DSSE I od Venčiše 2019 (+Šája) PDF

**[PRvní dvě hodiny DSSE = od šáji („Poznámky DSSE zatím komplet (Šája)") -- od 3. hodiny přednášky ze zs 2019]{.smallcaps}** **[Středovýchodní Evropa jako historický region]** - střední Evropa v dnešním pojetí = V4 -- před rokem 1945 pojem zahrnoval i Německo a Rakousko - střední = mezi...

**[PRvní dvě hodiny DSSE = od šáji („Poznámky DSSE zatím komplet (Šája)") -- od 3. hodiny přednášky ze zs 2019]{.smallcaps}** **[Středovýchodní Evropa jako historický region]** - střední Evropa v dnešním pojetí = V4 -- před rokem 1945 pojem zahrnoval i Německo a Rakousko - střední = mezi Německem a Ruskem - pojetí střední Evropy, jakož i pojetí východu a orientu se v historii proměňuje - VK 1815 -- určuje podobu SE po zániku SŘŘ - d'Este -- spory o tom, jak si představoval budoucnost Rakouska - **trialismus** -- výklad termínu se proměňuje (Rakousko -- Uhersko -- Česko → po přelomu století Rakousko -- Uhersko -- Chorvatsko) - Kramářův panslavistický koncept **velkoslovanské říše** v čele s carem - Masaryk - spis *Nová Evropa* - TGM tváří dezintegrované Evropy - po roce 1945 rozdělení Evropy na V a Z - po roce 45 vydělování na středovýchodní Evropu - Kundera -- *Únos západu aneb tragedie střední Evropy* ([[http://www.smatana.sk/archiv/clanky/kundera/milan-kundera-unos-zapadu-aned-tragedie-stredni-evropy-1983]](http://www.smatana.sk/archiv/clanky/kundera/milan-kundera-unos-zapadu-aned-tragedie-stredni-evropy-1983)) - Havel -- *Moc bezmocných* ([[http://vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=eseje&val=2\_eseje.html&typ=html]](http://vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=eseje&val=2_eseje.html&typ=html)) **[Evropa jako historický kontinent a její členění]** - v antice dělení na S a J - *Limes Romanus* -- mezi Rýnem a Dunajem - ve středověku dělení podle náboženství - potom např. dělení podle hranice Terst -- Pobaltí - na V velké mnohagenerační rodiny/klany - na Z rodiny matka -- otec -- děti - proměny společnosti a reformy - na Z proměny „zdola" -- revoluce - na V „shora" -- reformy - industrializace na Z -- mezi tím na V neprobíhá vůbec -- na Z probíhají dělnické revoluce (protože dělníci požadují práva) -- proletářský stát potom paradoxně vznikne v SSSR, kde žádní dělníci nejsou (:D) **[Národní, regionální a evropské dějiny]** - Čechy východní periferií SŘŘ -- nejsou úplně začleněné - Rakousko - po 1918 desintegrace střední Evropy → otázka, kam patří Rakousko -- nezapojuje se do západoevr. struktur (NATO) - Rakušané se do r. 1918 považují za Němce -- po r. 1938 se prohlásí nikoli za Němce, ale za 1. oběť AH - až v posledních letech se Rakouskou vymaňuje ze závislosti na Něm. a přiklání se blíže k V4 - mýtus habsburské monarchie / habsburský mýtus - protichůdné názory na monarchii (Masaryk vs. Palacký, nenávist vs. nostalgie -- podpořená Švejkem) - interpretace typu harmonická říše, kde vedle sebe spokojeně žily národy -- zničená nacionalismem - střední Evropa je národnostně roztříštěná - velké množství promíchaných etnik → dlouho bylo nepředstavitelné vytvořit monoetnické státy - potom se objevují nové moderní trendy monoetnických států (Fr., Šp., Ita., Něm.) vs. mnohonárodnostní státy (R-U, OŘ) -- proto se Palacký snaží najít smysl monarchie - christianizace SE probíhá se zpožděním + dlouho křesťanství funguje ještě paralelně s pohanstvím -- probíhá až do vrcholného středověku (14. st.) - zatímco v Z Evropě existují liberálně-demokratické státy -- Německo, ani Rakousko nejsou ještě dlouho -- o Rusku ani nemluvě - Proč nacismus uspěl právě v Německu? (civilizovaná, kultivovaná země, země filosofů) -- důvodem autoritativní forma vlády (i když pod rouškou demokracie) -- stejně tak i v Rakousku - nevolnictví -- středoevropská záležitost -- v podobě 2. nevolnictví už potom ryze česká -- v jiných zemích bylo nevolnictví taky (Francie, Německo), ale nikdy ne tak striktní **[Poddanství vs. nevolnictví]** **Poddanství** - všeobecné -- všichni jsou poddaní panovníka - bezprostřední -- podaní jsou poddaní svých vrchností (přenesená působnost) -- vrchnost může být různá, nejčastěji je to šlechta -- panovník přenáší na vrchnost nějakou část svých povinností -- ti je potom vykonávají ve prospěch panovníka (výběr daní, výstavba a údržba komunikací, organizace očkování atd.) -- panovník jim za to neplatí, ale oplátkou jim svěří půdu i s poddanými -- se starostmi ale i se zisky -- jednotliví poddaní potom živí svoji vrchnost - emfyteuze -- německé zákupní právo -- poddaní si „pronajmou" půdu -- na té žijí a pracují a oplátkou vrchnosti platí (v penězích, naturáliích, úkonech = robota) - půda v 1 chvíli patří poddanému i vrchnosti - poddaný za půdu zaplatil -- může s ní různě nakládat a má k ní vlastnická práva X zároveň ale půda patří vrchnosti → vrchnost do toho po většinu času vůbec nezasahuje → ve výjimečných případech, když se tam děje něco nekalého vrchnost půdu zabaví a poskytne ji někomu jinému (většinou příbuznému předchozího majitele) **Nevolnictví** - = připoutání k půdě - 30tiletá válka + morové epidemie → vymření značné části populace (17. st.) → šlechta chudne → mění svůj životní styl a začíná podnikat (pivovary, rybníky, manufaktury, polnosti) - šlechta nutí své poddané, aby např. pili její pivo, nikoli pivo městských pivovarů (to se nelíbí městům) - šlechta také začíná obnovovat zpustlé polnosti → potřebuje, aby je někdo obdělával → je utužena robota (pře 30tiletou v. byla robota několik dnů v roce, teď třeba 3 dny v týdny i víc) = DRUHÉ NEVOLNICTVÍ -- k půdě jsou připoutáváni všichni včetně bezzemků - sedláci nechodí robotovat osobně, ale posílají místo sebe čeledíny - systém nucené práce se přestává vyplácet -- lidi nechtějí dělat zadarmo, ničí nástroje, flákají se atd. + je potřeba lidem na poli zařídit stravu + platit dozor nad pracujícími atd. → ukáže se, že námezdní dělník odvede práci mnohem lépe → přechází se na placenou robotu Svatá říše římská (800/962--1806) - pol. 10. století Ota I. zakládá SŘŘ - SŘŘ se nejdřív nazývá Římskou říší a odvolává se k římskému impériu -- v čele stojí císař - později se přidává přídomek SŘŘ národa německého - mnohonárodnostní celek - konflikty - papež X císař -- spor o investituru (uvádění církevních hodnostářů do úřadu) -- papež volí, císař schvaluje - císař X stavy - dezintegrace/rozvolňování/rozpad státu -- stovky státních útvarů -- některé jsou maličké, některé obrovské a suverénní → volná konfederace panovníků → snadno podléhá okolním státním útvarům - **volba císaře**: zvolen kurfiřty → korunován římsko-německým králem (Cáchy, Frankfurt, různě) → pak se vydá přes Alpy do Říma a tam je korunován papežem na císaře →poslední, kdo to učiní je Karel V. -- pak už se do Říma nejezdí a titul císař je automaticky - **kurfiřt** = kníže volitel -- jejich počet definitivně ustanoven zlatou bulou Karla IV. → je jich 7 - 3 církevní -- arcibiskup mohučský, arcibiskup kolínský, arcibiskup trevírský - 4 světští -- král český, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský - 1806 Napoleon ruší SŘŘ → vznikají státy + Rýnský spolek (pod Fra. kontrolou) - 2 procesy: - **sekularizace** -- posvětštění - **mediatizace** -- vytvoření větších států z malých státečků - vzniká **Německý spolek** **[Německý spolek]** - něco mezi federací a konfederací - spolek států (nikoli spolkový stát) - zaniká 1848/49 -- potom obnoven bez Rakouska → 1871 vzniká 2. Říše - **Německé císařství (Vilém I.)** - 1\. říše -- Německý spolek (1815-1848, 1852-1870) - 2\. říše -- Vilémovské Německo, vznik 1871 po prusko-francouzské válce - 3\. říše -- nacistická Habsburská monarchie po roce 1526 - **reálná vs. personální unie** - reálná unie -- společná agenda (parlament, armáda, zahr. pol.) - personální unie -- spojená pouze osobou panovníka -- jinak naprosto samostatné státy - **1526 personální unie** - Ferdinand I. Habsburský -- dědická práva -- neuznávají je všichni členové monarchie (např. české království je neuzná) -- je ale společnou volbou zvolen králem a personální unie trvá až do r. 1918 - Habsburkové se snaží přetvořit unii v reálnou - centralizace - finanční sjednocování **[Stavy]** - stavy = uzavřené sociopolitické jednotky ve spol. mající podíl na pol. moci - uzavřené = aby se člověk mohl stát členem, musí ho stávající členové stavů přijmout (hlasovat a udělit inkolát) - městský -- královská města (podléhající bezprostředně králi) - šlechta -- panstvo, zemané - duchovenstvo - stavovská interpretace na půdě dvou institucí - **zemský soud** - autonomie daná stavům, aby si sami rozhodovali o sobě navzájem - šlechtická autonomie se začíná rýsovat poprvé ve *Statutech Konráda Oty* - zemský soud doložen od 13. st. (POII, Václav II.) - šlechta přebírá práva do svých rukou - schází se v pravidelných obdobích a řeší spory mezi lidmi (majetkové zjm.) -- zapisuje to do zemských desek - v momentě, kdy zemský sněm začíná řešit politické záležitosti, stává se z něj zemský sněm - **zemský sněm** - schvaluje daně - svolává zemské vojsko v případě napadení jiným státem - volí panovníka (do r. 1627) - 1627 je sněmu zakázáno schvalovat zákony a veškerá moc přechází do rukou panovníka → absolutismus **[Zdroje práva a právo]** - právní obyčeje - usnesení/rozhodnutí zemského soudu - zákony se objevují až v pozdější době (zač. 17. st.) -- 1617 zákon, který zakazuje používání němčiny - **Maiestas Carolina 1350** -- pokus Karla IV. o kodifikaci zvykového práva - **zřízení zemské** (zač. 16. st.) - iniciativa tentokrát už z řad stavů - **1627 OZZ** -- **Ferdinand II. Štýrský** -- vezme zřízení zemské a předělá ho - konec volby panovníka -- dokud nevymřou Habsburkové po mužské linii - katolictví jediným povoleným náboženstvím - ALE nechává zemskému sněmu právo odvolávat daně (nesmí být však podmíněno nějakým požadavkem -- např. nedáme ti peníze na válku s Turkem, dokud...) - veškerá moc výkonná a zákonodárná v rukou panovníka, soudy jsou sice oddělené, ale respektují panovníkovu vůli (nemůžeme mluvit o nezávislých soudech) -- dodnes přetrvávají v naší ústavě znaky z monarchie (právo prezidenta jmenovat profesory, soudce, generály