrchové a podpovrchové vody ○ rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy ○ povrchové- škrapy, závrty, ponor, vyvěračka, propast, polje ○ podzemní- jeskyně, krápníky (stalaktit- zeshora, stalagmit-zespoda, stalagnát), závoje ○ Punkevní, Javoříčské, Koněpruské, Mladečské jeskyně