Sociologie sídel

Bernie: on se nějak hradec reprezentuje hokejem? to bych neřekl **SOCIOLOGIE SÍDEL**   JAN GEHL A ŽIVÝ VEŘEJNÝ PROSTOR - **[Jan Gehl]** (\*1936) \- dánský architekt, známý jako propagátor takových forem architektury a urbanismu, které oživují veřejná prostranství, přizpůsobují je potřebám chod...

Bernie: on se nějak hradec reprezentuje hokejem? to bych neřekl **SOCIOLOGIE SÍDEL**   JAN GEHL A ŽIVÝ VEŘEJNÝ PROSTOR - **[Jan Gehl]** (\*1936) \- dánský architekt, známý jako propagátor takových forem architektury a urbanismu, které oživují veřejná prostranství, přizpůsobují je potřebám chodců a cyklistů -- to má vést ke zvýšení kvality městského života **Život mezi budovami** \- vyšla poprvé v roce 1971 \- Gehl zde dokumentuje těsný vztah mezi kvalitou veřejného prostoru a intenzitou lidských aktivit, které se v něm odehrávají \- ukazuje, že život mezi budovy lze vnášet jednoduchými úpravami veřejných prostranství, díky kterým se stanou pro obyvatele měst atraktivnějšími OTÁZKY 1\) [jaký význam pro kvalitu života mají podle Gehla takzvané venkovní aktivity?] 2\) [co všechno může zvyšovat kvalitu venkovních prostor tak, aby byla atraktivnější pro venkovní aktivity?] 3\) [co je cenného na málo intenzivních typech mezilidských kontaktů?] 4\) [která veřejná prostranství v Hradci Králové mají vyšší a která nižší kvalitu pro venkovní aktivity?]   SASKIA SASSEN A GLOBÁLNÍ MĚSTA - **[Saskia Sassen]** (\*1947) \- americká socioložka, patří k výrazným postavám výzkumu globalizace, mezinárodní migrace a vývoje metropolí soudobých společností \- v 90. letech 20. století formulovala tezi o existenci takzvaných „globálních měst" \- globální města jsou základními strategickými uzly globalizované ekonomiky \- soustřeďují se v nich centrály nejdůležitějších finančních, obchodních a mezinárodních politických institucí \- Sassen ukázala, že přestože v globalizované ekonomice dochází k decentralizaci výrobních kapacit a výroba se snadno přesouvá po zeměkouli do výhodných lokalit, vrcholné rozhodovací funkce přesto zůstávají silně prostorově koncentrované v několika málo světových městech \- zároveň se tak vytváří nová hierarchie měst, kdy řada průmyslových měst ztrácí vitalitu a ekonomickou sílu, zatímco globální města posilují **The Global City: New York, London, Tokyo**, 1991 \- idea globálních měst \- Sassen knize vychází ze zjištění, že mezinárodní ekonomika se v 70. a 80. letech 20. století změnila dvojím způsobem \- došlo k jejímu prostorovému rozptýlení, kdy mnoho výrobních kapacit se přesunulo do původně málo industrializovaných zemí, ale zároveň došlo k její globální integraci \- tato dvojí dynamika měla výrazný vliv na vznik globálních měst, v nichž se soustřeďují rozhodovací a komunikační procesy, které integraci světové ekonomiky zajišťují OTÁZKY 1\) [co je z ekonomického hlediska typické pro globální města?] 2\) [co je podle Sassen potřeba k tomu, aby bylo možné vykonávat globální ekonomickou kontrolu?] 3\) [proč dochází v globálních městech k sociální polarizaci obyvatelstva?]   WACQUANT, WILSON A HYPERGHETTOIZACE - **[Loïc J.D. Wacquant]** (\*1960) \- francouzský sociolog a antropolog zabývající se formami segregace a nerovností v městském prostředí \- ve své komparativní analýze různých forem městské rezidenční segregace rozlišil různé formy sociálně prostorových nerovností ve městech \- diferencuje mezi americkými ghetty a předměstími francouzských velkoměst \- ač se oba tyto prostory stávají projevem silných nerovností, Wacquant ukazuje, že francouzská předměstí jsou výrazně silněji integrována do společnosti - **[William J. Wilson]** (\*1935) \- americký sociolog měst, s výrazným zájmem o problematiku rezidenční segregace a ghett \- ve své knize „**The truly disadvantaged**" z roku 1987 argumentuje, že za prohlubováním problémů černošských ghett stojí zejména mizení pracovních příležitostí v důsledku deindustrializace a suburbanizace **The Cost of Racial and Class Exclusion in the Inner City** (1989) \- **hyperghettoziace** -- zhoršující se situace obyvatel segregovaných čtvrtí amerických metropolí v posledních desetiletích 20. století \- v hyperghettoizovaná ghetta se vnitřně desorganizují, mizí jejich instituce, odchází integrovanější část jejich populace a prohlubují se jejich sociální problémy OTÁZKY 1\) [vysvětlete pojmy: underclass, hyperghetoizace] 2\) [jaké jsou podle autorů příčiny sociálního vyloučení obyvatel ghetta?] 3\) [jaké jsou hlavní rozdíly v životní situaci afroameričanů v ghettu a mimo něj?]   URBANIZACE VE STŘEDNÍ EVROPĚ \- státy střední Evropy prošly ve 2. pol. 20. st- vládou komunistického režimu -- výrazný dopad nejen na jejich politické fungování, ale rovněž na jejich ekonomiku a společnost \- plánovaná ekonomika komunistických států -- řízena zcela jinak než ekonomika založená na kombinaci volného trhu a státních regulací, typické pro západoevropské státy \- v takto odlišném politickém a ekonomickém prostředí se rovněž odlišovaly mechanismy působící na růst měst a utváření městského prostředí \- je rovněž otázkou, do jaké míry je možné na proměny měst v komunistické střední Evropě aplikovat západoevropské a americké teorie, které předpokládají existenci realitního trhu, jeho fungování utváření měst výrazně ovlivňuje \- při hledání středoevropských specifik např. maďarský geograf [Szelényi] hovoří o nedostatečné urbanizaci (underurbanisation) spočívající v disproporci relativně vysoké industrializace, která nebyla doprovázena dostatečně rychlou výstavbou měst - **[Jiří Musil]** -- **Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů** (2001) \- popsání proměny oficiální urbanizační politiky socialistických zemí, její základní východiska a způsoby, jakými byla uplatňována v praxi \- hodnotí, jaké specifické charakteristiky sídelní soustavy těchto zemí v důsledku této politiky získaly \- představuje možnost, jak se kriticky vyrovnat s efekty 40 let socialismu v utváření podoby českých měst OTÁZKY 1\) [jak se lišily urbanizační procesy středoevropských socialistických zemí od urbanizačních procesů v západní Evropě?] 