ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/01 Principy a vývoj ekonomického myšlení PDF

ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/01: Principy a vývoj ekonomického myšlení 1. Ekonomie vs. ekonomika Zdroj: https://slideplayer.cz/slide/15176611/ 1 Ekonomický koloběh Zdroj: https://...

ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/01: Principy a vývoj ekonomického myšlení 1. Ekonomie vs. ekonomika Zdroj: https://slideplayer.cz/slide/15176611/ 1 Ekonomický koloběh Zdroj: https://slideplayer.cz/slide/3110881/#google_vignette Ekonomie věda o lidském jednání Robbins (1932): Ekonomie je věda, která zkoumá lidské chování jako vztah daný mezi výstupy a omezenými vstupy, s alternativním použitím 2 2. Ekonomické myšlení: základní pojmy PŘEDMĚT – témata, kterými se ekonomie zabývá: makroekonomie x mikroekonomie PŘÍSTUP – ke zkoumání ekonomických problémů, tzn. každý člověk vidí dané téma, např. daně nebo příčiny nezaměstnanosti, jiným způsobem: liberalismus x intervencionismus; liberalismus „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu“ (John Locke, 1689); systém politických, ekonomických, sociálních hodnot a zásad založený na preferování politické a ekonomické svobody, na respektování individuálních práv jednotlivce a soukromého vlastnictví; ekonomický liberalismus je charakteristický pro všechny směry ekonomického myšlení zdůrazňující autoregulační schopnost tržního mechanismu (tržní ekonomika je stabilní – poruchy způsobeny zejména nevhodnými státními zásahy); typické znaky: důraz na svobodu obchodu; minimalizace přerozdělování přes veřejné rozpočty, vyrovnané rozpočty, nízké zdanění atd. 3  intervencionismus tvrdí, že trhy samy o sobě nefungují a poruchy jako hospodářské krize či nezaměstnanost jsou důsledkem tržních selhání; stát by měl systematicky, opakovaně zasahovat a tržní selhání řešit; METODY ekonomie: indukce (zobecnění, od jednotlivých jevů k obecným poznatkům) + empirie (je potřeba mít data, která lze zobecnit) abstrakce (klíčová metoda ekonomické teorie, odhlížením-abstrahováním od nepodstatného objasnit složité ekonomické jevy); dedukce (myšlenkový proces, při němž z určitých předpokladů odvozujeme závěr); předpoklad ceteris paribus; ekonomie hlavního proudu – založena na abstraktně deduktivní metodě → obecně platné ekonomické modely model – je vždy zjednodušením reality; smyslem modelu není přesně kopírovat realitu, ale pochopit ji, poznat její strukturu; umožňuje předvídat; např. model nabídky a poptávky; ovšem existují i další důležité pojmy z oblasti metodologie, např.: metodologický individualismus x kolektivismus pozitivní x normativní ekonomie 4 3. Letmý přehled vývoje ekonomického myšlení: hlavní směry 3.1 Klasická politická ekonomie 1776 – 1870; Anglie, Francie 1776 – Adam Smith: „Bohatství národů“ makroekonomie (= předmět), liberalismus (= přístup) metody: abstrakce, verbální dedukce hlavní témata: vznik národního bohatství = hospodářský růst, rozdělování národního bohatství; mezinárodní obchod; dělba práce → základy teorie mezinárodního obchodu: zákon absolutní výhody (Smith) + zákon komparativní výhody (Ricardo); další důležité pojmy: neviditelná ruka trhu, vnitřní stabilita hospodářského systému, Sayův zákon trhů (každá nabídka si vytvoří vlastní poptávku, trhy jsou v rovnováze), akumulace kapitálu (Smith); Adam Smith, David Ricardo, Robert Malthus, Jean-Baptiste Say (Francie), John Stuart Mill 5 3.2 Neoklasická ekonomie 1871 – 20./30. léta 20. století 1871 teorie mezní užitečnosti (Carl Menger, William Stanley Jevons, Leon Walras) – marginalistická revoluce mikroekonomie (= předmět), liberalismus (= přístup) metodologie: nadále abstrakce, průnik matematických metod do ekonomie; objevení mezních (marginálních) veličin 3 školy – rakouská (Menger, E. Böhm-Bawerk, F. Wieser), lausannská (Walras, V. Pareto), cambridgeská (Marshall, A. C. Pigou) hlavní témata: alokace omezených zdrojů, ekonomická rovnováha; teorie firmy, teorie spotřebitele 2 přístupy ke zkoumání ekonomické rovnováhy: teorie všeobecné rovnováhy (Walras) x teorie dílčí rovnováhy (Marshall) Alfred Marshall (pojetí ceny, grafické znázornění nabídky a poptávky, předpoklad ceteris paribus, neoklasická teorie firmy) KTP kvantitativní teorie peněz – Irving Fisher (rovnice směny); neutralita peněz 6 3.3 Keynesiánská ekonomie 30. léta – přelom 60/70. let 20. století 1936 – John Maynard Keynes: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ makroekonomie (= předmět), intervencionismus (= přístup) odmítnutí autoregulace trhů → hospodářský systém je nestabilní (hlavní problém = nestabilní investice → kolísání AD); řešení: státní intervence (především expanzivní fiskální politika tzn. zvýšení vládních výdajů za účelem zvýšení nízké poptávky); další důležité pojmy: teorie efektivní poptávky, investiční multiplikátor, preference likvidity, motivy držby peněz, Phillipsova křivka, model AS-AD od 50. let: neokeynesiánství (hlavní směr v rámci keynesiánské ekonomie; modely IS-LM, Phillipsova křivka; Paul Samuelson, Robert Solow – teorie růstu) x postkeynesiánství (směr získává na významu od 70. let; návrat k původním Keynesovým myšlenkám, odmítání neoklasické ekonomie; Joan Robinsonová) přelom 60/70. let (ropné šoky a stagflace) – krize (neo)keynesiánství, ztráta vlivu od 80. let nová keynesiánská ekonomie (Gregory Mankiw, Stanley Fischer; relativně blíže soudobým liberálním směrům) 7 3.4 (Neo)konzervativní ekonomie od 70. let 20. století návrat k myšlence hospodářského liberalismu a k neoklasické ekonomii hlavní proudy: monetarismus, škola racionálních očekávání = nová klasická makroekonomie, ekonomie strany nabídky hlavní společné znaky: liberalismus, předpoklad vnitřní stability hospodářského systému, kritika keynesiánství, neutralita peněz (zvýšení množství peněz v ekonomice se projeví pouze růstem cenové hladiny, nikoliv růstem reálných veličin); v HP důraz na boj s inflací, požadavky liberalizace, deregulace, privatizace; Monetarismus formuje se již od 50. let, výchozí proud neokonzervativní ekonomie hlavní osobnost: Milton Friedman, autor většiny monetaristických koncepcí klíčová role peněz v ekonomice; zlaté pravidlo monetární politiky: pravidelně zvyšovat množství peněz v oběhu, dáno zákonem nová kvantitativní teorie peněz (peníze v krátkém období mohou ovlivnit reálné veličiny, ovšem dlouhodobě jsou neutrální) koncept přirozené míry nezaměstnanosti 8 Škola racionálních očekávání = nová klasická makroekonomie John Muth – hypotéza racionálních očekávání (1961) vlastní směr vzniká až v 70. letech Robert Lucas, Thomas Sargent obecně akceptované přínosy: hypotéza racionálních očekávání makroekonomické modely by měly vycházet z mikroekonomických zákonů hospodářská politika je v lepším případě neúčinná, v horším škodlivá Ekonomie strany nabídky konec 70. let a 80. léta prakticky zaměřený směr, velký vliv na hospodářskou politiku v 80. letech; minimální teoretický přínos, v 90. letech již samostatně neexistuje požadavek zvyšovat motivaci ekonomických subjektů (nižší daně, reforma sociálního systému) Lafferova křivka 9 4. Letmý přehled vývoje ekonomického myšlení: alternativní směry Rakouská ekonomie (neorakouská ekonomie) vyvíjí se již od marginalistické revoluce zlom od 30. let 20. století; výrazně liberální alternativa vůči ekonomii hlavního proudu L. von Mises, F. A. von Hayek; J. A. Schumpeter; I. Kirzner, M. Rothbard liberální doporučení pro HP: liberalizace a deregulace trhů, privatizace, respekt k individuálním právům svobodné bankovnictví odstranění úřadů na ochranu hospodářské soutěže omezení přerozdělování kritika PAYG ALTERNATIVNÍ – SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ SMĚRY přístup ekonomie hlavního proudu je příliš úzký – do analýzy je třeba zahrnout i další faktory: politické, institucionální, právní, kulturní aj. 10  institucionální ekonomie, nová institucionální ekonomie, škola veřejné volby – nová politická ekonomie, law and economics, behaviorální ekonomie ale i Marxismus Institucionální ekonomie (americký institucionalismus) od 90. let 19. století sociálně psychologické pojetí institucí – neformální instituce; T. Veblen (1857-1929) pravidla v podobě sdílených způsobů myšlení a chování, jež mají kořeny v sociální psychologii: zvyky, tradice, konvence, morální hodnoty, společenské normy, způsoby myšlení... právní pojetí institucí – formální instituce; J. Commons (1862-1945) pravidla/zvyky vtělené do právních norem: Ústava, zákony, vyhlášky, směrnice... J. K. Galbraith (1908-2006), poválečný „starý“ institucionalismus Nová institucionální ekonomie (NIE) od 60. let 20. století; ekonomie transakčních nákladů, škola vlastnických práv, Law and Economics (Právo a ekonomie) – metoda experimentu R. Coase (1910-2013), A. Alchian (1914-2013), O. Williamson (*1932) 11  Na rozdíl od „starého“ institucionalismu je více teoreticky, pro-tržně a proti-intervencionisticky zaměřená. D. North (1920-2015) – pojetí institucí (1990:3)1 http://www.youtube.com/watch?v=7vpG6w5mAOU “Institutions are the rules of the game in a society or, more formally, are the humanly devised constraints that shape human interaction.” North dále říká (1990:4) že instituce zahrnují “formal written rules as well as typically unwritten conduct of behaviour that underlie and supplement formal rules.” formální vs. neformální instituce Kompatibilita formálních a neformálních institucí je vysoce žádoucím předpokladem pro úspěšný ekonomický rozvoj. "Instituce" jsou pravidla hry, zatímco "organizace" jsou její hráči. institucionální změna path dependence (závislost na minulém vývoji) path dependence (PD) – formální instituce x neformální instituce (behaviorální PD) původně technologický PD: v 80. letech 20. století; David (1986)2: QWERTY. Další příklady: úzkorozchodné železnice, střídavý proud atd. North (1990) – paralela: institucionální PD, zpočátku formální instituce; později i neformální instituce, kde působí ještě silněji (behaviorální PD); 1 North, D. (1990), Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press. 