atd.) - není to čistý absolutismus jako třeba ve Francii (tam se stavy přestanou úplně scházet) → dochází ke zdání, že nejde o absolutismus -- jenomže stavy se sice scházejí, ale reálně nemají moc - rytířské rody vymřely - šlechta je loajální -- nová šlechta, která je jmenována panovníkem za zásluhy -- často je to zahraniční šlechta, která nemá žádnou vazbu k české zemi (zemské vlastenectví) → po několika generacích si vytvářejí vztah k zemi, ovšem ne k české etnicitě a českému jazyku → Češi nemají svojí národní šlechtu **[Etnicita]** - germanizace probíhá, ale nejde o nacionalismus Habsburků, ale o organizační záležitost (němčina je zvolena jako technický prostředek komunikace -- nemůžou mluvit ve 14 jazycích) -- nebyl ale nikdy přijat zákon, který by říkal, že němčina je úřední jazyk (na rozdíl od 1. republiky, která uzákonila čj jako ÚJ) -- funguje tak jenom de facto - NO by nebylo bez MT (lidé se museli nejdřív naučit číst) - vzdělání v kompetencích obcí -- když byla škola česká, bylo vzdělání české; když německá, německé atd. - problém je s česko-německými obcemi (tam rozhoduje většinou starosta) → volební právo mají spíše bohatší Němci → starosta je Němec, tak vybere Němčinu - v 18. st. je HM tlačena ze 2 směrů - Turecká expanze - rivalita s Francií (Habsburkové X Bourboni) -- původně šp. Habs. X Bour. -- po vymření šp. H. a válkách o šp. dědictví přechází na rak. Hab. - zvrat koalic -- Anglie se spojí s Pruskem (do té doby nepřátelé) → Francie se ačkoli odvěkému nepřátelství proti tomuto spolku spojí s Habsburky (♥ Marie Antoinetta + Ludvík XVI.) **[Náboženství]** - rekatolizace -- ve Slezsku nedostatečná - ortodoxní -- Rumuni v Sedmihradsku, Rusíni - muslimové -- Bosna a Hercegovina 11.10.17 (2) **[Nástup Marie Terezie]** - vrcholem centralizace je kromě vzniku úřadů ve Vídni dokument **pragmatická sankce** (projednávána 1713-1723) - nešlo v první řadě o MT (začalo se projednávat před jejím narozením) - primárně šlo o to, že v případě vymření Habsburků jsou státy povinovány ke společné volbě panovníka = monarchie se má udržet, státy se zavazují k jejímu chránění - PS zavádí zákon, že mužský i ženský potomek v habsburské linii má právo vládnout ve všech zemích monarchie - Leopold I. (1705) -- syn Josef I. (1705-1711) -- Marie Amálie (vzala si Karla Alberta Bavorského) a Marie Josefa (vzala si sasko-polského panovníka) -- po smrti Josefa I. přechází dědictví na druhého syna Leopolda I. -- Karel VI. (do roku 1740) - původní myšlenka -- Josef I. zdědí rakouské Habsburky, Karel VI. španělské Habsburky -\> v roce 1711 nastává zlom (smrt Josefa I.) -\> během toho probíhá válka o španělské dědictví -\> Karel VI. skládá mír s Francií a dochází k rozdělení mezi Habsburskou monarchii a bourbonskou Francii - dcera Karla VI. -- Marie Terezie (1717-1780) -\> provdaná za Františka Štěpána Lotrinského (je bezvýznamný, což byla jedna z podmínek jejího nástupu -\> vzdává se Lotrinska, které spadá pod Francii a je odměněn Toskánskem) - po smrti Karla VI. vzniká problém -\> nastoupí na trůn Marie Amelie, Marie Josefa nebo Marie Terezie -\> Marie Terezie -- protože Karel VI. zmínil nevědomky v pragmatické sankci, že nastupuje dcera posledního vládnoucího panovníka - velmoci v tomto momentě odmítají pragmatickou sankci a vyhlašují Marii Terezii válku -\> Válku o dědictví rakouské **[Války za Marie Terezie]** **Války o habsburské dědictví 1740-48** - velmoci (Francie, Bavorsko) odmítnou respektovat PS a vyhlašují MT válku - Karel Albrecht se spojují s Fr. - Anglie a Uhry na straně MT - paralelně probíhají Slezské války - Francie a Bavorsko proniknou do Čech → Karel Albert 1741 bavorský král se nechává korunovat českým králem - 1743 vyhnání nepřátel z Prahy a MT se nechává korunovat královnou - žádné pronásledování kolaborantů -- ale česká šlechta u dvora ztrácí svoje zastoupení - válčí se i na území SŘŘ - pragmatická armáda - 1748 mír v Cáchách - MT uchránila integritu HM **Slezské války** - Fridrich II. Veliký pruský král obsazuje Slezsko a Kladsko - b\. u 1741 - - b\. u Chotutic 1741 - rakouská armáda poražena, MT souhlasí s odstoupením území F.V. - velká ztráta, Slezsko mělo potenciál, průmyslová část (plátno, uhlí) **Sedmiletá válka** - první válečný konflikt probíhající na více kontinentech → 1. světový konflikt - velký **zvrat koalic** → přepólování tradičních spojenců - do té doby: - Habsburkové X Bourboni - spor od 15. st. - F. Aragonský začíná válku s Fr. → přebírají vnukové Karel V. a Ferdinand I. → dále se vnáší do 30tileté války → války s Ludvíkem XIV. → války o dědictví šp./rak./polské - STÁVAJÍ SE SPOJENCI - spojenectví Rakouska s VB - jediné války od 18. st., kde stojí proti sobě je 7letá v. a 1. SV - VB opouští tradiční spojence a **Westminsterskou** **smlouvou** se stává spojencem Pruska - Prusko se tím staví proti Rakousku a stávají se z nich do budoucna tradiční rivalové (spor o pozici hegemona na území SŘŘ) - Rakousko reaguje na Westminerskou smlouvu tím, že zahajuje jednání s Francií - hrabě Kounic to diplomaticky vyjedná - stvrzeno sňatkem Marie Antoinetty s Ludvíkem XVI. - dvě bitvy -- neschopný vojevůdce Lotrinský → MT ho odvolá a do čela armády dosazuje **generála Dauna** → vítězí nad Prusy **u Kolína nad Labem** (1 z nej. bitev na našem území) - armády MT vytlačují Prusy z Čech a dostávají se až na předměstí Berlína - začíná se zapojovat nově vzniklá velmoc Rusko - dvě ženy na trůně -- spolupracují spolu - Rusko -- Alžběta - Rakousko -- MT - Prusko pomalu přestává existovat → **Fridrich II.** se hroutí → *deux es machina* → Alžběta se uchlastá k smrti a na trůn nastupuje **Petr III.** obdivovatel Pruska → jeho manželka ho otráví a nastupuje na trůn jako **Kateřina II.** a končí ve válce - MT už nezvládá válku s Pruskem a podepisuje mír → **Slezsko je pruské** - **generál Laudon** **[Sedmiletá válka mimo Rakousko]{.smallcaps}** - paralelně probíhá konflikt mezi Pruskem a Francií - válčí se v Hannoversku - dále se válčí v zámoří - VB vytlačí Fr. z Quebecu - na moři (korzáři) - v Indii - VB + Portugalsko X Fr. + Šp. **Válka s Branibory (Bramborová)** - Josef II. začíná jednat o tom, že by získal Bavorsko - v Bavorsku vymírá domácí dynastie - chce vyměnit dvě území kolem Bavorska → sešlo z toho **Stavba pevností** - měly se postavit pevnosti, které by zabránily vpádům Prusů do Čech - přestavěny už existující pevnosti a hradby (Praha, Olomouc) - nové pevnosti - Terezín -- voda kolem, měla vydržet dlouhé obléhání - Josefov - nikdy nevyužity, protože na nějaký čas přestaly války a potom už se bojovalo úplně jinak (Prusové je prostě obešli) **Územní zisky** - 1772 MT získává Západní Halič (během 2. dělení Polska) -- kolem dnešního Krakova - 1795 potom během 3. dělení Východní Halič - Bukovina -- hlavní město Černovice **Rusko-rakousko-turecká válka** **[Reformy Marie Terezie ]** - **osvícenství** - snaha vládnout na základě rozumu (racionalismus) - aby konání panovníků mělo pozitivní efekt (pragmaticky) -- chtějí, aby státy byly efektivní, funkční, bohatší, lidnatější, efektivně vybírat daně - zdravotní péče → aby lidé byli zdraví a mohli pracovat (očkování) - Rousseau -- O společenské smlouvě, - Montesquieu -- Perské listy - Locke - Diderot, D'Alambert -- Encyklopedie - osvícenský absolutismus -- absolutisté, ale přemýšlí nad dopady svých činů, konají racionálně - MT nebyla osvícená panovnice -- byla tradiční, ale obklopila se osvícenými lidmi, kteří na ni působili a přesvědčovali ji k reformám - MT byla císařovnou spoluvládkyní → umírá Fr. Lotrinský → spoluvládcem MT se stává Josef II. →hádali se (Josef už je opravdu osvícený) - Josef II. je sociální inženýr, MT ne - Josef vydal 6000 reforem - ruší trest smrti - církevní reformy - ne všechny povedené - patent proti vrabcům - patent proti rakvím - jakto že Rakousko je pořád poráženo Pruskem, které je mnohem menší a méně lidnatější? - začnou se zajímat o organizaci pruského úřednictví, univerzit, organizaci státu, daňové systém - Prusko se stává pro MT vzorem → reformy, aby přiblížila Rakousko Prusku - jako 1. je potřeba stálý příjem peněz → je potřeba udělat soupis majetku pro vyměření daní (do té doby 100 let stará berní rula) → **první tereziánský katastr** **1748** (soupis majetku) -- **rustikál** (majetek poddaných) - **druhý tereziánský katastr** -- **dominikál** (majetek šlechty a církve) - poddanský majetek je zdaněn sice níž, ale i tak posun (do té doby šlechta neplatila vůbec) - **konskripce 1754** = soupis obyvatelstva - 2 mil. Čechy - 1 mil. Morava - → vyrovnány ztráty po 30leté v. **Ekonomické reformy** - daňová reforma -- decenální **reces 1748** -- odhlasování výše daní na 10 let dopředu - tím se stavové vzdávají svého nejdůležitějšího práva schvalovat daně - zvaní odborníků ze zahraničí včetně nekatolíků - **jednotná měna 1750** -- měnová konvence → konvenční měna -- TOLAR **Správní reformy** - centralizace státní moci - zjm. v českých zemích (MT tam zkouší funkčnost svých reforem) - MT ruší Českou kancelář dvorskou a Rakouskou dvorskou kancelář - něco jako vláda - staré stavovské orgány složené z nejvyšších úředníků - rozhodují v nejvyšší instanci - v čele dvorský kancléř opatřující státní pečeť - MT zruší a nezeptá se na to stavů - *Directorium in publicis et cameralibus* -- Úřad vnitra a financí - oddělení exekutivy od justice - *Oberste Justitystelle -- nejvyšší* úřad spravedlnosti -- soud + min. spravedlnosti -- do 1848 - **byrokratizace státní moci** → masové zavádění úřednictva, profesionalizace úřednictva -- vzdělaní úředníci (zjm. absolventi právnických fakult), mohou to být nešlechtici, zavádějí se úřední hodiny, mzda za úřad → časem se objevuje korupce → zavádění tajné policie (80. léta 18. století) - od 1749 správní celek české země + Švýcarsko - reforma zemské správy → vznik **zemských gubernií** - v každé zemi - **kolegiátní úřady** = společné rozhodování (opakem je **monokratický úřad** -- např. ministerstvo) - v čele guber. prezident - v ZG klesá vliv stavů na jejich obsazení - úředníci odpovědní panovnici - konsenzus -- ponechání některých středověkých titulů (purkrabí) - potom