2\) [odůvodněte shody a rozdíly] \- shody -- systémová logika obecného modelu urbanizace --\> růst a rozvoj měst, hustota obyvatelstva, zlepšení životního stylu, nová ekonomika, doprava \- rozdíly -- ekonomické, kulturní \- procesy **středoevropských socialistických zemí** -- centrálně plánovaná ekonomika (centralizace), výstavba velkých sídlišť, bydlení pro co nejvíce lidí, velká hustota obyvatel, omezené individuální žití a vlastnění soukromého pozemku, funkční a rychle postavitelné budovy \- procesy v **západní Evropě** -- byly tržně orientované, rozvoj příměstských oblastí a domků, kvalita městského prostředí a služeb (parky, komerční zóny), soukromé vlastnictví, historické budovy 3\) [jaké specifické institucionální a ekonomické faktory působily na rozvoj měst v socialistických zemích?] \- institucionální faktory -- centrální urbanizace, uspořádání vzhledu města, rozdělení měst (obytné a průmyslové zóny), málo kreativity, striktní vybudování stejných budov \- ekonomické faktory -- výrobní zdroje a stavební materiály byli státem přísně nařízeny, efektivní a ekonomické stavění budov (panelové domy), těžký průmysl, budovy nejvíce v průmyslových oblastech, málo peněz investované do budov   REZIDENČNÍ SEGREGACE \- **rezidenční segregace** -- fyzické oddělování místa bydliště různých sociálních skupin, které mají ve společnosti navzájem nerovné postavení \- typické [projevy] rezidenční segregace -- vznik městských oblastí obývaných převážně chudými obyvateli, často rovněž obyvateli menšinového etnika \- segregace patří k typickým projevům městského prostředí, její podoba a intenzita je ale v různých zemích a různých městech velmi odlišná \- výraznou pozornost věnuje rezidenční segregaci americká sociologie měst, protože americké metropole se vyznačují velmi výraznou segregací a existencí různě velkých etnických čtvrtí a sociálně vyloučených, ghetoizovaných území \- s nárůstem mezinárodní migrace v Evropě ve druhé polovině dvacátého století ale začalo být téma rezidenční segregace velmi podstatné i v řadě evropských měst \- Evropská rezidenční segregace má velmi často podobu vzniku městských čtvrtí s vysokou koncentrací přistěhovalců \- v Česku jsou projevy rezidenční segregace o něco slabší \- výrazným problémem přesto je vznik a přetrvávání větších či menších problémových lokalit, s vysokou mírou chudoby a nezaměstnanosti, obývaných převážně Romy \- v českém prostředí se o nich zpravidla hovoří jako o sociálně vyloučených lokalitách **Článek v čítance** \- krátké populárně podané výzkumné zprávy z výzkumu projevů rezidenční segregace v Česku na prahu 21. století \- rezidenční segregace chudých, Romů, přistěhovalců a také dobrovolné rezidenční separace bohatších sociálních skupin OTÁZKY 1\) [jaké formy rezidenční segregace byly v Česku v době vzniku této série článků nejvýraznější a byly považovány za nejproblémovější?] 2\) [jakými mechanismy dochází ke vzniku sociálně vyloučených romských lokalit?] 3\) [dochází kvůli segregaci k nárůstu sociálního napětí?]   Veřejný prostor a jeho vývoj Veřejný prostor je tváří měst. Je tím, co je ve městech vidět. Je tvořen ulicemi, náměstími, parky, nádražími, veřejnými budovami a dalšími prostorami, které umožní volný přístup. Podoba veřejného prostoru měst a způsob jeho využívání se proměňují. Ve druhé polovině 20. století se objevila teze argumentující, že veřejný prostor se dostává do krize. Přestává být pro obyvatele města atraktivní, je plný rizik a nepohodlí. Zároveň docházelo k privatizaci mnoha původně veřejných prostor. Na druhou stranu lze sledovat tendenci k pacifikaci veřejného prostoru a zvyšování kontroly nad ním. Vedle klasického veřejného prostoru se objevují nové typy prostor, které charakteristické rysy veřejného prostoru napodobují, ale zároveň jsou mnohem přísněji kontrolovány. K takovým prostorům typicky patří nákupní centra. Pavel Pospěch: Exkluze v privatizovaném městském prostoru: případová studie nákupního centra Otázky k textu: -- Co tvrdí teze o úpadku veřejného prostoru? -- Co je to privatizace veřejného prostoru? -- Jak se liší prostor nákupního centra od veřejného prostoru města? -- Jakými formami probíhá exkluze v nákupním centru?  Město a každodennost Již od počátku formování sociologie měst ukazují protagonisté této disciplíny, že města nejsou jen shlukem budov a nemají jen svou materiální stránku, ale že jsou utvářena a stále přetvářena každodenními aktivitami lidí, kteří v nich bydlí a nějakým způsobem je užívají. Souhra lidských aktivit a interakcí, které ve městech probíhají, jim dává jejich tvář a vytváří charakter jednotlivých městských čtvrtí. Dominantní roli při vysvětlování vývoje měst dlouho hrály ekonomické faktory a politicko/administrativní mechanismy plánování a rozhodování o městě. Ukazuje se ale, že nepřehlédnutelný vliv mají také lidské emoce spjaté s různými částmi města, způsob, jak lidé město každodenně využívají a významy, které s ním pojí. Tyto aspekty každodennosti činí místo, kde lidé bydlí, jejich domovem, ale také výrazně ovlivňují jeho tvářnost a budoucnost. Skutečnost, že určité městské čtvrti získávají módní image a stávají se pulzujícími centry společenského života, jiným částem města se lidé vyhýbají, necítí se v nich dobře a tyto čtvrti postupně chátrají, nelze vysvětlit bez toho, aniž bychom porozuměli tomu, jak lidé ve městě organizují svůj každodenní život a jakými významy město naplňují. Ferenčuhová, S., & Jayne, M. (2013). Zvyknúť si na Petržalku: každodenný život, běžná spotreba a vzťah k socialistickému sídlisku. Český lid, 303-318. V článku, který je uvedený v čítance, se jeho autorky zabývají každodenním životem obyvatel bratislavského sídliště Petržalka. Ukazují, jakým způsobem si obyvatelé jednoho z největších panelových sídlištních celků přivlastňují prostředí, které obývají a vytváří si k němu vztah. Důležitou funkci v této tvorbě vztahu k sídlišti hraje volba neformálního oblečení a snaha o budování neformálních sousedských kontaktů. Otázky k textu: \- Jaké výtky vůči sídlištím se objevovaly v odborné literatuře na konci 20. století? \- Jaký pohled na sídliště Petržalka mají jeho obyvatelé a jak specifické jim toto místo připadá? \- Jakým způsobem obyvatelé sídliště vytvářeli svůj vztah k němu? \- Jakou roli hrála v budování tohoto vztahu móda?   