2 David, P. (1985), "Clio and the Economics of QWERTY", American Economic Review. 12  path dependence a nerealizace reforem Základní literatura: Sojka, M., Kouba, L. Kapitoly z dějin ekonomických teorií. MZLU v Brně 2006. Holman, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. C. H. Beck v Praze. 4. vydání. 2017. Další zdroje: David, P. (1985). "Clio and the Economics of QWERTY", American Economic Review. Robbins, L. (1932). Essay on the Nature and Significance of Economic Science. London: Macmillan and Co. North, D. (1990). Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press. 13  ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/03_04: Význam institucí v moderních ekonomikách, institucionální ekonomie a další soudobé alternativní směry Obsah 1. Motivace aneb jak působí instituce 2. Starý institucionalismus (since 1890s) 3. Nová institucionální ekonomie (since 1960s) 4. Nová politická ekonomie (škola veřejné volby) 5. Behaviorální ekonomie 6. Další soudobé alternativy 1 1. Motivace aneb jak působí instituce Instituce v institucionální ekonomii chápeme nikoliv jako organizace (tedy ani jako úřad, ani ministerstvo, ani Světovou banku, ani OECD), nýbrž jako psaná i nepsaná pravidla, jež utvářejí lidské chování a jednání… definice viz dále v textu. Jak mohou působit instituce na makro-úrovni? o Poznáte, co je na následujícím (již docela populárním) obrázku 1? Pokud ano, zkusíte vysvětlit působení institucí? Obrázek 1; zdroj: Kelly, 2011. (quora.com) 2 Obrázek 2; zdroj:Alamy.com, 2017 o Nyní již jistě tušíte, kam míříme…? A pokud ne tak, následující obrázek 3 nabízí legendu k obrázku 1. 3 Obrázek3; Friedman, 2017. (businessinsider.com) Přirozené experimenty na makroekonomické úrovni jsou vzácné; skvělým příkladem jsou rozdělené, kdysi takřka homogenní země: Korea a Německo. 4 Příklad 1 = Korea rozdělení a Korejská válka 1945-1953 v tomto období Korea mezi nejchudšími zeměmi světa; navíc – průmysl existující před rozdělením se nacházel převážně v severní části země obě země měly stejnou: historii, geografii, kulturu, jazyk… hlavní rozdíl po rozdělení: odlišné instituce: o jih: kapitalistická ekonomika s respektem k vlastnickým právům, od 80. let postupně i s respektem k lidským právům – demokratizace… o sever: striktně regulovaná centrálně-plánovaná ekonomika, tvrdě totalitární režim Výsledky? Jih Sever HDP/obyv., 59.000 cca 1.800 (??) mez. USD (= 27. místo v 2018, (odhad IMF, 2024) CIA, 2015) HDP 14. největší ekonomika světa cca 3 bil. USD cca 0,04 bil. USD Tempo 1965-1990: nejrychlejší na světě růstu 1960-2008: 11x zvýšila HDP/os. 5  Úspěchy uspořádání OH 1988 MS ve fotbale 2002 hladomor ZOH 2018 v 90. letech vyspělá znalostní ekonomika (OECD, 2017): 4. nejvyšší investice do vědy (6 % HDP) 4. nejvyšší investice do vzdělání (7,1 % HDP) světový lídr v oblasti IT: např. č. 1 v počtu uživatelů vysokorychlostního internetu (2004) Samsung – výdaje na výzkum a vývoj: 14 mld. USD, 2. na světě (sammobile.com, 2015) Příklad 2 = Německo tradiční vyspělá, průmyslová země, byť po II. sv. válce zničená; a opět stejná kultura, tradice, klima atd.; ale: 1945-1989: o SRN: demokratická, kapitalistická tržní ekonomika o NDR: totalitní, socialistická, centrálně-plánovaná ekonomika o porovnání? ▪ V roce 1990 přibližně 4x vyšší příjmy na Západě než na Východě Německa: 6 Obrázek 4 7  Jak mohou působit instituce na mikro-úrovni? o Na mikro-úrovni ovlivňují instituce, ať již formální či neformální, přímo chování jednotlivců. o Dokážete vyvodit, proč stejná formální pravidla mohou vést v různých společnostech k odlišným výsledkům, tak jako na našem obrázku 5? Obrázek 5 Parkování v Praze Parkování v Moskvě Parkování na Národní třídě a vedle supermarketu Albert RIA-Novosti News 2. Starý institucionalismus 8  „starý“ institucionalismus, institucionální ekonomie od 90. let 19. století, Thorstein Veblen první originální americký směr ekonomického myšlení Kontext: o Mezi občanskou válkou a I. světovou válkou: (makro)ekonomicky velký úspěch amerického kapitalismu – USA se staly největší a nejvlivnější ekonomikou světa o Avšak na mikro-úrovni: ▪ dlouhá pracovní doba ▪ nízká úroveň zabezpečení během nemoci, nezaměstnanosti, stáří ▪ vyšší stupně vzdělání přístupné jen malé menšině ▪ často neodpovídající bydlení o Změny tržních struktur (od 70. let „věk monopolů“), strukturální a institucionální změny, technický pokrok V závěru 19. století řada amerických ekonomů začala zpochybňovat základní předpoklady a závěry neoklasické ekonomie. 9  Institucionalistická kritika neoklasické ekonomie a hlavní charakteristiky institucionalismu: Neoklasická ekonomie (základy ekonomie dodnes) Institucionalismus Příliš úzký pohled. Holistický, široký, interdisciplinární pohled. Propojení s ideologiemi, politikou, sociologií, právem atd. Ekonomika by měla být studována jako celek. Absence politických, institucionálních, kulturních a Důraz především na instituce. sociálně-psychologických faktorů. Abstrakce-deduktivní metody. Empiricko-induktivní metody. Historický čas. Formalizace a matematizace. Odmítání nadměrné formalizace. Kvalitativní, ne-technická analýza. Metodologický individualismus. Metodologický kolektivismus. Statický přístup. Darwinismus, evoluční přístup. Společnost a její instituce se permanentně mění. Teorie rovnováhy. Odmítnutí teorie rovnováhy. Princip kumulativních změn (darwinismus). Harmonie zájmů. Rozdíly (konflikt) zájmů (mezi společenskými skupinami). Trh jako nástroj zajišťující optimální alokaci zdrojů. Trh jako společenská instituce (její efektivnost je dána institucionálním uspořádáním ekonomiky). Liberalismus. Intervencionismus. Neregulované trhy vedou k efektivní alokaci zdrojů Vládní zásahy do tržního mechanismu. a spravedlivému rozdělení příjmů. Sociální reformismus. Nejistota, nedostatek informací. Koncept omezené racionality. Zdroj: vlastní 10  Dvě pojetí institucí: o T. Veblen: sociálně-psychologické pojetí (pravidla v podobě sdílených způsobů myšlení a chování, jež mají kořeny v sociální psychologii): zvyky, tradice, konvence, morální hodnoty, společenské normy, způsoby myšlení... o J. Commons: právní pojetí (pravidla/zvyky vtělené do právních norem): Ústava, zákony, vyhlášky, směrnice... Thorstein Veblen (1857-1929) o silně kritický k americké společnosti (střední třídě) a jejím hodnotám i k americkému kapitalismu jako celku; kritika materialismu; o Teorie zahálčivé třídy (The Theory of the Leisure Class) (1899): ▪ okázalé využívání volného času, okázalá spotřeba, demonstrativní spotřeba (sklon vyhýbat se produktivním, užitečným činnostem) ▪ Veblenův (demonstrační) efekt /viz Mikroekonomie/ o Teorie podnikání (Theory of Business Enterprise) (1904): ▪ oddělení řízení a vlastnictví: (ideálně) průmysloví inženýři x kapitalisté ▪ důvěra v technický pokrok – hybná síla sociálně-ekonomického rozvoje John Commons (1862-1945) o smířlivější vůči americké kapitalistické ekonomice o sociální reformismus ▪ vliv na New Deal (F. D. Roosevelt): základy moderního státu blahobytu (welfare state): kolektivní vyjednávání zdravotní pojištění důchodové pojištění 11  Poválečný institucionalismus o původní institucionalistická myšlenková tradice po II. světové válce = minimální vliv na mainstreamové ekonomické myšlení a hospodářské politiky o John Kenneth Galbraith (1908-2006) návaznost na Veblena, blízko postkeynesiánské ekonomii ostrý kritik kapitalismu a neoklasické ekonomie: kritika konzumní společnosti, reklamy… 12 3. Nová institucionální ekonomie (New Institutional Economics, NIE) od 60. let 20. století Ronald Coase (1910-2013, Chicago), Douglas North (1920-2015); Armen Alchian (vlastnická práva, liberalismus), Oliver Williamson (mikroekonomie) Na rozdíl od „starého“ institucionalismu je více teoreticky, pro-tržně a proti-intervencionisticky zaměřený. Snaha spíše doplnit neoklasickou ekonomii, než ji odmítnout. metodologický individualismus Avšak opouští od neoklasických předpokladů: o neomezená racionalita → omezená racionalita o dokonalé informace → nejistota, nedokonalé informace (často asymetrické), o homo economicus → člověk smluvních vztahů (R. Coase) 2 fenomény: vlastnická práva, transakční náklady dlouho převládá formální pojetí institucí pojetí institucí podle Douglase Northa (1990:3) o http://www.youtube.com/watch?v=7vpG6w5mAOU o “Institutions are the rules of the game in a society or, more formally, are the humanly devised constraints that shape human interaction.” o North dále říká (1990:4) že instituce zahrnují “formal written rules as well as typically unwritten conduct of behaviour that underlie and supplement formal rules.” o Formální: Ústava, zákony, směrnice, vyhlášky o Neformální: zvyky, tradice, morální hodnoty, sociální normy, způsoby myšlení, vzorce chování atd. 13 o North: Kompatibilita formálních a neformálních institucí je vysoce žádoucím předpokladem pro úspěšný ekonomický rozvoj. Co si představíte pod touto kompatibilitou? Co si představíte pod pojmem transfer formálních institucí mezi zeměmi? Najdete příklad neúspěšného transferu formálních institucí do nějaké země? A najdete příklad úspěšného transferu formálních institucí do nějaké země? Diskutujte tyto otázky ve dvojicích. 