Obecná Sociologie PDF

OBECNÁ Thursday 12 December 2024 11:58 Sociální stratifikace, mobilita a sociální vyloučení Sociální stratifikace - nějaké sociální rozdělení - rozvrstvení společnosti Popisuje a vysvětluje rozdělení ve společnosti Stratum - (latinsky) vrstva V sociologii: Rozvrstvení spo...

OBECNÁ Thursday 12 December 2024 11:58 Sociální stratifikace, mobilita a sociální vyloučení Sociální stratifikace - nějaké sociální rozdělení - rozvrstvení společnosti Popisuje a vysvětluje rozdělení ve společnosti Stratum - (latinsky) vrstva V sociologii: Rozvrstvení společnosti v hierarchickém smyslu 3 rysy stratifikované společnosti ○ Lidé se nemusí identifikovat se svou vrstvou, nemusí se znát ○ Sociální vrstva ovlivňuje životní možnosti a aspirace ○ Postavení se mění v dlouhém časovém období - je relativně stálá Jak stratifikace vznikla? ○ Nejstarší známé společnosti - lovci a sběrači ○ S rozvojem zemědělství se začalo nakupovat bohatsví - skupiny se zvětšily ○ Jared Diamond napsal - “zemědělství je největší chybou, která vznikla, protože kvůli ní stratifikace vznikla”, nemoci od dobytka ○ Dnes stratifikace má podobu “kapky” nejvíce lidí je totiž ve střední třídě 4 základní typy stratifikace ○ Otrokářství ○ Kasty - existují i dnes ○ Stavy ○ Třída Chudoba Obecně definováno jako nedostatek materiálních zdrojů 2 způsoby definice ○ Absolutní/Extrémní chudoba - Pod Jasně stanovené číslo 1,9 dolaru - existenční životní minimum, jídlo, spánek, ošacení ○ Relativní Chudoba - Chudoba je braná relativně k okolnímu prostředí Sociální mobilita Posouvání se v sociální stratifikaci Příklad: Rodiče mají učňák, ale já dosáhnu vysokoškolského vzdělání - Mám vyšší plat - Jsem sociálně mobilní Strukturální podmínky - Jsou nastavené podmínky, kolik vydělám, jaká je inflace Individuální podmínky - Snaha lidí se z chudoby vymanit, Sami se postaví k situaci Sociální vyloučení Vyloučení ze společnosti, například bezdomovci Sociálně vyloučená lokalita - málo služeb, žádné obchody, žádné sociální zařízení, vzdělání Porušení zákonu “Popisuje mechanismy, díky kterým se lidé ocitnou mimo fungování lidské společnosti” Sociální vyloučení neznamená chudobu Širší koncept, než chudoba, širší koncept Chudoba Sociální vyloučení z pracovního trhu - může souviset s chudobou Sociální vyloučení ze vztaů - Nemoc, duševní, fyzická, náboženství, opuštění bytu, neschopnost budování vztahů a navazování kontaktů Sociální vyloučení z poskytovaných služeb - lidé nebo skupiny, zdravotnictví, pracovní trh, vzdělání Třída Seskupení osob, které disponují podobnými (ekonomickými) zdroji, které do značné míry ovlivňují, jaký typ životního stylu mohou vést. 4 znaky třídního rozdělení: ○ Třídní systém je proměnlivý. ○ Třídní příslušnost je zčásti plodem vlastního úsilí. ○ Třída je definovaná z větší části ekonomicky. - Ekonomické rozdíly mezi skupinami ○ Třídy jsou masové a neosobní. Karl Marx a teorie třídního boje ○ Dva hlavní prvky kapitalistického podnikání § Kapitál - Cokoliv, co může generovat zisk a mohu akumulovat. § Námezdní práce - Prací generuji zisk. (Námezdní - “najmout za mzdu”) ○ Třídní rozdělení § Kapitalisté § Námezdní dělníci ○ Vztah mezi třídami Marx charakterizuje jako konflikt ○ Pauperizace dělnické třídy (Dělnická třída vzhledem ke kapitalistické třídě chudne, kapitalista bohatne, ale dělník chudne - Pauperizace) ○ Kritika § Zjednodušující pojetí společnosti rozdělené na dva tábory § Nenaplnění jeho předpovědí ○ Inspirace § Porozumění globalizačním procesům a kapitalismu Max Weber a sociální stratifikace ○ Navazuje na Marxovo třídní rozdělení, ale příchází s komplexnějším přístupem ○ Třídu podle něj utváří také: § Status - Mezi sociálními skupina vzníká stratifikace jakým životním stylem žijeme “Statusový symbol - Jaké máme bydlení, Jaké nosíme oblečení, jaké máme auto,…) § Strana - Skupina jednotlivců, kteří se spojili na základě