Sídliště Panelová sídliště představují výrazný morfologický rys českých měst. Často vytvářejí prstenec obklopující vnitřní město se starší zástavbou. Výstavba panelových sídlišť spadá do období druhé poloviny dvacátého století. Tvorba ucelených rezidenčních komplexů z prefabrikovaných betonových panelů byla odpovědí na bytovou krizi v období komunistického režimu. I když tvorba panelových sídlišť skončila s pádem komunismu, jejich dědictví přetrvává a i v 21. století představují panelové domy nejtypičtější rezidenční objekty. Sociologie i geografie si kladou závažné otázky týkající se budoucnosti sídlišť, kvality života na sídlištích, postupných proměn sídlištního prostředí. Zatímco v první polovině 90. let 20. století, tedy bezprostředně po pádu komunismu, se objevovaly obavy, že panelová sídliště mohou nastoupit rizikovou cestu úpadku a chátrání, v pozdějších letech se pohledy na budoucnost sídlišť výrazně diferencovaly. Špaček, O. (2012). Česká panelová sídliště: faktory stability a budoucího vývoje. Czech Sociological Review, 48(5), 965-989. Otázky k textu: \- Jak může budoucnost sídlišť ovlivňovat proces filtrace? \- Které faktory zabraňují tomu, aby sídliště začala rychle upadat a stávala se segregovanou rezidenční lokalitou? \- Jaké symbolické reprezentace sídlišť v Česku existují? \- Jak se autor staví k tomu, jestli je oprávněné zkoumat panelová sídliště jako specifický typ rezidenční lokality?   Obrazy venkova Rozdělení sociologických disciplín na sociologii měst a sociologii venkova je do značné míry umělé a vyplývá spíše z historických tradic oboru než z toho, že by se tyto disciplíny zcela odlišovaly svým zaměřením. Podobně jako města totiž i venkov představuje postupně utvářené prostředí, ve kterém žijí lidé, formují ho a jsou jím zpětně formováni. Hledání kontrastů mezi městským a venkovským životem navíc v mnoha ohledech ztrácí již desítky let na významu. Život ve venkovských kulisách je silně propojený se životem ve městech, obyvatelé venkova nežijí izolováni od městských vlivů. I když se může zdát, že je stále těžší odpovědět na otázku, co je pro venkov typické, přesto se v lidském uvažování oba pojmy udržují jako kontrasty. S pojmem venkov i s pojmem město si konotujeme řadu často protikladných významů. Je to proto, že město a venkov nejsou jen objektivně existující prostorové a sociální skutečnosti, ale také mentální obrazy, sdílené lidské představy, takzvané kulturní reprezentace. Výzkum těchto představ tvoří podstatnou součást sociologického uvažování. Lidé totiž jednají na základě toho, jakou představu o světě kolem sebe mají. Je tedy podstatné znát existující kulturní reprezentace různých typů prostoru. Pomůže nám to porozumět tomu, jak se lidé ke svému prostředí vztahují, jaké aktivity v něm považují za přiměřené a jaký typ vývoje naopak za nevhodný. Pospěch, P., Spěšná, D., & Staveník, A. (2015). Images of a good village: a visual analysis of the rural idyll in the "village of the year" competition in the Czech Republic. European Countryside, 7(2), 68-86. Pospěch zkoumá, jaké vizuální obrazy venkova prezentují účastníci soutěže Vesnice roku, aby ukázali svou vesnici před porotou v co nejlepším světle. Výběrem fotografií, které účastníci do soutěže zasílají, vytvářejí určitou image obce, dávají najevo, jaké aspekty vesnického života jim připadají zvlášť pozitivní. Analýzou těchto obrazů tak lze zrekonstruovat pozitivní kulturní reprezentace venkovského života, prvky takzvané „venkovské idyly". Otázky k textu: \- Jaké nejčastější prvky obsahují zkoumané reprezentace venkovských idyl? \- V čem se tyto obrazy odlišují od jiných sociálních konstruktů venkova? \- Jak se podle Vás mohou odlišovat kulturní reprezentace venkovských idyl tvořené obyvateli venkova od reprezentací tvořených obyvateli měst? 24.9. **PŘEDNÁŠKY** 1\) úvodní přednáška -- proč se sociologie zabývá městy? 2\) vývoj sociologického uvažování o městě 3\) urbanizace a současné vývojové trendy měst 4\) osídlení České republiky 5\) sociálně prostorová diferenciace a segregace ve městě 6\) veřejný prostor ve městě 7\) město jako politický prostor 8\) venkov a jeho obyvatelé \- jedna z oborových sociologií \- co je to město? \- na první pohled je město především prostorový jev -- prostorová koncentrace lidských příbytků, má určitou strukturu \- zároveň je město sociální jev -- množina lidí obývajících určité území, vnitřně strukturovaná \- **město je projev „prostorové organizace sociálních jevů"** [zájem sociologie sídel] \- studium prostorové organizace společenských jevů \- všechny sociální jevy lokalizovány v prostoru \- jejich rozmístění v prostoru není náhodné, ale je důsledkem společenských procesů (vnitřní podoba města, sídelní struktura, podoba bytů a rozložení místností) \- rozmístění v prostoru také ovlivňuje sociální jevy **1) 2) SUBURBANIZACE A INDIVIDUALISMUS** (proč se sociologie zabývá městy? vývoj sociologického uvažování o městě) [dva hlavní přístupy k