Francouzská revoluce: příčiny a průběh

Francouzská revoluce

• Ludvík XVI. (1774-1792) vládl Francii.
• Jeho manželka byla Marie Antoinetta.
• Francie se potýkala s lidovými bouřemi, neúrodou a státním bankrotem.
• V květnu 1789 král svolal generální stavy do Versailles s cílem získat souhlas s novým daňovým systémem kvůli schodku ve státním rozpočtu.
• Nespokojenost občanů se projevovala v „sešitech stížností".
• Zástupci třetího stavu se 17. června prohlásili za Ústavodárné národní shromáždění.
• Odmítli se rozejít, dokud nevytvoří novou ústavu, král se pokusil zasáhnout vojensky.
• Nespokojenost lidu vyústila v útok na Bastillu, symbol zvůle (14. července 1789, dnes státní svátek).
• Barvami revoluce se staly trikolóra a heslem "svoboda-rovnost-bratrství" (liberté-égalité-fraternité).
• Národní gardy (ozbrojené oddíly měšťanů) byly zřizovány pod vedením markýze La Fayette.
• Živelná povstání na venkově se zaměřila proti feudálnímu útisku, ničení zámků a dokladů o feudální závislosti.
• Šlechta prchala za hranice (Belgie, Anglie), což se označuje jako „Velký strach".
• V srpnu 1789 byla schválena „Deklarace práv člověka a občana" (vzor USA), která zaručovala rovnost před zákonem, svobodu náboženství a svobodné podnikání.
• Král byl donucen opustit Versailles a byl držen v domácím vězení.
• Politické rozdělení: pravice (nepřátelé revoluce, aristokracie), levice (nejradikálnější, sansculoti), střed (rolníci snažící se zbavit feudálních povinností).
• Skutečnou moc měla buržoazie.
• Církev byla pod kontrolou státu, papež ztratil vliv.
• Uvnitř Ústavodárného národního shromáždění vznikaly diskusní kluby, např. cordeliéři (Danton, Marat) nebo jakobíni (Robespierre).
• Pokus krále o útěk ze země byl odhalen ve Varennes, což vedlo ke ztrátě jeho prestiže.
• 3. září 1791 se Francie stala konstituční monarchií s králem omezeným ústavou.
• Prusko a Rakousko uzavřely Pilnickou deklaraci, výzvu k zahraničnímu zásahu proti Francii.
• V dubnu 1792 byla vyhlášena válka Rakousku, a vznikla dobrovolnická armáda, jejíž bojovou písní byla Marseilleisa (dnes státní hymna).
• 9.-10. srpna 1792 došlo k útoku na královský palác, král byl uvězněn v Templu a monarchie svržena.
• Moc převzala Komuna (zástupci lidu, hlavně sansculoti), hromadně popravovala nepřátele revoluce a dosáhla obratu v průběhu války vítězstvím u Valmy 20. září 1792.
• Ústava byla zrušena a vládl Konvent.
• Vznikly 2 politické frakce: girondisté (střed) a jakobíni (levice, „Hora"), kteří chtěli pokračování revoluce.
• 22. září 1792 byla vyhlášena první republika.
• V lednu 1793 byl král popraven jako „občan Kapet".

