Zápisky Úvod do studia práva 2020/21 PDF

ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 1. přednáška 29. 9. 2020 PRÁVO JAKO HODNOTOVÝ SYSTÉM SYSTÉM PRÁVA, INTERPRE...

ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 1. přednáška 29. 9. 2020 PRÁVO JAKO HODNOTOVÝ SYSTÉM SYSTÉM PRÁVA, INTERPRETACE PRÁVA, SPRAVEDLNOST A PRÁVNÍ JISTOTA Systém práva PRÁVO = systém právních norem, závazných pravidel chování, která stát vytvořil a která vynucuje (vs. morálka – stát nemůže použít násilí, není vynucovaná), hrozba sankcí Hmotné právo = soubor pravidel, jak se můžu chovat (trestní, občanský zákoník, zákoník práce) Procesní právo = pravidla pro průběh procesu (trestní řád, občanský soudní řád, správní řád) 1) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. 2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. V případě kolize (rozporu dvou právních norem) se odkazujeme na sílu právních norem. Ústava + ústavní zákony + LZPS mezinárodní smlouvy zákony a zákonná opatření vládní nařízení vyhlášky ministerstev vyhlášky územních samosprávných celků (kraje, obce) Analogie v právu znamená aplikaci právní normy, která upravuje určitou situaci na situaci skutkově podobnou, která však právem upravena není. Rozlišuje se dvojí typ analogie: 1. Analogia legis (analogie zákona) – na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje právní norma, která je obdobná (analogická) a se skutkovou podstatou co nejpodobnější. 2. Analogia juris (analogie práva) – jestliže není možné postupovat podle analogie zákona, lze výjimečně aplikovat právní zásady příslušného právního odvětví, případně dokonce obecné právní zásady, které obsahuje celý právní řád. Právo veřejné: právní vztahy jsou asymetrické a nerovné (vrchnostenské), vztah stát-občan, právní nadřazenost orgánů veřejné moci, které mohou rozhodovat o subjektivních právech jiných právních subjektů Ústavní o souhrn právních norem nejvyšší právní síly o upravuje: uspořádání státu, rozdělení a výkon státní moci, práva a svobody občanů Správní o regulace společenských vztahů, které vznikají při výkonu veřejné správy (správa věcí veřejných ve veřejném zájmu) o např.: správní řízení, přestupky, správa daní a poplatků, školství, zdravotnictví… Trestní o určuje, jaká společensky škodlivá jednání jsou trestnými činy, jaké jsou za ně sankce, a jakým způsobem stát pachatele zjišťuje a trestá 1 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Finanční o upravuje vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžní masy a jejich částí Právo soukromé: založené na rovnosti účastníků (obchodní, občanské, rodinné) Občanské (civilistika) o upravuje základní otázky soukromého práva, základním pramenem je občanský zákoník Obchodní (komercialistika) o upravuje postavení obchodníků a vztahy, do nichž vstupují Pracovní (mezi soukromým a veřejným) o upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Rodinné o upravuje osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny Interpretace práva Interpretací práva se rozumí výklad práva s cílem objasnit smysl textu s ohledem na následnou aplikaci práva či jiné formy realizace práva. Hermeneutická funkce (výkladová) – o tom, jak správně chápat a vykládat text. Oslabení interpretačního pluralismu a relativismu v zájmu právní jistoty a materiální spravedlnosti. jazykový výklad hledíme především na gramatiku, skladbu vět a na význam slov logický výklad snažíme se empiricky vnímat právní texty a hledat v nich souvislosti, analogie i kontrasty o argumentum a contrario (argument opaku) o argumentum per eliminationem (argument vyloučením) o argumentum a fortiori (argument síly významu) o argumentum per analogiam/a simili (argument podobnosti) systematický výklad (v kontextu dalších ustanovení) – podobné komparativnímu formu při výkladu vnímáme v celém kontextu právního řádu a hierarchii právní síly speciální ruší obecnou, pozdější zrušuje předchozí, vyšší zrušuje nižší historický výklad zkoumáme dobu vzniku normy, ale i okolnosti za jakých se norma vytvářela a celkově vliv tehdejší společnosti a jejího uspořádání soustředí se výklad hlavně na preambule, úvodní ustanovení a důvodové zprávy teleologický výklad (účelový) snažíme se postihnout smysl a cíl, kterého chtěl zákonodárce dosáhnout + objektivní účel a smysl, který by viděl adresát Spravedlnost a právní jistota Primární funkce práva o produkce právní jistoty (jsou uzákoněna pravidla, pravidla jsou vynucovaná státem) o spravedlnost při interpretaci, účelnost – stejné případy jsou posuzovány stejně 2 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 pozitivní právo = není žádné nadřazené právo nad právem, který produkují státní orgány přirozené právo = musí být možnost posuzovat, jestli pozitivní právo není v rozporu s nějakými přirozenoprávními zásadami (převážně morálního charakteru) konflikt: Problém odporného udavače Problém odporného udavače JUSPOZITIVISMUS X JUSNATURALISMUS První náměstek: Purpurové košile u moci, všechno v souladu s tehdejším právem, neuděláme nic Druhý náměstek: neplatila žádná právní pravidla, nemůžeme nikoho trestat za porušení práva, když žádné nebylo Třetí náměstek: právo jako komplexní systém, je flexibilní, přirozenoprávní náhled, tehdejší právní řád můžeme vykládat dnes, vzniknou nejasnosti Čtvrtý náměstek: přijmout právní úpravu, která jednoznačně určí, jak postupovat při trestání Pátý náměstek: nechat se samotnou společnost se situací vypořádat „po svém“ 3 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 2. přednáška 6. 10. 2020 PRÁVO JAKO NORMATIVNÍ SYSTÉM PRÁVNÍ NORMA, PRAMENY PRÁVA, APLIKACE PRÁVA Právní norma objektivní právo– systém pravidel chování, která vymezuje, znává a sankcionuje stát subjektivní právo– individuální možnost chování, která je normami objektivního práva zaručena (nejedná se o povinnost) PRÁVNÍ NORMA = obecně závazné pravidlo chování, které je státem stanoveno, uznáno a vynucováno a které nabývá formy pramene práva (právní předpisy, normativní smlouvy, právní obyčeje, soudní precedenty). Rysy právní normy specifická závaznost – právní norma je závazné pravidlo chování (stanovuje oprávnění a povinnosti) formální určitost – právní norma je taková norma, která je vyjádřena ve formálním (státem uznaném) pramenu práva obecnost – právo platí zásadně pro všechny subjekty na území státu, týkají se druhově určených subjektů (je specifikován okruh – občané, nemají subjektivní charakter), oprávnění, povinnosti a sankce jsou stanoveny obecně (ne ad hoc) o adresáti podle druhu (čl. 62 písm. i) Ústavy – Prezident podepisuje zákony. vynutitelnost – pokud norma stanoví povinnost, tak má stanovit i sankci pro její nedodržení (jinak označovaná za lex imperfecta) o sekundární povinnost sankční povahy – např. povinnost uhradit dluh (primární) a povinnost zaplatit úroky z prodlení (sekundární) Právní předpis (normativní právní akt) je soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást právního řádu. Jde o formu rozhodnutí státního orgánu, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování (vyhláška, nařízení, zákaz). Způsoby regulace = mody = modality normativnosti (lze jimi ovlivňovat chování adresátů) příkaz (povinnost) zákaz dovolení (oprávnění) Zásada legální licence (= zákonného dovolení): Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. čl. 2 odst. 3 Listiny Princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (požadavků): Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. čl. 2 odst. 2 Listiny Struktura právní normy soustava tří navazujících složek: hypotéza, dispozice, sankce o hypotéza: podmínky, za nichž se uplatní D o dispozice: vlastní zákaz/příkaz/dovolení o sankce: postih za porušení „Jestliže je splněna hypotéza, vzniká tím závazek nebo oprávnění uvedené v dispozici“ a „jestliže je splněna hypotéza a nebyl splněn závazek v dispozici, pak vzniká sankční oprávnění nebo závazek“. 