Summary

This presentation discusses the economic crisis of 1929 and its impact on Germany, leading up to the rise of Adolf Hitler. It covers key political events like elections and the economic factors that shaped the period. It also touches on Hitler's political career and ideology, which ultimately led to World War II.

Full Transcript

hospodářská krize 1929  fatální důsledky měla hospodářská krize v Německu, jehož se bezprostředně dotkl prudký pokles US úvěrů; průmyslová výroba se propadla až na polovinu předválečného stavu a export na 40%  za dva roky od září 1929 se naopak počet nezaměstnaných zvýšil z 1,...

hospodářská krize 1929  fatální důsledky měla hospodářská krize v Německu, jehož se bezprostředně dotkl prudký pokles US úvěrů; průmyslová výroba se propadla až na polovinu předválečného stavu a export na 40%  za dva roky od září 1929 se naopak počet nezaměstnaných zvýšil z 1,6 M na 4,3 M a do počátku roku 1933 na 6 M - zchudlí a propuštění přirozeně hledali naději v jednoduchých receptech na změnu společnosti „přímou akcí“, jež nabízela extremistická POLT seskupení; za krize, která vrhla na dlažbu desítky milionů pracujících  v důsledku krize nesmírně narostla radikalizace roztrpčených mas. A s ní přitažlivost a vliv radikálních proudů hlásajících konec demokracie - zejména komunistických i fašistických. S postupem hospodářské krize zaváděly i demokratické státy autoritativní prvky do POLT systémů a váhavé krůčky k odstraňování celních bariér z druhé poloviny 20. let a náznaky ekonomické spolupráce zcela nahradil návrat k hospodářskému izolacionizmu Německo na začátku 30. let  3/1932 prezidentská volba v Německu - Hindenburg (53% hlasů, zejména od občanského středu a sociálních demokratů) X Hitler (37% hlasů = více než 13 M voličů) X komunista Thälmann (10% hlasů)  novým kancléřem se stal Franz von Papen, bývalý diplomat a skalní konzervativec, jeho vláda existovala pouze za tolerance NSDAP, Hindenburg zatím odmítal jmenovat A. Hitlera kancléřem  parlamentní volby: 1928 NSDAP 1,9 % hlasů, 1930 NSDAP 17,5 % hlasů; na základě výsledků voleb z července 1932 se stala NSDAP nejsilnější německou stranou (37,4% hlasů)  po pádu vlády v Německu byly další volby stanoveny na 6. listopadu 1932 - NSDAP ztratila 2 M voličů, počet hlasů klesl z 37,4 % na 33,1%; ztráty utrpěly i SPD a Centrum, komunisté získali 16,9 %  17. listopadu odstoupil Papenův kabinet; Hindenburg opět zve A. Hitlera do koaliční vlády a nabízí mu post ministra - to A. Hitler odmítá a žádá pro sebe pouze post kancléře  po sérii jednání jmenoval prezident Hindenburg říšským kancléřem generála Schleichera nástup A. Hitlera k moci  začátkem roku se opakovaně setkal Hitler s Papenem - Hindenburg však dlouho váhal se jmenováním Hitlera kancléřem; 28. ledna 1933 podala Schleicherova vláda demisi  30. ledna 1933 se v Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler! (třebaže ve svobodných volbách nikdy nedosáhl většinové podpory) → bez triumfu Hitlera v Německu v roce 1933 by se nacizmus nestal univerzálním hnutím  složení Hitlerovy vlády: v nové vládě byli pouze tři nacisté; kancléř - Adolf Hitler; vicekancléř - Franz von Papen; ministr vnitra - Wilhelm Frick; ministr financí - Ludwig von Schwerin-Krisigk; ministr hospodářství a výživy - Alfred Hugenberg…  → nacisté se začali okamžitě po uchopení moci připravovat na světovládu = snaha likvidovat pluralitní parlamentní systémy a jimi zaručených individuálních občanských svobod - do půli července 1933 byly v Německu rozpuštěny POLT strany a NSDAP uzákoněna jako jediná strana v říši  nástup Hitlera k moci v Německu se výrazně projevil v POLT celého komunistického hnutí – komunistická internacionála považovala Hitlerovu diktaturu za projev blížící se akutní revoluční krize v Německu  nástup nacizmu k moci vyvolal v ČSR úlek, byl ale obecně chápán za cosi anomálního a dočasného. Prezident TGM viděl v nacizmu – stejně jako ve fašizmu a komunizmu - i prvky lidové, demokratické; při svém pojímání dějin málo pochopil totalitní proudy a nadále spatřoval hlavní nebezpečí v monarchizmu Adolf Hitler (1889-1945)  rodina: narozen v Braunau na Innu v lesnatém kraji v SZ výběžku Dolních Rakous; otec Alois (1837-1903) celní úředník (v roce 1876 si změnil příjmení ze Schicklgruber na Hitler - nový manžel matky se jmenoval Johann Georg Hiedler), matka Klára, roz. Pölzlová (1860- 1907) služebná; 1892 se Hitlerovi odstěhovali do Pasova v Bavorsku, 1894 do Lince, 1898 Hitlerovi koupili statek u Lince (A. Hitler bude na Linec hledět jako na své rodné město)  vzdělání: 1900 nastoupil A. Hitler na reálku v Linci → otec usiloval o přípravu pro budoucího úředníka; 1904 byl ze školy pro slabý prospěch vyloučen a přešel na reálku ve Steyru, kde však 1905 ukončil studium na nižší reálce → nemá žádné vzdělávání pro občanské povolání = v 16 letech skončil se školou nadobro, Adolf se 2x (1907, 1908) pokusil o přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění, avšak neuspěl; v letech 1905-1907 žije z otcova dědictví zahálčivým životem /malováním PPT, kreslením, četbou/ v Linci Vídeň a Mnichov  po matčině smrti odjíždí do kosmopolitní Vídně, kde pobývá v letech 1908-1913 = vídeňská léta - žebrá, unáší se svými nerealistickými fantastickými plány na přestavbu Vídně, sní o kariéře malíře či dramatika, obyvatelům mužských domovů a azylů pro bezdomovce přednáší svůj světový názor, na život si vydělával malováním pohlednic, jediným jeho přítelem je zde G. Kubizek /1908 rozchod/  z politických důvodů (?) v roce 1913 odjíždí Hitler do Mnichova  první světová válka byla pro něho převratnou zkušeností, v roce 1918 se rozhodl stát se politikem. Kde se zrodil Hitlerův antisemitizmus? Zřejmě již před příchodem do Vídně, avšak v Luegrově Vídni (1897 zvolen Lueger starostou Vídně) jeho nenávist zesílila… A. Hitler a 1. světová válka  vypuknutí světové války v roce 1914 Hitler vítal → válka byla darem z nebes - v jeho 25 letech mu poprvé v životě poskytla možnosti, angažovanost, kamarádství, vnější kázeň, zaměstnání a pocit sounáležitosti = Hitlera stvořila válka; nejvyšší Hitlerova hodnost kaprál = svobodník  Hitler vstoupil jako dobrovolník do bavorské armády a stal se zaníceným vojákem, který respektoval důstojníky a neprojevoval cynický vztah k válce, 10/1916 raněn při výbuchu nepřátelského granátu do levého stehna, 10/1918 u Ypres částečně oslepen plynem yperit  ocenění: Železný kříž 1. třídy, Železný kříž 2. třídy a Kříž za vojenské zásluhy 3. třídy s meči a plukovní diplomy  vojákem byl zapáleným, poslušným a svědomitým, nescházela mu odvaha; v armádě zůstal až do 5/1920 Hitlerovy zájmy  A. Hitler byl infantilní  nepil a nekouřil (po válce choval záměr zakázat kouření a učinit svět vegetariánským)  A. Hitler