Francouzská revoluce PDF

FRANCOUZSKÁ REVOLUCE situace ve Francii: Ludvík XVI. (1774-1792)-manžel Marie Antoinetty lidové bouře, neúroda, stát před bankrotem květen 1789-král svolal do Versailles generální stavy – chtěl od nich souhlas pro nový daňový systém (schodek ve státním rozpočtu) nespokojenost občanů = „sešity st...

FRANCOUZSKÁ REVOLUCE situace ve Francii: Ludvík XVI. (1774-1792)-manžel Marie Antoinetty lidové bouře, neúroda, stát před bankrotem květen 1789-král svolal do Versailles generální stavy – chtěl od nich souhlas pro nový daňový systém (schodek ve státním rozpočtu) nespokojenost občanů = „sešity stížnosti“ zástupci třetího stavu se 17. 6. prohlásili za Ústavodárné národní shromáždění Odmítli se rozejít dřív, než vytvoří novou ústavu; král chce zasáhnout vojensky Nespokojenost lidu – bouře – útok na Bastillu (symbol zvůle) 14. 7. 1789-začátek revoluce (dnes st. svátek) barvy revoluce v trikoloře-heslo “svoboda-rovnost-bratrství“ (liberté-égalité-fraternité) zřizovány Národní grady (ozbrojené oddíly měšťanů) v čele markýz La Fayette živelná povstání na venkově proti feudálnímu útisku, ničení zámků a dokladů o feudální závislosti; šlechta prchá za hranice (Belgie, Anglie) „Velký strach“ 8/1789 schválena „Deklarace práv člověka a občana“ (vzor USA)=rovnost před zákonem, svoboda náboženství, svobodné podnikání…) král donucen opustit Versailles a v domácím vězení Politické rozdělení: pravice = nepřátelé revoluce: aristokracie levice – nejradikálnější tzv. sansculoti (bez kalhot,červená frygická čapka+ kokarda) střed – rolníci snažící se zbavit feud.povinností skutečnou moc má ve svých rukou buržoazie církev pod kontrolou státu, papež zde bez vlivu uvnitř Ústavodárného národního shromáždění – diskusní kluby např. cordeliéři-Danton, Marat nebo jakobíni-Robespierre pokus krále o útěk ze země, na hranicích ve Varennes odhalen, ztráta prestiže 3. 9. 1791 – se Francie podle nové ústavy stala konstituční monarchií (králova mov omezena ústavou) Prusko+Rakousko dohoda-Pilnická deklarace=výzva ostatním evropským státům ke společnému zásahu proti Francii 4/1792-vyhlášena válka Rakousku; vedle národních gard i dobrovolnická armáda (dobrovolníci z Marseille-bojová píseň Marseilleise dnes státní hymnou) 9-10. 8. 1792-převrat, útok na královský palác, král uvězněn v Templu a monarchie svržena moc v rukou Komuny (zástupci lidu hlavně sansculoti), hromadné popravy nepřátel revoluce + obrat v průběhu války=vítězství u Valmy 20. 9. 1792 a F.do protiútoku ústava zrušena, vládne Konvent 2 politické frakce: girondisté (z kraje Gironde)-střed x levice jakobíni + tzv.Hora (seděli v lavicích nahoře)-jsou pro pokračování revoluce 22. 9. 1792-vyhlášena 1. republika; 1/1793 popraven král jako „občan Kapet“ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE - DOKONČENÍ 10/1793 – poprava Marie Antoinetty; syn Ludvík (XVII.) na výchovu k ševci-ztratil se poprava krále sjednotila Evropu k vytvoření silné koalice zhoršení hospodářské situace=hlad, růst cen=povstání „zběsilých“ proti spekulantům (stanovení cen chleba…) vyvrcholilo převratem 2. 6. 