nahrazeny... = monokratický úřad - **kraje** starou institucí ze středověku - v čele 2 hejtmani - počet kolísal - 1751 postátnění krajů → 1 hejtman = státní úředník, slibuje věrnost panovnici - třístupňová státní správa (kraje → země → centrála ve Vídni) -- 1848 se přidají okresy **Reformy justice** - středověká justice -- exemplární odstrašení -- zjm. tělesné tresty (likvidující nebo zmrzačující), odstranění vyloučených jedinců ze spol. - osvícenci kritizují středověkou justici (tělesné tresty, nelidské, kruté), každý člověk je v jádru dobrý a zkazila ho špatná výchova → **myšlenka** **převýchovy** → zavádí se **první věznice** - první věznice ve zrušených josefínských klášterech (Praha Řepy, Valtice ve V Čechách, Mírov) - **postupná eliminace mučení a hrdelních trestů** - **tereziánský trestní zákoník 1768** -- na rozhraní středověku a novověku - zná zločin čarodějnictví, ale čarodějnice už se neupalují (nemůže jen tak ze dne na den říct, že čarodějnice nejsou) - reorganizace justice → hrdelní soudnictví pouze v kompetenci velkých krajských soudů (kde jsou profesionální soudci) - tortura -- zakáže mučení dětí a těhotných žen, 3x po 20 minutách a pak dost (nemůže najednou zrušit) - potom přijde trestní zákoník Josefa II. a ten už ruší mučení i tresty smrti **Reformy školství** - ve středověku všechny sociální vrstvy negramotné - MT zavádí **povinnou školní docházku 1774** - pro děti 6-12 let (6 let školy, ale 3 třídy) - trivium -- číst, psát, počítat (lepší komunikace, práce s penězi) - disciplinární efekt (rákoska) - děti se naučí vnímat čas (do roku 1921 se v Praze střílí poledne) - učiteli většinou vysloužilí poddůstojníci - zřizování škol v kompetencích obcí - 100-200 dětí ve třídě klidně - škola přes zimu (není práce na poli) + školy nedostupné →často nemohli dorazit kvůli počasí - problém přesvědčit rodiče, že mají děti do školy poslat („k čemu to je, já tam nechodil, ať pracují...") + je to těžko vymahatelné - až ve 30., 40. letech 19. století se to nějak prosadí - jazyk výuky podle jazyka obce -- tedy jazyka obyvatelstva - gymnázia -- 4letá a 8letá (převážně latina) - školy hlavní -- negymnaziální typ, vyšší stupeň, německy - normální školy -- učitelské ústavy **Reformy roboty** - **zlatý robotní patent 1775** -- rozšířila se myšlenka, že MT vydala zlatý patent zbavující poddané veškeré roboty a šlechta jej před obyvatelstvem ukrývá → to vzbudilo naštvání a sedláci se vydávají do boje → jsou zmasakrováni v **bitvě u Chlumce** → MT v závislosti na tom rozdělila robotu do tříd -- nejméně majetní robotují velmi málo (13 dní v roce), majetnější robotují nadále 3 dny v týdnu (tento systém je zachován až do samotného zrušení robot) - to vedlo k myšlence **reluice robot** → převedení robotní povinnosti na finanční poplatky ze strany poddaných → stejně tak jsou roboty přeneseny na platy - **Raab** -- přiměl stát, aby převedl placená místa na bezzemky (= **raabizace**) → v závislosti na narůstání počtu obyvatel **Zdravotní reformy** - snaha o navýšení počtu obyvatelstva (zavedení porodnických kurzů, boj s nemocemi -- černé neštovice[^1^](#fn1){#fnref1.footnote-ref}, cholera, tyfus, TBC[^2^](#fn2){#fnref2.footnote-ref}, syfilis) **[DSSE 3 (15. 10. 2019)]{.smallcaps}** **Selské povstání 1775** - Jedno z největší v č. dějinách - Povstání tohoto druhu již od poloviny 16. století -- proti **robotě** - Roboty před Bílou horou byly v minimální výši =\> no problem - Robota byla výsledkem zákupního práva (**purkrecht**) = rolník se dohodl s vrchností vlastnící půdu -\> tak dostal do dědičného vlastnictví statek a zavázal se odvádět vrchnosti dávky (středověk spíše naturální dávky, později pracovní = robota, potom i peněžní dávky) - **Robota není pronájem**! - **Sehnání hospodáře** = moment, kdy vrchnost může za určitých podmínek hospodáře vypovědět (hospodář je ochlasta, neplatí, apod.) - V tento moment většinou grunt připadá rodině hospodáře - Po Bílé Hoře **drastická změna v robotě** - Po Bílé hoře se běžně robotuje 3 -- 6 dnů v týdnu = poddaní neměli čas pracovat na vlastním pozemku - Důvody nárůstu robot: - Změna chování šlechty v baroku - Doteď: žili z dávek, které vybírali - V 16. st.: šlechta začíná podnikat na svém dominikálu - To se měšťanům (doteď jediným podnikatelům) nelíbí - Šlechta měšťanům oponuje levnou pracovní silou (= robota) a reálnou mocí - 16\. století poddaní ještě nějak překousli, ale **od 17. se už bouří** - 1680 **velké vesnické povstání na Moravě** při cestě krále Leopolda do Čech - Poddaní usilují o zasazení dřívějších práv skrze **petiční hnutí** - Panovník na to reaguje **prvním robotním patentem** (1680) - = stát poprvé zasahuje do soukromoprávního jednání obyvatel - Venkované si během 17. století začínají zvykat, že stát postupně ovlivňuje právními intervencemi postavení a nároky poddaných se tak umocňují - 1775 se rozšířila fáma, že Marie Terezie vydala Zlatý robotní patent pro zrušení robot - Po negacích faktu, že takový patent neexistuje, se lidé vydali tento patent hledat (krvavou cestou) - Terezie na to vydává její poslední patent = **výše majetku přímo úměrně určuje míru roboty** - **Nevolnictví** - **Osobní závislost** (oproti robotě = **ekonomická závislost**), která se na majetek neváže - Poddaní byli **připoutáni k půdě** =\> nemohli přecházet mezi panstvími, oddávat se mezi městy, apod. - Jen v některých zemí monarchie (hlavně v Č. zemích) - **Výhostní list** = rušilo nevolnictví - Změna během 100 let = nejdříve poddaní usilovali o dřívější práva (předhabsburská) **x** nyní usilují o práva nová (jakmile zjistili, že stát pro ně může něco udělat) **[Agrární revoluce]** - 18\. století = během 100 let se **zdvojnásobí počet obyvatelstva** - Možné díky: boj s dětskou úmrtností, zvedá se věk (díky zdravotní péči tzv. fyziků), boj s infekčními chorobami, zkvalitňuje se strava a dostává se do jídelníčků více masa a vajíček - Problém zvýšení počtu obyvatelstva = jak všechny nakrmit? - Dříve málo dobytka (nebylo dostatek jídla pro dobytek i lidi zároveň) - Dříve když půda vyčerpána -\> vypalování půd - Dříve **extenzivní způsob hospodaření** = rozšíří-li se obyvatelstvo, rozšíří se i půda na hospodaření - Nyní **intenzivní hospodaření** - Rozpůlení půdy: obilí \| úhor - Trojhonný způsob: obilí \| úhor \| jařina - **Agrární revoluce** = urychlení způsobu intenzifikace - Spočívá na **hnoji** (hnůj je zlatý, jelikož dříve nebylo moc dobytka) - Je potřeba vytvořit pastviny pro dobytek, který se nesmí přes zimu vybít - Zruší se úhor na úkor pastviny =\> více dobytka =\> více hnoje =\> pole lépe rodí - Další bonus díky dobytku = maso, mléko, vejce,... - **Maltuziánství** (Robert Malthus) = obává se, že se lidstvo přelidní =\> nemoci a války hodnotí jako pozitivní - **Raabizace** (F. A. Raab) - Došlo mu, že když někdo dělá zadarmo (robota), tak nemá motivaci a nesnaží se - **Reluice robot** = místo robot lidi měli zaplatit -\> za tyto peníze se najali pracovníci - Část dominikálu nechává rozdělit pro vzniknutí prostoru pro nové vesnice - Tyto vesnice dodnes můžeme poznat: kolem cesty jsou vystaveny domy **[Josef II.]** - 1780 nastupuje na trůn - Již od 1765 vystupoval jako spoluvladař Terezie - Velmi problematické a konfliktní - Terezie ve skutečnosti nebyla vyloženě osvícená (spíš byla osvícena svým okolím a donucením) **x** Josef II. osvícenec každým coulem =\> během **10 let vydal 6000 patentů** - Terezie nábožensky založená **x** Josef II. **spíše proti náboženství** - Myšlenka: **spokojený občan = spokojený stát** - Myšlenka: „**vše pro lid, nic skrze lid**" =\> odmítání parlamentu = **vše jen skrze panovníka** - Panovník jako **první úředník státu** - Osobní život velmi smutný - U nás je vnímán jako **osvoboditel sedláků** =\> je oblíbený (v Belgii apod. neoblíbený) - Na konci vlády zavlečen carevnou Kateřinou do **války s Turky 1787 - 1792** - **Potěmkinovy vesnice** pro potvrzení, jak je spolupráce s bohatým Ruskem výhodná - Rakousko má obrovské ztráty na životech i penězích + **zisky jsou minimální** - **Generál Laudón** aspoň dobyl Bělohrad (Rusku se ale dařilo více) - Josef II. se nakazí **malárií** a umírá - Obvykle kolem umírajícího panovníka spousty příbuzných apod. - Josef II. ale umírá v osamění (nemá potomky ani ženu + dvořané ho vnímají jinak než předchozí panovníky -\> neoplakávají ho u lože) - Šlechta a církev si odfrkne **x** sedláci smutní a staví mu **pomníky** - Později se **stává symbolem němectví pro propagandu** (např. Sudety) **Náboženství** - K církvi měl kritický poměr - Pozitivní role církve = uklidnění hloupých lidí, morálka - Spíše církev ale negativní =\> snažil se **propojit církev se státem** a podřídit mu ji - Snaha o **odebrání majetku církve** (hlavně těch „žebravých řádů) =\> ruší kláštery a jejich přilehlé statky a ospravedlňuje to tím, že kláštery nejsou pro stát nijak produktivní - Majetek vloží do **náboženského fondu** = z tohoto fondu mají být církve financovány - Z církevních budov se mnohdy staly školy a nemocnice - Spousta majetku se poničí (knihovny,...) - Již 1773 papežem **zrušen jezuitský řád** =\> Rakousko se k tomu přidá (některé státy jako Rusko se nepřidaly) - Jejich majetek jde do školského fondu pro financování školství (jezuiti totiž mívali funkci ve sféře učení) - 1783 Josef II. zruší výchovu kněží v biskupském prostředí - Pro výchovu kněží určuje novou státní instituci -- **generální semináře** =\> kontrola státu nad výukou církve - Církví to vadí: stát předává na církev státní úkony: matriky, vyhlašování zákonů na mších,... - Papež Pius II. se za Josefem vydá, aby ho přesvědčil, ale neuspěje - Z církve se stává silný nepřítel - Proti Josefovi se staví i šlechta z těchto důvodů - 1785 zavedl **Josefiánský katastr**, kde je uvedeno, aby šlechta platila daně ve stejné výši jako poddaní + výše daní se odvíjí podle bonity půdy (úrodnosti) - 1789 zavedl Josef berní a **urbariální patent** = roboty v celé zemi nahrazeny reluicí roboty - Šlechta se později proto spojuje se znepřátelenou církví **Reformy Josefa I.