4 min 14  instituce x organizace (Douglas North) o Organizace jsou skupiny jednotlivců se společnými zájmy: ▪ politické (politické strany, úřady) ▪ ekonomické (firmy, odbory) ▪ sociální (církve, kluby) ▪ vzdělávací (školy, univerzity) o "instituce" jsou pravidla hry, zatímco "organizace" jsou její hráči. Vlastnická práva o (zdroj: Armen Alchian: http://www.econlib.org/library/Enc/PropertyRights.html) o Jasně definovaná a dobře vymahatelná VP jsou základním požadavkem fungování kapitalistické tržní ekonomiky. o Soukromá VP: právo užívat zdroje, spravovat je, i pronajmout či prodat o Kritici x NIE ▪ Kritici: VP = zdroje nerovnosti → společné vlastnictví ▪ NIE: Nerovnost existuje v každé společnosti. VP jsou lidskými právy. Pobídky pro ekonomickou aktivitu. ▪ Socialismus/CPE x Kapitalismus/tržní ekonomika o Další klíčový přínos: eliminují likvidační boj o kontrolu zdrojů a nadužívání zdrojů. ▪ “A fishery that no one owns, for example, will be overfished. The reason is that a fisherman who throws back small fish to wait until they grow is unlikely to get any benefit from his waiting. Instead, some other fisherman will catch the fish.” Transakční náklady o Náklady spojené s utvářením, údržbou, užíváním a změnami institucí a organizací, ale i se směnou. Náklady na získání informací, na vynucování práv atd. o Ex ante a ex post. http://www.coase.org/nieglossary.htm#Transactioncosts 15 Obrázek 6 Zdroj: CPWF Mekong, 2013. (Slideshare) 16  Ronald Coase (1910-2013) o Nobelova cena v roce 1991 za objevení a vysvětlení významu TN a VP pro institucionální struktury a fungování ekonomiky. o 2 extrémně citované a diskutované články: ▪ 1937: „Povaha firmy“ “The Nature of the Firm” Firmy existují kvůli existenci TN; pokud by trhy fungovaly bez TN, firmy by neexistovaly. ▪ 1960: „Problém společenských nákladů“ “The Problem of Social Cost.” Externality, tržní selhání; tržní nebo vládní řešení? o Coasův teorém ▪ http://www.youtube.com/watch?v=zcPRmh5AIrI ▪ http://www.youtube.com/watch?v=-lx2u1mUyFU ▪ a 2x Ronald Coase, již ve velmi pokročilém věku, mj., o Coaseho teorému: ▪ http://www.youtube.com/watch?v=04zFygmeCUA ▪ http://www.youtube.com/watch?v=ZAq06n79QIs Douglas North (1920-2015) ▪ dnes nejcitovanější definice institucí (viz výše); důraz i na neformální instituce o Zdůrazňuje význam historie, ideologie, kultury atd. o Institucionální změna o Path dependence (závislost na minulém vývoji) ▪ V 80. letech 20. století, technologický path dependence. David (1986): QWERTY. Úzkorozchodné železnice. Střídavý proud. ▪ North přišel s paralelou: institucionální path dependence. 17 4. Nová politická ekonomie (škola veřejné volby) Původně: škola veřejné volby, Public Choice Theory, Public Choice School, vyvíjí se od 50. let 20. století ekonomická analýza politiky; na pomezí ekonomie a politologie dlouho stranou zájmu ekonomie i politologie.; např. Machiavelli; analýza politických institucí – J. S. Mill James Buchanan (1919-2013), Gordon Tullock (1922-2014) – formují od 50. a 60. let 20. st. nová politická ekonomie – od 80. let – tematické rozkročení: analýza institucí, teorie růstu, např. Mancur Olson (1932- 1998) Buchanan: Nobelova cena 1986 metodologický individualismus – pouze jednotlivci volí a jednají; národ ne, jen politici; společenské vědy musejí analyzovat jednání jednotlivce (preference, zájmy, motivace) politici sledují většinou vlastní zájem x veřejný zájem: o www.youtube.com/watch?v=QKQACMGI5Io veřejná volba – volba mezi různými pravidly hry, v jejichž rámci pak volí a jednají jednotlivci sledující vlastní zájmy krátkozrakost voliče: přínos výdajů hned, náklady zadlužení jsou v nedohlednu (Buchanan) stát jako Leviathan (Buchanan, Brennan, 1980) bují na úkor svobodných lidí; politici nejsou dobří a špatní, ale prostě sledující své zájmy politický cyklus (levicové i pravicové vlády podobné chování) (Antony Downs) o dokážete identifikovat a vysvětlit politický cyklus v Mexiku na následujícím obrázku 7? 18 Obr. 7 model středového voliče, Downs (1957) teorie byrokracie, William Niskanen (1971); byrokraté nesledují zpravidla zájem nadřízených (politiků), ale svůj; plat + vliv, moc, společenské postavení – dáno velikostí úřadu, tzn. rozpočtem; byrokraté usilují o max. rozpočtu svého úřadu (využívají svých informačních výhod, obtížně kontrolovatelné na rozdíl od soukromé sféry- zisk/ztráta); v důsledku toho 19  spontánně roste veřejný sektor; řešení? podle autorů konkurenční prostředí, vzor reformy veřejné správy na Novém Zélandu v 2. pol. 80. let; nebo privatizace některých činností o William Niskanen (1933-2011) – jeden z architektů tzv. reaganomiky efekt racionální ignorance: volič jen nepatrně ovlivní výsledek, proto malá motivace studovat volební programy, vyhledávat informace atd. (vs. třeba pojistka nebo povinné ručení), pro racionálně ignorantní voliče těžké rozlišovat kr. a dl. důsledky slibů resp. politik (efekt krátkozrakosti); deficit rozpočtu = přirozený důsledek boje o voliče parciální zájmy; zájmové, nátlakové a lobbyistické skupiny (velký prospěch pro členy vs. rozptýlené, malé náklady pro všechny); Mancur Olson (1965); zájmové skupiny se věnují neproduktivním činnostem, jejichž cílem je přerozdělování, důsledek = náklady a neefektivní alokace zdrojů; zákonné prostředky; na úkor spotřebitelů a daň. poplatníků; organizovat lze pouze relativně malé skupiny; růst zájmových skupin = růst přerozdělovacích procesů + více státní regulace (příklady? subvence v zem., cla, stavební spoření, stravenky, daňové úlevy); rent-seeking – dobývání renty; (Tullock, 1967) – využívání politiky k obohacení se na úkor jiných; příklad dovozních licencí; renta = výsledek privilegia; dobyvatelé jsou ochotní nést náklady na dobývání (lobbing, korupce); opět neproduktivní činnost; vyplývá z regulace ekonomiky; teorie růstu založená na politických a institucionálních faktorech – viz přednáška 5 20 5. Behaviorální ekonomie nejedná se o školu ekonomického myšlení v pravém slova smyslu; spíše přístup; předchůdci: o A. Smith – „Teorie mravních citů“ (1759); o neoklasikové V. Pareto, F. Edgeworth, I. Fisher rozvíjí se zejména v poslední třetině 20. století zabývá se dopady sociálních, kognitivních a emocionálních faktorů na ekonomické rozhodování jednotlivců; tedy průniky zejména s psychologií kritika neoklasických předpokladů homo economicus (neomezená racionalita, neomezená vůle, neomezené sobectví) často využívá metody experimentu, v laboratoři, i v terénu Daniel Kahneman, psycholog, ale Nobelova cena za ekonomii 2002 o http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/economic-sciences/laureates/2002/ o https://www.youtube.com/watch?v=-Txt7ZWDMYc Amos Tversky, psycholog, dlouhodobě spolupracoval s Kahnemannem Herbert Simon, Nobelova cena za ekonomii 1978 o http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/economic-sciences/laureates/1978/press.html o koncept „omezené racionality“ – realističtější přístup k lidské schopnosti řešení problémů (human problem-solving ability) některé koncepty: o prospektová teorie o mentální účetnictví o rámování o averze k riziku; sklon k zachování status quo (první dva jevy vysvětlují odpor většiny k takřka jakýmkoliv reformám, lze aplikovat např. na makroekonomickou nepružnost mezd směrem dolů) 21  o tendence nadhodnocovat rizika (i v případě velmi nepravděpodobných situací; tímto jevem lze zdůvodnit širokou poptávku uvnitř společnosti po sociálních programech) o majetnický efekt (endowment effect) (např. lidé si zvyknou na pobírání určitého příspěvku a odmítají jeho zrušení) o dominový efekt (ratchet effect) (vysvětluje, proč je směr rozhodnutí důležitější než jeho rozsah) o efekt „kaskády“ (cascades) (lidé mají sklon přebírat většinový názor ze svého okolí, aniž by jej podložili získáním relevantních informací) Richard Thaler, Nobelova cenu za ekonomii 2018 o “for his contributions to behavioural economics” o “has incorporated psychologically realistic assumptions into analyses of economic decision-making. By exploring the consequences of limited rationality, social preferences, and lack of self-control, he has shown how these human traits systematically affect individual decisions as well as market outcomes.” ▪ https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/2017/press-release/ o nebo v češtině např. zde: o https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nobelova-cena/r~d0fa8f08acd911e79142002590604f2e/ o přednáška R. Thalera při udělení Nobelovy ceny: o https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/2017/thaler/lecture/ Dan Ariely – popularizátor behaviorální ekonomie 22 6. Další soudobé alternativy V soudobém ekonomickém myšlení můžeme najít celou řadu dalších dílčích alternativních směrů a podsměrů, jež mohou být často přiřazeny pod již představené. Např. v široké oblasti institucionální a politické ekonomie můžeme hovořit o příbuzných směrech či podsměrech: o právo a ekonomie (ekonomická analýza práva) – Law and Economics (Richard Posner, Steven G. Calabresi) o konstituční politická ekonomie (James Buchanan) o nová ekonomická historie – kliometrie (Robert Fogel) o ekonomie důvěry K behaviorální ekonomii mají blízko /viz rovněž rozšiřující seminář 7/ např. o neuroekonomie o ekonomie štěstí (Richard Easterlin, Bruno Frey) ▪ přednáška, Prof. Frey, 2011, „Should Government Maximise Happiness?“ (pozn. doporučuji shlédnout alespoň 15 minut:) ▪ https://www.youtube.com/watch?v=PGcu8Bu2ocU o ale třeba opět i ekonomie důvěry Samostatným fenoménem je tzv. experimentální ekonomie, která v posledních cca 50 letech nabourala tradiční představu mainstreamové ekonomie o nemožnosti využívání metody experimentu, viz Nobelova cena v roce 2000, jíž obdržel Vernon Smith za “for having established laboratory experiments as a tool in empirical analysis, especially in the study of alternative market mechanisms.” (spolu s D. Kahnemannem). Metody experimentální ekonomie tedy dnes hojně používají autoři řazení do behaviorální ekonomie, nové institucionální ekonomie či Law and Economics. Na pomezí ekonomie a sociologie se rozvíjejí post-marxistické teorie. A nezapomeňme na „učebnicové“ (viz skripta), ale do současnosti se rozvíjející alternativy jako postkeynesiánství nebo (neo)rakouská ekonomie. 