Teorie geografie PDF
Document Details
Uploaded by GodGivenDifferential6310
Jan Evangelista Purkyně University
Tags
Summary
This document is a set of lecture notes, or study material, for a geography course and covers the theory of geography, including a look at various types of theories and the history of geographical thought.
Full Transcript
Teorie geografie - Zkouška -- test -- několik výroků -- jestli jsou správné či ne - Vstupní kontrola na ústní zkoušku - Sylaby předmětů - Krajinná sféra -- zona od mohorovičičovi plochy po ozonosferu - Extrémní interakce různých sfér a vytvářejí podmínky života - Studuj...
Teorie geografie - Zkouška -- test -- několik výroků -- jestli jsou správné či ne - Vstupní kontrola na ústní zkoušku - Sylaby předmětů - Krajinná sféra -- zona od mohorovičičovi plochy po ozonosferu - Extrémní interakce různých sfér a vytvářejí podmínky života - Studujeme -- místní lokalizované znaky - Umístění kevů v krajinné sféře - Prostorovou organizaci jevů a procesů - důležité je měřítko -- dává jiné výsledky a zákonitosti - procesy mezi přírodou a společností - vývojový pohled - teorie -- formulace zákonitostí o tom, jak něco funguje - předchází ji výzkum - je referenčním rámcem pro náš výzkum - je zobecněním (syntézou) - zákonitosti -- vyjadřuju tezemi/stanovisky - soubor tezí/zákonitostí - mohou být paralelní (klidně jich může být 5) -- často v humanitních vědách - pomáhají porozumět, predikce - logické propojení, zobecňují skutečnost - soubor logicky koherentních tvrzení, která vznikla myšlenkovým procesem/na základě empirických dat - vysvětluji fungování části reality Typy teorií - 1\. typ -- **teorie empirická** (deskriptivní) -- popisuje, jaký svět je/část reality (jak funguje urbanizace atd.) - V teorii není řečeno, jestli to je správně nebo ne - Které země mají vyšší kulturní rozmanitost a kterými faktory je to způsobeno - 2\. typ -- **teorie normativní** -- jaký by svět měl být (u ekologie jak by to mělo vypadat), sledovat jestli se vyvíjí správným směrem - Veřejnost se naopak od deskriptivní nemusí a nebude shodovat - 3\. typ -- **teorie preskriptivní** -- jak dosáhnout cíle - Předepisují řešení - Např. jaká státní investice by mohla být efektivní pro zvýšení kulturní diverzity - Jsou dynamické, vyvýjí se -- některé nemohly vzniknout v jiné době -- např. genderová teorie nemohla vzniknout před 500 lety - Teorie bude vždy kontextuální - Teorie je dána nejen společenským kontextem, ale i technologií - Podtyp -- middle range teorie -- vysvětlují pouze část problému - Velice často pracují s pojmy -- udržitelnost, průtok - Hypotéza -- domněnka/předpoklad, který musím teprve ověřit -- nemám k němu jednoznačné doklady - Když hledám souvislost mezi dvěma jevy - Axion -- základní stavební kámen logické operace, který už neověřuji a beru jako platný Historie geografického myšlení - Nezbytná etapa prognózy -- studium historických zkušeností a přihlížení k nim - Vědecké školy -- hlavní objekt studia při historické analýze vědy, jejího vzniku a rozvoje - Jejich charakteristiky umožňují podrobněji osvětlovat podstatu vědeckých teorií Hlavní příspěvky geografie od starověku do 19. století - Proč se lidé učili geografii? -- poznání -- typické pro starověk -- např. je Země středem vesmíru? - Praktické/pragmatické důvody -- obchodní cesty (kde je nabídka/poptávka - Zemědělství -- znalost FG - Nerosty -- kde jsou a proč - Územní expanze -- je tam silný/slabý stát? - Starověk -- 1. doklady o tom jak lidi poznávali svět a učili se geograficky myslet -- zachovány jen fragmenty přes Arabskou civilizaci - Geografie se začala krystalizovat z přírodní filosofie - Směry starověké geografie/čím se zabývala přírodní filosofie - Zmapování světa -- RG (poznání toho, kde co je) - Pochopení (některých) dějů v přírodě -- FG - Kartografie -- správné zobrazení Země - Poznání/zmapování světa -- základ v antickém Řecku - Spojeny