** - **Zrušení nevolnictví** (1781, roboty však zůstávají do 1848) - =\> lidé se mohou stěhovat do měst =\> postupně se pomalu dostávají více do fabrik - =\> **počeštění měst** (doteď města hlavně německá) - =\> předpoklad pro vznik nové nebezpečné nespokojené třídy **dělnictva** - **Toleranční patent** (1781) - Možnost vybrat si mezi katolictvím či jinou státem uznanou církví (augšpurské vyznání (**luteránství**), helvétsví (**kalvinismus**), **pravoslaví**, **řecko-katolická církev**) - = zklamání pro husity a JB - Stát sice umožní přestup od katolicismu, ale je potřeba projít **nepříjemným procesem** (farář stále přemlouvá, ať nepřestoupíte) - Stát se na nekatolíky dívá jako na odpadlíky =\> nemožnost zastávat určité posty, šikanování, posmívání se,... - K nekatolictví přestoupilo cca 2% Čechů - Postupně ještě méně nekatolíků kvůli smíšeným náboženských vztahům (děti automaticky přejímají katolictví) - Přibývá více a více katolíků, kteří nežijí jako katolíci (= **matrikové katolictví**) - Ruší slavnosti (nenechá se korunovat -\> „**Kloboukový král**") - Rakve nahrazuje pytli =\> ušetření peněz - **Trestní zákoník** - Ruší trest smrti - Změna ve školství - Z univerzit mají vycházet státní pracovníci =\> **zesílení němčiny a oslabení latiny** (latinu při práci v úřadech člověk nevyužije) - **Zrušení zemského výboru** - Oslabení české šlechty [ **Leopold II.**] - Osvícenec jako bratr Josef II., ale byl více citlivý na to, co mohly reformy vyvolat - Zkušenosti nabyl, když vládl v Toskánsku, kde se naučil dělat reformy rozumně - Ze začátku konfrontován se **spoustou zděděných problémů**: - VFF - Válka s Tureckem =\> **Svišťovský mír** - Vnitřní problémy: povstání v Belgii a nevole církve a šlechty v monarchii - 1790 čeští stavové přichází s **desideriem českých stavů**, kde vypisují, co si nepřejí: - Urbariální patent - Restaurace zemského výboru a sněmu - Obnovení klášterů = Leopold nemůže nijak pomoc - Zrušení generálních seminářů =\> výuka opět v rukou církve - Obnovení nevolnictví =\> to Leopold zatrhne (nechce znepřátelit poddané, aby nevypuklo něco jako ve Francii) - Víceméně Leopold českým stavům vyhověl a je posléze **korunován jako český král** - Leopoldovi dokázán fakt, že **polovina monarchie se skládá ze Slovanů** =\> je třeba se o ně starat a nezapomínat na ně - Mozart pro tuto událost korunovace složil operu - Tato opera rozhněvala císařovnu - 1790 **Reichenbachská konvence** = Dohoda mezi Rakouskem a Pruskem - Rakousko se zavázalo **respektovat integritu osmanské říše** (v právě probíhající rakousko-rusko-turecké válce) - Prusko ustoupilo od úmyslu bezprostřední expanze do Polska a podpory revoluce v Rakouském Nizozemí - 1791 **Pilnická deklarace** = Prusko a Rakousko se vymezují proti FR - Tím rozdráždí FR revolucionáře - 1792 proto FR vyhlašuje Rakousku a Prusku válku - Válku ale nevyhlašují císaři (= celé SŘŘ) nýbrž **královi českému a uherskému** (= Rakousko) **[František ]** - Syn Leopolda - Vládl 40 let (nejdelší období) - Vychováván ve stylu „panovník je 1. úředník státu" - **František II.** = tak vládne jako císař SŘŘ - **František I.** = tak vládne jako císař rakouský (1. tohoto titulu) - Jako malý byl poslán ke strýci Josefovi do Vídně, aby se učil, jak vládnout - Oproti Josefovi však **reformy nesnáší** -- „dejte jim prst, oni sežerou celou ruku" =\> **ultra konzervatismus** (Metternichův konzervatismus) - Jeho myšlenka: „**vládni a nic nepozměňuj**" **Válka s FR (1792-1802)** - Rakousko + Prusko (vede **Fridrich Vilém II.**) jakožto **první koalice** proti FR - Na začátku ve prospěch R+P (FR nemá organizovanou armádu) - **Bitva u Valmy** = FR zastavuje R+P - Prusko ze sporu ustupuje a zajímá se o dělení Polska - 1796 se prosadí mezi vojenskou elitu **Napoleon** - Má přejít Savojské Alpy a objevit se nečekaně **v severní Itálii**, kde úspěšně zaútočí - Vytváří zde loutkové státy - **Rakousko přinuceno k mírovým jednáním** - 1797 ukončení mírových jednání v **Campo Formio** - **Rakousko přišlo o Belgii a Lombardii** - Napoleon je chytrý a nechce si Rakousko úplně rozhněvat =\> **dává Rakousku Benátsko (včetně Istrie a Dalmácie)** **[Napoleonské výboje]** - 1798 táhne Napoleon do **Egypta**, aby se pozemně dostal do Indie (nejbohatší kolonie VB) a přerušil spoj VB s Indií - Napoleon lodě kotví v **Abú Kír**, kde mu lodě potopí admirál **Nelson** - Napoleon ztratí kontakt s FR - Toto tažení je pro Napoleona neúspěšné =\> armádu v Egyptě nechá a prchá do FR **Převrat ve FR a válka 2. koalice** - 1799 **Druhá koalice** (VB, Rakousko a Rusko) vyhlásila FR válku a velice brzy dobývá území v severní Itálii, které Napoleon dříve dobyl - FR tedy příchod Napoleona přivítá -\> on sesadí vládu - 1800 **bitva u Marenga** = velká rakouská porážka - 1801 **mír v Lunévill** mezi Rakouskem a FR - **Sársko a Porúří připadá FR** - Napoleon se nechá korunovat **císařem Francouzů** (tedy FR národu -- nikoliv císařem Francie jako země) **3. koalice** - 1803 vznik **3. koalice**: VB, Rakousko, Rusko, Švédsko a Neapolsko - 1805 Napoleon vyhrává u **Ulmu** a dostává se do **Slavkova** - Prešpurský mír mezi Rakouskem a FR - Rakousko ztrácí: Istrii, Dalmácii, Benátsko - Napoleon po triumfu v roce 1805 **dosazuje příbuzné do dobytých území** - **1806 ukončí SŘŘ** a vytváří místo ní **Rýnský spolek**, jehož je **protektorem** - Po SŘŘ zbylo cca 300 států a státečků -\> tyhle státní útvary Napoleon taky likviduje **4. koalice** - **4. koalice**: VB, Rusko, Švédsko, Prusko (Rakousko oslabené) - Po Napoleonově vítezství (**Auerstadt**) **Prusko prakticky přestává existovat** a Napoleon svoje území rozšířil ke hranicím s Ruskem - Napoleon se setkává s carem **Alexandrem I.** (sympatizují si) a dojde k Tylžskému míru - **Tylžský mír** - Rozhodnutí o sféru vlivu v Evropě (**něco jako Molotov -- Ribbentrop**) - Rusko stahuje blokádu - 1807 -- 1917 Rusko získá území Finska (= území Švédska) - Sesazena švédská královna a je dosazen Napoleonův generál - S VB se Napoleon vypořádá skrze **kontinentální blokádu** = okolním státům zakazuje přijímat lodě z VB - Portugalsko Napoleon také zabírá -\> královská rodina utíká do Brazílie - Ve Španělsku Napoleon dosedává **bratra Josefa** - Napoleon sice porazil Španělsko, ale **Španělsko neovládl** (počátek španělského nacionalismu) - Vypuknutí **guerilly** =\> Napoleon zde proto musí udržovat stálou velikou armádu - Španělští obyvatelé odmítají s FR spolupracovat (nejsou pohostinní,...) **Taktovka Metternicha** - 1808 je v Rakousku povolán **Metternich** - Pochází z Porýní, odkud byl vyhnán FR - Vlastnil Plasy a Kynžvart - Nejprve je velvyslancem v Paříži a později i ministrem zahraničí - 1809 Rakousko vyhlašuje FR válku (jako samo jediné, **bez koaličních partnerů**) - Válku vede rakouský arcivévoda Karel a poprvé poráží Napoleona u Asper - FR ale v další bitvě Rakousko poráží a vyčerpané **Rakousko na to dojde k bankrotu** - Metternich přesvědčil Františka, že je příjemnější se **s FR spojit** - Napoleon se v té době rozvádí s Josefínou d'Boir (nemají spolu ani děti) a hledá si princeznu, jenže okolní státy mají Napoleona za špinavého uchvatitele - Tak je **Marie Luisa**, dcera císaře Františka, provdána za Napoleona a mají spolu **Napoleona Orlíka** (ten nikdy nebude vládnout; celý život stráví u Františka ve Vídni, který ho hlídá, aby se nedostal do FR a nezačal řádit jako tatík) - Rakousko se tak stává na **2 roky spojencem FR** **Tažení Napoleona na Rusko** - 1812 Napoleon táhne do Ruska - Nutí spojence v Rakousku a zbytku Pruska, aby se k němu přidali - Rakousko poskytne 30 000 vojáků v čele s **Karlem I. ze Schwarzenbergu** (od Metternicha má instrukci, aby se **bojům pokud možno vyhýbal** -- podobně tak i Prusko) - V Rusku zima a překonávání dlouhých tras - **Bitva u Borodina** - **Generál Kutuzov** zvolí taktiku, že zatáhne Napoleona co nejdále do Ruska, kde ho pak skolí zima - Napoleon tak dobývá Moskvu a myslí si, že vyhrál, ale takhle to v Rusku nechodí (tak jako v Evropě) - Zbídačené Napoleonovo vojsko se musí stáhnout a Napoleon uteče - **Napoleon přichází o spojence v Rakousku a Prusku** - Ve FR získává novou armádu - 1813 **bitva národů u Lipska** - Zde se prosadí **maršál Radecký** - Napoleon poražen - mezi spojenci = neuzavřou separátní mír s Napoleonem; budou **usilovat o restauraci Bourbonů** - 1814 obsazují Paříž a Napoleon je přesunut na Elbu **[DSSE 4 (22. 10. 2019)]{.smallcaps}** **[Vídeňský kongres]** - Kongres byl potřeba, jelikož Evropa se teritoriálně změnila od roku 1789 - „režisérem" kongresu se stal **Metternich** =\> to Rakousko velice posilnilo - Snažil se to udělat i jako **zábavný event** -\> „co dělá kongres?" -- „kongres tančí" (valčík) **Napoleon (second round)** - Po několika měsících Napoleon z Elby utekl - Proti Napoleonovi byly vyslány **Ludvíkem XVIII**. FR jednotky, ale ty přešly na jeho stranu - Ludvík uprchl a Napoleon se chopil znovu vlády = **100denní císařství** - 1815 Napoleon prohrává v **bitvě u Waterloo** (hlavní zásluha anglického **Wellingtona**) - Napoleon po prohře převezen na **Svatou Helenu**, jeho ostatky byly pak převezeny do **FR invalidovny** - Syn Napoleona (Napoleon Orlík) byl stále ve Vídni jakožto vévoda Reistattu (= české území) - **Výsledky kongresu** - Po Waterloo mohl kongres dokongresovat - Dohodlo se, že FR uzná jen takové **území, jaké měla před 1789** (= mnohem milostivější jednání k poraženému než třeba k Německu po 1WW) - Z FR si tak ostatní velmoci udělaly budoucího partnera pro tzv. Koncert velmocí - Tím, že Metternich FR neponížil a udělal z ní partnera, **zajistil tak mír** - **Restaurace Bourbonů ve FR** - Bourboni moc schopnými panovníky nebyli - **1830 červencová revoluce** = **Karel X**. vyhnán a Bourboni ztratili své dědictví - Utekl do Prahy a pak do **Buštěhradu** -\> s sebou **přivedl další Francouze** (Joachym Barrand,...) - Po Bourbonech nastupuje jejich **větev Orleánská** -\> **Ludvík Filip Orleánský** - Ten byl chytřejší -- připustil, že FR je **konstituční monarchie** - **Koncert velmocí** (**Pentarchie**) = FR, Rusko, Rakousko, VB + nově Prusko - Řešila se i otázka, zda Polákům vrátit stát, ale našlo se jen polovičaté řešení - V rámci Ruska bylo vytvořeno