23  Soudobé ekonomické myšlení je tedy mimořádně heterogenní. Některé alternativní směry se vymezují především odlišnou metodologií (empiricko-induktivní metody; interdisciplinarita; experimenty), jiné akcentují určité téma či fenomén (důvěra; štěstí). Některým alternativním směrům jde spíše o doplnění mainstreamové ekonomie (nová institucionální ekonomie), jiné jsou vůči ní kategoricky odmítavé (postkeynesiánství, neomarxismus). Některé alternativy již dokázaly poměrně významně ekonomické myšlení hlavního proudu ovlivnit (viz řada zmíněných nositelů Nobelových cen za ekonomii), jiné zůstávají okrajovou, marginální záležitostí. Závěrem tedy uveďme alespoň odkaz na jedno z klasifikačních schémat ekonomie a ekonomického myšlení; tyto tzv. JEL kódy běžně naleznete vedle abstraktu a klíčových slov jako základní charakteristiky článků ve vědeckých ekonomických časopisech; pro náš předmět DET, viz kategorie B, resp. B5 pro soudobé alternativní (neboli heterodoxní) přístupy: o http://www.aeaweb.org/jel/jel_class_system.php 24 Zdroje ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J., 2002. Reversal of Fortune: Geography and Institutions in the Making of the Modern World Income Distribution. Quarterly Journal of Economics. Dostupné z: https://economics.mit.edu/faculty/acemoglu/data/ajr2002 ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J., 2004. Institutions as the Fundamental Cause of Long-Run Growth [online]. In: NBER. Working Paper No. 10481. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10481 BRENNAN, G., BUCHANAN, J., 1980. The Power to Tax. Cambridge University Press. COASE, R. H, 1937. The Nature Of The Firm. Economica. 4, 16: 386-405. COASE, R. H, 1960. The Problem of Social Cost. The Journal of Law & Economics. 3: 1-44. DAVID, P. Understanding the economics of QWERTY: The necessity of history. In: W. N. Parker (ed.). Economic History and the Modern Economist. London: Basil. Blackwell. HALL, E., JONES, C. I., 1999. Why Do Some Countries Produce So Much More Output Per Worker Than Others? The Quarterly Journal of Economics. 114, 1: 83-116. NISKANEN, W., 1971. Bureaucracy and Representative Government. Transaction Publishers. NORTH, D, 1990. Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press. ISBN 0-52-139734-0. OLSON, M., 1965. The Logic of Colective Action. Cambridge, Harvard University Press. OLSON, M., 1982. The Rise and Decline of Nations: Economic Growth, Stagflation, and Social Rigidities. Yale University Press. OLSON, M., 1996. Distinguished Lecture on Economics in Government: Big Bills Left on the Sidewalk: Why Some Nations Are Rich, and Others Poor. Journal of Economic Perspectives. 10, 2: 3- 24. OLSON, M., 2000. Power And Prosperity: Outgrowing Communist And Capitalist Dictatorships. ISBN 0-46-505196-0. SMITH, A., 1759. The Theory of Moral Sentiments. 6th. ed. London: A. Millar TULLOCK, G., 1967. "The Welfare Costs of Tariffs, Monopolies, and Theft". Western Economic Journal. 5 (3): 224–32. VEBLEN, T., 1899. The Theory of the Leisure Class: An Economic Study in the Evolution of Institutions. Macmillan. VEBLEN, T., 1904. The Theory of Business Enterprise. New York, C. Scribner's Sons. Zdroje k obrázkům a tabulkám ALAMY, 2017. Stock Photo - A West German Mercedes parked next to an East German Trabant. The Fall of the Berlin, 1989 [online]. Dostupné z: http://www.alamy.com/stock-photo-a-west- german-mercedes-parked-next-to-an-east-german-trabant-the-fall-9255103.html CIA, 2017. The World Factbook. GDP – per capita (PPP) [online]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2004.html CPWF Mekong, 2013. Day 1 session 3.4 transaction cost of smallholder farmers’ participation in forest management. Florence Milan. Dostupné z: https://www.slideshare.net/CPWFMekong/day-1-session-34-transaction-cost-of-smallholder-farmers-participation-in-forest-management-florence-milan FRIEDMAN, G., 2017. 3 maps that explain North Korea's strategy. In: www.businessinsider.com [online]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/ 3-maps-explaining-north-koreas-strategy-2017-8/#north-korea-became-a-puppet-of-the-china-russia-alliance-3 KELLY, L. R., 2017. What are the examples that the communism damages a country? In: quora.com [online]. Dostupné z: https://www.quora.com/What-are-the-examples-that-the- communism-damages-a-country OECD, 2017 [online]. OECD. Dostupné z: http://www.oecd.org SAMMOBILE, 2015. Samsung’s R&D spending was over $14 billion in 2015. https://www.sammobile.com/2016/01/26/samsungs-rd-spending-was-over-14-billion-in-2015/ 25 WELLER, C., 2015. This satellite photo shows just how blacked-out North Korea is at night. In: www.businessinsider.com [online]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/north-korea-is- pitch-black-at-night-2015-10 WORLD BANK, 2017a. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true WORLD BANK, 2017b. World Development Indicators 2011-2014 [online]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&type=metadata&series=EN.ATM.CO2E.PC Pozn. další zdroje jsou uváděny přímo v textu formou odkazů. 26  ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/05: Ekonomický růst Struktura přednášky 1. Základní otázky teorie růstu 2. Shrnutí přístupů k teorii růstu 3. Zdroje růstu v soudobé literatuře – alternativní vysvětlení 4. Soudobá doporučení prorůstové hospodářské politiky 1 1. Základní otázky teorie růstu Data o životní úrovni: o 1. Luxembourg 143,342 USD/os. (PPP), 2. Singapore 141,500, 3. Ireland 127,623, 4. Qatar 121,125 5. Norway 104,460 … 9. USA 81,695 … 13. Austria 73,351 … 16. Germany 69,350 … 34. Czech Republic 53,817 o 187. Burundi 951 USD (PPP), 186. Central African Republic 1,130 … 177. Afghanistan 2,093 … 165. Haiti 3,256 (source: World Bank, 2023) Data o dlouhodobém hospodářském růstu: o Čína: Průměrný roční růst HDP se v reformním období (po roce 1979) pohybuje okolo 10 %. Během prvních patnácti let uplatňování reforem se HDP na osobu zvýšil čtyřikrát. Za prvních 20 let reforem rostl HDP na hlavu šestkrát rychleji, než byl světový průměr. o Korea od r. 1960 do roku 2008 zvýšila HDP/os. 11x. o Dlouhodobý růst v některých rozvojových (afrických) zemích? o Dlouhodobý růst v EU? 2  A mohou chudé země dohánět bohaté? 2019 1980 2019/1980 Taiwan 55,078 3,449 16-multiple Korea 43,029 2,171 20-multiple Malaysia 29,620 3,210 9-multiple Thailand 19,228 1,578 12-multiple Botswana 18,503 1,892 10-multiple Late 1960s: cca 70 USD China 16,785 307 55-multiple USA 65,281 12,553 5-multiple Italy 44,197 10,908 4-multiple Central Afr. Rep. 984 442 2,2-multiple World Bank knoema.com Fundamentální otázky tedy zní: o Proč je Irsko 160x bohatší než Burundi? o Proč jsou některé země tak bohaté a jiné tak chudé? o Proč některé země rostou tak rychle, zatímco jiné dlouhodobě stagnují? o Konvergence nebo divergence? 3 4  Faktory růstu přírodní zdroje (Kongo, Zaire, Irák x Japonsko, Korea, Švýcarsko x Katar, Kuvajt, SAE, Anglie na konci 18. st.) akumulace kapitálu, lidský kapitál a technologický pokrok velikost trhu, výhody specializace a mezinárodní obchod společenský systém, politická stabilita, (formální) institucionální prostředí neformální instituce – kultura – sociální kapitál? 2. Shrnutí přístupů k teorii růstu Základní pojmy: dlouhodobý růst (růstový trend, potenciální produkt) x hospodářský cyklus (reálný HDP) extenzivní x intenzivní růst hranice výrobních možností růst nebo rozvoj? 1. Adam Smith, klasická politická ekonomie, 18./19. st. (dělba práce, akumulace kapitálu..) 2. Keynesovské modely: Harrodův model (tzv. rovnováha na ostří nože), 40. léta 20. st., ekonomika nemůže růst bez státních zásahů 5 3. Neoklasický (Solowův) model – 50. léta 20. st.; založen na neoklasické produkční funkci; hlavní zdroj růstu = technologický pokrok; konvergence; nejpoužívanější růstový model; Robert Solow, představitel neokeynesovství = neboli též tzv. neoklasická syntéza; nejvýznamnější a nejcitovanější růstový model (1956); základem je neoklasická produkční funkce: výstup je určován výrobními faktory práce a kapitál; nicméně značná část výstupu je dána i tempem technického pokroku; ekonomika směřuje do dlouhodobé cílové úrovně příjmu neboli tzv. stálého stavu: příjem na obyvatele ve stálém stavu závisí na míře úspor (+) a populačním růstu (-) míra růstu příjmu ve stálém stavu pak závisí pouze na tempu technického pokroku technický pokrok ovšem není v rámci modelu nijak vysvětlen → exogenní teorie růstu ze Solowova modelu vyplývá rovněž myšlenka konvergence 4. Kaldorova stylizovaná fakta (Kaldor, 1963), který definoval několik obecně platných závěrů o ekonomickém růstu: Důchod na osobu v čase roste a tempo růstu nevykazuje tendenci k poklesu. Fyzický kapitál na osobu v čase roste. Míra výnosu z kapitálu je téměř konstantní. Poměr fyzického kapitálu k výstupu je téměř konstantní. Podíly práce a fyzického kapitálu na důchodu jsou téměř konstantní. Tempo růstu důchodu na osobu mezi zeměmi se významně odlišuje. 6 5. Teorie endogenního růstu (nová teorie růstu) Paul Romer, Robert Lucas, zejména 1980s reakce na kritiky exogenního charakteru Solowova modelu: snaha vysvětlit dlouhodobý růst v rámci modelu („endogenizovat“ jej) širší koncepce kapitálu – důraz na znalosti a lidský kapitál: díky pozitivním externalitám z lidského kapitálu (a nerivalitní povaze znalostí) lze potlačit předpoklad klesajících výnosů z rozsahu; zvýšení míry úspor tak může vést k trvale vyššímu tempu ekonomického růstu → bohaté země s vysokými mírami úspor tak mohou udržovat vysoká tempa růstu (a vzdalovat se tak chudým zemím) Paul Romer: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2616197-nobelova-cenu-za-ekonomii-pro-americany-nordhause-a-romera 7 6. Přístupy nové institucionální ekonomie a nové politické ekonomie North (1990): „akumulace kapitálu a technologický pokrok nejsou faktory růstu, ony jsou růst“ Jaké jsou hlubší/fundamentální zdroje ekonomického růstu/rozvoje? politické institucionální formální x neformální x kompatibilita Nobelova cena za ekonomii 2024 Daron Acemoglu, Simon Johnson, James Robinson Developmental x Extractive institutions? institucionální prostředí, kde z bohatství ekonomiky profituje jen úzká vládnoucí elita (absolutistický vládce, oligarchie apod.) Kde? kolonie většiny zemí Afriky, jižní Asie… formální instituce vytvářející pobídky pro investice, růst produktivity a ekonomický rozvoj, z nějž profituje výrazná většina společnosti Kde? Nejchudší a nejméně osídlené kolonie na území dnešních USA, Austrálie… https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/2024/popular-information/ 8 9 3. Zdroje růstu v soudobé literatuře: alternativní vysvětlení široký, komentovaný přehled alternativních přístupů k teorii růstu viz Acemoglu, Johnson a Robinson (2004): “Institutions as the Fundamental Cause of