Testové otázky315 PDF

lOMoARcPSD|49623656 Testové otázky315 Úvod do regionalistiky (Ceska zemedelska univerzita v Praze) Scan to open on Studocu Studocu is not sponsored or endorsed by any college or university Downloaded by Jan Votrubec (vot...

lOMoARcPSD|49623656 Testové otázky315 Úvod do regionalistiky (Ceska zemedelska univerzita v Praze) Scan to open on Studocu Studocu is not sponsored or endorsed by any college or university Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 vytvořila Monika Hyblbauerová, 1. semestr, ČZU – VSRR , jako podklad pro zkoušku z Úvodu do Regionalistiky (EHE16E) – nejedná se o přesné otázky z testu (povoluji aktualizace a doplnění otázek) 1. Co představuje Regionalistika? Souhrnný a rámcový obor 2. Co Regionalistika zkoumá? (Coje předmětem studia regionalistiky?) Prostorové jevy, vztahy a procesy. 3. Jaké jsou cíle regionalistiky? Co regionalistika řeší? Jaké je poslání regionalistiky? řešit, tlumit regionální disparity, zachovat obydlený prostor 4. Co znamená rámcový vědní obor? Vychází z mnoha vědních oborů/můžeme jí zkoumat jinými obory 5. Co znamená souhrnnost? Integruje poznání mnoha vědních oborů 6. Z čeho vychází regionalistika? Hlavní vědecký obor, z kterého vychází regionalistika? Z jaké vědní disciplíny? z geografie (sociální – geografie) 7. Co to je regionální disparita? Nerovnost socioekonomických podmínek žit 8. Co znamená regionální nerovnost? jakýkoliv rozdíl mezi regiony 9. Co znamená sociální problém? Situace neoprávněného používání regionální disparity / Skupinový prožívaný pocit neoprávněné regionální disparity. 10.Jaký je rozdíl mezi regionální disparitou a regionální nerovnost? Regionální nerovnost nelze na rozdíl od sociální disparity vyřešit. 11.Jak se nazývá hlavní vědecká metoda v regionalistice? Metoda prostorové analýzy. 12.Jaký je základní postup, který uplatňují regionalisté? 2 kroky… 1. krok: prozkoumat osobitost regionu (zjistit pozitiva a negativa regionu) 2. krok: vyhledávání potencionální hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje 13.Mobilita, neboli hybnost se dělí na? migraci, dojížďku, vyjížďku, pracovní migraci a cestování 14.Co určuje objem migrace – hrubá migrace? úhrn všech přistěhovalých a vystěhovalých v určitém území za určité období 15.Co určuje migrační saldo? vyjadřuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za určité období na určitém území 16.Co jsou push a pull faktory? push – faktory vytlačující migranty z jejich mateřské země pull – faktory, které vtahují migranty do hostitelské země 17.z čeho vychází prostorové plánování? Z Regionalizace – Koncepce prostorového uspořádání společnosti – prostorový rozvoj společnosti – prostorové plánování 18.Co je nástrojem pro uskutečňování programu rozvoje společnosti? Prostorové plánování 19.Popište, co znamená regionalizace Soubor všech činnost, které věnují pozornost vymezování aktiv v prostoru a čase. Praktická činnost, která směřuje k vymezování regionů. 20.Kdo se zabývá regionalizací v širším pojetí? vědci (sociologové, geografové … ale ne regionalisti) 1 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 21.Popište, co znamená regionalizace v užším pojetí V rámci regionalistiky. Je to činnost směřující k vymezení regionů jako objektů studia (zabývají se tm vědci – regionalisté ve vědecké regionalizaci). Praktická činnost, která směřuje k vymezování regionů 22.Co znamená laická regionalizace? Veškeré sociální činnosti v prostoru a čase, provádíme jí my všichni tm, že si vymezujeme svůj prostor, plánujeme si činnosti do prostoru a času. 23.Napište název některé z geografických disciplín, na kterou se při svém studiu zaměřuje přednostně i regionalistika. sociální geografie 24.Vyjádřete synonymum k regionalismu Regionální hnut 25.Čím se zabýval Tom Hagerstrand? Technikou časoprostorového plánování 26.Co znamená časoprostorové plánování? Je to technika analýzy vzájemného ovlivňování fyzického prostředí žit lidí a jejich aktivit 27.Čím se zabýval A.Giddens? Vymezováním osobního prostoru při vstupování lidí do interakcí s druhými lidmi 28.Co znamená vymezování osobního prostoru podle Giddense? 1. zóna = intimní vzdálenost (do 0,5m), 2. zóna = osobní vzdálenost (0,5 – 1,2m), 3. zóna společenská vzdálenost (1,2 – 3,5 m), 4. zóna = veřejná vzdálenost (nad 3,5 m) 29.Jaký je cíl vymezování regionů? Uskutečňovaní určitých žádoucích změn v prostorovém uspořádání společnosti. 30.K čemu slouží program prostorový rozvoj společnosti Slouží k uskutečňování změn v prostorovém uspořádání společnosti 31.Kdy se rozšířil Regionalismus v Evropě? Ke kdy se datuje první vlna rozvoje regionalismu? Na přelomu 18.-19. stolet 32.Rozdíl mezi nacionalismem a regionalismem nacionalismus si uvědomuje národní identity – nemusí být vázán na prostor regionalismus si uvědomuje prostorové identity 33.Uveďte příklad klasického regionalismu Baskicko, Sicílie 34.Uveďte příklad prostorového vztahu, jevu a procesu a kdo jej zkoumá Regionalismus, regionalisté 35.Co znamená Regionalismus v užším pojetí, neboli tradiční? Snaha o udržení určitých tradic v regionu. Snaha o zachování kultury, norem, tradic, zvyků, hodnot … které je pevně lokalizování 36.Jak byste popsali regionalismus v čase a prostoru? Dvě vlny, 1. vlna rozvoje a 2. vlna vzestupu 37.Proč vzniká regionalismus v přelomu 18.-19. století? Reakce na centralizační úsilí tehdejších moderních státu (sjednocení Itálie, Německa…) 38.Od kdy je charakteristický soudobý regionalismus? Od druhé vlny vzestupu – 60. léta 20. stolet 39.Jak členíme soudobý regionalismus? Politický regionalismus – požadavek na získání autonomie regionů Funkční regionalismus – úsilí o vytváření regionální samosprávy s širokými pravomocemi 2 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 40.Co je charakteristické pro soudobý regionalismus? Připojuje k tradičnímu regionalismu výrazné politickosprávní úsilí. Reakce na centralizační úsilí na nadnárodní úrovni. =>Renesance regionalismu. 