s objevováním světa - Periply (námořní cesty)a perieglézy (suchozemské cesty) -- popisy pobřeží, obcí, souše - Jen to co je vidět z lodě nebo podél řek - Regionální/historická geografie v tradičním smyslu -- zařazovali i historické znalosti - Tímto způsobem popis ekumeny - Ekumena -- první obydlení, osídlené oblasti - Anaximaudros z Milétu -- první mapa ekumeny - Herodótos z Hálinkárnasu -- podle něj sahal svět po: obratník raka, k Indům, po Atlantik, k Dunají -- tehdejší ekumena - Strabón -- detailní popis tehdejšího světa - Důkladnější pochopení toho, jak věci fungují -- díky přírodní filosofii (fyzická geo) - Aristoteles -- rozdělení toho, co se děje na nebeské sféře -- dílo Meteorologika - Poprvé rozlišil meteorologii a astronomii - Špatné názory -- myslel si, že se Země nehýbe - Hypokrates z Kossu -- studoval, jak životní prostředí ovlivňuje zdraví člověka - Ptolemaios -- první, kdo určil souřadnice astronomicky - Zjistili poloměr Země -- Erastotenés - Počátky moderní kartografie -- Abrahám Telius a Gerhard Mercator - Erastothenés z Kyrény -- zakladatel geo, spočítal délku rovníku/obvod Země (pomocí slunečních paprsků a úhlů - Claudius Ptolemaios -- astronomie využita pro určování bodů a plochy na Zemi - Středověk -- nebyl příliš nakloněn novým myšlenkám, spousta antických myšlenek zapomenuta - Mnohem méně dokladů o geografické činnosti (není tolik dokladů o popisech ekumeny) - Menší dílčí díla -- kroniky, popisy, počátky enviromentalismu (etika vztahu člověka k přírodě - Přínosy -- zmapování větších území, intenzivnější cesty po moři a za obchodem - V pozdním středověku objeveny Západní větry -- nemohli plout přímo - 16\. -- 18. st. -- přibývalo poznatků v přírodních vědách - Tabu znova otevíráno - 16\. -- 17. st. -- Abraham Ortelius -- 1. atlas (měl různá měřítka) - Gerhart Mercator -- také subor map, ale všechny převedl do svého zobrazení - Konec 18. st. -- osvícenství -- Bernard Varenius -- napsal syntézu tehdejšího geografického poznání - Členění -- geografie obecná a regionální - Moderní geo až v 19. st. -- Alexandr von Humbolt, Karl Ritter - Oba se snažili zavádět do geo exaktnější vstupy, začali používat komparativní metodu - Humbolt -- cestovatel po tropických oblastech, základ si na praktických zjištěních (biogeografie) - Ritter -- kabinetní vědec, sbíral info a pracoval s kvantitativními metodami, přišel s regionalizační teorií - Oba sěřovali ke komparativní metodě -- snaha vystihnout variabilitu regionu Otázky ke zkoušce asi? 1. Otázka -- existuje rozdíl mezi růstem a rozvojem? 2. Existují případy neevropských civilizací, které dosáhly vysoké kvality života? 3. Jak konkrétně neevropské kultury formovaly britskou či americkou civilizaci 4. Které faktory ovlivňují zdravotní stav populace **Geografický a enviromentální determinismus** ============================================== Geografický determinismus - myšlenka, která předpokládá, že sociální útvary (společnost) a jejich fungování je významně ovlivněno tím, kde žijí a jaké přírodní podmínky v daném území - to, v jakých geografických podmínkách žijeme my nebo naše společnost, ovlivňuje/předurčuje, jak vypadáme, žijeme atd. - příklady -- Česko je demokratická republika -- určeno polohou blízko západní civilizace, tradicemi atd. - různé faktory ovlivňují to, jak žijeme - Hippokratés z Kósu -- první, který uvažoval nad tím, jak okolí ovlivňuje člověka - Rozvoj s kolonizací -- otázky okolo toho, jak lidi vypadají a jak se chovají - Koloniální/imperiální feterminismus -- souvisí s nadřazeností bílé rasy - Typický pro euro-americkou civilizaci - Amerika -- Thomas Jefferson -- obhajoval kolonizaci Afrika - Šlo o porozumění toho, jak se národy vyvinuli -- ale stále nadřazenost - Evoluční biologie -- Charles Darwin -- člověk je členem živočišné říše, mají stejný základ - Přirozený/přírodní výběr -- méně kvalitní genotypy vytlačovány - Adaptibilita - Problém