Long-Run Growth”: o zdůraznění významu ekonomických institucí; ▪ hypotéza, že lidé sami rozhodují o organizaci společnosti, čímž de facto určují její (ne)prosperitu. ▪ některé způsoby organizace společnosti podněcují ochotu lidí k úsporám, inovacím, podstupování rizika, učení se a vzdělávání se nebo i k poskytování veřejných statků; jiné ne. ▪ při argumentaci teze, že prosperita společnosti závisí na jejích ekonomických institucích, autoři citují již A. Smithe nebo J. S. Milla. ▪ klíčový požadavek: vynutitelnost vlastnických práv, a to v rámci celé společnosti tak, aby každý jednotlivec získával pobídky k ekonomické aktivitě; o existence přírodních faktorů neboli geografická hypotéza ▪ stoupenci tohoto přístupu zdůrazňují rozdíly geografické, klimatické a ekologické a zdůvodňují jimi odlišné preference a příležitosti jedinců v jednotlivých společnostech. Acemoglu, Johnson a Robinson označují tento široký přístup jako geografická hypotéza. V rámci něj rozlišují tři základní verze, z nichž každá zdůrazňuje jiný mechanismus dopadu geografie na prosperitu společnosti: ▪ první nejstarší a nejjednodušší: klima, resp. horké podnebí působí negativně na pracovní úsilí, popř. i na produktivitu viz již klasická díla Montesquie „O duchu Zákonů“ (1748) nebo Marshall „Zásady ekonomie“ (1890); ▪ druhá verze geografické hypotézy, spojená především se jmény G. Myrdala a později J. Sachse: geografie může determinovat technologie, které jsou jednotlivým společnostem dostupné (zejména v zemědělství); 10  ▪ třetí verze populární především v 90. letech 20. století: chudoba zemí třetího světa je dána vysokými náklady spojenými s výskytem infekčních nemocí; např. Bloom a Sachs (1998): výskyt malárie, která každoročně usmrtí miliony dětí v subsaharské Africe, snižuje meziroční tempo růstu subsaharských ekonomik o více než 1,3 %. ▪ Přestože se mechanismus působení geografických faktorů u jednotlivých autorů liší, společným závěrem je tvrzení, že tropické podnebí je příčinou chudoby zemí třetího světa oproti bohatým zemím mírného pásu. o kulturní hypotéza ▪ Různé společnosti mají díky odlišným historickým zkušenostem či náboženství jinou kulturu; a Acemoglu, Johnson a Robinson: kultura je v rámci tohoto přístupu vnímána jako klíčová determinanta hodnot, preferencí a přesvědčení jednotlivců i celé společnosti. Kulturní rozdíly potom hrají stěžejní úlohu v ekonomických procesech. ▪ Nejslavnějším příspěvkem propojujícím kulturu a ekonomickou výkonnost je Weberovo zdůraznění významu protestantské etiky pro rozvoj kapitalismu (Weber, 1905): protestantismus vytvářel vírou, že ekonomický úspěch je důkazem boží milosti a spasení, podněty k úsporám a k ekonomické aktivitě. ▪ Klasickou aplikací této hypotézy je zdůvodnění relativní zaostalosti Latinské Ameriky s iberskou tradicí oproti Severní Americe, která se vyvíjela v duchu tradice anglosaské. o štěstí… 11  Rodrik, Subramanian a Trebbi (2002): „Institutions rule: the primacy of institutions over geography and integration in economic development“: o teorie růstu se tradičně zaměřovala na akumulaci fyzického a lidského kapitálu a ve variantě endogenního růstu na aspekt technologické změny. Ovšem i tato trojice autorů říká: akumulace a technologická změna jsou pouze nejbližší příčiny hospodářského růstu. Přirozeně se tedy nabízí otázka: proč některé společnosti dokázaly akumulovat a inovovat o tolik rychleji než jiné? Rodrik, Subramanian a Trebbi: opět tři alternativní vysvětlení, tedy hlubší determinanty hospodářského růstu: ▪ geografie: podnebí, hojnost přírodních zdrojů, výskyt nemocí, přepravní náklady a šíření znalostí a technologií ze vzdálenějších oblastí, např. Sachs; ▪ mezinárodní obchod: klíčem k růstu je tržní integrace, naopak její překážky jsou hlavní příčinou nekonvergence chudých a bohatých regionů světa; např. Frankel a Romer (1999); Dollar a Kray (2002); ▪ instituce, a to zejména na význam vlastnických práv a zákonných pravidel; Hall a Jones (1999); Acemoglu, Johnson a Robinson (2002); Engerman a Sokoloff (2003): „Institutional and non-institutional explanations of economic differences“: východiskem je rozlišení faktorů ovlivňujících hospodářský růst na faktory ekonomické a neekonomické. Během několika posledních desetiletí došlo k přesunu pozornosti od úzce definovaných ekonomických faktorů k akcentování významu společenských struktur a kultury pro ekonomický rozvoj. o Ekonomické faktory: přírodní zdroje (např. zásoby uhlí a železa); komparativní výhody v mezinárodním obchodu (dále podporující specializaci práce); klima (různými kanály ovlivňující produktivitu); kolonialismus; demografické změny. o Neekonomické faktory: dělí do tří kategorií: kulturní, politické a institucionální. 12 4. Soudobá doporučení prorůstové hospodářské politiky soubor opatření k podpoře dlouhodobé ekonomické výkonnosti: cílí na nabídkovou stranu ekonomiky zejména, tedy růst potenciálního produktu vytvářet podmínky příznivé (nebránící) růstu ekonomické aktivity, potažmo výkonnosti vs. stabilizační politika (fiskální, monetární) aktivně usilující předcházet/omezit oscilace kolem potenciálního produktu Politické a institucionální prostředí neboli nastavení „pravidel hry“ tedy nastavit takové prostředí, který motivuje ekonomické subjekty k ekonomické aktivitě (práce, podnikání, investice, tvorba úspora, vzdělávání, inovační činnost atd.) fundamentální je politická stabilita poté nastavení právního rámce speciálně: nastavení vlastnických práv a jejich vymahatelnost kvalita vládnutí neboli good governance, efektivní veřejný sektor, nízká míra korupce atd. https://info.worldbank.org/governance/wgi/Home/Reports https://www.theglobaleconomy.com/rankings/wb_government_effectiveness/ Podnikatelské prostředí v soudobých vyspělých ekonomikách s vysokou regulatorní i daňovou zátěží se jedná spíše o zjednodušování prostředí, deregulaci, liberalizaci, transparentnost https://www.doingbusiness.org/en/rankings 13  Liberalizace mezinárodního obchodu odstraňování tarifních (cla) i netarifních (kvóty, normy) překážek rozšiřování společenské dělby práce → umožňuje specializaci → vyšší produktivita, efektivita → vyšší růst Otevřenost mezinárodním finančním a kapitálovým tokům akumulace kapitálu = klíčový výrobní faktor pro nastartování růstu odstraňování překážek, jež brání mezinárodním tokům kapitálu došlo v 1970s a bylo jedním z klíčových faktorů pro start ekonomické globalizace 1980-2020 v posledních let sílí diskuse, zda deregulace nezašla příliš daleko, viz příčiny finanční, ekonomické a dluhové krize 2008-2010 samostatnou kapitolou je politika investičních pobídek, tedy aktivní lákání přímých zahraničních investic do země  Jaké jsou obvyklé argumenty proti těmto politikám? Rozvoj lidského kapitálu, znalostí, inovací, vědy a výzkumu v této oblasti patrně nejširší shoda: úkolem hospodářské politiky má být jak vytváření podmínek, tak investiční aktivita v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu = klíč ke konkurenceschopnosti v 21. století https://graphics.wsj.com/table/zumbrun_1010 Investice do infrastruktury dnes rovněž relativně široká shoda, že tento typ investic má výrazné prorůstové efekty Diskutabilní jsou naopak prorůstová opatření z oblasti fiskální/rozpočtové a monetární politiky.  Uveďte příklady takovýchto „prorůstových“ opatření. Uveďte rovněž argumenty pro a proti takovýmto opatřením. 14 Základní zdroje ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J., 2002. Reversal of Fortune: Geography and Institutions in the Making of the Modern World Income Distribution. Quarterly Journal of Economics. Dostupné z: https://economics.mit.edu/faculty/acemoglu/data/ajr2002 ACEMOGLU, D., JOHNSON, S., ROBINSON, J., 2004. Institutions as the Fundamental Cause of Long-Run Growth [online]. In: NBER. Working Paper No. 10481. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10481 ARON(OVÁ), J., 2000. Growth and Institutions: A Review of the Evidence. World Bank, The World Bank Research Observer, 2000, vol. 15, no. 1. ENGERMAN, S., L., SOKOLOFF, K., L., 2003. Institutions and Non-Institutional Explanations of Econo-mic Differences. NBER, 2003, Working Paper No. 9989. GLAESER, E., L., LA PORTA, R., LOPEZ-DE-SILANES, F., SHLEIFER, A., 2004. Do Institutions Cause Growth? NBER, 2004, Working Paper No. 10568. HALL, E., JONES, C. I., 1999. Why Do Some Countries Produce So Much More Output Per Worker Than Others? The Quarterly Journal of Economics. 114, 1: 83-116. JÜTTING, J., 2003. Institutions and Development: A Critical Review. OECD Development Centre, 2003, Working Paper No. 210. MANTZAVINOS, C., 2001. Individuals, Institutions and Markets. Cambridge University Press, 2001. NORTH, D, 1990. Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press. ISBN 0-52-139734-0. OLSON, M., 1996. Distinguished Lecture on Economics in Government: Big Bills Left on the Sidewalk: Why Some Nations Are Rich, and Others Poor. Journal of Economic Perspectives. 10, 2: 3- 24. RODRIK, D., SUBRAMANIAN, A., TREBBI, F., 2002. Institutions Rule: The Primacy of Instituttions over Geography and Integration in Economic Development. NBER, 2002, Working Paper No. 9305 SMITH, A., 1759. The Theory of Moral Sentiments. 6th. ed. London: A. Millar Další zdroje CIA, 2017. The World Factbook. GDP – per capita (PPP) [online]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2004.html KELLY, L. R., 2017. What are the examples that the communism damages a country? In: quora.com [online]. Dostupné z: https://www.quora.com/What-are-the-examples-that-the- communism-damages-a-country OECD, 2017 [online]. OECD. Dostupné z: http://www.oecd.org WORLD BANK, 2017a. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true WORLD BANK, 2017b. World Development Indicators 2011-2014 [online]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&type=metadata&series=EN.ATM.CO2E.PC 15 Základní mikroekonomické principy chování Aneb proč se chováme tak jak se chováme Radek Náplava Ústav ekonomie O čem je vlastně mikroekonomie? Mikroekonomie zkoumá (1) chování jednotlivých subjektů a interakce mezi nimi a (2) fungování dílčích trhů. Předmětem zájmu jsou především spotřebitelé (teorie spotřebitele), firmy (teorie firmy) a dílčí trhy. Využíváme metodologický individualismus, kdy na základě chování jednotlivců odvozujeme (vysvětlujeme) chování celku. Mikroekonomie stojí na dvou základních pilířích, které determinují chování jednotlivých subjektů. Jedná se o: zákon klesajících výnosů (zákon klesajícího mezního produktu) → odvození nabídky na trhu zákon klesajícího mezního užitku → odvození poptávky na trhu. Základní (mikro)ekonomické principy (1) Lidé volí mezi alternativami (2) Cena věci se rovná tomu, čeho se vzdáte pro její získání (3) Racionální lidé myslí v mezních veličinách (4) Lidé reagují na pobídky Vsuvka: Základní mikroekonomické pilíře (5) Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity (1) Lidé volí mezi alternativami Omezené zdroje vs. neomezené ekonomické potřeby. Vzácnost. „Nic není zadarmo“ → omezenost zdrojů nutí ekonomické subjekty k rozhodnutí, jak s nimi zacházet. Rozhodují se lidé, Koupím si učebnice, nebo si koupím oblečení ve Vaňkovce? Práce vs. volný čas. Utrácet, nebo raději spořit? firmy, Prodat nevyužitou halu, nebo ji pronajímat? Najímat spíše kapitál, nebo práci? Investovat do výzkumu nových technologií, nebo si koupit hotový produkt? ale i společnost. „Zbraně vs. máslo“. Volby mezi efektivností a rovností. Uznání role volby mezi alternativami je důležitá, neboť umožňuje snazší porozumění možnostem, které se jim nabízejí → snazší rozhodování. (2) Cena věcí se rovná tomu, čeho se vzdáte pro její získání Souvisí s předchozím, neboť volba mezi alternativami vede k upřednostnění té nejlepší a k zavrhnutí ostatních. Vynaložení zdrojů na realizaci určitého záměru vždy nutně znamená obětování záměrů jiných – jedná se o skutečný ekonomický náklad realizovaného záměru. Párek v rohlíku stojí v bufetu 30 Kč. Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady) vyjadřují, čeho se musíte vzdát ve prospěch nejlepší možnosti. Je to jinými slovy alternativní možnosti, která je druhá nejlepší a která nebyla zvolena a realizována. Zahrnují čas, peněžní prostředky nebo další příležitosti, kterých se člověk vzdává. Aplikace: obětované příležitosti Vašeho prezenčního studia? (3) Racionální lidé myslí v mezních veličinách Racionální chování není o volbě cíle, ale zvolené cestě. „Cesta“ je volena dílčími rozhodnutími na základě porovnávání mezních veličin → optimalizace chování ekonomických subjektů. Volba je uskutečněna pouze tehdy, pokud přínosy převáží (nebo maximálně vyrovnají) vynaložené oběti. Mezní užitek a cena (→ optimum spotřebitele). Mezní náklad a mezní příjem (→ optimální množství produkované firmou). Mezní produkt a mezní náklad na dodatečný výrobní faktor (→ optimální množství najímaných výrobních faktorů). Aplikace: měl by hotel s prázdnými pokoji nabídnout turistovi, který přijde ve 21h a chce odejít v 7h ráno bez snídaně, nižší než standardní ceníkovou cenu? Racionální lidé do svých kalkulací nezahrnují utopené náklady! (4) Lidé reagují na pobídky Ekonomické subjekty vždy porovnávají náklady a přínosy → změna v nákladech či přínosech vede ke změně chování. Vyšší mzda vede zaměstnance k růstu pracovního nasazení (skutečně?), k růstu spotřeby a k úpravě spotřebního koše. Firmy snižují při výprodejích ceny (je to forma konkurence), aby přitáhly zákazníky. Stoupne-li cena másla, lidé se rozhodnou preferovat více margarín a sádlo, protože máslo je relativně dražší. Relativně dražší máslo je pro výrobce másla výhodnější, proto bude reagovat tak, že bude najímat více specifických výrobních faktorů, protože prodávat máslo je nyní výhodnější. Vlády zavádí (upravují) daně, aby snížily spotřebu škodlivých výrobků. Vysoké podpory v nezaměstnanosti mohou demotivovat k hledání zaměstnání. Přímé vs. nepřímé dopady pobídek. Peltzmanův efekt – povinná bezpečnostní opatření mají nižší než očekávaný přínos, protože současně roste rizikové chování. Bezpečnostní pásy, ABS, cyklistické přilby,… Základní pilíře mikroekonomie Zákon klesajících výnosů (zákon → Odvození MC, individuální nabídky klesajícího mezního produktu) a tržní nabídky Zvyšujeme-li používané množství některého z výrobních faktorů, zatímco množství ostatních výrobních faktorů se nemění, zpomaluje se tempo růstu celkového produktu. Jinými slovy, zapojování dodatečného množství např. práce při neměnném množství kapitálu a půdy povede k růstu celkové produkce, ale přírůstky k celkové produkci se budou snižovat. Každá další jednotka dodatečně zapojeného výrobního faktoru přináší menší přírůstek celkové produkce. Proč? Klesá vybavenost práce fixními výrobními faktory (které se zahlcují). Základní pilíře mikroekonomie Zákon klesajících mezního užitku → Odvození individuální poptávky a tržní poptávky S každou další spotřebovanou jednotkou daného statku bude klesat uspokojení z její spotřeby. Jinými slovy, s opakovanou spotřebou téhož statku bude klesat mezní užitek. Proč? S opakovanou spotřebou téhož statku klesá naléhavost potřeby. (5) Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity Nesoulad mezi (neomezenými) ekonomickými potřebami a (omezenými) zdroji v hospodářství vyvolává potřebu koordinace (koordinačního mechanismu) v rámci hospodářství. Koordinace může být založena na: Ceně → tržní hospodářství. Příkazu → centrální plánovaná ekonomika. Jedná se o protichůdné přístupy k základnímu ekonomickému problému: jak z omezených zdrojů dosáhnout optimálního výstupu ve vztahu k potřebám? Centralizovaný vs. decentralizovaný systém. Většina ekonomik jsou ekonomiky smíšené a obsahují prvky obou principů, ale jeden zpravidla dominuje. Koordinace v rámci CPE Vláda organizuje ekonomickou aktivitu tak, aby rostl blahobyt země. Snahou je předem vyloučit neefektivní hospodářství jako celku. Nástrojem CPE je příkaz, který určuje co, jak a pro koho vyrábět. Jedním z předpokladů CPE je státní forma vlastnictví. Už v samotném zárodku – při formulaci plánu – nastává problém: Jak odhadnout ekonomické potřeby společnosti? Jak odhadnout poptávku? Aplikace: Odhadnete uspokojení Vašich potřeb na celý tento týden? Od znalosti potřeb se odvíjí alokace zdrojů mezi výroby. Nesprávné (neefektivní) nastavení výrobních procesů → neuspokojená poptávka a nedostatek. Koordinace v rámci tržního hospodářství Základem je trh a suverenita ekonomických subjektů (soukromé vlastnictví). Na rozdíl od CPE je nezbytným předpokladem převaha soukromého vlastnictví. Jsou-li splněny předpoklady tržního mechanismu (vlastnická suverenita, cenová liberalizace, existence trhu výrobních faktorů), pak může trh efektivně plnit svoji koordinační roli a může naplňovat požadované funkce, kdy: usměrňuje zdroje vůči potřebám (podle naléhavosti potřeb) a nutí výrobce k efektivnímu chování. Neviditelná ruka trhu = vysvětluje, jak jednotlivé ekonomické subjekty svými rozhodnutími pomáhají optimalizovat využití zdrojů, i když jednají ve vlastním zájmu. Aplikace: Jste zemědělec a vidíte, že se cena pšenice (kontrakt na příští rok) na trzích zdvojnásobila. Bude Vám záležet na odhalení příčiny cenové změny? Jak budete reagovat? Jak budou reagovat ostatní? CPE vs. tržní hospodářství Tržní hospodářství je efektivnější systém, ale automaticky to neznamená, že je dokonalý. „Dokonalost“ znamená nejlepší ze všech známých systémů, nikoliv dokonalost bez negativních/nežádoucích vlastností. Tržní selhání = trh nefunguje očekávaným způsobem, tzn. nezabezpečuje efektivní alokaci zdrojů, přestože jsou naplněny nezbytné předpoklady pro fungování tržního mechanismu. Příčiny: existence nedokonale konkurenční struktur, existence externalit, existence veřejných statků a informační asymetrie. Aplikace: Můžeme považovat CPE v něčem „lepší“ či „efektivnější“ oproti tržnímu hospodářství?  Zdroje: JUREČKA, Václav. 2018. Mikroekonomie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 398 s. Expert. ISBN 978-80-271-0146-7. MANKIW, Nicholas Gregory. 2012. Principles of Economics, 6th edition. USA: South-Western Cengage Learning, 856 s. ISBN 978-0-538-45305-9.  ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/09: Příčiny, průběh a řešení finanční, ekonomické a dluhové krize v zemích EU po roce 2008+ Struktura přednášky 1. Základní kontext finanční, ekonomické a dluhové krize po roce 2008 2. Island 3. Maďarsko 4. Lotyšsko 5. Rumunsko 6. Irsko 7. Portugalsko 8. Španělsko 9. Kypr 1. Základní kontext finanční, ekonomické a dluhové krize po roce 2008  2 tematická videa https://www.youtube.com/watch?v=GPOv72Awo68 https://www.youtube.com/watch?v=65DD3iyEi3U signály finanční krize již v roce 2007 15. září 2008 pád investiční banky Lehman Brothers = symbol finanční krize globalizovaná světová ekonomika => ekonomická krize se rychle šíří do dalších zemí CB snižují úrokové sazby a zaplavují trhy likviditou, ovšem jen slabé oživení ekonomik snížení úrokových sazeb CB až téměř k nule => omezení prostoru pro účinnost MP vlády přistupují k fiskální expanzi prostřednictvím rozsáhlých stimulačních balíčků Diskuse o charakteru FP: Austerity vs. stimulus Argumenty ve prospěch stimulu: riziko deprese neefektivnost monetární politiky (past na likviditu) potenciálně významný multiplikační efekt symetrický charakter šoku, vysoká účinnost koordinované akce 1  Argumenty proti stimulu: Rikardiánská ekvivalence zpochybněná důvěra ve schopnost vlády splácet svoje dluhy v r. 2010 se dostává do potíží ekonomika Řecka a ekonomická krize se mění v krizi dluhovou v průběhu finanční, ekonomické a dluhové krize žádá o mezinárodní finanční pomoc několik ekonomik (Island, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko; Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Kypr) a další balancují na hranici (Itálie, Slovinsko) po r. 2010 se Evropa i USA přiklánějí k fiskální restrikci hlavně v důsledku: strachu z růstu nákladů na dluhovou službu a další eskalace výše zadlužení zpomalení ekonomického růstu v důsledku vysokého zadlužení 2. Island: „Drsný prolog“ příčiny: bankovní krize (stát musel převzít 3 největší banky) a následný pád islandské koruny listopad 2008: půjčka 2,1 