sociologickému zkoumání města] \- na podobě měst, jejich struktuře a funkcích se podepisují obecné společenské jevy a struktura společnosti --\> ekonomické faktory, sociální rozvrstvení, politika a plánování, technologický pokrok, kulturní a historické vlivy \- vliv, jak to město vypadá, globalizace a vývoj měst \- město jako kontext a hybatel sociálních jevů \- specifické projevy sociálních jevů v městském prostředí -- především městská chudoba \- je chudoba ve městě jiná než na venkově? jaký vliv má život na sídlišti na fungování rodin? (panelové byty jsou malé a znemožňují, aby žila rodina vícegeneračně, opak venkovských rodin, ovlivňuje to vzhled rodinných vztahů) 1.10. [vývoj sociologického uvažování o městech] -- předsociologické teorie \- především jde o dvě myšlenkové linie [hledání ideálního města] \- středověké a novověké utopie -- představa o ideální společnosti zpravidla spojena s představou o dokonale navrženém prostoru \- **Thomas More** (16. st.) --\> předindustriální \- **Charles Fouriér** (19. st.) --\> industriální, protosocialistický ANTIURBANISMUS \- obava z růstu velkoměst již v 16. století \- myšlenkové vlivy na antiurbanismus \- Jean Jacques Rousseau -- představitel romantické filozofie \- venkovská společnost si uchovává duševní zdraví \- sociologie města je jednou z řady oborových disciplín sociologie, s vlastní historií, která se datuje od počátku 20. století \- zájem o problematiku života ve městech ovšem nalezneme i u sociologických klasiků z 2. pol. 19. st. pomocí vybraných textů jednotlivých důležitých autorů by bylo možné nastínit historii a vývoj této disciplíny, a důležité diskuse a kontroverze, které se v ní vedly SOCIOLOGIČTÍ KLASIKOVÉ A MĚSTO - **[Friedrich Engels]** -- „Postavení dělnické třídy v Anglii" (1845) \- popis materiální a bytové situace dělníků \- zaměřeno na velká anglická města \- deskripce vysoké míry chudoby dělnických čtvrtí a jejich prostorové oddělení od čtvrti po střední třídu \- úvahy o principech, které řídí výstavbu industriálního velkoměsta \- velkoměsto jako projev kapitalistické průmyslové výroby - **[Charles Booth]** -- „Life and Labour of the Peoplein London" (1892-1897) \- deskripce sociální situace v Londýně ve 2. polovině 19. století - **[Max Weber]** (1864 -- 1920) \- zájem o středověké město (na rozdíl od ostatních klasiků, kteří se zajímají o moderní velkoměsta) \- má jistou míru politické autonomie \- výrazná ekonomická role obchodu (na rozdíl od venkova, kde dominuje zemědělství) \- propojení tržních a politických vztahů umožňuje utvořit městskou komunitu \- je určitým předznamenáním moderní společnosti -- vztahy mezi obyvateli jsou regulovány na bázi vzájemných smluv a občanství \- role: MAX WEBER A VÝZNAM STŘEDOVĚKÝCH MĚST \- německý sociolog, který zásadně formoval sociologické uvažování o modernizaci, sociální stratifikaci, moci, ale měl výrazný vliv též v oblasti sociálně-vědní metodologie \- jeho zájem o problematiku měst a sídel tvoří součást jeho úvah o společenském vývoji a souvislostech mezi ekonomickými, administrativními a kulturními prvky ve společnosti **Die Stadt: eine soziologische Untersuchung** (1921) \- Weberův spis o městech (Die Stadt, eine soziologische Untersuchung) vyšel posmrtně v letech 1920-1921 \- jedná se o rozsáhlé pojednání o vývoji měst, především ve středověké Evropě \- Weber zdůrazňuje relativitu a historicitu pojmu město a ukazuje, jak odlišné a nesouměřitelné sídelní útvary vznikaly v dějinách na různých místech světa \- za ideálně-typické město považuje sídlo, které splňuje následující znaky: 1\) hradby 2\) trh 3\) vlastní soud a alespoň z části autonomní právo 4\) s tím spojené formy sdružování 5\) alespoň částečná nezávislost, a tudíž také správa skrze úřady, na jejichž zvolení se účastní měšťané \- právě takový typ měst se vyvinul ve středověké Evropě a svým způsobem předznamenal budoucí společenskou modernizaci \- zde prezentovaná kapitola je sumarizací některých Weberových tezí o podstatných charakteristikách měst a obsahuje důkladnou historicko-geografickou rešerši ukazující, do jaké míry tyto znaky byly naplněny v různých historicky vzniklých sídelních útvarech \- zejména pak ukazuje význam zárodků občanství a demokracie ve středověkých evropských městech OTÁZKY 1\) shrňte, co především odlišuje středověká evropská města od městských útvarů vznikajících v jiných částech světa. 2\) jak se podle Webera ekonomicky liší prvotní města od vesnických sídel? 3\) jaké zárodky moderní společnosti vznikají ve středověkých městech? LOUIS WIRTH A MĚSTSKÝ ČLOVĚK **[Louis Wirth]** (1987 - +1952) \- americký sociolog, od roku 1931 působení na Chicagské univerzitě, člen tzv. Chicagské školy \- důležitá díla: **Urbanism as a way of life** (1938) \- Wirth se v článku snaží ukázat, že městské prostředí (myšleno především ve smyslu prostředí velkých metropolí, velkoměst) ovlivňuje chování a prožívání obyvatel města \- vytváří na ně specifický tlak, kterým formuje jejich každodenní interakce, a to především prostřednictvím tří charakteristik, které v jiných rezidenčních sídlech nejsou tak výrazné \- urbanizace společnosti vytváří nový typ prostředí, který odkáže přetvořit podobu lidských vztahů a interakcí -- tato myšlenka byla inspirací k mnoha výzkumům městského sociálního prostředí (zároveň ale vyvolala vlnu kritiky) OTÁZKY 1\) [jak definuje Wirth urbanizaci?] \- urbanizace je proces, který vytváří nový typ prostředí, mění strukturu společnosti a má vliv na lidské vztahy a interakce 2\) [jaké charakteristiky velkoměst mají podle Wirtha zásadní vliv na jejich obyvatele?] \- velikost -- velký počet obyvatel ve městech vede k anonymitě --\> lidé mají spíše neupřímné a povrchní vztahy mezi sebou \- hustota -- vede k přetížení a konkurenci --\> vzniká sociální napětí