společných cílů a zájmů § Kromě přístupu k výrobním prostředkům jsou v třídním rozdělení důležité i jiné faktory: □ Praxe □ Kvalifikace □ Dovednosti □ … ○ Weber rozšiřuje Marxovi poznatky Pierre Bourdieu ○ V třídní stratifikaci zohledňuje i životní styl. ○ 4 druhy kapitálů § Ekonomický § Kulturní - vzdělání,… § Sociální § Symbolický ○ Habitus - Soubor trvalých dispozic. Naučené dispozice chování. § Sdílíme s lidmi okolo sebe, ve své třídě, dokážeme s ním ovlivnit ostatní. § Dispozice jednat určitým způsobem Empirické zkoumání třídy ○ Operacionalizace třídy - Vybereme si, podle jaké definice operacionalizujeme ○ Stratifikační přístup - Společnost dělí do jednotlivých vrstev ○ Relační třídní schémata - Soustředí se na vztahy mezi třídami Výzkum rozděleni svobodou (2019) ○ Rozdělení společnosti do šesti tříd Gender a dělnictví ○ Beverly Skeggs: Formation of class and gender (1997) ○ Sledovala 83 žen z dělnického prostředí, které se přihlásily do pečovatelského kursu. Práce a ekonomický život Práce: vykonávání úkolů, které vyžadují výdej psychických, nebo fyzických sil Zaměstnání: práce, kterou vykonáváme za plat, nebo mzdu Různé formy práce ○ Placené zaměstnání ○ Neplacená práce (domácí práce, péče o domácnost, péče o blízké, oprava auta) ○ Dobrovolnická práce ○ Práce na černo (Dostávám peníze mimo daňový systém) ○ Prekarizovaná (složenina prekérní, proletariátu) práce (práce několika souběžných činností) ○ Švarc systém Sociální význam práce ○ Peníze, příjem ○ Činnost ○ Různorodost ○ Časová struktura ○ Sociální kontakty ○ Osobní identita Zkušenost s nezaměstnaností ○ Důsledky: § Ztráta příjmu § Emocionální účinky § Narušení sociálních vazeb Změny v sociální organizaci práce ○ Dělba práce ○ Oddělení práce a domova ○ Narůst vzájemné (ekonomické) závislosti Taylorismus ○ Frederick Winslow Taylor (rozdělil složitější práci na několik jednodušších úkolů) ○ Metoda vědeckého řízení ○ Spojeno s degradací práce, pozice velmi snadno nahraditelná Fordismus ○ Henry for (1863 - 1947) ○ Fordismus § Systém masové produkce spojený s masovou spotřebou § Historické období vývoje kapitalismu po druhé světové válce ○ Tento systém se začal v 70. Letech 20. Století hroutit § Systém nízké a vysoké důvěry § Vysoká efektivity výroby a práce § Možnost pro lidi z nižších vrstev, aby si mohli dovolit koupit auto Postfordismus ○ Nastupuje po velké hospodářské krizi v 70. Letech 20. Století ○ Tento termín označuje jako změnu v organizaci práce, tak i historické období. Ekonomický život Ekonomie x ekonomická antropologie Spor mezi substantivisty a formalisty - tržní principy uplatňujeme na všechny společnosti. Společnost nemusí být založena jen na volném trhu. Max Weber ○ Účelové pojetí racionality ○ Hodnotové pojetí racionality (neziskové organizace) Karl Polanyi (1886 - 1964) ○ Tvrdil že tržní mechanismy nejsou jediné, které se dají ve společnosti najít. ○ Reciprocita - vzájemnost (způsob ekonomické výměny, lidi jsou si rovni a vyměňují si statky, nebo služby) ○ Redistribuce (Daně) ○ Trh (smlouvá se o ceně, na rozdíl o reciprocity), primárním účelem je zisk Marshall Sahlins (1930 - 2021) ○ Americký antropolog ○ Kniha Stone age enonomics (1972) ○ Tři typy reciprocity § Generalizovaná reciprocita (podle toho principu byli organizovány skupiny lovců a sběračů) § Balancovaná reciprocita (dodržuje pravidlo rovnováhy, dary mají být vyrovnané, řídí se to pravidly) § Negativní reciprocita - popírá pravidlo rovné reciprocity (jeden partner poskytuje víc než ten druhý) David Graeber (1961 - 2020) ○ Byl součástí protestů Occupy Wall street a připisuje se mu slogan We are the 99% ○ Samozvaný anarchista Etapy lidského života a socializace Kultura, společnost a socializace ○ Socializace - škola, škola hraní si, generačně předávaná, proces začleňování do skupiny ○ Enkulturace - zkulturňování, novorozenec přejímá postupem času kulturu