4 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Druhy právních norem Podle stupně závaznosti rozlišujeme právní normy kogentní: nelze se odchýlit (ústavní, správní, trestní, procesní) dispozitivní: je možné se odchýlit Zvláštní normy blanketové: bílé, nevyplněné normy – neupravuje chování právních subjektů přímo, ale odkazuje na budoucí právní normu, eventuálně přímo zmocňuje k vydání závazného pravidla chování o Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. (čl. 20 Listiny). kolizní: řeší střet dvou právních řádů, umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní právní vztah s mezinárodním prvkem řídí kompetenční: vymezují rozsah pravomocí a působnosti orgánů veřejné moci o Úřad podle tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon. (ČTÚ – faktury za telefon) teologické: vytyčují cíle, aniž by normovaly způsob, jak k cíli dospět (směrnice EU) Působnost právních norem osobní: okruh osob, na které se vztahuje o imunita (relativní) = exempce procesněprávní = poslance a senátory nelze bez souhlasu příslušné komory trestně stíhat o indemnita (absolutní) = exempce hmotněprávní = beztrestnost pachatele; trestní stíhání prezidenta vyloučeno, poslanec a senátor nemůže být pro hlasování/projev postihnut (pouze disciplinárně svou komorou) věcná: záležitosti, kterých se předpis týká o lex generalis (obecné): norma reguluje relativně obecněji určený okruh vztahů (občanský zákoník) o lex specialis (speciální): upravuje určitou specifickou problematiku (zákoník práce) časová o platnost (publikace): norma se stala součástí právního řádu (vyhlášením) o účinnost (po uplynutí legisvakanční lhůty): vznikají práva a povinosti o přechodná ustanovení: upravují vztah nové právní úpravy k dřívější teritoriální (územní) o v hranicích státního území uskutečňuje stát svou svrchovanou moc (státní suverenita, teritoriální princip) Obecné právní zásady – právní principy na rozdíl od právní normy má právní princip vysokou míru obecnosti adresátům obvykle z právních principů nevyplývají bezprostřední povinnosti a ani práva o Hmotněprávní ▪ Pacta sunt servanda. (smlouvy se mají dodržovat) ▪ Ignorantia legis non excusat. (neznalost zákona neomlouvá) ▪ Nullum crimen sine lege, nulla poena sinne lege scripta, stricta, certa et praevia. (nelze trestat bez psaného zákona, bez určitého zákona, bez striktního práva a na základě později přijatého zákona) ▪ Neminem laedere. (nikomu neškodit) o Procesní ▪ Nemo iudex in causa sua. (nikdo není soudcem ve své vlastní věci) ▪ Nemo iudex sine actore. (není soudce bez žalobce) 5 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Prameny práva Právní předpisy o hlavní pramen práva v systému evropského kontinentálního práva o forma rozhodnutí státního orgánu, která obsahuje právní normy Normativní smlouvy o vznikají na základě konsensu o nejdůležitější pramen práva mezinárodního (Charta OSN) o v ČR se takto aplikují mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách Právní obyčeje o nejstarším pramenem práva, tvoří se spontánně, právní tradice a zvyk Soudní precedenty o prvotní řešení případů právem dosud neupravených, rozhodnutí jsou závazná pro obdobné případy v budoucnu (anglosaská právní kultura) Právní kultura kontinentální – evropská kontinentální kultura, oddělení moci zákonodárné a soudní angloamerická – soudní precedenty, pragmatismus, rule of law islámská – prolínání společenských, náboženských a právních norem, šaría (Korán, Sunna) 6 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 3. přednáška 13. 10. 2020 ÚSTAVNÍ PRÁVO Charakteristika ústavního práva veřejnoprávní odvětví / základní rámec pro všechna odvětví soukromého i veřejného práva souhrn právních norem nejvyšší právní síly, které upravují o uspořádání státu o rozdělení a výkon státní moci o základní práva a svobody občanů nejvíc stabilní, rigidní (potřeba kvalifikovaná ústavní většina), obecné, hodnotové „Prozařování“ podústavním právem 2 části: organické ústavní právo x úprava základních práv o organické ústavní právo o úprava základních práv – LZPS Demokratický právní stát liberální demokracie (oficiálně uznává a chrání práva jednotlivců), ústavní demokracie (s důrazem na to, že moc státu je limitována zákonem) čtyři charakteristiky: právní stát, dělba moci, demokratický charakter státu, ochrana ZPS Právní stát (ve formálním slova smyslu) Rule of law x rule of men (Aristoteles: Politika) formální smysl (vláda práva): stát, ve kterém se uplatňuje legalita o právní pravidla jsou obecná a díky tomu se vztahují na každého, včetně těch, které právo tvoří materiální smysl: stát, ve kterém se uplatňuje legalita + demokratický charakter státu (legitimita) Požadavky Zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí o Veřejnou moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Zásada legální licence o Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Zákaz retroaktivity (pravá x nepravá retroaktivita) o právo nemůže být zpětně účinné o pravá: účinnost právního předpisu začne dříve než jeho platnost o nepravá: nezasahuje do minulosti, ale řeší časový střet dvou právních norem Veřejnost práva o právo musí být zveřejňováno, aby bylo všem dostupné Obecnost práva a rovnost před zákonem Jasnost a určitost pravidel a princip právní jistoty Konstitucionalismus neboli ústavnost označuje bezvýjimečnou vládu ústavy, resp. vládu lidu prostřednictvím demokratické ústavy, která odděluje státní moci a chrání lidská práva. 7 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Dělba moci Zákonodárná moc (legislativa) x výkonná moc (exekutiva) x soudní moc (justice) Oddělenost složek moci: vymezení kompetencí, neslučitelnost funkcí, nezávislost soudnictví, výhrada zákona Systém brzd a protivah o vláda je odpovědná poslanecké sněmovně (legislativa kontroluje exekutivy) o soudci jsou jmenováni prezidentem (exekutiva kontroluje justici) o soud zkoumá ústavnost zákonů (justice kontroluje exekutivu a legislativu) Horizontální x vertikální dělba moci o horizontální – samostatnost a funkční oddělenost jednotlivých složek moci a zároveň jejich vzájemné kontrolní působení, systém brzd a protiváh, pluralita moci o vertikální – zajišťuje reálnou decentralizaci moci a uplatnění principu subsidiarity1, určuje, jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a místní autonomie Demokratický charakter státu „Vláda lidu“ Přímá (referenda, přímá volba, tvoření zákonů lidem) x nepřímá (zastupitelská) Svobodná soutěž politických stran Pluralismus – volná soutěž rovnoprávných uchazečů Sekularismus (≠ laický stát) – neváže se na ideologii, náboženství Militantní demokracie, obranyschopná demokracie, self-defending democracy o otázka balancování svobody a demokracie o i demokraticky zvolené vlády jsou schopné demokracii „likvidovat“ o rušení radikálních stran Základní lidská práva a svobody Autonomie jednotlivce, rovnost, lidská důstojnost Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropský soud pro lidská práva) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966); Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965); Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984); Úmluva o právním postavení uprchlíků (1951); Mezinárodní, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979); Úmluva o právech dítěte (1989) … Pojem Ústavy Konstituce, ustavující dokument státu Lex superior derogat inferiori (ústavní právo má nejvyšší právní sílu) Ústava Virginie 1776, Ústava USA 1787, Deklarace práv člověka a občana 1789, Ústava Francie 1791 Ústavy rigidní x flexibilní; psané x nepsané; monolegální x pololegální o rigidní (obtížné provádět změny – 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů) x flexibilní (lze měnit jako zákony běžné) ▪ existuje část Ústavy, kterou změnit nelze o psané x nepsané (soubor základních pravidel – ústavní zvyklosti, precedenty, VB) o monolegální (Ústava) x pololegální (z více dokumentů: Ústavní pořádek ČR) 1 rozhodování ve veřejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k občanům, jak je to možné 8 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Ústavní pořádek ČR Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) Další součásti o Zákon o zřízení vyšších územně samosprávných celků o Ústavní zákon o bezpečnosti ČR o Ústavní zákony o hranicích ČR o historické ústavní zákony: novely ústavy, úprava rozpadu ČSFR, referendum o EU atp. Mezinárodní lidskoprávní smlouvy Ústava ČR