byla aplikace těchto myšlenek na společnost - O tomto hovořil Herbert Spencer -- lepší jedinec vyhrává -- Darwin nechtěně pomohl imperiálnímu determinismu Determinismus - Geografický -- hovoří i o teritorialitě -- úspěšnost státu závisl na dispozici prostoru - Nejvíce se projevuje ve 20. století - Enviromentální -- prostředí, klima, půdy, vodstvo -- ovlivňují vývoj společnosti - Geografický determinismus 20. století -- Německo v předválečném období - Karl Ritter -- studoval hlavně z pokladů a vytvářel z toho závěry - Kabinetní vědec - Vytváří koncepci geo - Více se zaměřuje na sociální geo - Friedrich Ratzel -- německý geograf - Každý stát se chová jako biologický organismus -- má tendenci se nějak chovat a růst, stejná snaha přežít - Karl Haushofer -- německý geograf - Vycházel z Ratzela, ale penesl jeho teorii do Německé říše - Koncepce životního prostoru -- nutnost rozpínat stát jako podmínka přežití - Nakonec se nepohodl s nacistickým režimem -- on jeho teorii chápal čistě jako územnost, nacisté rasově - Nakonec poslán do Dachau - Po 2. sv. v. od geografického determinismu opouštěno - Vidal de la Blache -- francouzský geograf - Tvůrce fr. Geografické školy posibilismus -- možnost člověka žít v určitém prostředí -- jaké možnosti člověku dává a jak se adaptuje - Člověka a krajina -- interakce - Carl Sauer -- také kulturní geo - Také varoval před dřívějí generalizací geografů - Říká, že lidé dokáží utvářet své prostředí - Zemědělství a jeho šíření ve světě - Sauer i de la Blache si všimli, že -- i ve stejných podmínkách se civilizace vyvíjí jinak (politika, sociální situace) - Statická populace -- nízká mobilita -- snadné chápat populaci jako celek - Dnes většina etnik rozptýlená, migrace je dnes běžná -- lidé dokáží žít stejně kdekoliv - Paleogeografie -- vývoj geografického prostředí v minulosti - Krajina vzniká v interakci s člověkem - Krajina se v průběhu let mění - Návrat envi. Dete. V 80. let -- neoenviromentální feterminismu - Neo. Determinismus -- biologický (rasový) ráz zmizel, také prostorový - Myšlenky envi. Determinismu ale zůstaly - Jared Diamoud -- americký geo. - Nemluvil o rasové nadřazenosti, ale říká, že ekonomický úspěch civilizace je výsledkem prostředí, kde žije -- suroviny, klimatické podmínky (infekce, které v minulosti způsobovaly masové vymírání) - Pulitzova cena - Kontroverzní, ale ne vulgární přístup - Nemluví o rasovém faktoru a rozpínnání jako o faktorech úspěšnosti - Geo. Determinismus je stále jedna ze základních myšlenek **Lokalizační teorie** ====================== - Stalo se vědeckou disciplínou ekonomické geografie, kde se odborníci snažili zjistit kde co umístit, aby to nejvíce prosperovalo - Silný ekonomický motiv - David Ricardo -- ekonom - V 17. století se zabýval teorií renty -- je lokalizovaná - Mluvil hodně o zemědělské půdě -- diferenciace renty -- pozemky jsou různě kvalitní a mají různou schopnost (1. diferenciální renta) - No land rent? - Tu půdu můžu ale kultivovat a tím pomoct - Johann von Thünnen -- pokusil se svojí lokalizační teorii vztáhnout na zemědělství - Motivace - zjistit, kam lokalizovat jakou produkci aby vydělal co nejvíc - Měl spoustu účetních dokladů z jeho farmy což mu prospělo - Co by mělo být nejblíž jeho statku -- zvířata, zelenina, sady a obilí, lesy a extenzivní plocha - Přidal faktor toho, že to stojí nějakou práci a podle toho si rozmístim komunity na farmě - Alfred Weber -- žil v 19. st. - od zemědělství k průmyslu -- jak umístit průmyslový podnik - hmotnostně zisková výroba -- dá se to blízko trhu - hmotnostně ztrátová výroba -- energetický průmysl Lokalizace sídel - V 19. st. -- mluví se o tržní funkci, obslužní, administrativní - Walter Christaller - existují zákonitosti jak jsou rozložena sídla v krajině? - Začal pracovat s hierarchií sídel - Vzal si reálnou situaci v J Německu -- přenesl si města na mapu a začal v tom hledat geometrické