od svého okolí Přirozenost vs. Výchova ○ Nature vs nurture : Francis Galton (1871) ○ Nature - ovlivnění přírodou, kulturou ○ Nurture - Spojuje se v souvislosti s vývojem nebo podporou něčeho či někoho - výchova dítěte, podpora talentu, nebo rozvoj určité dovednosti ○ Vliv kultury na “přirozené” rozdíly - ideály krásy, stravovací návyky ○ Clifford Geertz: problematizace dichotomie příroda a kultura - proměňuje se v čase, jazyk - bytostní a existencionální fenomén (dichotomie je umělá - existuje vůbec?) G. H. Mead A sociální já ○ 3 Stádia vývoje § Nesocializované já (I) - Narozené dítě, napodobujeme chování kolem mě - stává se z toho Sociální já. (Napodobování dospěláků, řízení auta, hraní si s panenkami) - Play (nejjednodušší hraní si) a Game (složitější hraní si, větší struktura hraní) § Sociální já (me) - v tomto stádiu si děti začínají uvědomovat si sami sebe a stává se z toho sociální já), vytváří si v sobě dialog - Mead nazývá myšlení § Generalizovaný druhý - Dítě začíná skrze hry učit sociálním normám (podvod, férovost, učí se chápat morálku společnosti a hodnoty společnosti) ○ Zhodnocení Meadovy teorie § Kritika - Příliš se zaměřuje na sociální faktory namísto zaměření i na biologické faktory § Ne vždy může být učení lineární a ovlivněné pozitivními sociálními normami Socializační faktory ○ Odehrávají se socializační procesy ○ Dochází v dětském věku, kdy je dítě novorozenec ○ Média a sociální sítě, rodina, školka ○ Rodina - Povaha vztahu mezi dítětem a matkou, nukleární rodina - tvoří nejužší rodina - otec, matka, dítě ○ Škola - Pravidla (chození do školy, docházka), Pozitivní reagování na autoritu,… ○ Vztahy mezi dětmi stejného věku - Děti spolu přirozeně tráví čas, vznikají i sociální skupiny ○ Média - Každodenní součást života - zprávy z médii k nám pronikají, sociální sítě, vstřebáváme informace - utváří v nás hodnoty, kulturní vzorce,… Teenageři a mladá kultura ○ Margaret Mead: Coming of Age in Samoa (1928) § Popisuje kulturní prostředí na Samoe § Porovnává dospívání v Samoe s dospíváním v USA § Adolescence nepředstavovala období krize, nebo stresu, ale uspořádaně rozvíjela soubor zvolna vyzrvávajících zájmů a činností. § Kritika Dereka Freemana Mladá kultura ○ Mladá kultura (Kultura mladých): obecný způsob života, který je spojován s mladými lidmi zejména v rozvinutých zemích ○ Je založená na vymezená mladých vůči okolnímu světu. ○ Funguje jen ve společnostech, kde je funkční ○ Může jít o subkultury (hippies, rockeři, skinheadi, punkáči,…) ○ Steven Miles: koncept mladého životního stylu (Máme se víc snažit pojmout diverzitu mladých) Stárnutí a stáří ○ Kombinace pozitivních a negativních rolí ○ Sociální aspekty stárnutí se zabývá sociální gerontologie. ○ Stárnutí: kombinace biologických, psychologických a sociálních procesů, které na lidi s přibývajícím věkem působí. ○ Vývojové hodiny: § Biologické hodiny § Psychologické hodiny § Sociální hodiny Biologické stárnutí ○ Zhoršení vidění a sluchu, vrásky, úbytek svalové hmoty, pokles kardiovaskulární výkonnosti… ○ Heise (1987): stále existuje sterotyp o slabých stařečcích a stařenkách, přestože mnoho starších lidí v rozvinutých společnostech závažnými zdravotními potížemi netrpí Psychologické stárnutí ○ Zhoršení paměti a zručnosti, ztrátu motivace k dozvídání se něčemu novému ○ Velmi individuální Sociální stárnutí ○ Sociální věk ○ Proměna sociálních rolí: některé nové role mohou být pozitivní, jiné stigmatizující. Teorie vyvázání ○ Inspirovány Talcottem Parsonsem: Podle něj musí společnosti starším lidem poskytnout nové role, ve kterých by se mohli realizovat přiměřeně svým silám ○ Vyvázání: “Vyvázat” starší členy z jejich tradičních rolí - vyčlenění starších, aby se mohli mladí realizovat Teorie věkové stratifikace: sleduje vliv sociálních struktur na proces stárnutí Teorie životní cesty: stárnutí je jednou z fází života, kterou utváří