Preambule Hlava první: Základní ustanovení Hlava druhá: Moc zákonodárná Hlava třetí: Moc výkonná Hlava čtvrtá: Moc soudní Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad Hlava šestá: Česká národní banka Hlava sedmá: Územní samospráva Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení Preambule Ústavy ČR My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky. Úvodní ustanovení Ústavy ČR Článek 1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. jsme unitární stát, nejsme federace, jsme stát právní nositelem a zdrojem veškeré státní moci je lid svrchovanost = suverenita … 9 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Zákonodárná moc Bikameralismus (dvoukomorovost) Imunita x indemnita poslanců a senátorů o imunita (relativní) = exempce procesněprávní = poslance a senátory nelze bez souhlasu příslušné komory trestně stíhat o indemnita (absolutní) = exempce hmotněprávní = beztrestnost pachatele; trestní stíhání prezidenta vyloučeno, poslanec a senátor nemůže být pro hlasování/projev postihnut (pouze disciplinárně svou komorou) Zákony x zákonná opatření; Výhrada zákona Další významné pravomoci vedle legislativní o Vyslovování důvěry vládě (PS) o Interpelace vlády (PS) o Schvalování státního rozpočtu (PS) o Souhlas s ratifikací mezinárodních smluv o Vysílání ozbrojených sil o Jmenovací pravomoci o Vyjadřování k připravované evropské legislativě Výkonná moc Prezident republiky o Hlava státu o Např. jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi; jmenuje soudce ÚS, předsedu a místopředsedy NS, prezidenta a viceprezidenta NKÚ, členy bankovní rady ČNB; suspenzivní veto, milost, amnestie o Kontrasignované x nekontrasignované pravomoci ▪ kontrasignace = spolupodpis předsedy vlády, odpovědnost má vláda Vláda o Vrcholný orgán výkonné moci Ministerstva a jiné správní úřady Státní zastupitelství Soudní moc Obecné soudy o Nezávislost a nestrannost o Okresní soudy (obvodní soudy v Praze) 10x / Městský soud v Praze o Krajské soudy (Městský soud v Praze) o Vrchní soudy (Praha a Olomouc) o Nejvyšší soud (Brno) o Nejvyšší správní soud (Brno) o civilní, trestní a správní (žaloby jednotlivců proti rozhodnutí veřejné moci) Ústavní soud o 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky se souhlasem Senátu o „strážce ústavnosti“, „negativní zákonodárce“ o Řízení o ústavních stížnostech, o návrzích na zrušení zákonů, o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem 10 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Další součásti veřejné moci NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD o Kontrola hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA o Péče o cenovou stabilitu ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA o Kraje (= vyšší územně samosprávné celky) a obce (nižší) 11 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 4. přednáška 20. 10. 2020 SPRÁVNÍ PRÁVO, ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY Základní práva a svobody Základní práva a svobody náležící každé lidské bytosti, základní prostor pro svobodnou seberealizaci jedince Tradice katalogů: Bill of Rights 1689, Deklarace práv člověka a občana 1789, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 1950, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 1966, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech 1966, Listina základních práv a svobod – ústavní zákon č. 2/1993 Sb. G. Jellinek o Status negativus = negativní status práv, vyjadřuje svobodu občana ve státě, absolutní svoboda od státu a jeho případných zásahu o Status activus = status aktivního občana, participace na správě veřejných záležitostí (shromažďovací právo, právo založit stranu) o Status pozitivus = pozitivní status práva, nárok jednotlivce na aktivní jednání ze strany státu (sociální práva, právo na bezplatnou zdravotní péči) Obranná (negativní) x ochranná (pozitivní) – například právo na život (stát nám nemůže vzít život & musí zajistit ochranu) Absolutní (právo na život, právo na lidskou důstojnost) x relativní (omezitelná, např. právo na svobodu projevu) Čl. 1 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“ svoboda: zásada legální licence2 o pozitivní svoboda: svoboda regulovat sebe sama, být vlastním pánem, jednat svobodně a racionálně v souladu s vlastními zájmy o negativní svoboda: svoboda od zasahování, jsme negativně svobodní v té míře, ve které nám ostatní nebrání v tom, co děláme rovnost: před zákonem, zákaz libovůle (svévole) státu, zákaz diskriminace o diskriminace přímá: zaměstnavatel na pracovní pozici nepřijme ženu, která má potřebnou kvalifikaci, právě protože je žena o diskriminace nepřímá: restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz vstupu psů, čímž zakáže vstup osobám se zdravotním postižením, které využívají vodicí nebo asistenční psy důstojnost: bereme každého člověka jako autonomní, stejně hodnotné individuum nezadatelné: nemůžu je předat někomu jinému, vzdát se jich nezcizitelné: nemůžou mi být odňaty nepromlčitelné: můžu se jich vždy dovolat nezrušitelné: stát nám je nemůže zrušit, legitimně odebrat Generace základních práv První generace: občanská práva (18. století) svoboda vyznání, právo vlastnit majetek, právo na život, svoboda pohybu a pobytu, svoboda svědomí, právo na soukromí… 2 ústavní princip vyjadřující svobodu jednání člověka v rámci státu, a to praeter legem, tedy v souladu se zákonem 12 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Druhá generace: politická práva (19. století) svoboda projevu, petiční právo, svoboda shromažďovací, spolčovací a všeobecné volební právo přímé, rovné a tajné právo na přístup k soudu, na právní pomoc, na zákonného soudce, na projednání věci nezávislým a nestranným soudem, na projednání věci v přiměřeném čase, na veřejné soudní řízení. Právo nevypovídat, presumpce neviny, právo na obhajobu, ne bis in idem Třetí generace: hospodářská, sociální a kulturní práva (20. – 40. léta 20. století) právo na práci, stávku, odměnu za práci, přiměřené hmotné zabezpečení v nemoci a ve stáří, právo na zdravotní péči, právo na vzdělání Čtvrtá generace (od 70. let 20. století) právo na zdravé životní prostředí, právo na přístup k informacím, ochrana osobních údajů Listina základních práv a svobod Preambule Listiny Hlava první: Obecná ustanovení (Lidé jsou svobodní a rovní v…) Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody (svoboda pohybu, pobytu, vyznání, umělecké činnosti, právo vlastnit majetek, projevu, na informace, svobodně se sdružovat…) Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin (zaručuje občanům menšin právo na všestranný rozvoj, rozvíjení vlastní kultury a jazyka, právo na azyl…) Hlava čtvrtá: Hospodářská, sociální a kulturní práva (právo na soukromé podnikání, získávání prostředků na životní potřeby, rodičovství, péči o děti…) Hlava pátá: Právo na soudní a jinou právní ochranu (právo na nestranný soud a nezávislý soud) Hlava šestá: Ustanovení společná (každý cizinec na území ČR nabývá automaticky práva LZPS) Působení základních práv Přímé x nepřímé působení (možnost dovolat se základních práv x ústavně konformní výklad) Vertikální (jednotlivec – stát) x horizontální (subjekty jsou si rovny) působení Možnosti omezení základních práv: o Přímo Listinou o Zákonem za splnění podmínek listiny ▪ princip proporcionality3 x test racionality4 o konfliktem s jiným základním právem Ochrana základních práv Rozhodování obecných soudů ve věcech trestních a občanskoprávních Správní soudnictví Ústavní soud Veřejný ochránce práv ESLP 3 právní princip využívaný při kolizi dvou či více chráněných subjektivních práv (právo na soukromí vs právo na informace) 4 zkoumá soulad napadené právní úpravy s ustanoveními Ústavy či LZPS, zjišťuje se, zda je právní úprava rozumná nebo disproporční 13 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Správní právo upravuje činnost veřejné správy, nespadá do moci zákonodárné a soudní správa věcích veřejných ve veřejném zájmu je souborem veřejnoprávních norem, stanovuje organizaci, činnost, hierarchii orgánů Odlišnosti veřejné správy od soudnictví: o chybí nezávislost o vázanost podzákonným předpisy i interními normativními