vzory - Nejlépe to vyjadřuje hexagonální síť -- plástev taková - Navazoval potom více geografům Jak zemský povrch rozčlenit do více či méně homogenních jednotek (regionů) ========================================================================== - Prostor -- je to to, co vidím - Může být odlišný z pohledu jiného subjektu - Proměnlivý, dynamický - Můžeme vyjádřit kde jsme - souřadnicemi (typické vyjádření absolutního prostoru -- každý bod je unikátní a neměnný -- souřadnice jsou pořád stejné) - Kartografie a fyzická geografie - Relativní prostor -- může se proměňovat a vždy ho něčím poměřuju - Drážďany a Ústí mají furt stejnou vzdálenost, ale proměňuje se v závidsloti na to jak je blízko k něčemu třeba - Časoprostorová komprese (Harvey) -- zástupce marxistické teorie btw - Aby vyjádřil jak se svět měnil vlivem globalizace, smrštění míst - Teď nějak jedu místo celého dne pár hodin - Silně využíván v ekonomické geografii -- blízkost hraje silnou roli - Je individualizovaný -- pro někoho s autem bude cesta do Drážďan chvilka -- pro někoho kdo ne, tak musí na vlak a je to delší - Relační prostor -- vkládám do prostoru ještě něco jiného -- moc, přístupnost, odepření přístupu - Nejvíc se využívá v sociální a kulturní geografii a politická geografie - Individualizovaný - Využití v regionalizaci -- nodální region -- má nějaký centrum a zázemí - Vymezení spádových regionů -- typické je dojížďka - Formální region -- ve fyzické geografii -- národní parky - 80\. léta -- nový trend -- Ansi Pássi -- začal pracovat s relačním prostorem - To, že někdo dojíždí do práce neznamená, že to tam mám rád - Spádovost nemusí vyjadřovat reálnou identitu obyvatel regionu - Začal luvit o územní identitě - Regiony jsou sociálně konstruované -- vytváříme si je v hlavě - Regiony by bylo možné tímto způsobem i formulovat - K vytvoření nového regionu -- vytvořit si symbolický tvar do budoucna, podpořit místní tradice a historii a podpořit instituce -- muzeum té obce, pojmenování explicitně do názvu institucí, vlajku -- tam nějaký prvek z historie třeba - Pocitové mapy Dualita geografie ================= - Souvisí s problémem možnosti generalizace geografie - Rozpor mezi studiem jednotlivostí a obecností - Jednotlivost = idiografický přístup -- směřuje k vystižení unikátností (něco neopakovatelné) - První už ve starověku na regiony -- pro dobyvatele - Zkoumá jen vzorek a výsledky budou platit jen pro ten vzorek -- pro nikoho jiného - Je to přínosné z hlediska poznání? Ne, výsledky nemohu přenést na jiný vzorek - Obecnost = nomotetický přístup -- snaží se přijít na pravidelnosti a zákonitosti -- co se opakuje a vytváří určité vzorce chování atd. - To, co zkoumám, jsem schopen přenést na jiný vzorek -- závěr do značné míry obecný a měl by i vystihovat jiné vzorky - Geografie může dělat obojí - Bernard Warnerius -- geografie generální a speciální (regionální informace) - Čerpal i z filosofie -- logická a fyzická klasifikace - Logická -- obecné zákonitosti, větší menší; např. matematika - Fyzická -- kde to je, specifické, kdo -- např. v místnosti nás je 17 a jsme studenti geo - Emanuel Kant -- klasifikace jevů na fyzickou (určím jev v prostoru a čase) a logická (určím logický vztah) - Podle toho rozděloval obory -- fyzická -- historie, geografie - Logická -- matematika, fyzika - Geografie se tím trápila -- vyvrcholení -- konflikt v americké geografii - Richard Harthshorn x Fred Schaiefer (DŮLEŽITÍ) - Richard -- vlivný vládl předválečné geografii -- místopisná geo, regionalizace, podobnosti, regionální geo pro něj top - Po 2. sv. v. to potřeba není -- přineslo to zpracování dat a první počítače - Mluvil o chorologii -- regiony jako unikátní kombinace obecného pohledu - Kvantitativní revoluce -- začali kritičtěji pohlížet na regio geo - Debata o výlučnosti geografie -- regio geo. -- že je geografie výjimečná věda prostorově ukotvená a studuje unikátní vědy - Proti tomu Fred -- geografie není tak výjimečná -- pro fyziky i chemiky hraje prostor roli, geografie nepřichází na zákonitosti a nemá žádnou teorii - Geografie se má vykašlat na prostorový kontext a má se zaměřit na svůj příspěvek o poznání - Prostorová věda -- jak se jevy a procesy opakují s pravidelností v prostoru -- Zipfovo pravidlo, Waldo Tobler -- zákonitost Proximity (1. geo. Zákon) -- čím blíž si jsou 2 subjekty/jevy, tím více budou integrovat - V dualitě nejde o výhru ale o bilanci - Od 70. -- 80. let přístupy, které kritizují i Schaeffera - V geo. Začínají být důležité i jiné vědy -- historie, ekonomie, sociologie - Některé prostorové zákonitosti potřebují i znalosti jiných věd Faktory podmiňující spol. prostor - Dualita mezi strukturou a jednáním - Co je důležitější? Co bychom měli podporovat? Co pomáhá společnosti? -- dualitou se zabýváme už 150 let - Důležitý je balanc - Emil Durkheim -- 19. st. - Struktura podstatná k zachování stability společnosti (jinak chaos) - Mark Bloch -- rutinní chování člověka, ale člověk inovátor -- snaží se najít lepší řešení - 19\. st. -- průmyslová revoluce -- závisla na inovacích, podnikatelích, chytrých lidech - Aktéři - V 1. fázi průmyslové revoluce došlo ke komplexní transformaci společnosti - Dominantní průmysl a ne zemědělství - Realizovánv městech -- urbanizace -- sociální a enviromentální problémy - Krizové situace -- ze začátku pracovní síla potřeba, ale po inovacích nebyli potřební -- propuštění - Toto sociální napětí reflektoval ekonom. Karl Marx -- zastánce regulací - Dílo Kapitál psal v Londýně - Přišel s myšlenkou dialektického materialismu -- dialektický = dvě strany mince - Produktivní síly (suroviny, zaměstnanci, infrastruktura) - Produktivní vztahy (vlastnictví, kontakty) - Materialismus -- důraz na jedinečnost aktérů, ale nic by nevzniklo bez surovin, zaměstnancl, infrastruktury - I když odpůrce kapitalismu tak říká -- produktivní síly až moc ovlivňují vztahy - Říká, že kapitalismus je nutná etapa vývoje společnosti a ekonomiky -- obrovská vlna socialistické revolty -- ideologicky a politicky - Na základě Marxe vznikaly soc. orientované strany, odbory, pojišťovny - Upozornil na postavení dělnické třídy - Směřuje k regulaci a struktuře -- potřeba zajistit dělníkům podmínky -- o to by se měl zajímát svět - Socialismus a komunismus zneužije k znárodnění - Obrovská vlna soc. hnutí vyvolala protireakci - Nástup liberální přístupů - Fridrich von Hayer -- říká, že správným přístupem je volnost trhu - Regulace budou trh deformovat - Jedinec má tendenci se adaptovat - Jako nápady poukazovaly na problémy V bolku - Ale i liberální přístup měl limity -- 60. -- 70. léta - Ničení životního prostředí -- firmám jde jen o zisk, ne o následky - Růst monopolů - Ne každý má šanci na dosažení služeb/produktů -- selhání trhu - Proto dobrý dohled centrálních bank - Korporativismus -- firmy -- přirozená tendence expandovat, za každou cenu (ne jen z vlastních výnosů) - Jak podnik roste, tak se stává méně udržitelný - Poté, když jsou velké firmy, jsou čím dál více provázané se státem - Např rozhodová pozce v politice (stát závsly na podniku a naopak) - Kapitál není fixní, je tekutý -- Odreen Masey -- britská geo (celkově neomarxistická) - Socialismus i liberalismus má nevýhody (struktura i jednání) v demokratické společnosti - Enthony Giddeus -- brit. Sociolog - Dílo -- Teorie strukturace - Snažil se vysvětlit, že jedno nemůže být bez druhého - Každý z nás se pohybuje ve struktuře/společnosti, do které se narod a v rámci té společnosti máme určitou míru svobody a ta vede k tomu, že jednání struktury mohu ovlivňovat - Např. po komunismu vznikaly zákony o životním prostředí (struktura) -- umožnily vznik vládních neziskových organizací -- ty mohou dohlížet, jednat a lobovat za upravení zákona -- jednání, aktéři Geografie času - Torsten Hägerstrand -- Švéd - První, kdo přenesl