Polské království („**Kongresovka**") =\> dostává se do personální unie s Ruskem -\> **ruský car je zároveň polským králem** - Varšava se nově přesouvá do ruské moci (před tím byla pruská) = **největší zisk po 1815 má tak Rusko** - Jakousi autonomii Polska car Alexandr uznává, ale jeho nástupník Mikuláš I. začal autonomii omezovat - Rakousko získává **Lombardsko-Benátské království** (včetně Istrie, Dalmacie a Terstu) = Rakousko tak získává nejprůmyslovější zemi monarchie - Dále Habsburkům připadá Toskánsko, Modema a Parma - **Vznik Velkého Nizozemí** - Rakouské Nizozemí se spojuje s Nizozemím = spojení Valonů, Vlámů a Nizozemců - **Prusko získává Bavorsko a Sasko** - 1815 je formován **Německý spolek** (**Statenburg** -- nikoliv Bundestag) = velmi rozvolněná federace, který nenaplňuje představy Němců o sjednoceném Německu - Hl. město **Frankfurt nad Mohanem**, kde předsedají Habsburkové - Stálý **spor mezi Pruskem a Rakouskem** o tom, kdo je hegemonem Německa - Kongresy pokračovaly během dalších několika let (hlavně na území Habsburků) **Svatá aliance** - Vedlejší produkt kongresu - Zastává klíčovou roli pro **legitimitu monarchií** (právo panovníka na vládu od Boha) - To se chápe jako přirozenoprávní teorie - Zaváží se k tomu, že společně potlačí snahy o svrhnutí monarchií - FR např. zasáhne ve Španělsku 1822, Rakousko v Neapolsku,... - Na Balkánu je to ošemetné -- tam přece nebudou velmoci podporovat **Osmany** - Zajímavé to je v **Belgii 1830**, protože tam se Belgie FR zastala a to ostatní velmoci odradilo k zásahu (nechtěly zase válku s FR) =\> tím Svatá aliance končí **[1830, rok povstání]** - Rusové v **Polsku** povstání zatlačí =\> velká **emigrace Poláků do Evropy** (hlavně do FR, kde jsou patrní polští umělci jako Chopin a Mickiewicz) - Polsko-FR spolupráce je však již patrna od 14. století a stále sílí - FR totiž v Polácích často hledá spojence proti Habsburkům - Spojení Valonů, Vlámů a Nizozemců nešlo příliš dohromady (politické i náboženské důvody) =\> povstání =\> **vznik Belgie** (jmenuje se po keltském kmeni Belgů) - **Italové** jsou proti nadvládě Habsburků z roku 1815 a chtějí vytvořit stát jednotné Itálie **[„Metternichovský" absolutismus]** - Císař František byl především byrokrat -\> „**první úředník státu**" - Vždy mu ale rozhodování trvalo (např. žádost o Národní muzeum v Praze měl na stole 3 roky, než se k němu dostal) - Brání se reformám, jelikož je vnímá jako slabost státu, kdy stát veřejně připouští nedostatky a ustupuje veřejnosti - Svojí moc buduje na armádě a **policii** - Policie dříve byla hlavně jako kontrola úředníků, ale to se mění - Policie se zaměřuje na vyhledávání revolucionářů (na to se pak hodilo Františkovo obnovení trestu smrti), cenzuru - V Čechách hlavní pobočky policie v Praze a Karlových Varech - Rodí se i policejní **špiclové** - Do Itálie je poslán Radecký, kde tomu prakticky vládne jako vojenskému státu - Už ne osvícenský absolutismus -\> **policejní absolutismus** (aka Metternichovský absolutismus -- Metternich za to ale nemohl -- to sám František) - Když 1835 umíral, tak si byl vědom, že monarchie jde do kytek (jeho prvorozený syn je idiot) - Rozrůstání **třetího stavu** v R-U díky industrializaci = vzdělaní nebo majetní měšťané - Nemají modrou krev, platí daně, nemají vliv na chod státu - Přibývá jich čím dál víc - 1811 rakouský státní bankrot = stát není schopen dostát závazkům svým věřitelům z dob válek - Měnová reforma =\> ožebračí miliony obyvatel - 1811 **ABGB** - 1\. občanský zákoník na naší půdě inspirovaný Code Civil - Na ABGB se začalo pracovat již před Františkem - Zrovnoprávnění občanů =\> už nejsou poddaní (jsou takoví „poddaní státu") - Stejné zákony a stejné soudy pro všechny - V některých právních vztazích ale ne - Stále neplnoprávné ženy - U nás do 1950 (komunistický zákoník) - Nový OZ 2012 se ABGB dost inspiruje **Průmyslová revoluce** - Začíná **modernizace** - Doprava, informace (noviny), urbanismus (zvětšování měst, mobilita obyvatel), industrializace, politická modernizace na konci 19. st. - Je i v privátní sféře: nižší úmrtnost, rodiny už nemívají spousty dětí, bohatnutí střední vrstvy - Začíná na sklonku 17. a 18. století vznikem **manufaktur** (protoindustrializace) - O rozvoj manufaktur se zasloužil manžel Terezie (F. Štěpán Lotrinský) - A\) **rozptýlená** manufaktura = **faktor** (podnikatel, který má nápad a kapitál) (hlavně v textilnictví) - B\) **koncentrovaná** manufaktura = dílna, kam chodí dělníci (jako nevolníci); zaměřuje se na výrobky, které nelze dělat doma (sklárna, lihovar, hamr,...) - 2\. etapa industriální revoluce = převratný **parní stroj** ze 70. let 18. století - **Josef Božek** = český průkopník parního stroje - **Josef Resl** = proslavil se v Chorvatsku lodním šroubem - Vítkovické železárny, Kladno a Ostrava =\> to vše napomáhá **železnicím** (na Smíchově největší vagónka Ringhoffer) - První koněspřežky (1. **linecko-budějovická**) hlavně pro sůl z Wieliczky a Salzburgu - **Franz Genzer** a **Jan Perner** = významní železničáři - **1839** první železnice (do Wieliczky) - **1845** první vlak do Prahy -- na **Ferdinandovo nádraží** (Masaryčka) - **Trať Františka Josefa** 1871 = Vídeň -- Praha (a další koridory) - **Západní dráha císařovny Alžběty** = Podél Dunaje z Vídně na jih - Mnohdy charakter **soukromých železnic** (stát na to ještě neměl dost financí) - To mnohdy zapříčinilo, že propojování nádraží začne až skoro ve 20. století (Masayčka = konec =\> potřeba dojít na Smícháč pro jízdu dál) - Tovární **textilní výroba** skrze spřádací stroje (**Liberec**: **Liebig** a **Leitenberger**) - **Průmyslová jednota** (1833) = spolek technické inteligence - Stala se českou institucí, protože Němci odešli po zavedení češtiny jako jazyka spolku - Významný spolek, jelikož to byl jeden z prvních spolků, kde Češi mohli hlasovat, diskutovat,... (tato možnost do této doby nikde pro Čechy nebyla) =\> z těchto řad pak vycházeli i první čeští politici **Moderní nacionalismus a národní obrození** - Habsburská monarchie byl konglomerát historických zemí, etnik a národů - **Národní identifikace** a sebeuvědomování - Národ dává pocit sounáležitosti, společnou historii, kulturu, symboly, někdy i náboženství - **Zemský patriotismus** = zemské vlastenectví, kde jazyk nehraje takovou roli - To i u nás, kdy Němci se zde identifikují jako „bömisch" - Nebo taky v Uhrách - Vznik **opozičního hnutí** -- Češi si začínají uvědomovat svoji etnicitu - Národní jazykový program - Idea obnovení Českého státu - Typicky to u nás začínají lidé ze šlechtických poměrů (**Dobrovský**) - **1. generace politiků** (z 18. století) - Jsou osvícenci (racionalisté) - Zabývají se jazykem, jakožto vědeckým problémem - Dobrovský sepisuje gramatiku a slovník - **2. generace politiků** - Jsou romantici (sensualismus, návrat do minulosti a přírody) - Oproti 1. generaci si kladou až nereálné cíle (tak jako v romantismu dělá romantický hrdina, který jde za svými cíli) - Někdy to berou až jako hru a dávají tomu tajemné rozměry - **Josef Jungmann** píše česko-německé slovníky - Hojně překládají do češtiny - Zasadili se o: **spisovnou češtinu** (doteď přežívala jen sedlácká), **vykání**, **česká vlastenecká jména** **Palacký** - Palacký pochází z chudých poměrů, ale jeho otec ho nechal vystudovat jakožto evangelíka v Uhrách - Zaujal pozornost starších bohatých žen =\> ty mu pomáhají =\> Palacký se ve 20. letech dostává do Prahy - Palacký zde pracuje pro rodinu Štemberků - Pracuje v **novém Národním muzeu** a později jako **zemský historiograf** - Vzdělaný Palacký se i **dobře ožení** a stává se tak i majetným (pan tchán **Měchura** jakožto advokát hájíval feudály =\> je tak skoro taky feudál) - Rodina i hodně cestuje =\> vidí, jak to může vypadat jinde (hlavně ve FR) - Dostal se skrze tchána i k literatuře, která byla Habsburky zakázána - **Zasadil se o národní narativ** - Romantický příběh čerpající z historických potyček mezi Čechy a Němci **[DSSE 5 (5.11. 2019)]{.smallcaps}** **[Politické dění před 1848]** - **Vormärz**= období mezi 1789 a 1848 - 3 hlavní politické směry: **Konzervatismus** - Otec **Edmund Burke**, který reaguje na FR revoluci - Vymezuje se **proti dění ve FR revoluci** -- proti změnám ve struktuře společnosti, proti sesazení krále,... a to s důrazem na konzervování daného stavu = snaha **uchovat „to dobré"**, co ve společnosti je (tradice, principy,...) - Odmítání prudkých změn, ale neznamená to že jsou proti všem změnám - Změny je nutno dělat postupně -\> **umírněné reformy** - Především zastoupeno ve VB a hlavně v církvi - **Romantismus** odpovídá kulturně konzervativismu (obracení se do idylické minulosti -- oslava rytířských a křesťanských ctností; kontrast mezi čistým venkovem a zkaženým městem) - Spisovatelé: Walter Scott, Mickeiwicz - Hudba: Richard Wagner, Smetana (Libuše, Dalibor,...) - Malíři: Václav Brožík (Hus v Kostnici), Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais **Liberalismus** - Zrod ve **Španělsku 1810** - Ekonomický liberalismus známý již před tím - Vychází z **osvícenství**: rovnost všech lidí před soudem, šancí (co se světa bílého muže týče) - Volnost (důraz na osobní svobodu), rovnost (před zákonem), majetek - Je tu háček co se politiky týče - V politice si nemají být všichni rovni - Počítá se totiž s jedinou **přirozenou nerovností -- intelektem** - Neschopných, líných je více než chytrých a v zájmu společnosti je třeba, aby společnost vedli ti, kteří mají silnější skillset - Kdyby se neschopní dostali k politice, tak by to mělo vliv na celou společnost - K politice jsou způsobilí ti, kteří osvědčili schopnosti ve svém soukromém sektoru (je vystudovaný, úspěšný, bohatý) = tzv. **lidé majetku a vzdělání** - Tito lidé mají mít volební právo - **Klasický liberál se nerovná demokrat!