41.Jaký charakter má regionalismus zdola? Endogenní 42.Jaký charakter má regionalismus shora? Exogenní 43.K typicky novodobým projevům soudobého regionalismu patří: úsilí o vytváření regionální samosprávy a zapojení do nadnárodních uskupení prosazujících regionální zájmy (Evropa regionů) 44.Demografická reprodukce v regionu obsahuje: přirozený úbytek obyvatelstva regionu, přirozenou měnu obyvatelstva regionu 45.Co se výrazně podílí na regionalismu? Geografická podstata – geografické umístění. Regionalismus má geografickou podstatu. Vývoj od tradičního k soudobému regionalismu. Přidávání aspektů (politicko správní) – nenahrazují!!!) 46.Uveďte Euroregiony s českou účastí Labe, Nisa, Šumava (CZ/D) Bílé Karpaty (CZ/SK) 47.Jaký je rozdíl mezi Euroregionem a Evropským uskupení pro přeshraniční spolupráci (EGCC)? Hlavní kvalitativní odlišnost EGTC a euroregionů je to, že EGTC mají na rozdíl od euroregionů právní subjektivitu. 48.Uveďte státy, v nichž je silné regionální hnutí Španělsko, Belgie, Itálie, Irsko 49.Jaký je rozdíl mezi předmětem a objektem? Předmětem jsou prostorové jevy, vztahy a procesy (zaměření) Objektem jsou regiony 50.Vztah mezi sociálně geografickým systémem a regionem lze vyjádřit: regiony jsou subsystémem sociálně geografického systému 51.Uveďte charaktery faktorů pro popis a vymezování regionu Exogenní -> zásah člověka - >endogenní 52.Uveďte druhy faktorů pro popis a vymezování regionu geografický, demografický, ekonomický, správní, sociálně kulturní 53.jaké ukazatele využíváme k popisu a vymezování regionu? Velikostní ukazatel (počet – jedno číslo) Strukturální ukazatel (poměr něčeho s něčím) 54.Co znamená, že je region sociální konstrukcí? 1. pro vymezování regionů se používají v poslední době především endogenní faktory – sociální hledisko (dříve to byly exogenní) 2. na vymezování regionu se podílí společnost, člověk – př.: vymezení 14 krajů 55.Hranice regionu a) liniové – častěji mezi státy, je umělá (většinou, mohou být i přírodní) b) zonální – je běžnější 56.Co nám zobrazuje kruhový model zonálního prostoru? Zobrazuje nám, jakým způsobem přechází město ve venkovský prostor – obsahuje přechodné zóny (zonálního charakteru) 57.jaká je hranice mezi městem a venkovem? A jaké typy závislostí mezi nimi můžete rozlišovat? zonální hranice, závislost správní a ekonomická 3 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 58.Co je charakteristické pro Strukturu regionu? vnitřní struktura, dva základní typy regionů = homogenní a heterogenní 59.Heterogenní regiony najdeme spíše v: zemí s vyspělou ekonomikou, urbanizovaných zemí 60.Homogenní regiony najdeme spíše v: zemí tzv. třetho světa, neindustrializovaných zemí 61.Jaké jsou synonyma k heterogennímu regionu? spádové, nodální, funkční, uzlové 62.Co je charakteristické pro regionální strukturu? vyjadřuje skladbu velkého regionálního celku, vymezování regionální struktury na základě VELIKOSTI. Dělí jej na mikroregionu, mezoregiony, makroregiony 63.Jak vypadá regionální struktura české republiky?*dá se vymyslet celá řada otázek na jednotlivé stupně, řády aj.!!!! Celá ČR je makroregionem vyššího stupně. Nižší stupeň jsou Čechy a Morava. 64.Jaké centrum = krajské město není meziregionálním centrem, ale mikroregionálním centrem? Jihlava 65.Co je charakteristické pro mikroregiony? Intenzivní denní dojížďka. Největší vnitřní integrita. Uzavřenost, integrita nejdůležitějších prostorových jevů, vztahů a procesů) Z většiny se jedná o obce s rozšířenou působnost. 66.Co je charakteristické pro Řád a hierarchii regionu? Rozděluje regiony podle podřízenosti a nadřízenosti. Vyjadřuje vztah mezi sebou. 67.Subregion je: podřízený regionu 68.Region je: nadřízený subregionu 69.Na jakých jednotkách NUTS dochází ke shodě s prostorovým a správním uspořádáním? NUTS 3, LAU2 (kraje, obce) 70.Na jakých jednotkách NUTS nedochází ke shodě s prostorovým a správním uspořádáním? NUTS2, LAU1 (regiony sdruženosti, okresy) 71.Uveďte v milionech obyvatel přibližné vymezení velikosti jednotky NUTS 2. 0,8 – 3 mil 72.Uveďte v milionech obyvatel přibližné vymezení velikosti jednotky NUTS 1. 3 – 7 mil 73.Uveďte v tisících obyvatel přibližné vymezení velikosti jednotky NUTS 3. 150 – 800 tis 74.Kolik je jednotek NUTS a LAU Jednotky NUTS jsou 4, jednotky LAU existují od roku 2008 2. 75.Proč je Praha samostatný krajem? Protože by existovala moc velká regionální disparita v rámci jednoho regionu 76.Jaké máme typy sídel? venkovská a městská 77.Čím je charakteristické sídlo? Musí být prostorově odděleno (pole, louky lesy) od jiných sídel. Je to každé obydlené místo. Je to základní jednotka osídlení. 78.Čeho máme více? Sídel, nebo obcí? % vymezení. Máme 6249 obcí, kde je vykonávána správa, mají úřad, konají se tam volby. Sídla vznikají, zanikají. Máme jich něco přes 11 000. V průměru je každá obec tvořena 2 sídly… 4 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 79.Čím je charakteristická Struktura sídla? vnitřní skladba jednotlivého sídla, která vytváří typ sídla. Pojí se s kritérii pro třídění a analyzování (velikost, poloha, půdorys, vznik….) 80.Sídelní struktura zahrnuje: hierarchii sídel, vazby mezi sídly, sídla 81.Jaké ukazatele se používají k popisu sídelní struktury? počet obcí, průměrná velikost obcí, struktura obcí dle velikostních skupin, podíl obcí/bydlícího obyvatelstva jednotlivých velikostních kategorií na celkovém počtu obcí/obyvatel 82.Popište strukturu ČR podle základních ukazatelů podíl obcí - v ČR existuje skoro 79% obcí menších než 1000 obyvatel - v ČR existuje skoro 90% venkovských obcí do 2000 obyvatel - v ČR existuje pouze 2,1% obcí větších než 10 000 obyvatel podíl obyvatel - pouze 17% obyvatel žije v 79% obcích - pouze 26,4 obyvatel žije v 90% obcích (1/4 obyvatel) - 53,4% obyvatel žije ve 2,1% obcích 83.Jak se mění struktura ČR v obcích větších než 10 000 obyvatel mezi roky 2001 a 2007 v roce 2001 žilo ve velkých obcích 53,8% ob. a v roce 2007 534% ob. 84.Jak regionalisté vymezují města? vnitřními a vnějšími znaky města 85.Jak regionalisté vymezují města? Jaké jsou základní funkce města? na městotvorné a městoobslužné 86.Jak můžeme nahlížet na město z právního hlediska? - městům do roku 12.12.2000 zůstal jejich statut a od té doby se určily minima 3000 obyvatel a o statusu město rozhoduje předseda vlády. 