hlavní řeč o prostorovosti Scheffera - Potřebujeme vědět motivace lidí k migraci -- push a pull faktory -- musíme znát jejich motivace -- pohybování se v mikroměřítku -- motivace lidí je primárně časová - Časová komponenta ovlivňuje motivaci lidí - = základní argumentace jeho - Proč je čas a prostor propojen? -- jakýkoliv pohyb v prostoru má svojí časovou komponentu - Např. když někam jdu, tak můžu být na více místech naráz - Häg. Vymyslel: 1. cesta (path) časem a prostorem ovlivněna: constrains (omezemí) 3 typů: - Capability -- fyzické možnosti (kam dosáhnu. Ale i mohu chodit) - Coupling -- interakce sociální (něco vidim a slyšim) - Authority -- omezení daná nařízenímu (otevíraci doba, ordinační hodiny) - Mohou se projevovat i v doménách -- prostorový obsah - 2\. uzel -- sociální interakce - Cesta je rutina a Häg. Říká, že změna vyžaduje čas - Používá se i v SG -- sociální lokality (např. staří lidé jsou spíš doma a nebo nemají žádný uzel -- jak jim vymyslet tu soc. interakci? Ten uzel?) - Můžeme se ale kouknout i na rytmus lokality (školy, obchod) - Na uzlu mohu hodnotit jeho denní režim -- užitečné pro dopravní plánování - Můžeme se ptát, co je příčinnou/následkem -- např. uzel je vytížená křižovatka, protože tam vede hodně cest a vede k obchoďáku Praktiky jednotlivce a co je ovlivňuje/určuje? - Socilogové FR školy: - Michelee de Cereau -- dílo: Praxe každodennosti - Jsou událostí a jednotlivci, kteří jsou vyjímeční ale i rutina - Pojem praktika = způsob našeho jednání kterým užíváme prostředky - Např. knížka -- praxe čtení samotného -- každý čte jinak - Tohole se chatili sociální geografové -- Nigel Thrift -- nereprezentativní teorie - Nezaměřuje se na výsledky jednání, ale jednání samotné - Nekouká na to kam to auto bude putovat po prodeji, ale jak probíhala jeho výroba - Zaměření na spotřebovávání produktů - Rozlišuje strategii a taktiku -- zkušenosti nás formují, nebo u naši taktiku - Každý z nás se snaží přežít - Vítězí moc -- plánovač, politik, ten co rozhoduje - Stratég = někdo, kdo má moc - Nezaměňovat strukturu a aktéra -- politik, plánovač - Taktika krátkodobá (kudy půjdu) ale i dlouhodobá (režim -- výběr školy, doktora, jak trávut volný čas, sociální kapitál -- kontakty ve společnosti) - Jednotlivé příklady ale Michelle se zaměřoval na společnost -- sociální kapitál -- kontakty ve společnosti, finanční stávka (můžu si to dovolit?) - Ale i kulturní složka -- co umim, jak se projevuju - Přelom 70.-80. let nový trend -- snaha rozšířit tuhle soc. perspektivu mimo člověka, společnost - Př. Mobilní telefon -- telefon pevná součíst člověka - Přístupy „more than human" -- věci nás vlastní - Snaha od odproštění od antropocentrismu -- není vše naše rozhodnutí závislé na materiálech/věcech - Lidé jsou v interakci s materiálním prostředím - Ale aplikace i na zvířatech, ne jjne na materiálech - Jsme ovlivněni prostorem, kde se nacházíme -- vychází z našich zkušeností, z kulturních zkušeností - Upozornění na ovlivnění člověka materiálními prvky v krajině - Bruno Latour -- ANT analýza -- agent network theory (aktér, síť) - Vymyslel na příkladech Pastera (biolog) -- vymyslel pasterizaci - Nejen výmysl Pastera, ale i doba, jak vypadaly laboratoře, jak byly sterilní - Když chci analyzovat území, tak nezkoumám jen aktéry /obyvatele), ale i aktaby (neživo, kostel, náměstí - Tvrdí, že pochopení vesnice/prostoru nestačí jen analyzace lidí, zhodnocení FG podmínek atd, ale je potřeba zkoumat všechyn interakce mezi aktéry a aktanty - Říká, že si jsou stejně rovné -- např. kostel ovlivňuje co v něm budou lidé dělat - Sít (network) důležitá -- jak propojenost objektů a akt=rů se mění v průběhu dne - Nevyřešená otázka -- jestli objekty jedají záměrně (asi těžko, intenzitu dává člověk jednání) - Podobná diskuse v ochraně krajiny, přírody - Shrnutí -- strategie x taktika - Sociální kapitál - Více než lidské objekty ovlivňují člověk