sociální, ekonomické a historické faktory - stejně jako všechny ostatní fáze našeho života Politicko-ekonomické teorie stárnutí ○ Caroll Estes ○ Zabývají se rolí státu a kapitalismu jakožto faktorů, které mohou přispívat k marginalizaci starších lidí Rasa Joseph Arthur de Gobineau (1816 -1882) navrhl členění lidstva do tří ras Říkal, že černoši jsou labilní a emočně nestabilní Z biologického hlediska členění do ras není relavantní Přírodní a společenské je kulturní a ideologický konstrukt Část lidí věří, že biologicky je to možné Po druhé sv válce byly rasové teorie zdiskreditovány Nemůžeme určit biologické rozdíly mezi rasami Rasizace -> označuje proces jeho prostřednictvím jak se rasou nakládá a jak jsou společností rozděleni ○ Postupně k rasizaci docházelo díky zámořským objevům Etnicita Nový koncept, vychází z rasy Frederik Barth - Ethic Groups and Boundaries (1969) - jak věda přistupuje k výzkumu etnicity ○ Primordialistický přístup - daná, přirozená danost, ke které vnímá jako neproblematisticky daných atributů, založen na esencialismu (dedukce na nejmenší části, jádro, podstata, která je pro skupinu podstatná) ○ Modernistický přístup - je definován mezi sociální hranice, etnické skupiny jsou definovány skrze sociální hranice Barthovo pojetí etnicity ○ Boundaries (hranice) - i ve chvíli, kde lidé mění svoji etnickou roli, tak hranice přetrvávají ○ Žádná etnická skupiny neexistuje v izolaci - etnické skupiny mají mezi sebou kontakty ○ Etnicky skupiny nejsou definovány objektivními kulturnímu znaky ○ Znaky jsou utvářeny samotnými lidmi Thomas Hylland Eriksen (1962) Etnicita je aspekt sociálního vztahu mezi osobami, které spolu vstupují do kontaktu a považují se za odlišné od členů ostatních skupin. Aspekty etnicity ○ Relační ○ Situační ○ Vyplývá z kontextu Eriksen Bartha spíše rozvíjí Situačnost etnicity Harald Eidheim (1925 - 2012) Zkoumal situačnost etnicity Popsal že situačnost probíhá 2 procesy: ○ Dichotomizace - jsou vyjádřené pomocí negací a stereotypů, norové - “sámové jsou špinavý, my norové jsme čistí” ○ Komplementarizace - vztahy mezi 2 skupinami se vyjadřují pomocí společného jazyka (metaforicky), “my Norové děláme tyhle zvyky, ale sámové dělají na rozdíl od nás toto) Hájková Kristýna 5.11.2024 - “Slováci jsou naši nedovyvinutí bratři” Kritika Příliš obecný a nejasný koncept Kritika ostrých hranic mezi etnickými skupinami ○ Abner Cohen - místo termínu boundaries navrhuje termín frontiers ○ Ulf Hannerz - kreolizace Etnicita nebo rasa? Critical race theory (CRT) - vzniká v 90 letech 20 století Říká, že rase je culturally invented Strukturální rasismus Mikroagrese - zdánlivě nenápadné ponižování mířené proti členům jiné etnicity Znevýhodnění a diskriminace Stereotypy Předsudky Diskriminace Rasismus - předsudek založený na sociálně významných fyzických rozdílech mezi lidmi Intersekcionální teorie Teorie, která se zabývá mnohonásobnou diskriminací Identita je mnohovrstevná a skládá se z mnoha aspektů ○ Etnicita, genfer, sexuální orientace, náboženské vyznání, věk… Kimberlé Crenshaw (1959) Demarging the intersection of Race and Sex: A black feminist critique of antidiscrimination doctrine Použivá slovo intersection - křižovatka všech identitárních cest, které nás tvoří Intersekcionální zkušenost nemůže sčítat, nefunguje jako sečtení kategorií, ale že situace fungují různě Teorie vychází z black feminism Česká reflexe intersekcionality Kateřina Kolářová: Paradoxy úspěšné teorie: intersekcionalita mezi kritikou a stvrzování hegemonie (2018) Důvody nezájmu o intersekcionalitu ○ Odpor k třídní rétorice ○ Nezájem o etnické rozdíly Kritika intersekcionality Vyprázdněnost - pojem je nadužíván Univerzálně aplikovaná teorie Metodologická rozvolněnost Místo aktivistického nástroje se stala “jen” intelektuální inovací Organizace Definice: skupiny lidí, kteří se účastní na kolektivních akcích za