87.Charakterizujte vnitřní znaky města demografické, ekonomické, sociální, kulturní a politické faktory – důležité z hlediska charakteru města, jako typu osídlení) –v současné době důležitější 88.Charakterizujte vnější znaky města spíše přírodní – geografické, urbanistické, technické – charakterizují město navenek - tyto znaky dominovaly ve 30. letech 89.Funkční klasifikace podle J. Krále (1941) města obchodní, průmyslová, správní, vojenská, univerzitní … 90.Funkční klasifikace podle N.P. Gista a S.F. Favy (1964) výrobní střediska, obchodní střediska, politická funkce, kulturní a výchovná funkce, vojenská funkce, zdravotní a rekreační funkce 91.Funkční klasifikace podle F. Carriera a P. Pinchemela (1965) města primárního sektoru – rybářská, zemědělská města sekundárního sektoru – těžby surovin, průmyslová města terciálního sektoru – dopravní, obchodní, bankovní, pojišťoven a služeb 92.Jaká města byla založena na zelené louce? U jakých měst se liší půdorys? Havířov, Most, Brazilia 5 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 93.Jak se dají aplikovat systémy měst? Na: - Státy s významnou rolí hl. města – ČR, Francie, Finsko, Maďarsko, Dánsko, Norsko - Státy s významnou rolí hl. města a konkurencí dalších – Itálie, Belgie, Švýcarsko, Holandsko - Státy s neexistencí výrazné role hl. města – Neevropské země, částečně Německo 94.Jak se mezinárodně srovnávají obce, co se využívá? Jaká metodika se využívá? Statistické vymezení OECD používá stejně jako Eurostat 150ob/km2 95.Co jsou to přechodná sídla? V případě, že sídlo je doplňováno různými funkcemi, které nejsou charakteristické pro sídlo vesnického typu. Tyto funkce, dávají obci jinou než zemědělskou funkci, která převládá. 96.Jak poznáme venkovské sídlo z regionalistického hlediska? Nenalezneme zde žádná vnitřní ani vnější znaky 97.Dle velikosti venkovských sídel rozlišujeme: samotu (1-2 domy), vísku, vesnici 98.Dle typu můžeme venkovská sídla rozlišovat: volně rozptýlené, rozložená, návesní (nejrozšířenější), liniový typ (kolem silnice, řeky) 99.Dle funkce můžeme venkovská sídla rozlišovat: selské, klášterní, vinařské, hornické – funkce převážně obytná, obslužná a průmyslová 100. Jak vypadá venkovská společnost z hlediska fyzického prostoru - převaha přírodních prostorů, otevřená krajina, významnost klimatu a počasí - agro-leso pastevní užit prostoru - nízká hustota zástavby a osídlení - decentralizační způsob osídlení v malých sídlech - nekomplexní technická infrastruktura 101. Jak vypadá venkovská společnost z hlediska času jako sociálního jevu - cyklické pojet času – opoždění ve vývoji - převážně přírodní prostředí působí na udržování cyklického pojet času odvislého od koloběhu života 102. Jak vypadá venkovská společnost z venkovské subkultury - sepjet s přírodou, pevnost normativního řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra k lokální záležitosti - převaha přírodního prostoru – venkovský člověk – příroda - decentralizovaný způsob osídlení- neanonymní způsob žit „tváří v tvář“ - nedůvěra ke změnám, menší uspěchanost „honění času“ 103. Jak vypadá venkovská společnost z venkovské sociální struktury - neformální skupinový život - nižší diferenciace sociální kultury - slabší sociální mobilita - venkovské elity – starosta, doktor, farář, učitel - méně četné a trvalejší sociální kontakty - komunikační uzly 104. Jaké kroky se využívají k vymezení venkovského regionu? 1. krok – úroveň LAU2 a LAU1: ukazatel hustoty zalidnění nižší než obyvatel / km2 – vymezování venkovských lokálních jednotek 2. krok – úroveň NUTS2 a NUTS3: podíl obyvatel žijících ve venkovských obcí (tj. obcí do 150 obyvatel/km2) – vymezení venkovských regionů 105. Jaké typy regionů rozeznáváme dle kritéria venkovosti? Převážně venkovský region (PRR) 6 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 Smíšený region (IR) Převážně městský region (PUR) 106. Co jsou to městská centra? lokální jednotky LAU2 s hustotu zalidnění vyšší než 150 obyvatel/km2 a celkovým počtem obyvatel vyšším než 200 000. 107. Jak se projevuje modifikace 2013 městských center v souvislosti s PRR a IR? jestliže se v Převážně venkovském regionu nachází městské centrum s počtem obyvatel vyšším než 200 000 a zároveň představuje >=obyvatel regionu, je tento region překlasifikován na region smíšený a nebo jestliže se ve smíšeném regionu nachází městské centrum s počtem obyvatel vyšším než 500 000 a to zároveň představuje >=25% obyvatel regionu, je tento region překlasifikován na region převážně městský 108. Proč vychází s metodikou OECD a Eurostatu většina regionů venkovských? Protože se změnila hustota zalidnění ze 100 obyvatel/km2 na 150. 109. Co vyjadřuje míra rurality? strukturální ukazatel poměřující podíly obyvatel země žijících v PRR/IR/PUR 110. Uveďte jeden z evropských států, který se vyznačuje relativně větší rovnováhou mezi venkovskými a městskými regiony. Maďarsko, Dánsko, Řecko 111. Uveďte jeden z evropských států, který se vyznačuje velkou rovnováhou mezi venkovskými a městskými regiony. Itálie, Španělsko, Německo 112. Uveďte jeden z evropských států, který se vyznačuje silnou dominancí venkovských a smíšených regionů, zejména venkovských regionů Slovinsko, Finsko, Rumunsko, Rakousko, Švédsko 113. Uveďte jeden z evropských států, který se vyznačuje silnou dominancí venkovských a smíšených regionů, zejména smíšených regionů Irsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Slovensko, Česká republika, Polsko, Francie, Portugalsko, Bulharsko 114. Uveďte jeden z evropských států, který se vyznačuje silnou dominancí převážně městských regionů a nízkým zastoupením převážně venkovských regionů Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lotyšsko, Malta 115. Jakému státu se se svou regionální venkovostí podobá ČR? Slovensko, Francie 116. Podíl venkovské populace ve světě celkem je odhadem? asi 50% 117. Podíl venkovské populace v České republice je odhadem? asi 80% (88,5%) 118. Jaký stát má nejvyšší hustotu zalidnění na zemi a kolik to je? Nizozemí =473,6 obyvatele/km2 119. Jaký stát má nejnižší hustotu zalidnění na zemi a kolik to je? Finsko =17 obyvatel/km2 120. Jakou hustotu zalidnění má Česká republika? 