a konflikty \- heterogenita -- města jsou kulturně a sociálně rozmanitá --\> tolerance vůči různorodosti, složitější sociální struktury a větší míra specializace \- segregace -- na základě etnicity, třídy a ekonomického statusu 3\) [co jsou typicky městské formy chování a interakcí?] \- anonymita -- izolace, málo hlubokých a vážných vztahů \- individuální autonomie -- svoboda a nezávislost díky anonymitě \- specializace -- specializované pracovní role a dělba práce \- sociální kontrola -- převládá neformální sociální kontrola založená na institucích (policie, zákony) --\> na venkově je spíše tlak komunity \- diverzita -- ve městě se pohybují různé skupiny lidí, které se různě propojují 4\) [navrhněte, jak by se některé Wirthovy teze daly empiricky ověřovat] \- anonymita -- mohla bych sledovat sociální interakce mezi obyvateli v různých částech města a porovnat je s interakcemi, které mají obyvatelé na venkově --\> kde mají lidé pevnější přátelství? \- heterogenita -- mohla bych zkoumat, jak rozmanitost (etnická, ekonomická) ovlivňuje soudržnost komunit a sociálních vazeb ve městech \- vliv hustoty obyvatel -- má vysoký počet obyvatel vliv na stres? čím více lidí, tím více se roznášejí nemoci? 8.10. VÝVOJ SOCIOLOGICKÉHO UVAŽOVÁNÍ O MĚSTECH -- PŘEDSOCIOLOGICKÉ TEORIE - **[Ferdinand Tönnies]** -- dichotomie Gemeinschaft a Gesellschaft \- **Gemeinschaft** -- držena pohromadě společnou vůlí, intimními vztahy, podobností \- **Gesellschaft** -- držena smlouvami, v nichž každý sleduje svůj vlastní zájem \- **dichotomie** -- chápána zpravidla jako historická posloupnost --\> přechod od pospolitosti ke společnosti \- role velkoměsta není úplně jasná: SOCIOLOGIČTÍ KLASIKOVÉ A MĚSTO - **[Georg Simmel]** \- „Die Großstädte und das Geistesleben" (1903) \- mimo jiné studium modernity -- život v podmínkách moderní společnosti --\> tu dobře vystihuje velkoměsto \- sociální psychologie městského života VLASTNÍ SOCIOLOGIE MĚSTA Chicagská škola INICIAČNÍ TEXT SOCIOLOGIE SÍDEL - **[Robert Ezra Park]** (1864 -- 1944) -- **The City** (1915) \- město je instituce -- lidský výtvor vzniklý pro uspokojování lidských potřeb ROBERT EZRA PARK A PŘÍSTUP CHICAGSKÉ ŠKOLY \- americký sociolog, zakladatel takzvané Chicagské školy \- jeho práce výrazně formovaly disciplíny oblasti sociologie města a sociologie migrace a etnických vztahů \- Park formuloval směr lidské/sociální ekologie (human ecology) jako studium vztahů mezi lidmi a jejich přírodním, sociálním a uměle vytvořeným prostředím \- sociální ekologie se pro něj stala vhodným východiskem pro studium života ve městech, ale také pro studium migrace a etnického soužití \- v obou těchto případech jde o zkoumání vztahů lidských populací k prostředí a k sobě navzájem \- spolu s Ernestem Burgessem navrhli konceptualizaci řady zákonitostí formujících podobu měst \- základní hnací silou, která utváří a proměňuje podobu města je podle nich soutěž o zdroje, která se ve městě transformuje do podoby soutěže o pozemky \- silnější skupiny, resp. skupiny s větší ekonomickou silou jsou schopny vytlačovat z určitých částí města méně silné skupiny a využívat tyto části pro své aktivity \- tato představa je i základem Burgessova koncentrického modelu města **The City: Suggestions for the Study of Human Behavior in the Urban Environment** (1915) \- Park formuluje své pojetí města (město je institucí) a navrhuje různé směry sociologického výzkumu města \- struktura města je „výrazem lidské přirozenosti", a na druhou stranu, „tato rozsáhlá organizace, která vznikla v reakci na potřeby svých obyvatel, jakmile se jednou zformovala, na ně působí jako hrubý vnější fakt a následně je formuje v souladu s formou a zájmy, které ztělesňuje" OTÁZKY 1\) proč je podle Parka město institucí? 2\) co je podle Parka typické pro městské sousedství (neighbourhood)? 3\) jak přispívá město k rozvoji individualismu? DVĚ VĚTVE VÝZKUMU CHICAGSKÉ ŠKOLY - **etnografické studie** \- Frederic Thrasher 1927: The Gang \- Nels Anderson 1923: The Hobo \- Paul Goalby Cressey 1932: Taxi-Dance Hall \- vše pomocí zúčastněného pozorování \- zaměření na specifické, často marginalizované skupiny městských obyvatel 15.10. - **ekologické studie** \- hlavní knihou -- Park, Burgess, McKenzie, 1925: The City \- sledování prostorových vzorců skladby obyvatelstva a využívaných ploch ve městě \- snaha o zobecnění a vysvětlení \- základním východiskem Burgessův koncentrický model města  VYUŽITÍ PRINCIPŮ EKOLOGIE PRO VYSVĚTLENÍ MĚSTA \- soutěž o nejvýhodnější pozemky je základní strukturující silou utvářející prostředí města \- město se dělí na „přirozené lokality", relativně kulturně a sociálně homogenní \- tyto lokality jsou obsazovány procesem „invaze" a „sukcese" \- v dobrých lokalitách vítězí nejsilnější „druh" -- ekonomicky nejsilnější sociální skupina \- město je „přirozený jev" -- odpovídá lidské přirozenosti, tak jako fungování rostlinných populací jejich přirozenosti HARVEY MOLOTCH A OTÁZKA, PROČ BY MĚLA MĚSTA STÁLE RŮST **[Harvey Molotch]** (\*1940) \- americký sociolog s výrazným vlivem na řadu témat z oblasti sociologie města, environmentální sociologie a mezilidské interakce \- k nejznámějším pracím patří kniha **Urban Fortunes** z roku 1987, kterou napsal společně s [Johnem Loganem] \- kniha podrobně rozvádí Molotchovu argumentaci, z článku **The City as a growth machine: Toward a Political Economy of Place** z roku 1976 \- pojetí města jako „růstového stroje" se v sociologii sídel stalo klasickým \- Molotch v článku ukazuje, že pozemky ve městě jsou předmět střetu zájmů různých aktérů \- pro plánování podoby měst jsou nicméně zásadní zájmy realitních společností a developerů, pro něž pozemky nesou především ekonomickou hodnotu \- v koalici s lokálními politickými představiteli vytvářejí