** - Palacký, Rieger - **Politika = rozdělování daní** - O politice mají tedy rozhodovat hlavně **ti, kteří platí daně nejvíce** = bohatí - **Volební cenzus** - Určuje, kdo má volební právo na základě majetku (majetkový cenzus), pohlaví (pohlavní cenzus), věku (věkový cenzus),... - Myšlenka, že lidé s maturitou či akademickým titulem by měli mít taky právo volit -\> **cenzus vzdělání** - Problém klasického liberalismu = prolne s **nacionalismem** - Národní svoboda je důležitější než svoboda individua - V umění se vyloženě neprolíná **(radikální) Demokraté** - Postupem času z nich vyjdou socialisté - Hlavně ve VB a Německu (**Saint Simon**, Blank,...) - Požadují rovnost i v oblasti politiky = tím se odlišují od klasických liberálů - **Rovné všeobecné volební právo** - Ve východní Evropě jich moc není, jelikož zde ještě není tak silná dělnická síla - Volnost, rovnost, bratrství (vychází z **jakobínství**) - Změny je mnohdy potřeba dosáhnout **násilím** (Marx) - K podílu na moci dojdou až ke konci 19. století, kdy se vzdává onoho násilného revolučního nasazení - **1897** všeobecné rovné volební právo pro muže v R-U - O to se zasadil Bach, jelikož mu šlo o sjednocení států pod jeden německý národ a to i skrze politiku - Daně se platí přímé ale i nepřímé (hlavně i daň z krve -- chudí bojují za národ) **Biedermeier** - Umělecký styl -- spíše **životní styl** (ohledně hodnot) - Pojí se na **měšťanské** prostředí - Důraz na **klid** --\> žádné změny - Uzavření lidí to **privátní sféry**: rodina, práce, pěkně vybavený dům, užívání si (pivka, jídla, četba, chatařství,...),... - Velekovi to připomíná normalizaci - Únik z reality - Režim lidem nechává privátní sektor, protože tak aspoň nezasahují do sektoru veřejného **[Revoluce 1848]** - Kromě VB a Ruska projde celým evropský kontinentem a zásadním způsobem ho změní - První impuls v problematických zemí (rakouská Itálie, FR) - **Industrializace** ovlivnila společnost a ta pak ovlivnila právě i dění roku 1848 - **Nádeník** = má „pracovní poměr" jen na den -\> nemá jistotu práce - Masový problém **nezaměstnanosti** =\> množí se nešťastné obyvatelstvo, kde dochází k sociálním reformám - Dělníci tak vidí vysvobození z tohoto stavu skrze dosažení volebního práva - **Volební bankety** = schůze, na kterých se dožaduje rozšíření volebního práva - Vynález **telegrafu** uspíšil šíření revoluce -\> zkracují se vzdálenosti - Ve FR revoluce proběhne v únoru a další měsíc už skoro všude po Evropě **Francie** - Dělníci se bouří, panovník utíká, nastává chvilkový **socialismus** a pak je lidem volen **prezident Ludvík Napoleon** =\> Napoleon III. **Severní Itálie** - Povstání proti Radeckému a Habsburkům - Na stranu Itálie se připojuje nezávislý stát Savojsko-sardinské království (**Piemont**) - Radecký nejdříve poráží povstalce v bitvě u **Custozze** a později v bitvě u **Novary** - Na jeho počest **Radecký marš** **Uhry** - Usiluje se o participaci na moci ale i o nacionalismus - Je to jedna z prvních zemí, kde se **propojí nacionalismus s revolucí** - Vyžaduje se vynětí Uher od Habsburků jakožto samostatný stát, který má s císařstvím společného jen panovníka -\> Vídeň jim ustoupí a v Budapešti vzniká **nezávislá vláda** - Uhry jsou však **multietnický stát**, takže se pak musí vypořádat s ostatními (Rumuni, Slováci, Rusíni, Chorvati,...) - Maďarizační politika vyvolá konflikty (hlavně s **Chorvaty**, kteří si již jsou vědomi jistého národnostního narativu) - V čele chorvatského nacionalismu **Jelačič** - Bojují proti sobě tak dvě armády, které však de iure patří jednomu habsburskému císaři =\> **občanská válka** - Uherská vláda (předseda hrabě **Bathyanyi** a hlavně **Ludvík Košut**, který je představitelem národního liberalismu) - Košutovi se podaří sesadit krále - Revoluci Uhrů se podaří zastavit v **bitvě u Világoše**, kde prohrají nad Rusy - Desítky poprav národních hrdinů Uher =\> velice se podělá vztah mezi císařem a Uherskem -\> zjemnění situace 1868 Uherským vyrovnáním **Vídeň** - Nepokoje ve Vídni zburcuje **dav, který táhne k císaři** - Nevidí problém v císaři, ale v jeho **rádcích** =\> jdou po Metternichovi =\> císař ho vypoví z úřadu a Metternich prchá do VB - Dále chtějí svobodu slova -\> císař ji poskytne - Potom chtějí konstituci -\> císař ji slíbí - **Oktrojovaná ústava** (dubnová ústava) - Oktrojovaná = dána veřejnou mocí - Zhotovením byl pověřen Franz von Pillersdorf - Právo volit jen pro **nejbohatší** - Ústava centralistická =\> historické země mají pouhé postavení provincií - 1848 další revoluce -\> císař se cítí ohroženě a **utíká do Innsbrucku** - Novou konstituci dává na starost říšskému sněmu, který má být nově zvolen - Za pár měsíců se sněm sejde v Hofburgu (i Rieger a Palacký) a v červenci projednává (hlavně i zrušení poddanství od **Hanze Kudlicha**) - V tuto dobu je **intenzivní válka v Uhrách a Itálii** -\> Rakušané nechtějí v této válce bojovat =\> nepokoje =\> radikálové se dostávají k moci a předsedové sněmu utíkají - **Windischgrätz** je povolán se svojí armádou z Čech, aby na Vídeň zaútočil - Ti Vídeň obsadí a revolucionáři jsou popraveni -\> Windischgrätz, Jelačič a Radecký se stávají hrdiny (WIR) - Říšský sněm se pak přesunuje do **kroměřížského zámku**, kde projednává další ústavu, která má trvat na **etnickém základě** -\> kompromis mezi federalisti a nacionalisty - Na etnické návrhy nakonec ale nedojde a etnickým krajům tak nejsou přiděleny speciální práva - Tato ústava je **až moc liberální** (první paragraf říká, že veškerá moc ve státě vychází z lidu) =\> vláda protestuje, jelikož vláda vychází z císaře - Vláda na protest přestane chodit do parlamentu (v čele s českým Felixem ze Schvarzernbergu) - Takhle se tvoří vláda nového císaře - V **prosinci 1848** se sejde politicko-sociální smetánka Rakouska, kde císař Ferdinand sestoupí z trůnu a vládu předá synovcovi Františkovi Josefovi (se slovy: „Chlapče buď hodný") - Vláda se však sejde bez parlamentu =\> ukazuje tak, že státu vládne dynastická vláda ve smyslu „my vládneme, vy posloucháte" - V březnu 1849 je parlament rozpuštěn a zároveň je vydána **Stadionova ústava** - Bratři Stadionové pocházeli z Čech - To bylo poprvé a naposledy, kdy byla **ústava sepsána všemi státy** -- **nebyla oktrojovaná** - Centralistická ústava -\> buduje říši jako tzv. **Velkorakousko**; jeden moderní centralistický stát - Volební právo **bohatým a vzdělaným** - Počítá s občanskými právy a povinnostmi - Nikdy **nepřejde v účinnost**, jelikož se stále odkládá - Nejvíce se ptá, kdy bude ústava fungovat Havlíček Borovský =\> Brixen - 1849 -- 1851 sice k absolutismu monarchie spěje, ale ještě to není jisté - Windischgrätz přemýšlí i o návratu ke stavu před revoluci -- **zpět poddanství** **x** Schwarzernberg proti - 31\. 12. **Silvestrovské patenty** - Dává osobní režim Františka Josefa - Ruší porotní soudy - Říká, že poddanství končí na vždy **Praha 1848** - V březnu 1848 letáčky tajného spolku **Repeal**, které vybízely zúčastnit se dalšího dne schůze ve **Svatováclavských lázních** (u Karláku) - Lidi se do lázních dostavili, ale bylo zavřeno (o ničem se oficiálně nevědělo) - Když už se tam ale lidi sešli, tak začali jednat - Zvolili tzv. **petiční výbor**, který uvedl požadavky pražského měšťanstva - **Požadavky**: - **Občanské a liberální**: parlament, rovnost, práva a svobody,... - **Národní**: zrovnoprávnění češtiny s němčinou - De iure byly jazyky oprávněny, nicméně se hlavně kvůli úřadům, soudů a školám mluví německy - **Státoprávní**: obnovení státu: zřízení české vlády v Praze (neusiluje se ale o nezávislou vládu jako v Uhrách) - **Sociální**: v té době byla inflace =\> vyžadují se minimální ceny a maximální mzdy - **Zrušení poddanství** = hlavní požadavek, který do revoluce žene všechny - Nebývalá **účast i venkova** - Petici Pillersdorf netoleruje v otázce státoprávní - To, že se něco takového může v občanské sféře dít je zase důkaz toho, jak stát břemeno vlády neunese (hlavně kvůli válkám) - Proti tomuto českému pohledu na nové státní uspořádání byli **němečtí Češi a moravští Češi** - Moraváci odmítnou tuto koncepci státu -\> raději budou poslouchat Vídeň než Prahu - Proto je vyslána **druhá deputace**, která se zaměřuje jenom na Čechy (ne Moravu a Slezsko) - Druhá deputace ve Vídni získá tzv. **českou chartu** (konstituční list) - Císař na všechno říká ANO, ale u těch sporných otázek přenechává rozhodnutí na českém stavovském sněmu (který už několik let nezasedá a nikdo ho ani nechce -- nezatupují revoluční společnost) - Proto je potřeba, aby nejprve proběhly **volby do nového sněmu** - Je zde však problém se stanovením volebních okrsků - Využije se tak **církevní správy** jako základ výkonu volebního práva - Češi se k této chartě pak odvolávají a Vídeň to popírá - Problém je, že říšský sněm ale dělá na **říšské ústavě** -\> Češi se snaží co **nejrychleji ustanovit český sněm** a pak českou ústavu =\> **boj o čas** - Problém v Čechách: obyvatelé sice uměli psát a číst, ale nevěděli, co se děje kolem ve světě =\> pochopí maximálně slovo svoboda, ale věci jako konstituce, revoluce, parlament apod. nikoliv - Každý člověk revoluci pochopili úplně jinak: někteří se oblékají jako husité, další pečou konstituční rohlíky, někteří nenosí cylindr (znak Němců) - 4 volby: říšský sněm, český sněm, celoříšský sněm,... - Lidi tak brzy přestane bavit chodit k volbám - To vše se děje během 4 měsíců **Frankfurt -- volby do parlamentu 1848** - Češi a Němci se pohádají -- každý má jinou představu o státě - Němci nechtěli být ve státě menšinou - Němci chtějí velké sjednocené Německo - Z toho se stává ústřední problém v roce 1848 - Volby do parlamentu ve Frankfurtu - Počítá se, že parlament pak připraví pole pro sjednocené Německo - Němci Čechy mnohdy berou jako Španělé nyní berou Katalánce -- součást své říše (např. Karlovu univerzitu vidí jako nejstarší německou univerzitu) - Němci **pozvou Palackého** (myslí si, že je Němec, jelikož své dějepisectví vydává v němčině -- myslí, že píše o Čechách jakožto o jednom kraji Německa) - Teprve teď Palacký se do dění roku 1848 zapojuje (do teď jako srab nic nedělal -- žádné Svatováclavské lázně, nic...) - **Palacký to odmítá**: Češi jsou Rakušané národa českého, a pokud Češi s Němci někdy v jednom státě žili, tak to nebylo na základě národní vůle, ale ujednání nějakých panovníků. Dále udává, že my Rakousko potřebujeme, abychom byli chráněni před