131,6 obyvatel/km2 121. Jaká je průměrná velikost obce v ČR? 7 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 1661 obyvatel v jedné obci – malé obce, ale hodně 6249 – vyvážená prostorová struktura (1 obce na 2 km) 122. Jaké regiony patří k nejvíce urbanizovaným v ČR? Severočeský, Severomoravský, Praha 123. Jaké regiony patří ke středně urbanizovaným v ČR? Západočeský, Jihomoravský 124. Jaké regiony patří k podprůměrně urbanizovaným v ČR? Východočeský, Jihočeský, Střední Čechy 125. Jaké základní parametry obsahuje sídelní struktury v ČR? hustá síť obyvatel, silné zastoupení malých a středních měst, malé zastoupení měst nad 100 000 obyvatel 126. Jakou má přibližně EU hustotu zalidnění? EU 15 – 120,9 obyvatel/km2 EU27 – 115 obyvatel/Km2 127. Jakou plochu zabírá Česká republika venkovskými a smíšenými regiony? 99,4% 128. Jakou plochu zabírá Evropa venkovskými a smíšenými regiony? 86% 129. Jaké je nejvýznamnější období ve vývoji sídelní struktury c ČR? 19. stolet – zhušťování sídel 130. Kdy vzniká suburbanizace v ČR: 80. léta 20. stolet 131. Kdy dochází k živelnému rozpínání měst? 90. léta 20. stolet 132. Kdy vstoupila v platnost KPUS? Nikdy nevstoupila v platnost 133. Jak urbanizace proměňuje sídelní strukturu? mění tradiční společnost na společnost moderní – Co je opakem tradiční společnosti? zemědělskou společnost na společnost průmyslovou – Co je opakem zemědělské společnosti? venkovskou společnost na městskou společnost – Co je opakem venkovské společnosti? 134. Napište sousloví, které nejlépe doplňuje větu: Počátky urbanizace jsou z hlediska demografického pohybu spojeny s…. migrací do měst 135. Co znamená univerzalita urbanizace? Prostupuje veškerý prostor. Rozděluje země I., II., III. světa, vymezuje městské a venkovské regiony a město a venkov 136. Co znamená komplexnost urbanizace? Prostupuje všechny projevy společenského života – Zasahuje do všech sfér žit: osídlení a jeho strukturu, populaci a její strukturu, lidské činnosti, normativní kulturu, styl žit lidí 137. Kdy vzniká klasická urbanizace? 1750-1900 138. Postindustriální fázi můžeme nazvat také jako: růst sektoru služeb 139. Industrializace vzniká ve stejné době jako: klasická urbanizace 140. Vysvětlete, co znamená aglomerace Hromadění procesů na určitém prostoru 8 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 141. Demografický proces aglomerace Hromadění demografických procesů ve městech 142. Průmyslový proces aglomerace Hromadění technických procesů do měst 143. Hospodářský proces aglomerace Hromadění výroby do měst 144. Společensko politické procesy aglomerace Hromadění rozhodování do měst, správy, správních činnost 145. Co jsou to aglomerační úspory? Koncentrace veškerých činnost do měst – čímž vznikají různé funkce ve městě (funkční klasifikace) následky (?) - nízká sociální kontrola - anonymita sociálních vztahů - dochází k rozvolňování sociálních norem - diferenciace sociálních rolí, způsobů chování 146. Jak se urbanizace projevuje ve struktuře populace? diferenciace povolání, sociální příslušnosti vč. třídní diferenciace 147. jak se urbanizace projevuje v normativní kultuře? změna sociálních hodnot, norem a vzorců pro jednání 148. Jak se urbanizace projevuje ve stylu žití? anonymita sociálních vztahů, větší tolerance a kooperace v činnostech, vysoká koncentrace a diferenciace obyvatel 149. Jak se urbanizace projevuje ve struktuře osídlení? Koncentrace populace ve městech 150. Jak se urbanizace projevuje v lidských činnostech? koncentrace a diferenciace činnost ve městech 151. Uveďte příklad megalopole BosWash, Mexico city, Tokio 152. Co znamená metropolizace? Veškerá velká města. Vznik rozsáhlých aglomerovaných prostor v okolích velkých měst, které jsou funkčně propojeny a navázány na město. 153. Co znamená konurbace (souměstí)? Několik měst, velkoměst nebo aglomerací, které jsou srostlé v jednu souvislou zastavěnou plochu = Propojování, srůstání dvou blízkých měst. Funkční a Fyzické propojení. 154. Jakou znáte konurbaci v ČR? Ostrava, Havířov, Frýdek Místek 155. V teoretických konceptech o urbanizaci najdeme pojetí: demograficko-geografické pojet urbanizace kulturně sociální pojet urbanizace, sociálně – psychologické pojet systémové pojet urbanizace 156. Pokud mluvíme o komplexnosti urbanizace, tak mluvíme o jakém pojetí? Které pojetí akceptuje komplexnost urbanizace? o systémovém pojet 157. Jak je chápána urbanizace z demograficko-geografického pojetí? koncentrace obyvatel ve městských sídlech, zvětšování podílu městského obyvatelstva pohyb obyvatelstva z malých obcí do velkých měst 158. Jak je chápáno kulturně-sociální pojetí v urbanizaci či sociálně – psychologického pojetí? 9 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 zaměřuje se na ukazatele, které vyjadřují změnu v sociálních hodnotách, postojích, stylech žité a jejich šíření 159. Kdy vzniká demograficko-geografické pojetí urbanizace? 30. léta 20. stolet 160. Kdy vzniká kulturně-sociální pojetí urbanizace? 60. léta 20. stolet 161. Na co se zaměřuje ekonomická urbanizace? (hospodářská) zvětšování podílu pracujících mimo zemědělství (primér, sekundér, terciér) 162. Na co se zaměřuje demografická urbanizace? stěhování obyvatelstva z venkova do měst - vychází z demograficko-geografického pojet 163. Na co se zaměřuje prostorová urbanizace? změna v hmotném a prostorovém uspořádání sídel, rozlišuje město venkov (sídelní typ), týká se sídel Př.: ukazatel výstavby vícepodlažních domů, sítě hromadné dopravy, parametry služeb technické a sociální infrastruktury 164. Na co se zaměřuje sociální urbanizace? normativní kultura, způsob života, stylu žit 165. Jaké urbanizace rozlišuje systémové pojetí urbanizace? ekonomickou, demografickou, prostorovou, sociální (socio-kulturní) 166. kdy vzniká systémové pojetí urbanizace? 70. léta 20. stolet – je nejnovější a čerpá z předchozích a něco doplňuje 167. kdy se začíná objevovat urbanizace v Evropě? 