tlak na setrvalý populační a ekonomický růst měst The City as a growth machine: Toward a Political Economy of Place, 1976 OTÁZKY 1\) [kdo rozhoduje o podobě města?] \- není to pouze starosta se zastupitelstvem \- ve městě jsou zájmové skupiny -- podnikatelé, developeři, bankéři, politici \- snaží se o ekonomický růst, zvýšení hodnot nemovitostí, získání nových investorů 2\) [co je hnací silou vývoje měst?] \- touha po ekonomickém růstu, moci, prestiži, zvyšování hodnoty půdy \- město je **„růstový stroj"** 3\) [jaká je role lokální politiky?] \- mají obchodní zájmy a prosazují politiku \- rozhodují o vydávání stavebních povolení, územním plánováním, podobě města, regulačních úpravách, daňových pobídkách, rozvojích infrastruktur \- občané by měli být aktivní a měli by se podílet o rozhodování města -- politici jejich myšlenky a poznatky budou brát vážně 4\) [jaké dopady má růst měst na obyvatele?] \- pozitivní -- vznik nových pracovních míst, lepší infrastruktura, větší výběr zboží a služeb, zlepšení ekonomické situace \- negativní -- zvýšení cen nemovitostí, přetížení dopravy, ztráta zeleně, zhoršení životního prostředí, gentrifikace (původní obyvatelé se vytlačí z centra města kvůli vyšší cenám nájmu), sociální nerovnosti, narušení místních komunit **NEW URBAN SOCIOLOGY** \- závažná kritika předchozích výzkumů \- naprosté odmítnutí importu myšlenek z biologie -- město není „přirozený jev" \- odmítnutí prostorové determinace \- výrazná inspirace marxismem \- konflikty, které ve městě vznikají, interpretovány jako součást konfliktů moderní společnosti MARXISTICKY ORIENTOVANÁ NEW URBAN SOCIOLOGY \- 60.- 80. léta \- [Castells, Lefebvre, Harvey] \- město je produktem kapitalistických tržních sil - **[Henri Lefebvre]** -- **The production of space** (1974) \- prostor je společensky vytvářený -- **produkovaný** --\> uspořádání hlavních společenských sil má zásadní vliv na to, jak bude vypadat prostor \- prostor má dva typy kvalit: \- oba typy prostoru se dostávají do konfliktu (odlišný typ konfliktů od Marxem popisovaných konfliktů mezi třídami) - **[David Harvey]** (\*1935) -- **The urban process under capitalism** (1978) \- obohacuje Marxovu teorii oběhu kapitálu -- [dva oběhy kapitálu]: \- pojem „**právo na město**!" -- původně formuloval [Henri Lefebvre] v 60. letech 20. století DAVID HARVEY A PRÁVO NA MĚSTO \- britský geograf a antropolog, výrazná postava kritického levicového uvažování o městech a obecněji o sociálních a prostorových nerovnostech \- z marxistických pozic kritizuje různé formy sociální nespravedlnosti, rasismu, vykořisťování a segregace **The right to the City** \- právo na město představuje jako široce pojaté právo utvářet a měnit město podle zájmů lidí, kteří ho užívají \- Harvey si uvědomuje, že takto formulované právo se dostává do konfliktu s jinými typy práv, zejména s právem na soukromý majetek a tvorbu zisku \- argumentuje ovšem, že právo na majetek a tvorbu zisku nemohou být chápány jako základní a nezpochybnitelná lidská práva \- vyzývá k aktivní demokratické participaci na utváření města a zastavení postupné privatizace městského prostoru OTÁZKY [1) najděte příklady k Harveyho tezi, že: „We are, all of us, architects, of a sort. we individually and collectively make the city through our daily actions and our political, intellectual and economic engagements"] \- teze: „jsme, všichni, architekti" -- hlasování v místních volbách, účast na demonstracích, interakce s ostatními obyvateli města \- přispíváme k tomu, jak vypadá naše město, ať už vědomě nebo nevědomě 2\) [zkuste vysvětlit Harveyho tezi o tom, že lidé vytváří město a město zase obráceně utváří své obyvatele] \- vytváříme městský prostor, který nám zrcadlí naše touhy a hodnoty \- město nás nějakým způsobem formuje -- skrze to, jak se v něm chováme a jak reagujeme na městské události (doprava, sociální nerovnosti) 3\) [popište konflikty mezi jednotlivými typy lidských práv, které Harvey v článku zmiňuje] \- největšími konflikty jsou práva na soukromý majetek, důstojnost a spravedlnost 4\) [ukažte, jak Harvey obhajuje tezi, že „Free markets are not necessarily fair"] \- podle Harveyho svobodné trhy můžou za nerovnosti -- upřednostňují bohaté a chudí nemají tolik prostoru --\> rozdělování společnosti, a to není hezké, protože zhoršovat životní podmínky chudým je v dnešní době neférové 5\) [jaké změny chápe Harvey jako vhodné v duchu většího „práva na město"?] \- například zrušení privatizace veřejných prostorů nebo vytváření demokratických struktur -- to by pomohlo k tomu, aby lidé přispívali ke zlepšení městské politiky a prostoru - **[Manuel Castells]** (\*1942) -- **The urban question** (1977) \- [města centrem kolektivní spotřeby]: \- je třeba to chápat v kontextu doby -- rozvinutý sociální stát a zároveň riziko odbourávání veřejných služeb a jejich privatizace MANUEL CASTELLS A KOLEKTIVNÍ SPOTŘEBA VE MĚSTECH \- španělský sociolog, dlouhodobě působící v USA \- v 70. letech 20. století jedna z hlavních postav levicového proudu nové urbánní sociologie \- k zásadním přínosům v oblasti sociologie měst -- rozvoj důrazu na problematiku kolektivní spotřeby, jakožto jevu, který formuje moderní města a zároveň v nich vytváří nové formy nerovností, a na problematiku městských sociálních hnutí \- od konce 80. let 20. století se Castells začal výrazně soustředit na **analýzu informatizace společnosti** prostřednictvím nových komunikačních technologií a digitalizace \- tvůrcem pojmu „**prostor toků**" (**space of flows**) -- označuje jednotlivé prvky globálních informačních sítí umožňujících koordinaci lidského jednání na velké vzdálenosti \- ke stěžejním pozdějším dílům patří trilogie „**The Information Age: Economy, Society and Culture**" -- zkoumá roli informací, komunikace a technologického sdílení informací prostřednictvím sítí na podobu současné společnosti \- je tak jedním z předních teoretiků role internetu v soudobých společnostech **Collective Consumption and Urban Contradictions in Advanced Capitalism** -- Kapitola v knize **City, Class and Power** (1978) \- rozvoj kolektivní spotřeby a veřejných služeb zásadně transformoval povahu moderních měst a podobu sociálních nerovností v nich \- přitom argumentuje silně levicově, když tvrdí, že rozvoj veřejných služeb neznamená snižování vlivu soukromého kapitálu, ale naopak je předpokladem pro jeho další rozvoj umožňuje totiž vyšší míru soukromé spotřeby, snižuje tlak na růst mezd a celkově umožňuje hladší fungování ekonomického systému OTÁZKY 1\) [co přesně označuje Castells pojmem „kolektivní spotřeba"? jaké druhy kolektivní spotřeby popisuje?] 