velkými státy. - Toto je **první česká geopolitická vize střední Evropy** - Toto byla ale i představa známá již v širokých kruzích etnik říše, které se skutečně pro obranu musí spojit - Pro spolupráci je ale předpoklad spolupráce „rovný s rovným" - Státy střední Evropy jsou totiž státy mezi tvořícím se velkým Německem a velice nepříznivým a nevyvinutým obřím Ruskem (lužičtí Srbové, Poláci, Rusíni, Slováci, Češi (+ Moraváci), Chorvati, Srbové,... - A skutečně... po 1918 = Rakousko je pryč =\> Německo a Rusko zasahuje - Tato koncepce geopolitické vize se však Palackému nepodaří prosadit - Když se v Praze konají volby, tak ze strachu čeští Němci nejdou volit **Sjezd Slovanů v Praze** - Češi si řeknou, že když Němci mají Frankfurt, tak oni taky něco zorganizují =\> **sjezd rakouských Slovanů v Praze** (zasedali v tehdejším muzeu) - Problém je, že si kvůli jazykové bariéře **nerozumí** =\> nestihnou se dohodnout - **Napětí mezi armádou** (Windischgrätz) a měšťany zapříčinilo po jednom jednání nepokoje - Na Ovocném trhu začnou vojáci střílet do davu (nikdo neví proč) a zajde to až k „zbloudilé kulce" v hlavě ženy Windischgrätze - Vznikají tak **svatodušní bouře** = Windischgrätz bombarduje z vrcholků Prahu (mrtvých moc ale není) - Windischgrätz se zmocnil města a vyhlásil **výjimečný stav** = tím se **jednání českého sněmu přerušilo** a už se nikdy nesešel =\> časový souboj s říšským sněmem jsme tak prohráli - **Potrestání viníků** (původní tresty smrti později odlehčeny na doživotí apod.) - Někteří **emigrují** (Náprstek Amerika,...), někteří jdou do říšského sněmu,... - Snad **jen Havlíček** dále pokračuje v původním rázu =\> „**mučedník národa**" - Brixen, ačkoliv proti Havlíčkovi nebylo nic dokázáno - Po 5 letech je dovoleno vrátit se a brzy umírá v Praze (Havlíčkova ulice) - Po Havlíčkovi zůstala **dcera Zdeňka** =\> „**dcera národa**" =\> vyrůstá v předních vlasteneckých rodinách - Když dospěje, tak ji národ hledá ženicha (musí mít věno =\> vlastenecké ženy uspořádají bazar pro výtěžek v podobě věna) - Jenže Zdeňka se zamiluje do rakouského důstojníka =\> „**běhna národa**" - Čechům nezbude nic jiného než **přejít do říšského sněmu** a vzdát se českého historického státu, jak si ho představovali **[DSSE 6 (12.11. 2019)]{.smallcaps}** **[Bachovský absolutismus (neoabsolutismus)]** - Bach byl ministrem vnitra, ale nebyl tvůrcem tohoto systému -- byl však nejviditelnější tváří - **Ministerstvo vnitra** v této době se staralo o chod nové **státní správy**, která nahrazovala tehdejší správu vrchnostenskou - Četnictvo a policie patřilo pod **Nejvyšší kontrolní úřad** (= ministerstvo) -- později **Policejní ministerstvo** (v čele s generálem Kemperem) - Tvůrcem tohoto režimu byl předseda vlády **Filip Schwarzernberg** a po jeho náhlé smrti (zřejmě na následky pohlavní nemoci způsobené jeho rozjařeným životem) František Josef I. (FJ1) **Represe** - Doba represí a nesvobody - **Spousta lidí stíhána za revoluce roku 1848** -- mnohdy odsouzeni k trestu smrti (většina z odsouzených byla **císařem osvobozena** trestem doživotí v nejrůznějších pevnostech) - Většina odsouzených FJ1 osvobodil 1854 při svatbě s císařovnou Sissi - Další lidé byli stíháni, jelikož se dostali na **Seznam kompromitovaných osob (Proskripce)** - Stálý dohled, šikana, nemohou být ve státní správě, apod. - Pro stíhání mnohdy stačilo jen podezření z revolucionářství - Např. **Rieger**, **Palacký**, **Náprstek** - Pronásledování mnohdy **emigrují** - Rieger na rok do Francie, kde se stává prvním národohospodářem a mimo jiné vymýšlí slovo „průmysl" - Náprstek do Ameriky, kde se inspiruje státním systémem a fenomény jako je feminismus - Postavení národního života mnohem volnější do 1848 =\> od absolutismu snaha o omezení - **Zákaz veškerého českého tisku** (jen **Pražské noviny** objednávané vládou) - Zrušena celá řada i nepolitických časopisů (vycházel jen **Muzejník** a pár dalších) - **Zakázána většina spolků** (církevní spolky zanechány, ale pod kontrolou) - U Čechů zakázáno téměř vše (na rozdíl od Poláků, Uhrů,...) - Zavedeno nově **CK četnictvo** - Zavedeno, jelikož od pádu nevolnictví **vymizela na venkovech vrchnostenská kontrola** (drábové apod.) - Proto bylo řešení zavedení četnictva - Spousta **četnických stanic po nejmenších vesnicích** (**Putim** u Písku) - Tento aparát byl sice **efektivní**, ale **finančně náročný** **Progrese** - Neoabsolutismus se mu říká, jelikož je jiný oproti absolutismu Metternicha - Je sice represivní, ale je progresivní (hospodářský rozvoj ekonomiky, sociálních vztahů a veřejné správy) =\> **revoluce shora** - Vrací se tak prakticky k josefínské politice z minulého století - Stát se co se **ekonomiky týče chová velice liberálně** (**Gründerzeit** (zakladatelské období) =\> zakládá se spousta firem) - **Živnostenský zákoník** z roku 1859 - Zakotvuje **hospodářskou svobodu** - Ruší cla, regulace, povolení,... - Svoboda v podnikání **nastartovala rakouskou ekonomiku** - Obrovská reforma školství (už se začala připravovat ve 40. letech -- profesoři Exner a Bönitz) - Modernizace osmiletých gymnázií - **Posílení latiny** jakožto k předmětu pro trénování mozku - Připravuje se **zracionalizování školství** =\> zavádění tzv. **reálných škol**, které se zaměřují na praktičtější předměty (matematiky, fyzika, francouzština na úkor latiny a dějepisu) - **Reforma vysokých škol** od ministra vyučování **Leopolda Thuna** (Čech) - Končí josefínská éra, kdy vysoké školy byly vnímány jako instituce pro vzdělání úředníků (kteří nemají myslet, ale mají všechno znát) - Inspirace v **Prusku** - Z učilišť pro úředníky se snaží udělat školy, kde se pěstuje **svobodné myšlení** - Reorganizace výuky - Dříve: pouze předčítací **přednášky** (one man show) - Nyní: vedle přednášek zavedeny **semináře** (čte se, prezentuje, diskutuje,...) - Spojuje se tak **výuka s výzkumem** (dodnes) - **Česká vládní strana** = vlastenci podporující vládu - **Václav Vladivoj Tomek** (později **první český rektor UK**) - Hermeneglid a Josef Jirečkové **Změna státní správy** +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | | 1847 | 1850 | +=======================+=======================+=======================+ | 1. Úroveň | **Dvorské úřady** | **Ministerstva** | | | | | | | - Kolegiální | - Monokratický | | | (rozhoduje | způsob řízení | | | vícečlenná | ministrem | | | komise) | | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | 2. Úroveň | **Zemská gubernia** | **Místodržitelství** | | | | | | | - Kolegiální úřady | - Úřady | | | | s všeobecnou | | | | působností | | | | | | | | - monokratická | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | 3. Úroveň | Kraje | Kraje | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | Přenesená působnost | Vrchnostenské | **Okresní úřady** | | (mimo státní správu) | (**patrimoniální | | | | úřady**) | - Nový projekt, | | | | který se | | | - Vrchnost | mimořádně | | | v revoluci přišla | osvědčil (přežily | | | o poddané =\> | Hitlera, | | | zanikla | komunisty, ale | | | | 2000 nepřežily | | | | Grosse) | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ | | | Obecní samospráva | +-----------------------+-----------------------+-----------------------+ **Okresy** a. **Politický okres** v čele s okresními hejtmany - Rozdělen na 3 soudní okresy - **Hejtman měl všeobecnou působnost** (má na starosti četníky, evidenci obyvatelstva, školství, stará se o silnice, daně,...) -\> řídí **vše kromě justice** - D b. **Soudní okres** **Obecní samospráva** - Ponechána na **volbě obyvatel** (netypické pro absolutismus) - Občané volí **obecní výbor** -\> **obecní představenstvo** -\> **starosta** - Prozatímní obecní zákoník vytvořil ještě Stadion - Obce nedostávaly od státu **žádné peníze** - Státní správa sice **dokonalá**, ale velice **nákladná** (stejně jako represivní systém) - Stát se tak začíná **zadlužovat** - Snaží se to vyřešit **národní půjčku**, ale lidé mu nechtějí půjčovat - Zavedení daní se stát po předchozí zkušenostech bojí [**ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY 1848-1918** \ - **Monokratismus** = místo kolegiálních orgánů má rozhodovací pravomoc a odpovědnost jeden člověk (ministr, okresní hejtman, starosta,...) - **Profesionalizace** = podmínky pro přijetí kandidátů státní správy (osobní vlastnosti, věk, právnické vzdělání, státní občanství); přesně stanovená náplň státní služby (co mají úředníci konat); hierarchický způsob odměňování na základě kariérního postupu - **Specializace** = všeobecná správa vyřizující všechnu správu, ale z ní se oddělují speciální správy (baňšká, lékařská, soudci,...), které mají svůj zvláštní řád - **Postátnění** = gubernium jako soudní úřad, apelační soudy jakou soudní orgán - **Věcná působnost** - **Dvojkolejnost** = decentralizace státní moci nejprve na obecní úrovni **[Zeměpanská správa]** - 1848-1862 - okresy \< kraje- \< země \< centrum - 1862-1918: okresy \< země \< centrum - **Vizitační okresy** za Josefa II. = rozdělení kraje pro snazší kontrolu krajů úředníky - **Panovník:** - vytváří limity správy - je 1. úředníkem státu =\ výkon funkce = „služba" - v čele výkonné i zákonodárné moci (absolutní veta, vyhlašování předpisů,...) - **Vláda**: - ministerská rada vniká 1848 - kolegiální vláda - rozhoduje ve sboru - monokratický princip - demise (možnost člena vlády vzdát se svého úřadu) a kontrasignace - **Působnost ministerstev**: - provádění zákonů - přijímání podzákonných předpisů a interních předpisů (= předpisy určené ministerstvům) - řízení úřadů; interní statuty; služební řády; směrnice - úřední kariérní žebříček - **spisová služba** (= přesný postup, který musel spis sledovat - je stanovena podatelna, přes kterou jdou všechny předpisy; spis musí být založen a evidován apod.) - **Země** (**místodržitelství**) - Do 1862 slabé postavení, poté rozsáhlé kompetence - Státní úřad vykonávající správu nad určitou zemí - Např. Slezsko mělo zemskou vládu - **Místodržitel** stojí v čele speciálních úřadů (stavitelství, zdravotnictví, školství,...) - Na místodržitele císař předává nejvíce kompetencí - dohlížel na