16. stolet – první městská revoluce 168. Kdy vzniká urbanizace v Evropě? v polovině 18. stolet – druhá městská revoluce (průmyslová) 169. Kde vzniká urbanizace v Evropě? V Anglii a šíří se na východ 170. Jaké jsou Fáze urbanizace? Fáze: Klasická urbanizace (industriální), postindustriální (růst sektoru služeb 171. Jaké jsou etapy klasické urbanizace v Evropě? Extenzivní a Intenzivní 172. Jak lze charakterizovat Extenzivní etapu klasické urbanizace v Evropě? Pohyb obyvatelstva směrem do měst (křivka nasycenosti nastává při 80% obyvatel žijících ve městech), nerovnoměrná imigrace do měst 173. Jak lze charakterizovat Intenzivní etapu klasické urbanizace v Evropě? utužují se svazky mezi městským a venkovským prostorem, křivka nasycenosti x mírní emigraci z venkova Př.: dojížďka do zaměstnání, za službami, správními akty… 174. Jaké jsou pod procesy postindustriální fáze (urbanizace)? suburbanizace, desurbanizace, reurbanizace 175. Kdy vzniká suburbanizace v Evropě? 1900 – 1960 176. Kdy vzniká desurbanizace v Evropě? od 70. let 177. Do kdy byla urbanizace vnímána kladně? Do 60. -70. let 20. stolet 178. Jaké byly důvody kritiky urbanizace po 60. let? 10 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 snižování kvality žit (hustota a koncentrace obyvatelstva na malém místě), zhoršování životního prostředí ve městech, anonymita žit, neprůhlednost sociálních vztahů, anonymní žit v rámci města 179. Jak se šíří Urbanizace? diagonálně ze severozápadu na jihovýchod Evropy, procesy nastupují postupně 180. Co je typické/specifické pro urbanizace v Evropě? nebyla tolik problematická, převaha středních a malých měst, relativně pomalé tempo migrace z venkova do měst 181. Čím je charakteristická klasická urbanizace a její etapy z hospodářského (průmyslového hlediska)? průmyslová revoluce (extenzivní etapa), průmyslové město, růst sektoru průmyslu a zaměstnanosti v něm 182. Čím je charakteristická postindustriální urbanizace a její pod procesy z hospodářského (průmyslového hlediska)? růst sektoru služeb a zaměstnanosti v nich (zahrnuje všechny 3 podprocesy), radikální desindustrializace (pouze u desurbanizace), přesun průmyslu mimo metropolitní oblasti (pouze u desurbanizace) 183. Čím se vyznačuje klasická urbanizace a její etapy z demografického hlediska? demografický růst, nerovnoměrná imigrace do měst (extenzivní), křivka nasycenosti mírní emigraci z venkova (intenzivní) 184. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu suburbanizace z hlediska demografického? zpomalení demografického růstu, emigrace z center do zázemí měst 185. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu desurbanizace z hlediska demografického? zastavení demografického růstu, emigrace z metropolitních oblast 186. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu reurbanizace z hlediska demografického? reimigrace do měst 187. Čím se vyznačuje klasická urbanizace v extenzivní etapě z prostorového (prostorově sídelního) hlediska? růst měst, růst hustoty zástavby měst, růst sítě hromadné dopravy, výstavba vysokopodlažních budov, diferenciace struktury města 188. Čím se vyznačuje klasická urbanizace v intenzivní etapě z prostorového (prostorově sídelního) hlediska? městskou aglomerací, metropolizací, růstem mnohosti funkcí měst 189. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu suburbanizace z hlediska prostorového (prostorově sídelního)? růst suburbií, konurbací, megalopolí 190. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu desurbanizace z hlediska prostorového (prostorově sídelního)? mizí rozhraničení mezi městským a venkovským prostorem, vznik nové sídelní organizace 191. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu reurbanizace z hlediska prostorového (prostorově sídelního)? obnova center měst 192. Čím se vyznačuje klasická urbanizace v extenzivní etapě z hlediska sociokulturního? národní uvědomování 193. Čím se vyznačuje klasická urbanizace v intenzivní etapě z hlediska sociokulturního? 11 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 urbanismus = způsob života, následuje kritika, růst horizontální a vertikální sociální mobility 194. Čím se vyznačuje klasická urbanizace v jejích etapách z hlediska sociokulturního? sociální restrukturalizace (mladí, vzdělaní a méně četné rodiny ve městech), změna funkce vědění 195. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu suburbanizace z hlediska sociokulturního? suburbanismus = způsob života, následuje kritika, pochybnosti o kvalitě žit ve městech, preference bydlení na předměst, v příměst 196. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu desurbanizace z hlediska sociokulturního? rurbanismus = způsob života 197. Čím se vyznačuje postindustriální urbanizace v pod procesu reurbanizace z hlediska sociokulturního? znovuobjevování města jako místa k žit (oživený prostor) 198. Kdy se dostává křivka nasycenosti k vrcholu? když zhruba 80% obyvatelstva země bydlí v městských sídlech 199. Co představuje rurbanismus? promíchání venkovského a městského způsobu žit 200. Co představuje Horizontální sociální mobilita? přesuny lidí mezi povoláními, v prostoru atd., a to bez změny tzv. sociálního statusu (tj. zařazení v sociálně stratifikované společnosti), změní-li se sociální status, jde o vertikální sociální mobilitu, to je zvýšení (příp. snížení) postavení člověka ve společnosti, rozdělené do tříd/vrstev (horní – střední – dolní). 201. Soudobé projevy/tendence urbanizace v Evropě? vyrovnávání rozdílů = suburbanizace zvyšuje význam zázemí měst, desurbanizace zvyšuje význam mimo aglomerované oblasti, úpadek jader– vylidňování center = formulují se vnitřní periferie ve městech 202. Kolik rozdělujeme typů/skupin urbanizace v zemích II. světa? 3 203. Čím je charakteristický 1. typ urbanizace v zemích II. světa? - relativně nízký stupeň metropolizace - relativně vysoký stupeň urbanizace Př.: ČSFR, NDR 204. Čím je charakteristický 2. typ urbanizace v zemích II. světa? - relativně vysoký stupeň metropolizace - relativně nízký stupeň urbanizace Př.: PLR, SSSR 205. Čím je charakteristický 3. typ urbanizace v zemích II. světa? - relativně nízký stupeň metropolizace - relativně nízký stupeň urbanizace 206. Co je typické/ specifické pro země III. světa? trvá 50 – 70 let, má velmi rychlý vývoj, je velmi problematický, masové stěhování obyvatel do měst, rozbit tradiční místní ekonomiky 207. Co znamená divergence I. a II. světa? Kdy přichází? odchýlení (vývoj, který vede k oddalování), oddálení a oslabení suburbanizace – přichází s nástupem socialismu 208. Co znamená konvergence mezi I. a II. světem? sbližování – vývoj, který vede ke sblížení 209. S čím vzniká urbanizace III. světa? s