účelem dosažení společného cíle Formální charakter organizací (univerzity) Organizace a běh života Byrokratické organizace Byrokracie: složenina francouzského slova bureau s řeckou koncovkou kratia, kratos Byrokracie - vláda úřednictva Max Weber a byrokratická nadvláda Nutnou podmínkou rozvoje organizací je ovládání informací V industriálních společnostech mají všechny organizace byrokratickou povahu Ideální typ byrokratické organizace podle Webera Ideální typ jako analytický nástroj Weber tím ideálním typem myslel čistou formu byrokratické organizace - má vlastnosti, které jsou pro organizaci nejideálnější Homo Economicus - ideální ekonomického aktéra Charakteristiky ideální byrokracie ○ Jednoznačná hierarchie pravomocí - někdo shora úkoluje zaměstnance níž ○ Úřednictvo se řídí psanými pravidly ○ Úřednictvo pracuje za plat, je možný kariérní postup ○ Úřednické aktivity jsou odděleny od soukromých ○ Úřednictvo není vlastníkem hmotných zdrojů, se kterými pracuje Byrokracie a demokracie Kritika Weberova pojetí byrokracie Dominantní důraz na formální stránku byrokratických organizací Podcenění negativních důsledků Příliš negativní pohled na byrokracii Formální a neformální pravidla v byrokratických organizacích Peter Blau: The Dynamics if Bureaucracy (1963) ○ Zkoumal neformální vztahy mezi úřednictvem ve vládním úřadě ○ Neformální postupy a vztahy vedly k větší flexibilitě, iniciativě i odpovědnosti Meyer a Rowan: formální postupy mohou mít až rituální charakter Neformální pravidla v byrokratických organizacích +Kompenzují chybějící flexibilitu +Úleva od jednotlivé práce +Neformální vztahy pomáhají pracovnímu kolektivu +Napravují chyby v systému -Lidé se mohou starat víc o vlastní prospěch než dobro organizace -Potenciál k nespravedlnosti -zneužití moci Michel Foucalt a architektura organizací Architektura budovy organizace souvisí s dohledem. Formy dohledu v organizaci: ○ Přímá kontrola ○ Shromažďování informací ○ Dohled nad sebou samým Panoptikon Kontrola chování je ústředním rysem většiny organizací Michel Foucalt: Dohlížet a trestat (1975) ○ Vzorem pro moderní věznice je panoptikon podle J. Benthama ○ Principy panoptikonu jsou uplatňovány i mimo vězení Interpretace Foucalt pojmenovává nevýhody modernizace Vliv nových informačních technologií Kritika Není to příliš? Uzavřené organizace jsou na ústupu Ne ve všech organizacích je třeba dohled a disciplína, principem může být i spolupráce Lidé se přílišnému dohledu vzpírají David Greaber Utopie pravidel. O technologii, stupiditě a skryté přitažlivosti byrokracie (2017) Četnost slova byrokracie v anglicky psaných textech po roce 1973 klesá Proč byrokracie stále přibývá? 1. Byrokracie má sama tendenci expandovat. “Máme už nějak moc komisí, měli bychom založit komisi, která to vyřeší”. 2. Byrokracie nám vyhovuje, protože chceme žít ve světě předvídatelných pravidel. Jednání s lidmi tak nevyžaduje složitou interpretační práci. Sociologie náboženství 1) Vědecký a. Sociologie, kulturní antropologie, religionistika 1) Teologický / Teologizující Sociologický přístup k náboženství Nezkoumá, zda je náboženské vyznání pravdivé, nebo nepravdivé. Zabývá se zejména sociální organizací náboženství. Vnímá náboženství jako zdroj sociální solidarity. Vysvětluje náboženství z hlediska sociálních faktorů, nikoliv těch spirituálních nebo psychologických. Náboženství ve společenskovědní perspektivě Definice náboženství ○ T H Eriksen: náboženství je jeden z nejčastěji revidovaných pojmů sociálních věd Karl Marx: náboženství a nerovnost Inspirace L. Feuerbachem - Podstata křesťanství (1841) ○ Odcizení (Převádění důsledků na něco vyššího) ○ “Náboženství je srdcem světa bez srdce” - náboženství může být útočištěm v nelítostné realitě ○ “Náboženství je opium světa” - vede nás od řešení problémů k házení viny na vyšší řád Evolucionistický přístup E B. Taylor: náboženství