mld. USD od MMF 2011 úspěšně dokončil záchranný program a 2015 předčasně splatil půjčku MMF https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/dovolena-na-islandu-draha-zalezitost-i-pres- krizi/r~i:article:628944/ 3. Maďarsko: „A první oběť v EU“ příčiny: nezodpovědná fiskální politika (v roce 2007 deficit 5,5 % HDP a rostoucí veřejný dluh); finanční krize zhoršila schopnost vlády financovat rozpočtový deficit a bankám přístup k financím; vysoká závislost na půjčkách v zahraničí (až 90 % hypoték v zahraničních měnách, zejména švýcarských francích a eurech); 2 Zdroj: https://www.researchgate.net/figure/Public-debt-and-budget-deficit-in-Hungary-2001- 2012_fig1_273539853 listopad 2008: záchranný balík 25 mld. USD od MMF, EU a Světové banky součást řešení: zmražení růstu mezd a zrušení 13. platů ve veřejném sektoru 4. Lotyšsko: „Nejhlubší pád, nejčistší (deflační) řešení“ příčiny: „léta neudržitelně vysokého ekonomického růstu a velkých deficitů platební bilance vedla k finanční a platební krizi“ (MMF); nejhlubší recese v Evropě (2008-2010 cca -25 % HDP) → těžký dopad na státní rozpočet → vládní dluh vzrostl z necelých 20 % HDP v roce 2008 na 44 % v roce 2010; vláda musela převzít 2. největší banku (hromadné výběry vkladů) 3 4 Zdroj: https://www.economicshelp.org/blog/7449/economics/what-economic-lessons-can-we- learn-from-latvia-and-estonia/ prosinec 2008: záchranný balík 7,5 mld. EUR od MMF, EU, ale i skandinávských zemí, Estonska, Polska (100 mil. EUR) a také Česka (200 mil. EUR) řešení: v zásadě 2 cesty obnovení konkurenceschopnosti: depreciace x deflace Lotyšsko, kde vláda i veřejnost chtěli udržet kurzový závazek před vstupem do Eurozóny, důsledně realizovalo cestu drastických domácích úspor a poklesu mezd v průměru doprovázených růstem daní a dalšími opatřeními: mzdy klesly v průměru o 30 % (!) porodné o 35 % rodičovská a přídavky na děti o 40 % nemocenská o 27 % zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 65 let Ústavní soud zrušil rozhodnutí o snížení penzí pracujícím důchodcům o 70 % a nepracujícím o 10 % již v roce 2011 nejrychlejší růst v Evropě, 5,5 % 5 5. Rumunsko: „Stranou pozornosti“ příčiny: Rumunsko bylo podobně jako Maďarsko silně závislé na vnějším financování; ztráta důvěry zahraničních investorů v období finanční krize vedla k odlivu kapitálu a následně k propadu rumunské měny lei na historické minimum; rozpočet a schodky běžného účtu rychle rostly; březen 2009: Rumunsku je přislíben balík pomoci ve výši 20 mld. EUR na roky 2009-2011 (zejména MMF a EU); další dohodnuté tranše (2011-2013 a 2013-2015) měly charakter preventivní pomoci a prostředky nebyly čerpány; součást řešení: vláda v rámci reforem usilovala např. o: pětadvacetiprocentní snížení platů všech zaměstnanců placených státem, zvýšení DPH na veškeré zboží a služby z devatenácti na čtyřiadvacet procent a propuštění přibližně sta tisíce pracovníků veřejného sektoru; program pomoci byl ukončen v roce 2018; 6. Irsko: „Island II“  What’s the difference between Iceland and Ireland? One letter and six months. (irský vtip z podzimu 2008, např. https://www.theguardian.com/money/2009/jan/24/sa vings-banks příčiny: zejména problémy bank, jež se vláda pokusila sanovat z vlastních zdrojů → rozpočtový deficit Irska v roce 2010 dosáhl rekordních 32 procent HDP; prosinec 2010: balík 85 mld. EUR (hlavně MMF a EU); 35 miliard na podporu bankovního systému, 50 miliard na obsluhu dluhu v dalších třech letech; vysoký úrok 5,8 %; součást řešení: drastické výdajové škrty a zvýšení daní (snížení platů, přídavků na děti a nezaměstnaným, snížení minimální mzdy o 13 % atd.) 7. Portugalsko: „Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy“ příčiny: po roce 2000 nízký hospodářský růst (či pokles) v kombinaci s dlouhodobě deficitním hospodařením: 6 Zdroj: https://voxeu.org/article/turnaround-portuguese-economy Zdroj: https://www.ft.com/content/a1ab5468-3f8d-3363-8607-2a791c6cec18 veřejný dluh vzrostl z 68 % v 2007 na 111 % v 2011 přidává se tlak finančních trhů včetně spekulací a ratingových agentur květen 2011: přislíbena pomoc ve výši 78 mld. EUR (EU 52 mld., MMF 26 mld.); 7  ještě v roce 2013 zůstává Portugalsko v hluboké recesi a musí čerpat další 3,24 mld. EUR z přislíbené pomoci; nezaměstnanost kulminuje na úrovni 17,5 % (40 % mezi mladými); 2011-2014 emigrovalo 0,5 mil. lidí; zvrat 2014: Portugalsko se dokázalo vrátit na světové finanční trhy (emise obligací ve výši 750 milionů eur s úrokem 3,6 procenta vs. úrok až 17 % v roce 2011) a ukončilo záchranný program; Portugalsku se po roce 2015 podařilo obnovit růst a konsolidovat schodek veřejných rozpočtů (2016: 2 % HDP; 2017 rekordní 0,9 %); hlavní obavou zůstává výše veřejného dluhu 120 % HDP (Q1/2020 – 3. nejvyšší v EU) součást řešení: 1. hlavním cílem reformního programu bylo konsolidovat rozpočtové deficity: rozsáhlé výdajové škrty zvyšování daní: spotřební daně; „solidární daň“ = dodatečných 2,5 % z příjmů nad 150 000 eur (3,6 milionu Kč) ročně a podniky 3 % ze zisků nad 1,5 milionu eur; 2011-2014 zmražení mezd státních zaměstnanců a snížení jejich počtu o dvě procenta ročně; příjmy z privatizace: např. 2012 (stále ziskový) letištní operátor ANA prodán francouzské skupině VINCI za 3 mld. EUR 2. pokračující strukturální reformy (Centeno a Coelho, 2018): Portugalsko s nimi, jako dlouhodobě „nejchudší země západní Evropy“ začalo již na přelomu století; důraz zejména na zvýšení vzdělanostní úrovně a rozvoj lidského kapitálu, viz např. výsledky PISA testů: Zdroj: data OECD; https://voxeu.org/article/turnaround-portuguese-economy reformy cílící na pružnější trh práce: flexibilnější prostředí pro firmy, snazší možnost propouštění, částečné úvazky, pružnější mzdy atd. 8  stabilizace bankovního sektoru včetně reforem jeho řízení: posílení kapitálové báze bank; změny akcionářské struktury; pokles podílu problematických úvěrů atd. dlouhodobá konsolidace veřejných financí (obezřetné řízení veřejných výdajů; externí posudky výdajových programů; rovnováha mezi cíli stabilizovat veřejných dluh a chránit ekonomický růst atd.) 8. Španělsko: „Dlouho odkládaná žádost o pomoc“ příčiny: Španělsko mělo relativně zdravé veřejné finance – rozpočtový přebytek (viz graf) a veřejný dluh pod 40 % HDP; nízké úroky ECB → realitní bublina → následné problémy bankovního sektoru Zdroj: OECD Španělsko silně zasaženo dlouhodobou recesí, což se projevilo zejména rekordními hodnotami nezaměstnanosti, jež dosáhla vrcholu v roce 2013: 27,2 %; resp. 56,1 % mezi mladými; 2010-2012 opakující se spekulace o španělské žádosti o mezinárodní pomoc 9  červen 2012: žádost o pomoc pouze pro finanční sektor ve výši 100 mld. Eur – nikoliv ekonomiku jako celek (!) Záchranný program ukončen v lednu 2014. Součást řešení: rozsáhlé a ze strany MMF pozitivně hodnocené strukturální reformy (trh práce, finanční sektor atd.) Ekonomické zotavení, přehledně viz např. materiál MMF (2017): https://www.imf.org/en/News/Articles/2017/10/04/na100617-spanish-recovery-key-numbers 10 9. Kypr: „Island III aneb finanční a daňový ráj navázaný na Řecko“ příčiny (Dědek, 2012): „Malá ostrovní země, s podílem 0,2 % na HDP eurozóny, se rozhodla založit svoji rozvojovou strategii na budování vyspělého finančního centra, podpořeného atraktivními vlastnostmi daňového ráje: korporátní daň 10 %, nezdaňování dividend a kapitálových zisků z burzovních obchodů, lákavé odpočty z daňového základu (např. výdaje na reprezentaci či údržbu budov), důraz na bankovní tajemství.“ „Uvedená strategie se projevovala v překotné expanzi domácích bank, jejichž konsolidovaná aktiva překračovala v r. 2011 úroveň 800 % domácího HDP.“ „Těžkou ránu kyperskému obchodnímu modelu zasadila nadměrná angažovanost jeho bank vůči řecké ekonomice. Přímé půjčky řeckému soukromému sektoru dosáhly v r. 2011 téměř 130 % kyperského HDP, podíl investic do řeckých vládních dluhopisů činil kolem 25 % kyperského HDP.“ „Kyperské banky utrpěly velké ztráty poté, co se zapojily do odpisu významné části řeckého vládního dluhu. (asi 19 mld. eur, cca 111 % HDP). Kypr začal sledovat islandský a irský scénář, v němž kolabující bankovní sektor stahuje do dluhové pasti vládní finance.“ Nicméně v pozadí byly i makroekonomické nerovnováhy vzniklé v předcházející růstové dekádě, zejména deficity BÚ platební bilance. dlouhá vyjednávání o záchranném programu; prosinec 2011: půjčka 2,5 mld. EUR od Ruska; žádost o pomoc EU a MMF: až červen 2012; až březen 2013: záchranný program ve výši 10 mld. EUR (EU, MMF) březen 2016: předčasné, úspěšné ukončení záchranného programu kontroverzní součást řešení: na záchraně bank se museli podílet i vkladatelé: 9,9 % z vkladů nad 100.000 eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 % na nižší vklady 11 Zdroje https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/financial- assistance-eu_en Island: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/krachujici-island-ziska-miliardy-na- zachranu-ustoupil/r~i:article:622382/ https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1438034-island-pozadal-o-pomoc-mezinarodni-menovy-fond https://byznys.ihned.cz/c1-64729040-island-predcasne-splatil-pujcku-od-mezinarodniho-menoveho- fondu-cas-mel-do-srpna-pristiho-roku Maďarsko: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1436180-mezinarodni-instituce-zachranuji-madarsko-daji-mu- pres-25-miliard https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/madarsko-ziska-obri-pomoc-dostane-476- miliard-korun/r~i:article:620542/ https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1435029-madarsko-dostalo-v-dolarech-15-miliardovy-kredit- musi-zmrazit-13-platy https://www.researchgate.net/figure/Public-debt-and-budget-deficit-in-Hungary-2001- 2012_fig1_273539853 Lotyšsko: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1428762-lotyssko-ziskalo-od-mezinarodniho-menoveho- fondu-17-miliardy-eur https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1429175-lotyssko-se-docka-financni-pomoci-z-eu-ve-vysi-31- miliardy-eur https://www.piie.com/publications/papers/aslund1009.pdf