dekonolizací 12 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 210. V jaké fázi a etapě se nachází země III. světa? V klasické fázi a extenzivní etapě urbanizace 211. Co znamená demografická exploze? Vysoká porodnost, snižující se úmrtnost (japonsko-mexický typ) 212. Co znamená socialistická urbanizace? revoluční proměna společnosti, východiskem je spíše sociokulturní pojet urbanizace, typově odlišná pojet 213. Co znamená urbanizace v socialistických zemích? obecné procesy modernizace zahrnující industrializaci, změny v systému osídlení nemohou být principálně odlišné, východiskem je spíše demograficko-geografické pojet urbanizace, probíhala v zemích se socialistickým zřízením 214. Specifické znaky urbanizace v socialistických zemích: pomalejší růst hlavních měst a rychlý růst středních a malých měst, nerozvinutá suburbanizace, relativní uzavřenost administrativně určených regionů projevující se omezení migrace, dopravy mezi regiony,… 215. Specifické znaky vnitřní struktury měst socialistických zemích: menší pestrost, neekonomické zacházení s půdou, nízká sociální marginalita, chátrání zástavby vnitřního města, výstavba sídlišť na okrajích měst, vysoká sociálně prostorová promíšenost obyvatelstva 216. Co je typické pro země II. světa – Českou republiku? trvá 100 – 170 let, urbanizace je řízená, je možná méně problematická díky řízení 217. Co je typické pro klasickou urbanizaci v ČR v období 1830 - 1930? S čím je spojena? industrializace, pozvolný demografický růst, koncentrace obyvatel do měst 218. Co je typické pro urbanizaci českých zemí za socialismu (1950-1989) řízená urbanizace a industrializace, možná méně problematická díky řízení, růst malých a středních měst, oslaben nástup suburbanizace 219. V jaké fázi urbanizace se nachází Česká republika nyní? ve fázi postindustrializace se znaky suburbanizace, místy i desurbanizace 220. kdy dochází ke konvergenci v zemích I. a II. světa ve vývoji urbanizace? od 90. let – do té doby se lišily! 221. Kdy došlo k divergenci v zemích I. a II. světa ve vývoji urbanizace? Po nástupu socialismu (1950 - 1989) 222. Kdy se objevuje myšlenka recyklace měst? v 60. letech 20. stolet 223. Co jsou to vnitřní periférie? vylidňování center měst 224. K tzv. předindustriálním centrům v českých a moravských zemích patří: Liberec, Opava 225. Přímou státní správu v ČR vykonávají druhy organizací: úřední orgány, veřejné sbory 226. Jaké jsou subsystémy veřejné správy? státní správa, samospráva 227. Co znamená přenesená působnost státní správy? Správa je vykonávána jinými orgány než je stát. Stát přenáší správu na jiné orgány 228. kdo vykonává přenesenou státní správu? krajské úřady, obecní úřady s obcí s rozšířenou působnost, pověřené obecní úřady, jiné orgány obcí a krajů 229. Jak se dělí samospráva? územní, zájmová, profesní 13 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 230. Kolik v ČR existuje statutárních měst? 25 231. Kdo vykonává nezávislou státní správu? státní úřady vykonávající státní správu mimo organizační soustavu řízenou vládou (ČNB) 232. Co patří pod státní správu profesní? různé komory 233. Kde dochází k prolnutí regionalistiky a veřejné správy? nepřímé státní správě, územní samosprávě, územní odborné úřady, (obce, kraje = státní správa i samospráva) 234. Jakým způsobem můžeme kategorizovat obce podle rozsahu výkonu přenesené působnosti? (6249) obcí, (387) obce s pověřeným obecním úřadem, obce tzv. třetho typu – obce s rozšířenou působnost (205) -> každá obec vykonává minimální přenesenou působnost 235. Členění obcí z hlediska veřejné správy: Hlavní město, Statutární města (určuje je předseda poslanecké sněmovny) – člení se na správní obvody a místní části, běžné obce 236. Jak se projevuje integrace územní správy? Světová organizace pro podporu místního řízení (IULA) – 7 principů koncepce Existence Evropského správního prostoru Existence Evropské charty místní samosprávy 237. Co je evropská charta místní samosprávy? dokument rady Evropy, obsahuje základní závazné požadavky na fungování a konstituci místní samosprávy 238. Kdy vznikla Evropská Charta místní samosprávy? 1985 239. V čem si ČR vyčlenila výjimku v evropské chartě místní samosprávy? v existenci místních daní 240. Co jsou úkoly územní správy? - dekoncentrace státní správy - decentralizace moci, odpovědnosti a prostředků - vytváření vlastních zdrojů - podnikatelské řízení měst a obcí - integrace obcí - výukové programy - programy spolupráce - zajištění důstojného sociálního postavení - informatizace a komputerizace 241. Co jsou principy územní správy? - ÚS musí být garantována v ústavě země - ÚS má právo zabývat se každou záležitost - ÚS není pasivním vykonavatelem - rozhodnut se přijímají demokratickým způsobem - ÚS slouží obyvatelstvu - Občané sami rozhodují o rozvoji komunit - alokace finančních zdrojů 242. Jaké znáte úhly pohledu regionalistiky úkolů nebo principů územní správy? politický, správní, právní, ekonomický, manažerský, sociologický, ekonomický, statistický, informatický 243. Definujte, co znamená regionální politika? Koncepční a výkonná činnost státu a regionálních orgánů 14 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 244. Co je cílem regionální politiky? harmonický a vyvážený rozvoj jednotlivých orgánů snižování regionálních disparit podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů 245. Kde se provádí regionální politika? Na jakých úrovních? na úrovni republikové, regionální a nadnárodní 246. Jaké úrovně regionální politiky mají selektivní charakter? nadnárodní, republiková 247. jaký charakter má regionální úroveň regionální politiky? plošný, celoplošný 248. Čím je charakteristické období regionální politiky v letech 1958-1973 individuální přístup, malé diference mezi zakládajícími státy, relativně homogenní prostor, hlavní pozornost se soustředila na makroekonomické otázky 249. Kdy byl založen Evropský sociální fond (ESF)? 1960 250. Kdy byl založen Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) 1962 251. Čím je charakteristické období regionální politiky v letech 1974 – 1985? na počátku této fáze došlo k rozšíření o VB, Dánsko a Irsko, zvýraznily se diference mezi regiony, podpora regionů s převahou zemědělství a regionům postiženým strukturálními změnami v průmyslu 252. Jakému státu se říká kolébka regionální politiky? Velké Británii 253. Proč se říká VB kolébka regionální politiky? protože vyžadovala výkon na nadnárodní úrovni 254. Kdy byl založen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)? 