akty o typické rozhodování ex offo (rozhodují z vlastní iniciativy) veřejná správa je rozdělena na státní správu a samosprávu o státní správa: ministerstva, finanční úřady, katastrální úřady, státní fondy o samospráva: blíže spravovanému subjektu než vnější a centrální řízení, v některých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem obecná x zvláštní část správního práva o obecná část: stanovení zásad, vymezení pojmů, institutů pro celou oblast SP o zvláštní část: úprava zásahů státní moci (ŽP, stavební právo…) Správní právo hmotné x procesní o hmotné: občanský zákoník (pravidla) o procesní: správní řád (úprava procesu) Správní právo procesní: správní řád (subsidiární povaha) Formy správní činnosti Správní akty (stavební povolení) Faktické zásahy (zásahy policie) Opatření obecné povahy (akty abstraktně konkrétní, dopravní značky/územní Veřejnoprávní smlouvy Nařízení a vyhlášky Vnitřní předpisy Další formy (osvědčení, ověření, sdělení, posudky) Některé obecné zásady výkon pravomocí na základě a v mezích zákona (správní uvážení, neurčité právní pojmy) zásada rovnosti ochrana právní jistoty a oprávněných očekávání princip proporcionality (přiměřenosti) zásada transparentnosti Opravné prostředky podle správního řádu (VIZ SCIO) Řádné: Odvolání, rozklad, odpor Mimořádné: Obnova řízení, přezkumné řízení Správní právo hmotné: občanský zákoník „co je a co není dovoleno, nebo jinak řečeno co platí a co neplatí“ Některé obory Stavební právo Obecní a krajské zřízení Nakládání s odpady, bankovnictví, ochrana osobních údajů, školské právo, pohřebnictví, ochrana osobních údajů, ochrana hospodářské soutěže, svobodný přístup k informacím, elektronická komunikace… 14 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Správní trestání (zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; zákon o některých přestupcích; další zákony z oblasti správního práva) Související obory veřejného práva finanční právo právo životního prostředí právo sociálního zabezpečení Správní soudnictví žalovaným není subjekt soukromého práva (jako při občanskoprávním řízení), ale orgán veřejné moci žalobu podávají fyzické/právnické osoby, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci dva stupně o krajské soudy – jejich rozhodnutí lze napadnout pouze mimořádným opravným prostředkem o Nejvyšší správní soud Žaloby: o proti rozhodnutí správního orgánu o na nečinnost správního orgánu o proti nezákonnému zásahu správního orgánu o zrušení opatření obecné povahy o ve věcech volebních Krajské soudy: osm, v Praze Městský soud v Praze Nejvyšší správní soud: jeden v Brně 15 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 5. přednáška 27. 10. 2020 OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ I. Struktura občanského zákoníku 89/2012 Sb. 1. část – Obecná část (§§ 1 až 646) Hlava I Předmět úpravy a její základní zásady Hlava II Osoby Hlava III Zastoupení Hlava IV Věci a jejich rozdělení Hlava V Právní skutečnosti 2. část – Rodinné právo (§§ 647 až 969) Hlava I Manželství Hlava II Příbuzenství Hlava III Poručenství a jiné formy péče o dítě Hlava IV Zapsané partnerství 3. část – Absolutní majetková práva (§§ 970 až 1 710) Hlava I Základní ustanovení Hlava II Věcná práva Hlava III Dědické právo 4. část – Relativní majetková práva (§§ 1 711 až 2 984, zahrnuje závazkové právo) Hlava I Obecná ustanovení o závazcích Hlava II Závazky z právních jednání Hlava III Závazky z deliktů Hlava IV Závazky z jiných právních důvodů 5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§§ 2 985 až 3 046) Občanské právo: Obecná část Obecné soukromé právo – subsidiární, tj. univerzální platnost pro obchodní či pracovní vztahy (po Nálezu Pl. ÚS 83/06), někdy pro celý právní řád (osoby) /§ 9 odst. 2 o.z./ Dispozitivní metoda regulace (§ 1(2) o.z.) o Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zásady - § 3 o.z. o pacta sunt servanda = smlouvy se mají dodržovat o integrita, neminem laedere = nikomu neškodit o rodina o ochrana vlastnictví Právní osobnost Právní osobnost (subjektivita) = způsobilost mít práva a povinnosti (má každá osoba) o X svéprávnost = způsobilost právně jednat a zavazovat se k povinnostem o X deliktní způsobilost = je dána duševním stavem a věkem člověka, způsobilost nést následky chování, které je v rozporu s právním řádem 16 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Fyzické osoby § 19 o.z. o Čl. 5 Listiny: Každý je způsobilý mít práva. o vzniká narozením § 24 o.z. (nasciturus § 25 o.z.) o zaniká smrtí (důkaz smrti § 26 o.z. x domněnka § 71 o.z.) ▪ Novinka – nezvěstnost § 66 o.z. Právnické osoby § 20 o.z. o mají právní osobnost od svého vzniku do svého zániku § 118 o.z. o vznikají zásadně dnem zápisu do veřejného nebo jiného rejstříku o spolky, obchodní korporace, nadace, fondy, obce, kraje Svéprávnost = způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem § 15 (2) o.z. // „způsobilost k právním úkonům“ o Deliktní způsobilost = způsobilost nést následky chování, které je v rozporu s právním řádem. Fyzické osoby o Plná svéprávnost ▪ dosažením zletilosti, tj. 18 let ▪ uzavřením manželství (starší 16 let s přivolením soudu) ▪ emancipací (je-li schopen sám se živit § 37 o.z.), podmínka 16 let o U nezletilých dle rozumové a volní vyspělosti přiměřené věku (objektivně!), avšak vyvratitelná domněnka §31 o.z. (Darování nemovitosti? Předepsání a nákup antikoncepce?) o Při narušení schopnosti právně jednat ▪ Předběžné prohlášení (určení opatrovníka) § 38 o.z. ▪ Nápomoc při rozhodování (smlouva schválená soudem) § 45 o.z. ▪ Zastoupení členem domácnosti (schválení soudu) § 49 o.z. ▪ Omezení svéprávnosti § 55 o.z. lze jen rozhodnutím soudu, jen při vážné duševní poruše, na 5 let Právnické osoby o Jednají za ně zástupci o Statutární orgány, zaměstnanec, pověřená osoba, jiná osoba (§ 431!) o Překročení oprávnění? § 166 (1,2) o.z. Právní skutečnosti okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv a povinností 17 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Právní jednání (projev vůle subjektu v souladu s právními normami) Dříve „právní úkon“ Projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností Konáním (výslovně i konkludentně) či opomenutím (např. nevypovězení smlouvy s následkem jejího prodloužení). § 546 o „…neobdržíme-li od Vás vyjádření ohledně přiloženého návrhu do dvou týdnů, budeme předpokládat, že s ním souhlasíte.“ Qui tacet non consentire videtur! Náležitosti o Učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně § 551-553 o.z.. – zdánlivé jednání!5 o Soulad s dobrými mravy a zákonem § 580 o.z.. o Způsobilost subjektu (svéprávnost, duševní porucha) § 581 o.z.. o Forma, je-li předepsána či ujednána (pak ale jen, nebylo-li plněno) § 582 o.z. o Prost omylů ohledně podstatných okolností § 583 o.z.. o Absence lichvy § 1796-1797 o.z. o Absence úmyslu zkrátit věřitele (jen odporovatelnost) § 589 o.z. Následky neplatnosti o Zásada relativní neplatnosti § 586 odst. 1,2 ▪ promlčení práva vznést námitku neplatnosti – podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 504/2007, ze dne 25. 2. 2009 ▪ neplatnost právního jednání = uskutečnilo se, ale hledí se na ně jako by nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky o Absolutní neplatnost jen dle § 588 o.z. ▪ zjevně se příčí dobrým mravům ▪ proti zákonu a zjevně proti veřejnému pořádku ▪ od počátku nemožné o Původně v obč. zák 40/1964 SB. zásada absolutní neplatnosti s výj. § 40a. Protiprávní jednání (projev vůle v rozporu s právními normami) Delikt (jednání, které je v rozporu s právem) x trestný čin (trestní právo) x přestupek (správní právo) porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa určité sankční důsledky (náhrada škody, odpovědnost za přestupek) Předpoklady vzniku odpovědnosti o Deliktní způsobilost (zletilostí nebo podle „schopnosti ovládnout své jednání a posoudit následky“ § 2920 o.z.) o Porušení dobrých mravů, zákona či smlouvy o Zavinění: úmysl (přímý, nepřímý), nedbalost (vědomá, nevědomá) – viz TPH 5 zdánlivé právní jednání způsobuje neexistenci právního jednání – chybí vůle jednající osoby (např. někdo vede ruku zůstavitele při sepisu závěti) 18 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 6. přednáška 3. 