Dokončení Francouzské revoluce

• V říjnu 1793 byla popravena Marie Antoinetta, syn Ludvík (XVII.) byl dán na výchovu k ševci a ztratil se.
• Poprava krále vedla k vytvoření silné evropské koalice proti Francii.
• Zhoršení hospodářské situace (hlad, růst cen) vedlo k povstání „zběsilých" proti spekulantům.
• Hlavní politickou silou se stali jakobíni v čele s Maxmilienem Robespierrem, kteří se opírali o střední vrstvy a sedláky.
• Byly zrušeny feudální povinnosti bez náhrad, rozprodána půda emigrantů a přijat zákon proti lichvě a spekulaci.
• Zavedena revoluční diktatura – „velký teror".
• Vznikl Výbor pro veřejné blaho a Výbor veřejné bezpečnosti.
• Byl vydán „dekret o podezřelých", který vedl k udavačství a okamžitým popravám.
• Byla zavedena branná povinnost a vyhlášena mobilizace v zemi v totální válce.
• Zahraniční vpád byl odražen i díky mladému veliteli Bonapartovi.
• Robespierre použil vojska k odstranění svých nepřátel, což vedlo ke ztrátě podpory a vzniku opozice.
• 26. července 1794 byl Robespierre popraven.
• Politická moc přešla do rukou zbohatlíků z revoluce a revoluční vlna opadla.
• Zachována republika s novou formou – pětičlenný výkonný orgán Direktorium.
• Ukončena hrůzovláda a teror.
• Většina revoluci uvítala (rovnost...), někteří chtěli pokračovat (sansculoti) a jiní byli proti (roajalisté, církev).
• Pokus roajalistů o převrat vedl k nutnosti režimu pevné ruky.
• 9. listopadu 1799 provedl Napoleon Bonaparte za pomoci vojska státní převrat.
• Byli ustanoveni 3 konzulové, což znamenalo konec francouzské revoluce.

Význam Francouzské revoluce

• Politické a ekonomické sjednocení země.
• Vítězství nad absolutismem.
• Cesta k industrializaci země a rozvoj tržní ekonomiky.
• Vznik moderního občanského státu.
• Skutečnou moc měl 1. konzul Napoleon, který byl jmenován doživotním konzulem a v květnu 1804 císařem, což znamenalo konec 1. republiky a vznik 1. císařství.
• Konsolidace vnitřních poměrů.
• Byl vydán občanský zákoník Code civil, který se stal vzorem pro Evropu.
• Papež souhlasil se státním vlivem na církev.
• Zásahy do ekonomiky (Banque de France) vedly k Napoleonově popularitě.

Napoleonské války

• Napoleon Bonaparte (1769-1821) dosáhl významné kariéry v armádě, zvítězil 77krát a jen 4krát byl poražen.
• Tažení do Itálie, přijat jako osvoboditel od Habsburků, vznikly „sesterské republiky", mír v Campo Formio.
• Tažení do Egypta, neúspěšný pokus přerušit spojení Anglie a Indie; poražen na moři.
• Příprava na invazi do Anglie se neuskutečnila.
• 2. prosince 1805 bitva tří císařů u Slavkova u Brna (Austerlitz) proti císaři Františku II. a caru Alexandru I.
• Úspěšné tažení proti Prusku, pád mýtu o neporazitelnosti pruské armády.
• Tažení do Ruska, ruská taktika „spálené země", maršál Kutuzov, útěk do Francie.
• 1813 bitva národů u Lipska, zdrcující Napoleonova porážka.
• Napoleon poslán na Elbu.
• Pařížský mír 1814, Francie do hranic z roku 1792, návrat Bourbonů-Ludvík XVIII., konstituční monarchie.
• Neshody spojenců na Vídeňském kongresu, návrat Napoleona (březen-červen 1815), „stodenní císařství".
• Definitivní porážka u Waterloo, internace na ostrov sv. Helena.
• Druhý pařížský mír - ztráta Savojska a Sárska, reparace.
• Napoleon urychlil modernizaci země a likvidaci feudálního systému.
• Měl ničivý dopad nejen pro Francii ale i pro okupované země.

Vídeňský kongres

• Konán po Napoleonově sesazení (září 1814 – červen 1815), celá Evropa.
• Rozhodující slovo měli panovníci 4 vítězných mocností: car Alexandr, Fridrich Vilém III., František I., Robert Castlereagh.
• Přijaty 4 politické principy:
  • Legitimita bývalých vládnoucích dynastií
  • Systém rovnováhy sil
  • Územní vyrovnání
  • Zabezpečit výsledky jednání
• Společné rakousko-ruské prohlášení Svatá aliance – charta evropské kolektivní bezpečnosti, řídící se křesťanskými a morálními principy.

Francouzská revoluce, klíčové období francouzských dějin, začala za vlády Ludvíka XVI. kvůli nespokojenosti lidu a státnímu bankrotu. Útok na Bastillu v roce 1789 symbolizoval začátek revoluce a vedl k zásadním změnám ve společnosti a politice.