1975 255. Čím je charakteristické období regionální politiky v letech 1986 - 1993? byl schválen akt o jedné Evropě, došlo ke vstupu Španělska a Portugalska, objevilo se střednědobé plánování regionálních programů, byl založen předvstupní fond Phare 256. Uveďte rok, v němž došlo k integraci regionální politiky s částí agrární a sociální politiky do tzv. strukturální politiky: 1988 257. Kdy byl založen Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG)? 1993 258. Kdy byl založen Fond soudružnosti? 1993 259. Čím je charakteristické období regionální politiky v letech 1994 - 1999? došlo k reformě strukturálních fondů (vytvoření 5 cílů +1 přibyl později), došlo ke vstupu Finska, Švédska a Rakouska, byly zavedeny předvstupní programy SAPARD, ISPA, 52% obyvatel tehdejší Evropy 12 žilo v podporovaných regionech 260. Jaké jsou cíle regionální politiky v období 1994 – 1999? - podpora rozvoje a strukturálních uměn zaostávajících regionů - přeměna regionů, nebo jejich část 15 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 - boj s dlouhodobou nezaměstnanost a podpora integrace mladých lidí - podpora adaptace pracovníků na hospodářské změny - podpora rozvoje venkovských regionů (a)urychlení strukturálních změn v zemědělství a (b)umožnění rozvoje a strukturálních změn venkovských regionů - přibyl cíl: Rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkým zalidněním 261. Čím je charakteristické období regionální politiky 2000 – 2006? počet cílů byl zredukován z 6 na 3, podíl obyvatel žijících v podporovaných regionech se snížil na 41% (EU 15), došlo ke vstupu 10 nových států a snížení hranice průměru HDP, bylo zavedeno přechodné období pro tzv. phasing-out regiony, rozpočet na regionální politiku činí 37% ročního rozpočtu EU 262. jak byly zredukovány cíle v období regionální politiky 200 – 2006? cíl 1 spojen s 6, cíl 2 spojen s 5, cíl 3 spojen s 4 263. Kdy byl založen fond solidarity? 2002 264. Čím je charakteristické období regionální politiky 2007 – 2013? - prosazuje se pojem politika soudružnosti, - počet cílů zůstává, ale mění se jejich obsah, - počet strukturálních fondů se snižuje ze čtyř na dva, - politika rozvoje venkova a restrukturalizace rybářství se odtrhuje od regionální/strukturální politiky a stává se opětovně součást společné zemědělské politiky EU 265. Jaké jsou cíle regionální politiky v období 2007 – 2013? Cíl Konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl Evropská územní spolupráce 266. Jaké strukturální fondy se používají pro cíl konvergence? Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj PS: POZOR – nezařazoval sem Kohezní fond a fond soudružnosti, tyto cíle nejsou strukturální – zasahují celé území 267. Jak vypadá navržená podoba regionální politiky pro období 2014 – 2020? - snížení počtu cílů na 2 (Investice pro růst a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce) - vyšší míra uplatnění územně specifického přístupu a využit integrovaných nástrojů, - vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací. - „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF). Jedná se o dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) 268. Základním legislativním dokumentem regionální politiky v ČR je: Zákon o podpoře regionálního rozvoje 269. Co obsahuje základní strategie regionálního rozvoje? provést analýzu regionálního rozvoje ČR, vymezit slabé a silné stránky, navrhnout strategie dalšího prostorového rozvoje ČR, vypracovat doporučení pro jednotlivé regiony 270. Proč vznikly regiony se soustředěnou podporou státu? Kvůli zvyšování regionálních disparit od roku 1990 271. Jak vymezuje zákon strategii pro regiony se soustředěnou podporou státu? na strukturálně postižené, hospodářsky slabé a zemědělsky problémové regiony 272. Jak vymezuje strategie regionálního rozvoje pro období 2007-2013 regiony se soustředěnou podporou státu? na strukturálně postižené regiony, hospodářky slabé regiony, regiony s nadprůměrnou nezaměstnanost 273. Jak jsou charakterizovány strukturálně postižené regiony? Čím je způsobena tato problematika? hlubokými strukturálními změnami a masivním růstem nezaměstnanosti, což je způsobeno nevhodnou kvalifikační strukturou nabídkové strany na trhu práce, odpovídající minulé struktuře hospodářství, neadekvátní technickou a podnikatelskou infrastrukturou 16 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 postižené restrukturací průmyslu (Severní Morava, Severní Čechy) 274. Čím se vyznačují Hospodářsky slabé regiony? vyznačují se nízkou ekonomickou výkonnost, nízkými mzdami, slabou ekonomickou aktivitou, vysokou nezaměstnanost, nepříznivou geografickou polohou a nerozvinutou technickou infrastrukturou nikdy nebyly výrazně vyspělé (Vysočina, Jižní regiony) 275. Pomocí jakých ukazatelů se provádí určení regionů se soustředěnou podporou státu v období 2007-2013? souhrnné hodnocení situace na trhu práce (nezaměstnanosti) zahrnující míru nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, daňové příjmy na 1 obyvatele, počet podnikatelů na 1000 obyvatel, kupní síla obyvatel 276. Jak vymezuje strategie regionálního rozvoje pro období 2013-2020 regiony se soustředěnou podporou státu? na hospodářsky problémové regiony tzv. ostatní regiony: sociálně znevýhodněné oblasti, současné a bývalé vojenské újezdy 277. Na jakých úrovních jsou vymezovány regiony se soustředěnou podporou státu v regionální politice v období 2013 – 2020? na úrovni obcí s rozšířenou působnost 278. Jak jsou charakterizovány hospodářsky problémové regiony? nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, nízkou životní úrovní, nízkým stupněm ekonomické výkonnosti, nízkým průměrným příjmem obyvatel a nepříznivým demografickým vývojem 279. Za pomocí jakých ukazatelů se provádí určení regionů se soustředěnou podporou státu v období 2013-2020? odhad výkonnosti ekonomiky – hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, zadluženost obce s rozšířenou působnost na 1 obyvatele, dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobyt, bydlení, mimořádná okamžitá výpomoc), saldo migrace na 1000 obyvatel. 