Proces katalogizace PDF

Proces katalogizace Čím se budeme řídit? RDA – katalogizační pravidla (co zapíšeme) MARC 21 – standard pro formát bibliografických záznamů (kam to zapíšeme) ISBD – standard pro bibliografický popis (jak to zapíšeme). Informační analýza dokumentu  Informační metoda, kterou rozložíme dokument na...

Proces katalogizace Čím se budeme řídit? RDA – katalogizační pravidla (co zapíšeme) MARC 21 – standard pro formát bibliografických záznamů (kam to zapíšeme) ISBD – standard pro bibliografický popis (jak to zapíšeme). Informační analýza dokumentu  Informační metoda, kterou rozložíme dokument na části, abychom pochopili jejich strukturu  Získáme informaci o formálních i obsahových charakteristikách  Druhy informačních analýz:  formální – získáme informace o formálních znacích a výsledkem je bibliografický záznam  obsahová – získáme informace o tématu (obsahu) dokumentu a výsledkem je věcné zpracování Formální/identifikační analýza  Soustředí se na formální charakteristiky 1. stanovíme typ dokumentu 2. určíme jednotku pro zpracování (dokument, podle kterého popis vytvoříme) 3. stanovíme základní a doplňkové prameny popisu 4. zjistíme identifikační údaje Prameny popisu (dle RDA)  Místo ve zpracovávaném dokumentu, které poskytuje podklady pro zjištění, výběr, formalizaci a vytvoření popisných údajů.  U monografií (knih) je to celé dílo.  Preferované jsou: titulní strana obálka hlavička (začátek první strany textu nebo záhlaví první strany) rub titulní strany tiráž Výsledek – bibliografický záznam Obsahová/věcná analýza  Soustředí se na věcnou charakteristiky  Cílem je textu porozumět, zkrátit ho, vybrat to nejdůležitější  Získáváme tyto informace:  obsah/téma,  časové hledisko,  prostorové hledisko,  čtenářské určení,  formu dokumentu Obsahová/věcná analýza  Výsledkem je obraz dokumentu – vyjádření obsahu pomocí PSJ nebo SSJ  Výsledkem může být ale i třeba anotace nebo referát  Nemá pevně stanovenou formu jako Formální analýza. Je nutné zohlednit: funkci informačního systému potřeby uživatele význam a rozsah analyzovaného dokumentu důležitost konkrétních témat Postup při obsahové analýze 1. analýza dokumentu 2. výběr obsahových prvků dokumentu 3. tvorba obrazu dokumentu Postup při obsahové analýze Prameny popisu:  titulní list (název a podnázev, údaje o původcích),  obsah (struktura dokumentu, názvy částí a jejich tematický rozsah),  předmluva,  úvod,  závěr  doslov  shrnutí (summary)  rejstřík  tiráž (nakladatelské údaje, vročení),  příp. zadní strana obálky či záložka (anotace) Postup při obsahové analýze Je dobré procházet „informačně významná“ místa začátky kapitol a odstavců zvýrazněné texty (podtržené, tučné) Cílem není porozumět obsahu, ale interpretovat jej Výběr obsahových prvků dokumentu Druhá fáze při obsahové analýze Cílem je odhalení témat a jejich vztahů v dokumentu  (Měli bychom identifikovat ty pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. (ČSN ISO 5963) Hledáme odpovědi na otázky: O čem dokument je? Proč ho budeme přidávat do fondu? Jaké aspekty budou zajímat naše uživatele? Výběr obsahových prvků dokumentu Počet pojmů se řídí počtem obsažených informací, potřeby uživatelů a informačním systémem Vytváříme co nejspecifičtější pojmy Vytvoření selekčního obrazu dokumentu Třetífáze při obsahové analýze Převedení vybraných pojmů z druhé fáze do selekčního jazyka Nemusí být využity všechny pojmy – záleží na použitém selekčním jazyku Výsledek obsahové analýzy Vždy výrazně kratší Plní funkci: a) signální (upozorňuje na vydání dokumentu) b) substituční (nahrazuje plný text) c) selekční (umožňuje vyhledání)