samosprávu, reprezentoval zemi navenek, byl nejvyšším stupněm lenní soustavy dané země - **Kraje** - Mezičlánek mezi vládou a okresy - 1862 zanikají a jejich kompetence přecházejí na okresy - **Okresy** (okresní hejtmanství) - **Smíšený úřad** = vykonává státní správu a zároveň soudnictví - V čele **okresní hejtman** - 1854 **výpraskový patent** = upravoval kompetence veřejných úřadů - dává jim možnost stanovit příkazy a zákazy, které mají být dodržovány -\> vynucovat jejich dodržování a sankcionovat jejich porušení (tresty: vězení na 6 měsíců, peněžitý trest, fyzický trest: bití ženy metlou a muže holí) - Starosta dohlíží na jednotný ráz obce -\> může na to užít výpraskového patentu - **Okresní soudy** = obvody menší než obvody správních soudů **[Samospráva]** - Po požadavcích z 1848 je třeba řešit problémy - **Zánik patrimoniální správy** (veřejná správa, kterou pozemková vrchnost vykonávala na svých panstvích) - Samospráva původně na úrovni obcí - zemí (1849-1862) - 1862-1918 = obce - okresy- země - Samospráva ve skutečnosti jen na obecné zřízení - **Statutární města** = více obyvatel + významné centrum - V Čechách jen 2 statutární města: Liberec a Praha, na Moravě jich bylo víc - Na úrovni obce není státní správa, ale jen samospráva - avšak i na obci je třeba vykonávat státní správu =\> samostatná působnost obce a přenesená působnost obce - **Samostatná působnost obce**: hlavně správa vlastního majetku, dále péče o zdraví, správa vlastních ústavů a podniků, péče o hřbitovy a spory s církví, domovské právo (význam pro volební právo a právo sociální (pokud nouze -\> obec měla povinnost se o vás postarat), prokazováno domovským listem)) - **Přenesená působnost obce**: v obcích probíhaly volby ve 3 daňových třídách - Orgány obce: - **Obecní výbor** (dnes zastupitelstvo) - volí starostu obce a další členy obecní rady - **Obecní představenstvo** (dnes obecní rada) - skládalo ze starosty a nejméně dvou obecních radních - **Starosta** **[Zemská samospráva]** - 2 hlavní orgány: - **Zemský sněm** = volba přímo - **Zemský výbor** = samosprávný orgán, výkonný orgán sněmu; **8 členů** (z každé kurie 2) a předsedal mu **zemský maršálek** **[Soudnictví ]** - 1848 oddělení soudnictví od správy - Prosazení **porotního soudnictví** - Prosazují se principy rozlišující řízení civilní a trestní - **Civilní**: zahajuje se na návrh, musí se spousta tvrdit a dokazovat - **Trestní**: zahajuje se na základu principu legality (podání obžaloby státním zastupitelstvím) - **Státní zastupitelství** musí zjišťovat důkazy pro i proti (obžalovaný má povinnost nevypovídat) - Struktura státního zastupitelství: úředníci politické správy, nebo pověření advokáti \- **státní zástupce** (spousta kompetencí) \< **vrchní státní zástupce** \< **generální prokurátor** (dohlíží na zákonnost průběhu trestního řízení) - Soudní soustava: \- **obecná soustava soudů**: trestní a civilní soudy (okresní \< krajské \< vrchní zemské \< nejvyšší) \- **speciální soustava soudů**: říšský soud (řeší ústavní stížnosti; nálezy se dodržovaly, ačkoliv nebyly závazné) nejvyšší správní soud (rozhoduje o nezákonných rozhodnutí a nesprávných postupech ve formě **kastací** (rozhodnutí soudů zruší a vrátí to jiným) - Apelační soudy se transformují na **vrchní zemské soudy** **[Rakouské mezinárodní spory ]** **Krymská válka** - 1853 -- 1856 rakouské „neangažmá" v Krymské válce - Válka Ruska proti Osmanské říši (Rusko se chce dostat ke moři + láká je Balkán -- území pravoslavných a Slovanů) - **Turkům přišla na pomoc FR a VB** **se Sardinií** (jelikož nechtějí Rusko v Evropě) =\> Rusko prohrává - Rusko očekávalo pomoc Rakouska (po předchozí ruské pomoci Rakousku) - Rakousko ale naopak přišlo s „geniálně idiotským plánem" - vyhlásí **ozbrojenou neutralitu v Haliči** - Po 100 letech spolupráce se tak **spolupráce mezi Ruskem a Rakouskem přerušila** - Tímto plánem FJ1 naštval jak Rusko, tak další velmoci - Toto napětí **předpoklad pro 1WW** - Rakousko jakožto velmoc pak dále expanduje na jihovýchod **Druhá italská válka za nezávislost 1858-1859** - Napoleon III. si pozve rakouského mladého vyslance Metternicha (syna onoho Metternicha) - Napoleonovi je líto, že vztahy FR s Rakouskem už nejsou, co bývaly - 1858 uzavřena smlouva (mezi FR a Sardinii), ze které FR získá město Nice v Piemontu - **FR tak podporuje Sardinii a sjednocení Itálie** =\> Rakousko vyvolá Itálii válku - FJ1 se ujímá vojenského velení a je poražen v bitvě u **Magenty** a v bitvě u **Solferína** - Napoleon nechce pokolení přehnat =\> Příměří ve **Villa Franca 1859** mezi FR a Rakouskem - Končí tak spolupráce FR s Italy a končí tak tento spor =\> Rakousko v Benátsku a FR získává Nice **Itálie** - FR posílá armádu do Papežského státu - 1859 -- Lombardii získává Itálie - **1860 revoluce** (od 1866 **spojenec Prusko**) - Hlavním městem Itálii se stává **Florencie** - 1866 -- Benátsko získává Itálie - 1870 se k Itálii připojil Papežský stát a jižní Itálie - **Papež Pius IX.** Se prohlásí vatikánským knězem - **světové katolictvo proti Itálii**, která oslabila Vatikán a papeže - Až Mussolini obnovuje Vatikán jakožto samostatný - Italové dále chtějí připojit Terst, Trentino a Dalmácii **[Schmeringova změna v zastoupení ]** - Po porážce 1859 FJ1 došlo, že jeho režim má **nulovou podporu jak zevnitř, tak zvenčí** - Vláda má **dluh** a nemá spojence na mezinárodní úrovni - Ultračeši a rakouští Němci projevují škodolibou radost - To je **proměna v srdcích Čechů**, kteří před 50. letech měli na prvním místě Rakousko -\> **od této doby mají na prvním místě Česko a pak teprve až Rakousko** - FJ1 tak rozhodne udělat změnu, aby získal podporu širší společnosti - 21\. 10. 1860 vydává **říjnový diplom** - Dopis císaře jeho poddaným, ve kterém oznamuje, že je připraven provést dalekosáhlé změny a že tyto změny budou provedeny mimo jiné i v duchu **historickoprávních individualit** - Odlišuje se tak obrat od konzervativně centralistického směru **k jisté decentralizaci** ale stále ve víře konzervatismu - Císař vyhodil Bacha a další technokraty =\> nahrazují je šlechtici z polské a uherské šlechty v čele s polským **Agenorem Goluchowskim** - Toto je i cesta k umírnění Uherska, které císařství nenávidí - **Období ústavních experimentů** = císař neví, jak situaci vyřešit - Nejdříve **konzervativismus a decentralismus** (spíše autonomismus) Goluchowského - Později rakouský byrokrat **Anton von Schmerling**, který reprezentuje **liberalismus a centralismus** - Schmerling je pověřen vedením vlády a otáčí kormidlo od Goluchowského - Výsledkem je **Schmerlingova ústava z února 1861** - Oktrojovaná - **Chybí tam vše, co ústavu dělá ústavou** (dělba moci, kompetence, odpovědnost ministrů, občanská práva a svobody) - Je to spíše pouze zákon o říšském zastupitelstvu - Schmerling byl sice centralista, ale ne pro Uhry =\> přichází s **novou koncepcí Říšské rady** - Říšská rada (parlament) má mít tuto podobu: - **Širší ŘR** (10 % agendy) - Zákonodárný orgán **pro zástupce zemí monarchie** (Rakousko, Maďaři a Italové z Benátska) - Řeší top záležitosti mocnosti: obchodní politika směrem navenek, mezinárodní spory,... - Reálně se **nikdy nesešla** - **Užší ŘR** (60 % agendy) - Orgán, kde jsou zastoupeny ostatní země Rakouska (kromě Uher a Benátska) - Finanční záležitosti, zemědělství, justice, školství,... - ŘR postupně odpadala, když jí státy opouštěly ve víře **pasivní resistence** - Češi se zde stále snažili podílet a **snažili se zde vyřešit autonomii Čech podle historie** - 1863 -- 1879 pak Češi nakonec přejdou k pasivní resistenci - Tato taktika „je efektní ale není efektivní", jelikož o Češích rozhodují Němci =\> zrod Sudet - 1863 začaly přicházet další státy, ale postupně zase odpadaly -\> tak dlouho, dokud nebylo naplněno kvorum - **Zemské sněmy** (30 % agendy) - Každý stát kromě Uher a Rakouska má svoje zemské sněmy - **Uherský sněm** (90 % agendy) - Uhrové ale i po ustanovení uherského sněmu odmítají rakouské řešení -- nechtějí aby bylo v jejich otázkách rozhodováno v Říšské radě - Politika **pasivní resistence Uhrů** =\> nevyšlou nikoho do Říšské rady - Češi Uhrů závidí a snaží se je následovat =\> politika pasivní resistence vydržela pouze 3 týdny - Uhrové na rozdíl od Čechů mají vlivné **politické strany** a **vlastní šlechtu** =\> Uhrové mají **vliv na císaře** =\> zachází se s nimi proto úplně jinak - FJ1 Schmerlinga po neúspěších vyhodí a státním ministrem se stává **Belcredi** z italské šlechtické rodiny žijící na Moravě - Belcredi je konzervativní a je autonomista - Císař **sistuje** (postaví mimo platnost) Schmerlingovu ústavu - Belcredi opět Uhrám nabízí Uherský sněm, ale Uhersko odmítá, jelikož usiluje o Uherský stát **[Prusko-rakouská válka (1866)]** **Válka mezi Německým spolkem a Dánskem 1864** - Dánsko poraženo a **Německo získává Šlesvicko-Holštýnsko** - Bismarck pak prosazuje sjednocení Německa cestou shora rozhodnutím německých knížat (hlavně pruského krále) -- sjednocení krví a železem - To pak **vyvrcholí válkou s Rakouskem** **Prusko-rakouská válka (1866)** - Otázka „**Kdo je hegemonem Němců**" - **Prusko podporuje Itálie** =\> Rakousko musí bojovat na severní a jižní frontě - Na jižní frontě porazí Rakousko Itálii v bitvě u **Costosy** (jako minule Radecký) a generál Tegetthof potápí italskou flotilu v **mysu Vis** - Schopný generál **Benedek** převelen z jižní fronty na severní =\> **hlavní fáze války se odehraje v Čechách** - V Češích se probudí rakouský patriotismus a chtějí Rakousko podpořit, ale **Rakousko se bojí Čechy ozbrojit** - Češi vidí totiž Německo jako věčného nepřítele -\> proto chtějí jít proti němu - U **Hradce Králové** Benedek drtivě poražen =\> **Prusové obsadí Prahu** (na Příkopech se ubytuje v **Modré hvězdě** Bismarck i král Vilém) a táhnou na Vídeň - Prusové vedou jednání s Čechy - **Češi však odmítají spolupráci s Pruskem =\> chtějí Rakousko** - FJ1 podepisuje **pražský mír** - Rakousko předá **Itálii Benátsko** - **Rakousko vystupují z Německého spolku** -- nechávají Prusko sjednotit - Rakousko tak **ztrácí velmocenskou kontrolu**, kterou disponovalo po staletí