280. Jaké tzv. ostatní regiony jsou podporovány v regionech se soustředěnou podporou státu v období 2013 – 2020? sociálně znevýhodněné oblasti, současné a bývalé vojenské újezdy 281. Kdo je řazen mezi sociálně znevýhodněné oblasti v regionech se soustředěnou podporou státu? obce s rozšířenou působnost vykazující dlouhodobou nezaměstnanost a výskyt sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením 282. Jaké regiony se v rámci cíle konvergence mohou podporovat? V rámci ČR? všechny regiony NUTS2 kromě Prahy 283. Kdo může čerpat z cíle regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost? pouze Praha 284. Kdo může čerpat z cíle Evropské územní spolupráce? zaměřené na regionální jednotky NUTS3 (kraje) = celá ČR nadnárodní, mezinárodní spolupráce (předmětem podpory regionální spolupráce) 285. Co je základním nástrojem pro regionální rozvoj? Regionální plánování 286. Co je náplní regionální politiky? regionální rozvoj 287. Co patří mezi základní etapy regionálního rozvoje? analýza, strategie, programy a realizace 288. Co je výsledkem regionálního plánování? program rozvoje regionu (např. na úrovni krajů) 289. Pro syntetickou část návrhu programu rozvoje regionu platí: 17 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 obsahuje náměty na rozvojové projekty, identifikuje rozvojové předpoklady, vyhodnocuje rozvojové problémy 290. Co je cílem programu rozvoje regionu? diagnostikovat území, identifikovat rozvojové předpoklady a problémy, vypracovat strategii rozvoje regionu, poskytovat náměty na projekty k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje regionu a jeho část 291. Jaká je první část programu rozvoje? analýza – SWOT, analytická část 292. Jaká je druhá část programu rozvoje? strategická část 293. Od kdy se začíná prosazovat endogenní přístup v regionálním rozvoji? od 70 let20. stolet 294. jaké je hlavní řídící místo exogenního regionálního rozvoje? centrum 295. Jaké je hlavní řídící místo endogenního regionálního rozvoje? lokalita 296. Jaký je způsob řízení exogenního regionálního rozvoje? centralistický (moc centrálních úřadů) 297. Jaký je způsob řízení endogenního regionálního rozvoje? decentralizovaný (moc lokálních úřadů a administrativní autonomie vyšších územních samosprávných celků) 298. Kde jsou spatřovány hlavní zdroje regionálního rozvoje v exogenním přístupu? ve vnějších zásazích ekonomického charakteru, v technických inovacích 299. Kde jsou spatřovány hlavní zdroje regionálního rozvoje v endogenním přístupu? ve vnitřních zdrojích integrovaného charakteru, v sociálních inovacích (tj. manažerských, politických a institucionálních – „co a jak dělat nově?“) 300. V čem spočívá hospodářský potenciál exogenního regionálního rozvoje? v aglomeračních úsporách (externí úspory), v úsporách pracovních nákladů (v cenách a mzdách) 301. V čem spočívá hospodářský potenciál endogenního regionálního rozvoje? v sociálním kapitálu (kontakty), v lidském kapitálu (znalosti, schopnosti a jejich využit) 302. Jaké jsou hlavní výkonné subjekty exogenního regionálního rozvoje? globální firmy diktující podmínky v daném prostředí 303. Jaké jsou hlavní výkonné subjekty endogenního regionálního rozvoje? lokální firmy reagující na podmínky daného prostředí 304. Do jakých oblastí se zdůrazňuje potřeba investic v exogenním regionálním rozvoji? do technicko - ekonomických 305. Do jakých oblastí se zdůrazňuje potřeba investic v endogenním regionálním rozvoji? do vzdělávání (rekvalifikace, inovace) 306. Co je hlavním efektem exogenního regionálního rozvoje? optimální výběr lokalizace výrobních faktorů z hlediska firmy 307. Co je hlavním efektem endogenního regionálního rozvoje? optimální výběr výrob lokálních firem z hlediska prostředí 308. Jakým způsobem regionalisté přispívají k regionálnímu rozvoji? výběr regionů s objektivními handicapy rozvoje, výběr tzv. rozvojových center, výběru činnost, které jsou z hlediska rozvoje regionů vhodné provozovat, institucionalizace regionálního rozvoje 309. Jaká jsou kritéria pro výběr regionů s objektivními handicapy? příjem na obyvatele a tzv. stávající a budoucí nerovnováha zaměstnanosti, populační vývoj a migrace, míra nezaměstnanosti, podíl zemědělství na ekonomických aktivitách, počet pracovních míst na 18 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])  lOMoARcPSD|49623656 1000 obyvatel, periferní poloha, pomalý ekonomický růst, abnormálně nízký životný standard, vzdálenost od velkých měst 310. Jaký postup se používá při výběru regionů s objektivními handicapy? identifikace stávajících negativních socioekonomických faktorů, odhad jejich stavu ve střednědobém horizontu, ohodnocení místních výhod na základě výběru tzv. rozvojových pólů a os uvnitř regionu, úvaha, zda region nastoupí na cestu rozvoje, dostane-li podporu 311. Jaké jsou zásady pro výběr tzv. rozvojových center? - pečlivě uvážit, zda podporu udělit - není vždy nutné, aby rozvoj regionu byl zabezpečován průmyslem - doporučuje se soustředit jen na několik rozvojových centrem (pokud jde o periferní regiony) - doporučuje se zakládat rozvojová centra, pokud jde o aglomerované oblasti 312. Jaké jsou zásady výběru vhodných činností pro rozvoj regionů? - rozvoj vzdělávacích, zdravotních, rekreačních služeb pro bydlení - výcvik a rekvalifikace pracovní síly - vytvoření velkého a diferencovaného pracovního trhu - existence firem propojených s mimoregionálním okolím - poskytnut prostoru vybavených infrastrukturou pro podnikatelské firmy - vylepšování „image“ regionu 313. Co znamená institucionalizace regionálního rozvoje? vytváření co nejlepších pravidel a fungujících orgánů 314. Co je výsledkem působení regionalistů v oblasti institucionalizace regionálního rozvoje? regionální rozvojové agentury (orgány) 315. Jak se regionalisté podílejí na institucionalizace regionálního rozvoje? zakládají a rozvíjí tzv. regionální inovační politiku, snaha o dobře fungující regionální rozvojové orgány, rozvinout regionální nabídkové programové dokumenty 19 Downloaded by Jan Votrubec ([email protected])