je víta v nadpřirozené bytosti (1871) Smyslem náboženství je: ○ Pochopení přírody ○ Manipulace Zlatá ratolest (J. Frazer: Zlatá ratolest (1890) Kurz pozitivní filozofie (A.Comte 1830) ○ Teorie tří stádií: Teologické období, metafyzické období a vědecké období Émile Durkheim: funkcionalismus Elementární formy náboženského života (1912) ○ Založeno na studiu totemismu Náboženství definuje na základě dichotomie posvátné a profánní Rituál pomáhá vytvářet sociální kohezi Náboženství podle něj (v modifikované podobě) ve společnosti přetrvá Max Weber: náboženství a společenská změna Soustředil se na velká světová náboženství a na společenskou změnu, kterou vyvolávají Protestantská etika a duch kapitalismu Křesťanství má podle něj revoluční potenciál Symbolický přístupy k náboženství C Geertz: Interpretace kultur: vybrané eseje; Náboženství je kulturní systém (1973) Náboženství je 1) systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické (Geertz, str. 107) Symbol: jakýkoliv objekt, který slouží jako nositel pojmu Analýza náboženství podle Geertze Měla by zahrnovat dva kroky: 1) Analýza významového systému 2) Hledání souvislostí mezi významovým systémem a sociálními procesy Rituál Spadá do sféry posvátného Aspekty rituálu: ○ Formální průběh: jasně dané akty ○ Tradice: obvykle se opakuje ○ Zapojení: zapojuje všechny včetně diváctva Typy Rituálů Výroční rituály Situační rituály Přechodové rituály A van Gennep: přechodové rituály (1909) ○ Trojfázovost přechodových rituálů: odloučení, pomezí (liminita) a přijetí Gender a pohlaví Gender = označuje sociální role, které si s muži a ženami spojujeme Pohlaví = označuje biologické rozdíly mezi muži a ženami Genderové role mohou vyplývat z pohlavních rozdílů Pohlavní rozdíly = ženy mohou rodit děti, vousy, míra ochlupení Genderové rozdíly = žena a domácí práce a muži např. přezout kola u auta. Děti holčičky mají panenky, kluci autíčka Vznik termínu gender - Anna Oakley: Pohlaví, gender a společnost - 3 rysy tehdejší koncepce genderu: o Biologické lze oddělit od sociokulturního (pohlaví jako příroda, gender jako kultura) o Pohlaví je neměnné, ale genderové chování je snadno změnitelné o Muži z genderové hierarchie profitují a ženy na ní tratí Kritika a precizace termínu Biologické lze oddělit od sociokulturního (pohlaví jako příroda, gender jako kultura) Spor nature X nuture: - Všichni lidé ovlivněni jako přírodou, tak kulturou - Dichotomie příroda a kultura je kulturně konstruována Pohlaví je neměnné, ale genderové chování je snadno změnitelné - Pohlaví není neměnné - Gender je relativně stabilní a tvoří se už v ranném dětství skrz genderovou socializaci Muži z genderové hierarchie profitují a ženy na ní tratí - Zjednodušující pohled: genderový systém může znevýhodnovat muže i ženy Gender a jeho společenské projevy - West, C. Zimmerman, D. H. : Doing gender o Gender je omnirelevantní kategorie - Genderová atribuce o H. Garfinkel: gender neodvozujeme z pohlaví, ale pohlaví odvozujeme z genderu - Gender je: 1. Součástí identity jedince 2. Role umožnují sociální interakce 3. Sociální instituce, která se podílí na sociální stratifikaci Feminismus = hnutí, za rovnoprávnost žen, vychází z přesvědčení, že ženy a muži ve společnosti nemají rovná práva a snaží se najít možnosti změn - Velmi široké hnutí zahrnující množství přístupů První vlna feminismu - Vrcholí na přelomu 19. a 20: stol, končí 1. světovou - Odstranění zákonem daných nerovností mezi muži a ženami - Mary Wolstonecraft: Obrana práv žen Druhá vlna feminismu - 50. - 80. léta 20. stol. - Boj za odstranění sociálních a kulturních nerovností mezi muži a ženami - Simone de Beauvoir: Druhé pohlaví o Žena se ženou nerodí, žena se ženou stává o Produktivní a reproduktivní práce - Feminismus rovnosti o Ženy mají právo být rovny mužům o Simone de Beauvoir ,,Chci být maskulinním subjektem“ - Feminismus odlišnosti