11. 2020 OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ II. Právní událost na lidské vůli nezávislé dění v reálném světě, které zakládá práva a povinnosti (narozením vzniká právo na ochranu života, zdraví…; smrtí zanikají právní vztahy) Plynutí času o Počítání lhůt - § 605 o.z.: (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. (2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. § 606 o.z. Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. § 607 o.z. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Splnění podmínky (rozvazovací, odkládací) Promlčení (609 a násl. o.z.) x prekluze (§ 654 o.z., př:1187 o.z.) o promlčení: zánik vymahatelnosti práv a povinností, právo sice trvá, ale nelze se jej dovolat u soudu, tři roky6 o prekluze: úplný zánik práv a povinností7 o Zastavení běhu: uplatnění práva u soudu, písemné uznání dlužníka Protiprávní stav na lidské vůli nezávislá, právu odporující událost, která má přesto určité právní důsledky (zledovatělý chodník, povodeň, nemoc) o § 2936 o.z. Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. o § 2937 o.z. (1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. (2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci. Vznik oprávněním ex lege (= ze zákona) druh právní skutečnosti, nevyžaduje pro vznik, zánik či změnu práv či povinností svobodný projev lidské vůle např.: Sídlo Parlamentu je ve vlastnictví České republiky, restituční zákonodárství, extenze legislativy do exekutivy 6 počátek promlčecí doby = den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (den splatnosti půjčky) 7 zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr do 12 měsíců od hrubého porušení povinností zaměstnancem, po uplynutí této doby právo zaměstnavatele zaniká 19 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Věcné právo Práva absolutní (erga omnes), jejichž předmětem je věc. (Právo lpí na věci a přechází na dalšího vlastníka jako závada - § 1107 o.z.) práva jednoho individuálně určeného subjektu vůči neurčitému počtu neurčitých subjektů § 489 o.z.: Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. o Věci hmotné a nehmotné (= zejména práva a jiné majetkové hodnoty) § 496 o.z. o Nemovité věci: pozemky a podzemní stavby se samostatným účelem a věcná práva k nim => Nehmotná věc nemovitá (§ 498) o Části lidského těla? Zvířata? §§ 493, 494 o.z. Vlastnické právo Soubor dílčích práv k věci o Držet (ius possidendi) o Užívat a brát z ní plody (ius utedndi et fruendi) o Disponovat – zcizit (ius disponendi) o Zničit – (ius abutendi) o § 1012 o.z. Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. ▪ Možnost disponovat i jednotlivými dílčími právy (nuda proprietas) Omezení vlastnictví o Čl. 11 (3) Listiny „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ (dále §§ 1012 a násl. o.z.) o Sousedská práva a tzv. sousedské imise § 1013 a násl. o.z. ▪ Čí je jablko spadlé přes plot ze sousedního stromu? (§ 1016 o.z.)? moje ▪ Může soused uříznout větev přesahující na jeho pozemek? (§ 1016 odst. 2 o.z.) ano, pokud vlastník jeho žádosti v přiměřené době nevyhoví, musí to ale provést šetrným způsobem ve vhodné roční době, to, co uřízne mu zůstává o Úředním rozhodnutím (jen ve veřejném zájmu a za náhradu) Nabytí vlastnictví Originární (původní, není odvozeno od předchozího vlastníka) x derivativní (odvozené, nabyvatel vlastnického práva odvozuje toto právo od jeho právního předchůdce) Okamžik nabytí vlastnictví při zcizení o Princip tradice – přendáním (římské právo, starý obč. zák.) o Princip konsenzu – translační účinky smlouvy (Francie – Code civile, o.z. - § 1099 o.z.) o Princip abstrakce – Verpflichtungs- und Verfügungsgeschäfte (Německo – BGB) Zboží v samoobsluze § 2160 (2) o.z. (zaplacením) Nemovitosti – princip intabulace § 1105 o.z. Nemo plus iuris transfere potest, quam ipse habet. (když někdo vlastníkem není, nemůže věc převést na někoho jiného) o Dobrá víra kupujícího nestačí, je třeba věc vydržet (3 roky / 10 let) § 1089 - 1091 o.z.. (pravá držba) Ztracené, opuštěné a skryté věci (§1051 a násl.) poklad § 1063-1065 o.z. 20 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Podílové spoluvlastnictví Ideální (pomyslné) podíly vyjádřené zlomkem o podílu na rozhodování o správě rozhoduje velikost podílu, v případě rovnosti nebo důležité změny rozhodne soud Předkupní právo § 140 OZ x výrazné omezení § 1124-1125, 3062 o.z o předkupní právo: právo oprávněné osoby požadovat, aby při zcizení byla věc nejprve nabídnuta ke koupi této osobě (osobě blízké) Oddělení a zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání - §§ 1140 a násl. o 1. dohoda o 2. reálné rozdělení o 3. přikázání za náhradu o 4. prodej a rozdělení výtěžku Specifika vlastnictví bytů - § 1158 o.z. (dříve 72/1994 Sb.) 21 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 7. přednáška 10. 11. 2020 TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ – OBECNÁ ČÁST Trestní právo Veřejnoprávní odvětví: řeší právní vztahy mezi státem a pachatelem trestného činu Upravuje, jaké jednání je trestné a jakou sankci za něj lze uložit o Čl. 39 Listiny základních práv a svobod: „Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. “ Účel a funkce trestního práva o Ochranná funkce: trestní právo jako celek chrání významné hodnoty (život, svoboda, lidská důstojnost, rodina…) o Represivní funkce: spojená s uplatněním ochranné funkce, jejím účelem je zabránit pachatelům v další trestné činnosti o Preventivní funkce ▪ generální: na společnost jako celek ▪ speciální: působí přímo na pachatele, brání opakování o Regulativní funkce: vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti a beztrestnosti Základy trestního práva Subsidiarita trestní represe (= pomocná role trestní represe) o § 12 odst. 2 trestního zákoníku: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. “8 Nullum crimen sine lege (= není trestného činu bez zákona) – musí být jednoznačně stanoveno, co se za trestný čin považuje Nulla poena sine lege (= není trestu bez zákona) Zásada humanismu Zásada individuální odpovědnosti – za protiprávní jednání je trestán pouze pachatel Zásada odpovědnosti za zavinění – zavinění spočívá v úmyslu č nedbalosti, uplatňuje se subjektivní odpovědnost (psychický vztah subjektu k protiprávnímu jednání a k následkům) Zákaz retroaktivity, pokud by to bylo v neprospěch obviněného Prameny trestního práva Trestní zákoník (z. č. 40/2009 Sb.) o obecná část: obsahuje ustanovení, která jsou společná všem či více trestným činům: trestní odpovědnost, okolnosti vylučující protiprávnost, zánik t. odpovědnosti… o zvláštní část: obsahuje katalog trestných činů (13 hlav), resp. ty jejich znaky, kterými se trestné činy od sebe navzájem odlišují (proti životu, zdraví, svobodě…) Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže („zákon o soudnictví ve věcech mládeže“) Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Další prameny: 8 Trestní právo má působit jako poslední možnost reakce na společensky nepřijatelné chování, jde o uplatnění principu ultima ratio. 22 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 o Další trestní zákony (zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o protiprávnosti komunistického režimu) o Ústavní pořádek o Evropské právo o Zákony, kterých se trestní zákoník přímo i nepřímo dovolává o Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky Působnost trestního zákoníku Časová o § 2 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.