2\) [jaká je role státu a byrokracie ve veřejné spotřebě?] 3\) [jaké formy nerovnosti různé druhy veřejné spotřeby vytvářejí?] 4\) [jaká je role městských sociálních hnutí v oblasti kolektivní spotřeby?] 29.10. - **[John Logan, Harvey Molotch]** -- **Urban fortunes** (1987) \- existence skupiny rentiérů (realitní developeři) \- jejich zájmem je populační i ekonomický růst města \- tentýž zájem mají lokální samosprávy (daně) \- v koalici rentiérů a lokálních samospráv vzniká výrazně prorůstová agenda (growth machine) \- v opozici se ocitá občanská společnost \- města je třeba studovat z hlediska toho, jak se organizují tito aktéři, jak lobbují a jak manipulují s míněním a potřebami obyvatel --\> TEĎ KONČÍME NOVÉ URBÁNNÍ SOCIOLOGY SOCIOLOGIE MĚSTA OD 90. LET 20. STOLETÍ - 1\) [město jako sociální konstrukt a symbol]: \- město není jenom komunita v prostoru, ale také sociální konstrukt a symbol \- městský prostor je plný symbolů (pomníky, sochy, architektura) \- lidé si utváří své obrazy města a jeho různých částí, ty jsou navíc produkovány i kolektivně - 2\) [město jako součást globální sítě měst]: \- město jako součást globálního prostoru. \- velká města navzájem propojená tokem lidí, kapitálu, komunikací \- jsou to místa, která jsou sice v prostoru daleko od sebe, ale přesto jsou intenzivně spojená \- existuje „**síť globálních měst**" \- vznikají nové nerovnosti mezi městy **URBANIZACE** - 1\) [urbanizace jako dlouhodobý postupný proces probíhající cca od 6 000 před n.l.] \- společenský proces, který ukazuje vznikání a růst měst \- vznik a rostoucí význam městské společnosti \- není lineární proces, ale je postupně sílící \- urbanizace jako zásadní změna společnosti, která se definitivně stává městskou POČÁTKY URBANIZACE \- vznikání prvních měst -- nejstarší cca 8-6 000 let p. n. l. (blízký východ) \- antická města relativně malá -- desítky tis. obyvatel (výjimkou Řím -- 1 mil.) \- jak vznikají nejstarší města? -- ne vždy stejné, a ne vždy jasné, Gordon Childe --\> městská revoluce - **[Gordon Childe]** -- městská revoluce \- evoluční pojetí vývoje společnosti \- rozvoj v několik fázích -- lovecké a sběračské společnosti, zemědělci, obchodníci a řemeslníci \- urbanizace je na přechodu od čistě zemědělských společností ke společnostem s rozvinutými řemesly a obchodem \- [charakteristiky městské revoluce:] STŘEDOVĚKÁ MĚSTA \- počátek středověku poznamenán deurbanizací \- pokles velikosti a významu měst v Evropě \- města vznikají a rostou podle vůle panovníka a jsou jen centry regionálního obchodu \- nutnost silného opevnění -- městské hradby \- postupný růst moci městského patriciátu \- v rozvinutém středověku se objevují autonomní města (omezená moc panovníka) \- rostoucí význam dálkového obchodu (hanzovní města) - [struktury středověkého města] --\> v centru náměstí jako centrální symbolické místo \- kostel (katedrála), radnice, sídlo obchodníků \- s rostoucí vzdáleností od centra klesá prestiž \- čtvrti specializované především podle řemesel \- téměř vždy hradby -- vede k husté zástavbě a výškovým stavbám \- zpravidla absence sanitární infrastruktury INDUSTRIALIZACE A MĚSTA \- prudký rozvoj velikosti a významu měst od poloviny 18. století \- koncentrace výrobních činností URBANIZACE JAKO SYSTÉMOVÁ ZMĚNA SPOLEČNOSTI OD POLOVINY 18. STOLETÍ \- v souvislosti s industrializací 19. století se zásadně [mění]: - [fáze urbanizačního vývoje měst] (Van Den Berg) 1\) **koncentrace** (urbanizační fáze) -- 19. století a začátek 20. st. \- klasická industriální fáze \- industrializace posiluje koncentraci obyvatel a výroby \- místo bydliště není příliš odděleno od místa pracoviště 2\) **dekoncentrace** (suburbanizační fáze) -- polovina 20. století \- již vliv rozvoje služeb \- větší rozvoj dopravy \- města prostorově rostou, ale dochází k poklesu koncentrace \- silná rezidenční suburbanizace \- vznik velkých metropolitních regionů 3\) **desurbanizace**/**reurbanizace** -- druhá polovina 20. století \- některá města se deurbanizují a celý městský region ztrácí obyvatelstvo \- některá vnitřní města se revitalizují a přitahují nové obyvatele ČESKÁ A PRAŽSKÁ SPECIFIKA URBANIZACE -- 19. STOLETÍ \- industrializace až ve 2. pol. 19. st. \- industrializace i urbanizace se šíří difúzně ze západu na východ \- v pol. 19. st. Praha boří hradby \- administrativní rozdrobenost prahy až do začátku roku 1922 (vzniká „**Velká Praha**") \- pražské centrum zůstává lukrativní lokalitou \- obytné čtvrti výrazně diferencované \- na začátku 20. století **asanace** -- nový rozvoj centra 3.12. URBANIZAČNÍ PROCESY OD PŘELOMU TISÍCILETÍ \- rychlý nástup suburbanizace \- rychlý nástup postindustrializace \- ekonomické oslabení původně silně industrializovaných regionů (ústecký kraj, moravskoslezský kraj), jejich populační ztráty \- nárůst ekonomického a populačního významu metropolitního regionu Prahy \- proměny vnitřní struktury měst -- deindustrializace, gentrifikace některých