o Ženy mají právo být od mužů odlišné o Luce Irigaray Třetí vlna feminismu - Začíná od 80. let 20. stol - Vliv postmoderny o Jean-Francois Lyotard: O postmodernismu: postmoderna zjemňuje naší vnímavost pro různost - Postmoderna o Obhajoba mnohohlasnosti a plurality názorů o Konec velkých vyprávění o Zájem o text a jazyk o Zájem o mocenské vztahy ve společnosti - Ovlivnění feminismu postmodernou: o Větší důraz na diverzitu mezi ženami o Kategorie ,,žena„ nemusí být pevná o Feminismus se má zabývat rovností všech lidí (nejen žen) - Elisabeth Badinter: XY: o mužské identitě o Stát se mužem je ještě těžší než ženou o Pro zlepšení postavení žen ve společnosti je nutné zlepšit i postavení mužů o Velká otcovská revoluce - Judith Butler: Gender Trouble o Doing gender - gender má performativní a imitativní povahu o Genderem jsme konstituováni, ale ne determinováni Skleněné fenomény = sociologické jevy, které pojmenovávají nerovnosti mezi muži a ženami = jsou neviditelné, ale existují - Skleněný strop = neviditelná bariera, která ženám zamezuje postup na vyšší pracovní pozici. o Problém neformálně nastavených struktur (jednání se děje pozdě večer - politika, hodně cestování - ženy které mají rodinu - pečují) - Skleněné stěny = rozdělení pracovního trhu, nějaké oblasti si spojujeme spíše s ženami a nějaké s muži o Stereotypy, ženy - pečující, muži - racionální - Skleněný výtah = muži rychleji stoupají po karierním žebříčku Teorie otáčivých dveří = ženy mohou prorazit skleněný strop a dostat se na vyšší pozice, ale ukáže se, že nejsou schopni nebo ochotni se tam udržet, a proto jdou zpět Globalizace a migrace Globalizace Označuje proces, kdy svět se stává jedním celkem, čím více je propojený. Svět je stále více jeden celek Globalizační faktory Informační a komunikační technologie: Komunikace je rychlejší, levnější, efektivnější a rozšířenější Informační toky: rozvoj informačních technologií usnadnil tok informací o událostech ze vzdálených míst Globální události se dějí před globálním publikem Důsledky: pocit odpovědnosti za nespravedlnosti je přeshraniční Ekonomické faktory: integrovaná světová ekonomika založená na informacích Nadnárodní korporace, globální komoditní řetězec (surovina se procesem výroby dostává až k finálnímu výrobku - určuje provázání) Elektronická ekonomika - banky, korporace Politické změny - Politické procesy, které globalizaci uspíšily, měly několik fází: ○ Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 ○ Rozmach různých mezinárodních mechanismů řízení ○ Rozmach mezinárodní vládních a nevládních organizací Teorie světového systému I Wallerstein - The Modern World Systém (1974, 1980, 1989) Celý svět je propojený v moderním světovém systému Skládá se z: ○ Jádrových zemí ○ Semiperiferních zemí ○ Periferních zem Migrace Migrace je proces - nejde o jeden akt, ale o multidimenzionální fenomén Migrace je ovlivňována globalizací Dobrovolná, nedobrovolná migrace. Refugee, visa, passport Čas a prostor, EU - Asie Integrační procesy Sociolokulturní F. - Jazyk, K. Asilimilace, přátelé, práce Strukturální F. - Visa, Pass, povolení Migrační teorie Neoclassical economics theory ○ Migrace je nerovnováha mezi nabídkou poptávkou ○ Rozlišuje mezi push factors (vytlačovací faktory) a pull factors (přitahovací faktory) New economics theory. O. Stark ○ Migrace není individuální rozhodnutí, ale skupinová strategie celé rodiny ○ Snaha v rámci rodiny minimalizovat rizika a maximalizovat zisk Dual labor marker theory (teorie segmentarizovaného pracovního trhu) ○ Dualita trhu: rozvinuté země poptávají pracovní sílu na nejnižší pozice ○ Dead-end jobs Teorie světového sytému ○ Jádrové země poptávají pracovní sílu v periferních zemích ○ Kapitalistická produkce z jádrových zemí vytlačuje dřívější způsoby výroby v periferních zemí. ○ Lidé často migrují z bývalých kolonií do zemí, které je kolonizovaly. Teorie