“ Místní o princip teritoriality (+ zásada registrace – i ve vzduchu, vodě), podle TZ posuzujeme jednání, která byla spáchána na území ČR o Princip personality (mimo ČR) – podle TZ posuzujeme trestnost činu spáchaného mimo území ČR občanem ČR o Doplňující: Zásada ochrany, zásada pasivní personality, zásada univerzality, subsidiární zásada univerzality Osobní o imunita (relativní) = exempce procesněprávní = poslance a senátory nelze bez souhlasu příslušné komory trestně stíhat o indemnita (absolutní) = exempce hmotněprávní = beztrestnost pachatele; trestní stíhání prezidenta vyloučeno, poslanec a senátor nemůže být pro hlasování/projev postihnut (pouze disciplinárně svou komorou) Věcná o okruh společenských vztahů, na které trestní zákon dopadá o tj. státní, veřejné i individuální zájmy a hodnoty Trestný čin § 13 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ Přečiny x zločiny (x zvlášť závažné zločiny) o přečinem jsou nedbalostní/úmyslné trestné činy, za něž TZ stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí do pěti let o zločin (to, co není přečin) ▪ zvlášť závažné zločiny – odnětí svobody nejméně deset let ▪ výjimečný trest – odnětí svobody nad dvacet do třiceti/doživotí Podmínky trestní odpovědnosti o Obecné podmínky ▪ Protiprávnost ▪ Věk ▪ Příčetnost Znaky skutkové podstaty trestného činu: o Objekt = právem chráněný zájem (život, svoboda, zdraví…) o Objektivní stránka = jednání (konání či opominutí) o Subjekt = stanovení toho, kdo může být pachatelem trestného činu 23 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 o Subjektivní stránka = zavinění (nutná podmínka trestnosti, dělíme na úmysl a nedbalost) Okolnosti vylučující protiprávnost Krajní nouze o Způsob odvrácení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, kdy není možné toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak. o např. ukradnu auto, když rodí manželka; kanibalismus trosečníků Nutná obrana o Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. o Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. o např. nebudu střílet po někom, kdo mě chce okrást Svolení poškozeného o mění zakázaný čin v dobrovolný o např. svolení osoby ke zbavení osobní svobody na určitou dobu (TV show Big Brother) Přípustné riziko o pro aktivity společensky užitečné, se kterými jsou spojena rizika o farmaceutické klinické testy Oprávněné použití zbraně Objekt a objektivní stránka TČ Objekt = zájem chráněný trestním zákoníkem Objektivní stránka o Jednání (konání x opomenutí; TČ komisivní x omisivní), následek a příčinná souvislost ▪ komisivní jsou spáchány aktivním konáním (někoho zastřelím) ▪ omisivní jsou spáchány neaktivním konáním/opomenutím (nechám vyhladovět dítě, neohlásím TČ) o Pokračování v trestném činu o Příprava x pokus x dokonaný TČ ▪ příprava – vytváření podmínek ke spáchání trestného činu ▪ trestnost přípravy pouze za dvou podmínek jedná se o přípravu k zvlášť závažnému zločinu (objednávka vraždy) trestnost přípravy je stanovena v příslušné skutkové podstatě o pokus – jednání v úmyslu spáchat trestný čin (nezdařilý pokus o znásilnění) Př.: § 205 trestního zákoníku: o Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a (…) b) čin spáchá vloupáním, (…) o (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (…) o (6) Příprava je trestná. Pachatel trestného činu Věk (15 / 18 let), popř. rozumová a mravní vyspělost o Nepřímé pachatelství Příčetnost (duševní způsobilost být pachatelem trestního činu) Organizátorství, návod a pomoc o organizátor – ten, co to vymyslí 24 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 o návod – pohnul pachatele k činu o pomoc – pomoc pachateli Subjektivní stránka TČ Úmysl přímý = osoba ví, že svým jednáním se může dopustit trestného činu a v podstatě se trestného činu dopustit chce Úmysl nepřímý = osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu a je s tím srozuměna. Zjednodušeně řečeno, je jí jedno, jestli se svým jednáním dopustí trestného činu nebo ne. (jdu vykrást byt, znehybním majitele, ten potom umře – nebyl můj cíl zabít majitele, ale vykrást byt) Nedbalost vědomá = osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu a bez přiměřených důvodů se spoléhá, že se tak nestane. (vysoká rychlost při jízdě v automobilu) Nedbalost nevědomá = osoba neví, že se může svým jednáním dopustit trestného činu, vzhledem k okolnostem to však mohla vědět a vědět to měla. 25 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 8. přednáška 24. 11. 2020 TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ – ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB, SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ Systematika zvláštní části trestního zákoníku 1. Trestné činy proti životu a zdraví 2. TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství 3. TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti 4. TČ proti rodině a dětem 5. TČ proti majetku 6. TČ hospodářské 7. TČ obecně nebezpečné 8. TČ proti životnímu prostředí 9. TČ proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci 10. TČ proti pořádku ve věcech veřejných 11. TČ proti branné povinnosti 12. TČ vojenské 13. TČ proti lidskosti, proti míru a válečné TČ Trestné činy proti životu a zdraví § 140 trestního zákoníku – Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let. (3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším patnácti let, d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, h) opětovně, i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky. (4) Příprava je trestná. Trestné činy proti životu Zabití: „Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let. “ Vražda novorozeného dítěte matkou: „Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí při porodu nebo bezprostředně po něm své novorozené dítě, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let. “ Usmrcení z nedbalosti: „Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. “ Účast na sebevraždě: „Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta.“ 26 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Další trestné činy proti životu a zdraví TČ proti zdraví: těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti TČ ohrožující život nebo zdraví: o Neposkytnutí pomoci: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ o Rvačka: „Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“ o Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení; neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku; šíření nakažlivé lidské nemoci; šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti; ohrožení pohlavní nemocí; ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty; ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti Trestné činy proti těhotenství ženy Trestné činy související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským embryem a lidským genomem TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství Např. obchodování s lidmi, zbavení či omezování osobní svobody, zavlečení, braní rukojmí, vydírání, porušování domovní svobody, porušení tajemství dopravovaných zpráv Loupež: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“ Pomluva: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. “ TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti Znásilnění: (1) „Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“ (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, b) na dítěti, nebo c) se zbraní. sexuální nátlak, pohlavní zneužití, soulož mezi příbuzným, kuplířství, prostituce ohrožující mravní vývoj dětí, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií Trestné činy proti majetku Krádež: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ 27 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Zpronevěra9, neoprávněné užívání cizí věci, podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, pojistný podvod, podílnictví, lichva, porušení povinnosti při správě cizího majetku10, poškození cizí věci TČ proti rodině a dětem např. dvojí manželství, zanedbání povinné výživ, týrání svěřené osoby či podání alkoholu dítěti TČ hospodářské např. padělání a pozměnění peněz, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neoprávněné podnikání, pletichy při veřejné dražbě, poškození finančních zájmů EU, porušení autorského práva, padělání a napodobení díla výtvarného umění TČ obecně nebezpečné např. obecné ohrožení, poškození geodetického bodu, nedovolené ozbrojování, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu TČ proti pořádku ve věcech veřejných např. zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, pohrdání soudem, vzpoura vězňů, křivé obvinění, křivá výpověď, křivé tlumočení, padělání a pozměnění veřejné listiny, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, šíření poplašné zprávy, výtržnictví, opilství Sankciování mladistvých Mladistvý: 15–18 let Postup podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže a subsidiárně trestního zákoníku a trestního řádu Hlavní hmotněprávní odchylky Posuzování schopnosti rozpoznat protiprávnost jednání a ovládat jej s ohledem na rozumovou a mravní vyspělost mladistvého Terminologie: trestný čin => provinění; trest => opatření Mírnější úprava promlčení, účinné lítosti Zvláštní úprava trestání: o lze snáze upustit od uložení opatření nebo od něj upustit podmíněně o účel je hlavně ochranný a nápravný! o Tresty: ▪ výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou.) ▪ ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání části majetku, ochranná výchova) ▪ trestní opatření (podobné jako tresty) Hlavní procesní odchylky („řízení ve věcech mladistvých“) Nutná obhajoba Role zákonného zástupce a OSPOD v řízení Jen zcela výjimečné vzetí do vazby a její kratší trvání Neveřejné hlavní líčení 9 Zpronevěry se pachatel (defraudant) dopustí, pokud si přisvojí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Daná věc byla pachateli majitelem výslovně svěřena, pachatel si ji úmyslně přivlastnil. 