1793 – hlavní politickou silou jsou jakobíni v čele s Maxmilienem Robespierrem-opora o střední vrstvy a sedláky (ne nejradikálnější) zrušeny feudální povinnosti bez náhrad, rozprodej půdy emigrantů, zákon proti lichvě a spekulaci nelehká situace = zavedena revoluční diktatura -„velký teror“ vznik Výboru pro veřejné blaho; Výboru veřejné bezpečnosti Vydán „dekret o podezřelých“-hledání nepřátel, udavačství, okamžité popravy země v totální válce, zavedena branná povinnost a vyhlášena mobilizace zahraniční vpád odražen i díky zásluze mladého velitele Bonaparta „velký teror“-Robespierre použil vojska k odstranění svých nepřátel (rozsudek buď nevina nebo smrt) – ztráta široké podpory a vznik opozice 26. 7. 1794 - Robespierre popraven politická moc v rukou zbohatlíků z revoluce, odliv revoluční vlny zachována republika x nová forma=pětičlenný výkonný orgán Direktorium konec hrůzovlády a teroru trojí vztah k revoluci: 1. většina uvítala (rovnost…) 2. někteří chtějí pokračovat (sansculoti) 3. proti revoluci (roajalisté, církev) pokus roajalistů o převrat = nutnost režimu pevné ruky státní převrat 9. 11. 1799 proveden Napoleonem Bonapartem za pomoci vojska nově: 3 konzulové = konec francouzské revoluce VÝZNAM: ​ politické a ekonomické sjednocení země ​ vítězství nad absolutismem ​ cesta k industrializaci země + rozvoj tržní ekonomiky  ​ vznik 1. moderního občanského státu skutečnou moc má 1. konzul Napoleon, vyhlášen doživotním konzulem a 5/1804 jmenován císařem = konec 1. republiky a vznik 1. císařství ​ konsolidace vnitřních poměrů ​ vydán občanský zákoník Code civil-vzor pro Evropu ​ papež souhlasí se státním vlivem na církev ​ zásahy do ekonomiky (1800 Banque de France) = Napoleonova popularita NAPOLEONSKÉ VÁLKY Napoleon Bonaparte (1769-1821) kariéra v armádě – zvítězil 77x a jen 4x poražen ​ tažení do Itálie, kde vítán jako osvoboditel od cizích vládců (Habsburkové); vyhlášeny tzv. „sesterské republiky“; mír v Campo Formio; pověst neporazitelného ​ tažení do Egypta-přerušit spojení Anglie a Indie; neúspěch: F. poražena na moři příprava na invazi do Anglie x nikdy se neuskutečnila, postup do střední Evropy 2. 12. 1805 „bitva tří císařů“-Slavkov u Brna (Austerlitz)-císař František II. a car Alexandr I. ​ úspěšné tažení proti Prusku, padl mýtus o neporazitelnosti pruské armády ​ tažení do Ruska- ruská taktika „spálené země“, maršál Kutuzov, útěk do Francie ​ 1813-“bitva národů u Lipska“-půl milionu lidí a zdrcující Napoleonova porážka Napoleon poslán na Elbu pařížský mír 1814=Francie do hranic z r. 1792, návrat Bourbonů-Ludvík XVIII., konstituční monarchie neshody spojenců na Vídeňském kongresu=návrat Napoleona (3-6/1815) „stodenní císařství“ definitivní porážka u Waterloo, internace na ostrov sv. Helena 2. přísnější pařížský mír-ztráta Savojska a Sárska, reparace… N. B. urychlil modernizaci země a likvidaci feud. Systému x katastrofa nejen pro Francii ale i v okupovaných zemích VÍDEŇSKÝ KONGRES ​ Po Napoleonově sesazení; 9/1814 – 6/1815; celá Evropa; 100 000 lidí ​ Rozhodující slovo – panovníci 4 vítězných mocností-car Alexandr; Fridrich Vilém III., František I., Robert Castlereagh ​ Přijaty 4 politické principy: 1.​ Legitimita bývalých vládnoucích dynastií 2.​ Systém rovnováhy sil 3.​ Územní vyrovnání 4.​ Zabezpečit výsledky jednání Společné rakousko-ruské prohlášení Svatá aliance – charta evropské kolektivní bezpečnosti; řídit se křesťanskými a morálními principy