https://blogs.imf.org/2013/01/28/latvias-economic-potential-recovery-and-reforms/ https://www.economicshelp.org/blog/7449/economics/what-economic-lessons-can-we-learn-from- latvia-and-estonia/ https://www.slideshare.net/LatvijasBanka/fiscal-consolidation-in-the-midst-of-the-crisis-lessons-from- latvia https://www.piie.com/publications/chapters_preview/6024/03iie6024.pdf https://www.piie.com/publications/chapters_preview/6024/07iie6024.pdf https://www.piie.com/publications/chapters_preview/6024/intro6024.pdf https://library.fes.de/pdf-files/id-moe/09353.pdf Rumunsko: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1418588-i-rumunsko-jiz-potrebuje-pomoc-mezinarodniho- menoveho-fondu https://denikreferendum.cz/clanek/8870-mmf-chvali-rumunske-neoliberaly-dostanou-dalsi-penize 12  http://publications.europa.eu/resource/cellar/bf2088d6-71bc-4870-870c- 4e2155604322.0002.02/DOC_2 Irsko: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/irsko-pomoc-nedokaze-splatit-varuje-svet- mmf/r~i:article:686040/ https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/irsky-parlament-schvalil-pomoc-od-eu-a- mmf.A101215_175237_eko-zahranicni_spi¨ https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1297103-menovy-fond-dal-zelenou-uveru-pro-irsko https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/komentar-financni-pomoc-irsku-do- hrobu.A101125_1488330_eko_euro_vem https://www.theguardian.com/money/2009/jan/24/savings-banks https://www.irishtimes.com/business/economy/the-difference-between-ireland-and-iceland- 1.2046943 https://www.academia.edu/3531709/Whats_the_Difference_Between_Iceland_and_Ireland_An_Inves tigation_of_Global_Finance_WORKING_PAPER Portugalsko: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1264398-mmf-schvalil-pujcku-portugalsku-zeme-ma-jistych-78- miliard-eur https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1126427-portugalsko-dohani-privatizacni-sliby https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1245168-portugalsti-bohaci-budou-platit-vyssi-dane https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/portugalsko-uz-nechce-pomoc-vysoky-dluh-jej-ale-trapi- dal/r~fd46e4d6dd9c11e3ac28002590604f2e/ Centeno a Coelho, 2018. https://voxeu.org/article/turnaround-portuguese-economy https://www.ft.com/content/a1ab5468-3f8d-3363-8607-2a791c6cec18 https://voxeu.org/article/labour-market-reforms-lessons-portugal Španělsko: https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/financial- assistance-eu/which-eu-countries-have-received-assistance/financial-assistance-spain_en https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1165748-spanelsko-pozada-eurozonu-o-financni-pomoc-pro- sve-banky https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1164568-spanelsko-si-pujcuje-za-sedm-procent-podle- expertu-neudrzitelny-urok https://commodity.com/data/spain/debt-clock/ https://www.imf.org/en/News/Articles/2017/10/04/na100617-spanish-recovery-key-numbers Kypr: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pomoc-kypru-stradatele-prijdou-o-cast-penez-v- bankach/r~i:article:774250/ https://archiv.ihned.cz/c1-65227200-kypr-bankovni-krizi-ustal-a-zustal-vyhledavanym-danovym-rajem 13  Dědek, 2012: https://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskove- centrum/aktuality/2013/kyperska-cesta-k-dluhove-krizi-1794 Další doporučené zdroje Výroční zprávy Evropské centrální banky, např. za roky 2008 a 2009, v češtině ke stažení zde: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ar2008cs.pdf https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ar2009cs.pdf 14  ENC-EKON – EKONOMIE 2 2024/11: Globalizace – ekonomický význam, přínosy a rizika 1. Globální problémy vybrané problémy příklady klasifikace 2. Globalizace definice znaky vývoj 3. Výzvy pro českou a evropskou ekonomiku v 21. století 1 1.1 Vybrané globální problémy The United Nations: Global Issues https://www.un.org/en/sections/issues-depth/global-issues-overview/ https://osn.cz/osn/hlavni-temata/ http://www.worldometers.info/cz/ Chudoba absolutní – Světová banka nyní definuje jako méně než 2 USD na den; o jak je to s extrémní chudobou ve světě? za posledních 30 let se: a) zvýšila b) zůstává více méně stejná c) snížila o https3://ourworldindata.org/extreme-poverty o https://www.researchgate.net/figure/Figure-1-Global-extreme-poverty-counts-and-rates-from-1980-to-2019-and-maps-of- extreme_fig1_350475664 relativní – 60 % (příp. 50 %) mediánu čisté mzdy o https://cesky.radio.cz/v-cesku-je-ohrozena-chudobou-desetina-obyvatel-nejmene-v-evropske-unii-8731670 o https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-lidem-v-cesku-hrozi-chudoba-nejmene-z-cele-eu-spocital-eurostat-40476247 2 3 1.2a Globální problémy, klasifikace, Stanislav Heczko1 1. Intersociální problémy (relace člověk – člověk) ▪ problém války a míru (včetně možných jaderných, chemických a biologických konfliktů a katastrof), ▪ problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti rozvojových zemí ▪ problém mezinárodní zadluženosti ▪ problém změn mezinárodních ekonomických vztahů 2. Ekosociální problémy (relace člověk – příroda) ▪ populační problém ▪ potravinový problém ▪ surovinový a energetický problém ▪ ekologický problém 3. Antroposociální problémy (týkají se budoucnosti člověka) ▪ všelidské problémy sociální, humanitární a kulturní ▪ problém absolutní chudoby ▪ problém šíření epidemií a drogových závislostí (včetně alkoholismu a kouření cigaret) ▪ problém nekontrolované mezinárodní migrace ▪ problém terorismu 1 Heczko (2005), Světová ekonomika a globální problémy lidstva. 4 1.2b Globální problémy, klasifikace J. F. Rischard2 1. Globální statky ▪ globální oteplování (klimatická změna) ▪ vyčerpávání rybího bohatství ▪ odlesňování ▪ nedostatek vody ▪ znečištění moří a ohrožení biodiverzity moří 2. Záležitosti vyžadující globální závazky ▪ světová chudoba ▪ zachování míru, prevence konfliktů, boj proti terorismu ▪ vzdělání ▪ nebezpečí světových pandemií ▪ digitální nerovnost ▪ předcházení přírodním katastrofám a zmirňování jejich následků 2 Rischard (2003), High Noon: 20 Global Problems, 20 Years To Solve Them. 5 3. Problémy vyžadující právní regulaci na globální úrovni ▪ rekonstrukce daňového systému ▪ technologická regulace ▪ obchod s drogami ▪ obchod, investice a pravidla volné soutěže ▪ ochrana duševního vlastnictví ▪ pravidla elektronického obchodování ▪ pracovní podmínky a pravidla migrace 6 4. Globalizace Diskutujte ve dvojicích, co je podstatou globalizace. 5 keywords Sestavte seznam 5-ti klíčových slov nejlépe charakterizujících tento fenomén. 7 2.1 Globalizace, definice3 ▪ OECD: proces, který zvyšuje závislost trhů a výroby různých zemí díky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií ▪ MMF: historický proces, výsledek lidské inovace a technologického pokroku, který přináší zejména prostřednictvím mezinárodních obchodních a finančních toků rostoucí celosvětovou integraci ekonomik; poukazuje i na širší kulturní, politické a environmentální rozměry globalizace ▪ Světová banka: rostoucí integrace ekonomik a společenství po celém světě ▪ Dicken (2003): proces spojený s rozšiřováním a zvyšováním integrace ek. aktivit přes národní hranice ▪ Greenspan (2000): rostoucí integrace národních ekonomických systémů ▪ Kearney (2001): rostoucí úroveň vzájemné závislosti v ek., politické, kulturní a environmentální oblasti ▪ Cerny (1999): Mnohaúrovňový proces, ve kterém se v celoplanetárním rozsahu prosazují tendence k rostoucí vzájemné provázanosti či podobnosti technologických, ekonomických, politických, sociálních, ekologických a bezpečnostních jevů a procesů ▪ posílení integrace x kvalitativně nový jev? 3 Výčet zpracován podle: Breinek, P. (2008). Procesy globalizace a problém příjmové nerovnosti ve světové ekonomice. Disertační práce. 8 2.2 Globalizace, znaky ▪ důležitý předpoklad – rozpad Brettonwoodského měnového systému (systém fixních kurzů navázaných na dolar) na začátku 70. let 20. století: flexibilní kurzy, uvolnění toků kapitálu mezi zeměmi (aplikace komparativní výhody) ▪ klíčový význam technologií a komunikací (televize, internet, telekomunikace); ▪ nepřetržitý tok informací vede ke zrychlení všech společenských procesů ▪ mimořádný rozvoj mezinárodního obchodu (MO) ▪ „International trade flows have increased dramatically over the last three decades. According to WTO trade statistics, the value of world merchandise exports rose from US$ 2.03 trillion in 1980 to US$ 18.26 trillion in 2011, which is equivalent to 7.3 per cent growth per year on average in current dollar terms. Commercial services trade recorded even faster growth over the same period, advancing from US$ 367 billion in 1980 to US$ 4.17 trillion in 2011, or 8.2 per cent per year. When considered in volume terms (i.e. accounting for changes in prices and exchange rates), world merchandise trade recorded a more than four-fold increase between 1980 and 2011.“ /https://www.wto.org/english/res_e/booksp_e/wtr13-2b_e.pdf/ ▪ po poklesu v roce 2009, pokračuje růst obchodu i v dalších letech, viz zejména str. 17 v následující zprávě + 2 grafy: https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2015_e/its2015_e.pdf 9 ▪ https://www.ft.com/content/9e2533d6-dbd8-11e5-9ba8-3abc1e7247e4 10 ▪ ještě rychlejší růst PZI (ale více volatilní než vývoj MO) ▪ 2007: vrchol 2,1 bil FDI ve světě, poté propad ▪ 2013: poprvé rozvojový svět získal více PZI, než vyspělé země ▪ (2014: Čína 128 mld.… ale EU jako celek 267 mld.) ▪ 2015: celosvětově 1,7 bil USD, nejvíce od předkrizového roku 2007 (+25 % proti 2014); FDI zemích v OECD se téměř zdvojnásobily proti 2014 (Irsko, Nizozemí, Švýcarsko, USA..) 11 ▪ trendy, zejména graf s. 2: ▪ http://unctad.org/en/docs/wir2010ch1_en.pdf 12  ▪ rok 2016, ale již opět pokles FDI o 7 % na 1,62 bil. USD: ▪ „Inflows to the EU increased by 22%, boosted by inflows to the United Kingdom largely due to Anheuser-Busch InBev acquiring SABMiller in Q4“ ▪ „FDI inflows to G20 countries increased by 21%. Inflows to OECD G20 countries increased by 48%, but inflows to non-OECD G20 countries fell 18%, largel