28 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Děti do 15 let: nejsou trestně odpovědné, ale mohou se dopustit činu jinak trestného. Soud může ve zvláštním řízení uložit po pedagogicko-psychologickém vyšetření opatření: a) výchovnou povinnost, b) výchovné omezení, c) napomenutí s výstrahou, d) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, e) dohled probačního úředníka, f) ochrannou výchovu, g) ochranné léčení. Postup podle předpisů o občanském soudním řízení Trestní odpovědnost právnických osob Postup podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, trestního zákoníku a trestního řádu Hlavní důvody zavedení: o Závažná protispolečenská jednání se závažnými následky ve sféře PO o Nemožnost vždy uplatnit individuální trestní odpovědnost fyzických osob o Mezinárodní závazky Trestným činem PO je trestný čin spáchaný v jejím zájmu či v rámci její činnosti a. jednáním jejích orgánů/ovládající osoby, b. přičitatelným jednáním jejích zaměstnanců PO může spáchat jakýkoliv TČ kromě v zákoně vyjmenovaných (např. dvojí manželství, vražda novorozeného dítěte matkou, soulož mezi příbuznými…) Nezávislost odpovědnosti FO a PO Přechod odpovědnosti PO na právní nástupce Tresty ukládané PO: a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci, e) zákaz činnosti, f) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku. Správní trestání Zákon o odpovědnosti za přestupky a Zákon o některých přestupcích Př. k subsidiaritě trestní represe: § 8 zákona o některých přestupcích: § 8 zákona o některých přestupcích Přestupky proti majetku (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně a) způsobí škodu na cizím majetku 1. krádeží, 2. zpronevěrou, 3. podvodem, nebo 4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku; pokus tohoto přestupku je trestný, b) neoprávněně užívá cizí majetek, c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. (…) (3) Přestupku podle odstavce 1 písm. a) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 50000 Kč. Zákon o odpovědnosti za přestupky a Zákon o některých přestupcích 29 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Podobnosti s trestním právem: o postih společensky nebezpečného jednání o odpovědnost na základě zákona (nullum crimen, nulla poena sine lege) => zákaz analogie v neprospěch pachatele, požadavek na jasně určenou skutkovou podstatu přestupku a výměru trestu, který lze uložit o některé další zásady: zákaz retroaktivity11, ne bis in idem12, právo na spravedlivý proces o některé obdobné instituty: zavinění, nepříčetnost, okolnosti vylučující protiprávnost (odpovědnost až od 15 let) Hlavní odlišnosti od trestního práva: o Sankce: a) napomenutí, b) pokuty, c) zákazu činnosti, d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku. o Menší míra společenské nebezpečnosti o Chybí represivní funkce o Odpovědnost za nedbalost, popř. objektivní odpovědnost (právnických osob) o Rozhodování správních orgánů namísto nezávislých soudů 11 retroaktivita = zpětná účinnost zákona nebo jiného právního předpisu, resp. zpětná časová působnost právní normy; zákaz retroaktivity až na výjimku: když je to ve prospěch subjektu 12 „ne dvakrát o tomtéž“ právní princip, znamenající, že nelze rozhodovat dvakrát o téže věci 30 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 9. přednáška 1. 12. 2020 OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ III. Společné jmění manželů Nově zařazeno do části rodinného práva (§§ 708 a násl. o.z.) Nedělí se na podíly! (oproti spoluvlastnictví), dříve „bezpodílové spoluvlastnictví manželů“ Součástí je majetek nabytý za trvání manželství s výjimkami: o věci sloužící k osobní potřebě (oblečení) o věci, které manžel nabyl darem, děděním nebo odkazem o hodnoty, které nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (finanční kompenzace za újmu na zdraví) o nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (zisk z prodeje automobilu, který získal jeden z manželů darem) o nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu výhradního majetku (pojišťovna zaplatí škodu na automobilu, který je výlučném vlastnictví jednoho z manželů) Do SJM spadají i dluhy převzaté za trvání manželství kromě těch, o které se týkají majetku jednoho v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, o které převzal bez souhlasu druhého, aniž se jedná o obstarávání každodenních potřeb. (§ 710 o.z.) Možnost smluvní úpravy – nutná forma veřejné listiny (notářského zápisu) § 716 o.z. Správa majetku je společná. Sám může činit úkony jeden z manželů jen v rámci obvyklé správy. §§ 713, 714, lze smluvit jinak Při vypořádání se SJM rozdělí na stejné podíly + nárok na náhrady Nedojde-li tři roky po zániku manželství k vypořádání, platí nevyvratitelná právní domněnka o Hmotné movité věci toho, kdo je drží a užívá. o Ostatní věci podílové spoluvlastnictví ½ a ½ předmanželská smlouva = chrání zájem obou manželů, pomáhá při vypořádání po rozvodu, vyžaduje formu notářského zápisu SJM zaniká zánikem manželství Příklad – pan Semerád Pan Semerád (60 let) bez zaměstnání a většího majetku, který měl z bývalého manželství syna, si vzal podnikatelku paní Rosenthalovou (50 let), která po svatbě zdědila starou zanedbanou chalupu. Z podnikatelských příjmů manželky pak společně chalupu zrekonstruovali a zhodnotili ji o 2 mil. Kč. Pan Semerád krátce na to zemřel. Jeho syn nárokuje v dědickém řízení ½ mil. Kč po paní Semerádové, která ale veškeré prostředky investovala do chalupy. Jak to dopadne? § 741 o.z. (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, 31 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. - 2 mil. Vynaloženy ze SJM. => zánik SJM => ½ podíl pana Semeráda => pohledávka 1 mil. do dědického řízení => ½ manželce a ½ synovi => syn má nárok na 500 tis. Kč. - Korektiv písm. f) - Původně § 742 (1) OZ Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. (…) => řešení pak jen pomoci korektivu dobrých mravů Věcná práva k cizí věci práva subjektu k věci, která není vlastnictvím daného subjektu subjekt nedisponuje vlastnickým právem, nýbrž pouze částečným panstvím nad věcí tato práva/povinnosti lpí na věci bez ohledu na změnu jejího vlastníka působí proti všem = erga omnes (oprávnění poskytující oprávněnému možnost vyloučit kohokoli z jakéhokoli působení na věc - věcnou žalobu má k dispozici proti všem) Věcná práva k cizí věci Věcná břemena Zadržovací Právo stavby (Služebnosti a Zástavní právo (retenční) právo reálná břemena) Držba není věcné právo! – je to pouze vztah faktický, který právo reflektuje Právo stavby § 1240 NZ (1) Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. (2) Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání. § 1242 Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech. institut občanského práva, povrch ustupuje pozemku umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku nebo pod povrchem pozemku postavit svou stavbu nemovitá, nehmotná věc podléhající zápisu do katastru nemovitostí na pozemku zřízená stavba není