čtvrtí, nárůst segregace, regenerace historických center SÍDELNÍ STRUKTURA ČR A STRUKTURA OBCÍ \- [sídelní struktura] -- soustava sídel různé velikosti které společně tvoří území určitého státu nebo regionu \- [sídlo] -- prostorový útvar, v jehož zastavěné části plošně dominují stavby pro bydlení a další účely \- [struktura obcí] -- soustava obcí jakožto samosprávných jednotek. každá obec může být tvořena jedním nebo více sídly \- obec -- základní samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek vymezený hranicí obce, který se skládá z jednoho nebo více katastrálních území SÍDELNÍ STRUKTURA MĚSTA \- je dosti roztříštěná, územně nerovnoměrná \- velmi hustá síť obydlených míst \- krajové diference v hustotě obydlených míst \- pro Čechy a oblast českomoravské vrchoviny je typická hustá síť malých sídel \- pro nížinné oblasti Moravy a Slezska jsou charakteristická větší sídla, rozmístěná ve větších vzdálenostech \- silné zastoupení malých a středně velkých měst (dáno historickým rozptýlením průmyslu) \- významná část populace žije v městských sídlech (70,9% v obcích se statusem města)  STRUKTURA OBCÍ V ČR \- velmi roztříštěná \- v čase výrazně proměnlivější než sídelní struktura \- průměrná velikost obce cca 1600 obyvatel, mediánová velikost cca 440 \- výsledek fragmentace obcí na počátku 90. let \- krajově různorodá, podobné rozložení jako struktura sídel MĚSTA - cca ¾ obyvatel v obcích větších než 2000 obyvatel \- cca 70% obyvatel v obcích se statusem města \- obcí se statusem města: 595 \- [podmínky pro přiznání statusu města]: \- mezitypem -- **městys** --\> více než 1000 obyvatel Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Písmo Popis byl vytvořen automaticky MĚSTSKÉ AGLOMERACE A METROPOLITNÍ REGIONY \- **městská aglomerace** -- buď seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno dominuje, tzn. město se svým okolím (předměstí, satelitní města), nebo několik srovnatelně velkých měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu --\> konurbace (souměstí) \- **městský (metropolitní) region** -- region, kde dominuje velká metropole, ostatní sídla jsou s ní silně provázána, v podstatě se z nich stávají předměstí --\> nemusí být přitom s městem spojena do jednoho sídla AGLOMERACE A MĚSTSKÉ REGIONY V ČR \- [úkol] -- jak definovat rozsah metropolitního regionu? jak definovat provázanost s metropolí? \- Pražská aglomerace \- Pražský městský (metropolitní) region -- Praha a přilehlé obce, popř. Praha a přilehlé okresy \- Severomoravská (ostravská) aglomerace -- Ostrava, Havířov, Karviná menší konurbace \- Ústí nad Orlicí -- Česká Třebová Obsah obrázku snímek obrazovky, mapa, umění Popis byl vytvořen automaticky DALŠÍ ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ PROSTORU \- správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem --\> 391 \- správní obvody obcí s rozšířenou působností --\> 206 \- okresy -- LAU 1 --\> 76 \- kraje -- NUTS III --\> 14 \- regiony soudržnosti -- NUTS II --\> 8 Obsah obrázku mapa, text, atlas Popis byl vytvořen automaticky REZIDENČNÍ SEGREGACE „rezidenční segregací rozumíme sociálně-prostorové oddělení bydlišť sociálních skupin, které mají ve společnosti vzájemně nerovné postavení" (Sýkora 2010) - [typické projevy]: \- segregace chudých \- segregace etnicky odlišných \- segregace imigrantů \- segregace (separace) bohatých  SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY - **sociální vyloučení** \- proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti (Gabal) \- výrazná korelace s chudobou \- kumulace sociálních problémů \- „underclass" SOCIÁLNĚ VYLOUČENÁ LOKALITA \- místo, kde dochází ke koncentraci osob trpících či ohrožených sociálním vyloučením \- rozličné velikosti \- v ČR převážně spojeno s etnickou rezidenční segregací -- romské lokality - [2006 -- Gabalova zpráva o Romských sociálně vyloučených lokalitách] \- jsou skoro v každém městě \- nejen městský, ale i venkovský problém \- jsou různě velké, převážně malá velikost \- značně etnicky homogenní \- zásadním problémem nezaměstnanost - [2014 -- Čada a kol: Analýza sociálně vyloučených lokalit] \- počet se téměř zdvojnásobil (cca 100 tis. lidí) \- rozpadají se do menších celků \- nárůst počtu venkovských lokalit \- razantní nárůst počtu ubytoven \- přibývají etnicky smíšené lokality TYPY PROSTOROVÉ SEGREGACE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH - **Ghetto** \- typicky USA \- etnicky homogenní \- „paralelní společnost" \- vnitřně integrované -- ovšem v současnosti rozklad \- poskytuje určitou ochranu před marginalizací většinové společnosti \- vysoká míra rizika pro návštěvníky - **Banlieu** \- typicky Francie, sídliště na předměstí \- etnicky heterogenní \- zejména statusová segregace \- neintegrované \- méně problémové \- silněji propojeno s vnější společností - **Slum** \- chudinská čtvrť s nekvalitním bydlením \- statusová segregace SÍDLA A VEŘEJNÝ PROSTOR \- sociálně komunikační prostorová VÝZNAM VEŘEJNÉHO PROSTORU \- utváří vizuální podobu sídel \- nese v sobě symbolické hodnoty \- vytváří (odbourává) příležitosti k určitému jednání \- umožňuje kontakt se sociální odlišností -- [Pospěch] --\> veřejný prostor je specifický přítomností „cizinců" \- význam pro fungování demokracie -- veřejný prostor jako **Agora** DEBATA O MIZENÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU -- od 60. let 20. století \- typický veřejný prostor v sídlech ohrožován mechanismy tržní ekonomiky \- veřejný prostor jako rizikové místo s vysokou mírou kriminality a nepředvídatelnosti \- sekuritizace, pacifikace, sanitizace -- tvorba mechanismů, jak z veřejného prostoru vyloučit nežádoucí skupiny a jevy (nebezpečí a nepohodlí) \- nárůst dohledu pomocí kamer \- úsilí o „oživování" \- konkurence automobilismu a pěšího využívání