migračních sítí ○ Migrační sítě - propojení mezi budoucími migranty a těmi, kteří už jsou v cílové destinaci. ○ Migrační sitě jsou formou sociálního kapitálu Transnacionalismus ○ “Nadnárodnost” - migranti se nevzdávají vazeb na svou zemi původů, zůstávají propojení v nadnárodním prostoru. ○ K udržování vazeb přispívají komunikační technologie a rychlejší cestování. ○ Transmigranti - nové pojetí národní identity Vzdělávání - Rozdíl mezi vzděláním a školní docházkou - Formální vzdělávání je mimo jiné i politickou a ekonomickou záležitostí Vzdělanostní společnost - Vzdělanostní společnost: společnost založená na výrobě a spotřebě poznatků a informací - Zemědělství > Industrializace > Služby > Poznatky, Informace vědění - Keller, Tvrdý (2008): Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna ○ Popisují fáze, kterými vysoké školství prochází ○ Fáze chrámu (středověk, vzdělání pro vysoké vrstvy lidí), tehdy bylo vzdělání dostupné malé části lidí ○ Fáze výtahu (demokratizace vzdělání, po 1. Světové válce) - možnost dosáhnout sociální mobility skrze vzdělání ○ Fáze pojišťovny (Nastává od 70. Letech 20. Století - expanze míst na vysoké škole, není prostředkem sociální mobility, ale vzdělání pomáhá dosáhnout “pojištění” toho, že budu mít lepší, nebo stejnou životní úroveň jako moji rodiče) - Émile Durkheim ○ Vzdělání hraje důležitou roli v socializaci a pochopení hodnot společnosti ○ Disciplína, morální hodnoty, normy,… ○ “Škola je společnost v malém” ○ Vzdělání náš učí dovednostem k výkonu práce - Talcott Parsons ○ Vzdělávání je nutné k socializaci, učí nás kolektivní hodnoty, jsme jedno společenství, jak se dají překonat procesy individualizace ○ Vzdělání dětem vštěpuje hodnotu individuálního úspěchu ○ Školy fungují na principu meritokracie (úspěch člověka ve společnosti je způsobený jeho osobní pílí a snahou) - Zhodnocení funkcionalistických teorií Marxistické přístupy ke vzdělávání - Bowles, Gintis (1976): Schooling in capitalist America ○ Nejde pouze o to, že se jako děti (i dospělí) učíme znalostem, které později uplatňujeme, ale děti se také učí těm hierarchickém přístupům, které v kapitalistické společnosti fungují (úspěch = odměna, Neúspěch = sankce) ○ Školství je založeno na korespondenční ○ Marxisté říkají, že školství může prohlubovat nerovnosti ve společnosti - Zhodnocení ○ Konfliktní funkcionalismus Skryté osnovy - J Gatto: Dumbing us Down: The hidden Curriculum of Compulsory Schooling (1991) ○ Skryté osnovy učí děti sedmi základním poznatkům: a. Zmatek b. Znát svou třídní pozici c. Lhostejnost d. Emocionální závislost na autoritách e. Intelektuální závislost na autoritách f. Sebeúcta je dočasná g. Nepřetržitý dohled - I. Illich: Deschooling society (1970) ○ Kapitalismus vede ke snižujícím se dovednostem obyvatelstva ○ Zpochybnění povinné školní docházky ○ Školy dětí učí pasivní spotřebě (učí se nekriticky přijímat sociální řád) ○ Vize odškolnění společnosti (školní docházku vlastně nepotřebujeme, protože školy neučí rovnosti mezi lidmi) Vzdělání a nerovnosti - Koncept kulturní reprodukce (označuje proces předávání kulturních hodnot skrze generace) - Pierre Bourdieu a kulturní kapitál ○ Třídní příslušnost je založena na různých formách kapitálu ○ Kulturní kapitál může existovat ve třech formách: a. Vtělená (inkorporovaná) b. Objektivizovaná c. Institucionální - Anette Lareau (2003): Unequal Childhoods: Class, Race, and Family Life - Basil Bernstein (1971): Class, Codes and Control ○ Děti z různých tříd si tvoří jazykové kódy, které určují, jak budou úspěšní ○ Dva různé jazykové kódy: § Uzavřený (omezený) jazykový kód (omezené jazykové schopnosti, horší vyjadřování - děti z nižších tříd) § Otevřený (rozvinutý) jazykový kód (dobré jazykové schopnosti, dobrá slovní zásoba - děti z vyšších tříd) ○ Děti z nižších tříd jsou méně úspěšní, protože se neumí pořádně a srozumitelně vyjádřit.