součástí práva pozemku, ale práva stavby dočasné (99 let), pak stavba součástí pozemku 32 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Věcná břemena Představují omezení vlastníka nemovitosti ve prospěch jiné osoby nebo jiné nemovitosti o Služebnosti = pasivita vlastníka věci, který je povinen něco ve prospěch oprávněné osoby trpět (přecházení po pozemku), zdržet se činnosti (navyšování stavby) o Reálná břemena = něco aktivně konat ve prospěch jiné osoby (výměnek13 – povinná osoba poskytuje oprávněné osobě bydlení, ale také jí poskytne výživu nebo osobní péči) Nemovitost panující a nemovitost zatížená Nemovitost zatížený a oprávněná osoba Zástavní právo slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že nebude dlužníkem (zástavní dlužník) včas a řádně splněn, v případě prodlení dlužníka se může věřitel domáhat uspokojení ze zástavy když vlastník zástavy bytovou jednotku prodá, třetí osoba se automaticky stává taky dlužníkem (Erga omne, proto právo věcné, nikoli závazkové) zástavní právo k nemovitosti – hypotéka o pouze na celou nemovitost či celý podíl zástavní právo k movité věci – ruční zástava zastavení pohledávky vznik zástavního práva o ruční zástava předáním či svěřením schovateli o zápisem do rejstříku zástav (veden notářem) o vkladem do KN Zánik zástavního práva o zánikem pohledávky o realizací Realizace – zásadně veřejná dražba o Možné dohodnou i jiný způsob ▪ Omezení prodeje za libovolnou cenu (hyperocha se musí vrátit) ▪ Další zakázaná ujednání (§ 1315 o.z.) Pohledávka = právo, aby mi bylo něco na tu pohledávku plněno (pozitivní) Dluh = povinnost něco plnit (negativní) Zadržovací (retenční) právo Jen u věcí movitých (x věcná břemena jen u nemovitostí) § 1395 o.z. podstatou je oprávnění zadržet cizí movitou věc, kterou má věřitel oprávněně u sebe, a to k zajištění své pohledávky vůči osobě, které by jinak byl povinen tuto věc vydat Kdo je povinen věc vydat, může ji zadržet až do doby obdržení protiplnění. o Právo nemá osoba, která drží věc neprávem, zejména zmocnila-li se jí svémocí či lstí. Dojde-li k exekuci na majetek, má zadržovatel právo na přednostní uspokojení ze zpeněžení zadržované věci. Zadržovaná věc nesmí být prodána ani užívána Základní předpoklad je, aby věřitel měl věc oprávněně předtím u sebe. 13 právo dožití na určitém místě s rentou a službami 33 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Dědické právo Přechod pozůstalosti po zemřelé osobě (zůstavitele) na její nástupce (dědice). Pozůstalost: věci, pohledávky, dluhy, akcionářská práva etc. Nabývá se smrtí zůstavitele. Zásady rodinného nástupnictví x testovací volnosti Dědění z dědické smlouvy, závěti a zákona o Výjimky: neplatná závěť, neopominutelní dědicové, dědická nezpůsobilost Dědická nezpůsobilost (§ 1481 o.z.): Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. Dědění z dědické smlouvy, závěti, dovětku, odkaz Nepominutelný dědic o pokud není vyděděn, musí dědit o jsou to děti zůstavitele (popřípadě jejich děti) o nezletilý potomek: ¾, zletilý: ¼ zákonného dědického podílu Dědická smlouva (donatio mortis causa) o uzavře zůstavitel se smluvními dědici o nejsilnější dědický titul o musí být uzavřena formou veřejné listiny o nelze jednostranně zrušit a pořídit o celé pozůstalosti Závěť (testament) o jednostranný dokument (soukromá listina / notářský zápis / privilegovaná závěť) o formy ▪ Holografní – vlastnoruční (datum, podpis) ▪ Alografní – jinak než vlastní rukou (podpis + 2 svědkové) ▪ Notářským zápisem – centrální evidence závětí Vydědění o neposkytl potřebnou pomoc v nouzi o neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl o byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, o trvale vede nezřízený život. Dovětek o jednostranné právní jednání fyzické osoby o obdobný závěti, ve kterém budoucí zůstavitel učiní nějaká opatření pro případ své smrti odlišná od ustanovení dědiců ▪ např.: může nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz Odkaz o odkazovník se nestává dědicem (není povinen k úhradě zůstavitelových dluhů), získává pohledávku, má právo vyžadovat po dědicích odkázanou věc 34 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 Dědění ze zákona Zemřel-li zůstavitel bez závěti, je-li závěť neplatná či nedědí-li testamentární dědic (odmítl), nastupuje dědění ze zákona. (právní síla: nepominutelný dědici > dědická smlouva > závěť > zákonná posloupnost) 6 tříd dědiců o 1. manžel (partner) a děti rovným dílem ▪ dědická posloupnost – reprezentační princip ▪ nasciturus o 2. není-li dětí, dědí manžel (partner), rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. ▪ Manžel vždy nejméně ½ o 3. není-li manžela ani rodičů, dědí sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem (viz ad 2) ▪ reprezentační princip u sourozenců zůstavitele o 4. prarodiče a jejich děti o 5. prarodiče rodičů polovina ze str. otce, polovina matky o 6. děti dětí sourozenců a děti prarodičů Není-li zákonných dědiců, připadá odúmrť státu (§ 1634 o.z.) Dědické zřízení Provádí soudem pověřený notář jako soudní komisař Průběh: o Předběžné šetření (rozsah majetku, závěti…) o Zjištění dědiců a umožnění dohody (schvaluje soud) o Potvrzení dědiců 35 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 10. přednáška 8. 12. 2020 PROCESNÍ PRÁVO – CIVILNÍ PROCES (OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ) Soudní ochrana Monopol moci státu Obecná soudní ochrana soukromých práv, upravuje občanský soudní řád § 12 o.z. Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Pravomoc soudu § 7 o.s.ř. § 7 odst. 1: V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Hlavní principy civilního řízení Zásada dispoziční (x zás. oficiality – procesní aktivita v rukou soudů) o soud nemůže řízení zahájit z vlastní vůle ani z úřední povinnosti, ale pouze na návrh procesní strany – žalobce je pánem sporu Zásada projednací (x zás. vyšetřovací – soud nese odpovědnost za shromáždění všech potřebných důkazů) o soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přednesly a k těm důkazům, které mu o svých tvrzeních nabídly Zásada volného hodnocení důkazů o soudci není uloženo, jaký stupeň věrohodnosti (důkazní sílu) má přiznat jednotlivým důkazním prostředkům Zásada rovnosti účastníků Zásada ústnosti Zásada veřejnosti o přístupnost pro každého, kdo se chce procesu zúčastnit jako divák, rozsudek vyřčen veřejně Stručný průběh civilního řízení Žaloba – zahájení řízení = okamžik, kdy dojde soudu (vliv na promlčení) Zjišťování podmínek řízení o 5P: pravomoc (zdali má daný orgán/instituce pravomoc rozhodovat), příslušnost, podmínky ř. (res iudicata, litispendence, proces. subjektivita…), plná moc, poplatek ▪ Soudní soustava 4 články – okresní, krajské, vrchní a nejvyšší 3 stupně V Praze: městský soud (krajský), obvodní soud (okresní); v Brně: městský soud (vrchní) Platební rozkaz (při žalobě na peněžité plnění) – formální doručování (do ruky/schránky) Výzva k vyjádření (x § 114b o.s.ř.) – možné zanechat fikcí (domovní schránka) o Uznání DS Jednání (přednesy, dokazování, záv. návrhy, rozhodnutí) o žalobce + žalovaný předloží všechny důkazy Opravný prostředek o řádný opravný prostředek ▪ odvolání: k soudu vyšší instance ▪ odpor: proti platebnímu rozkazu 36 ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21 o mimořádný opravný prostředek ▪ žaloba pro zmatečnost ▪ žaloba na obnovu řízení ▪ dovolání: napadá se pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu 1. stupeň 2. stupeň (odvolací soudy) Okresní soudy Krajské soudy (řeší odvolání proti Nejvyšší soud (řeší dovolání rozhodnutí okresního soudu) proti rozhodnutí krajského soudu) Krajské soudy Vrchní soudy (řeší odvolání proti Nejvyšší soud (řeší dovolání krajskému soudu) proti vrchnímu soudu) Okresní soudy = okresní soudy (75x), v Praze Obvodní soud (10x), v Brně Městský soud (1x) Krajské soudy = krajské soudy (6x), v Praze Městský soud (1x), v Brně Krajský soud(1x) Vrchní soudy = Praha + Olomouc Nejvyšší soud = Brno – řeší mimořádné opravné prostředky Svépomoc je pomoc jednajícího sobě samému k tomu, nač má podle svého přesvědčení právo, a to vlastními silami a prostředky, tedy pomoc bez cizí účasti, zvlášt?