miloval Wagnera, jehož považoval za největšího uměleckého génia - unášely ho jeho hudební dramata velebící německou minulost, při nich upadal do transu  architektonický a výtvarný vkus byl tradiční a antimodernistický, neměl rád secesi  ve 20. letech věnoval čas četbě /hlavně novin; H. četba měla čistě účelový význam; četl, aby se utvrdil v již zformovaných názorech/, přednášení a přípravě projevů Hitlerovo řečnické nadání  jeho řeči nepřinášejí nic nového, nevedou k přemýšlení nebo ke kritickému vědomí, přesto přivádí masy do vytržení; každému shromáždění říkal to, co chtělo slyšet, neformuluje malé přání, nýbrž všeobecné, velké, samozřejmé naděje; Německo by mělo být zase veliké  styl: nikdy s nikým nediskutoval, nepřipouštěl žádné přerušující volání, začínal pomalu, hýřil sarkasmem, postupně se vypracoval do emotivního finále; chtělo-li obecenstvo slyšet konkrétní informace místo jeho světového názoru, byl schopen svůj projev i v poslední minutě odříci  Hitler si svou pozici v hnutí nezískal svým darem řečnicky oslňovat masy, spíše svedením svých oponentů k tomu, že jej podceňovali jako prostého demagoga  Hitler poznal, že umí mobilizovat masy = dokázal rozdmýchat vášně! - spíše však negativní nálady /hněv, odpor, nenávist/ (mluvil jazykem svých posluchačů, rozněcoval vášně, působil upřímností svého idealizmu…); při projevech čerpal z několika připravených poznámek s několika podrženými klíčovými slovy, jeho projev trval kolem 2 hod., někdy i déle  témata projevů se příliš nelišila = protiklad síly Německa ve slavné minulosti s dnešní ubohostí a národním ponížením, způsobeným židy + hanebný mír + vykořisťování Němců + podvodnická vláda + stranický systém + úpadek mravů + kritika versailleského míru + národní jednota (náměty se opakovaly; zisk voličů)  http://www.youtube.com/watch?v=CuaRGtIrM9U Hitlerova politická kariéra  politická kariéra: 3/1918 založil zámečník Anton Drexler Svobodný dělnický výbor za dobrý mír (Hitler měl jako informátor reichswehru informovat armádu o shromáždění Německé dělnické strany v mnichovské pivnici)  Hitler vstoupil do strany DAP 9/1919 (zřejmě na přání armády) a obdržel členskou legitimaci číslo 555 (ačkoliv sám prohlašoval, že obdržel členskou legitimaci číslo 7), po propuštění do civilu se stal plnokrevným POLT agitátorem a propagandistou z povolání, vydělával si tím jediným, co uměl = mluvením  1920 na veřejnosti vyhlášen stranický program o 25 bodech (autoři Drexler a Hitler), na začátku roku 1920 Hitler již nebyl neznámým mužem, 1921 Hitler získává ve straně diktátorskou moc → 7/1921 A. Hitler převzal vedení strany (H. věrní H. Göring, R. Hess, A. Rosenberg) Hitlerův Mein Kampf  A. Hitler se vyšvihl díky svým řečnickým schopnostem  jeho filozofie, jak ji vyjádřil v díle Mein Kampf, byla plná banalit, opakování již řečeného i fantastických výmyslů a pouze populárně opakovala konvenční pravicově radikální názory = zhroucení Něm. bylo způsobeno tím, že císařství ignorovalo rasový problém atd.  první díl Mein Kampfu vyšel v červenci 1925 (H. život do roku 1920), druhý díl vyšel 11. prosince 1926 (věnuje se propagandě, ideologii a zahraniční politice) - jeho kniha je špatně čitelná a nesourodá - nabubřelý obsah, neobratný sloh, poměrně vysoká cena (12 říšských marek/ 1 díl; do roku 1945 se vydalo přes 10 M výtisků, kniha přeložena do 16 jazyků včetně Braillova písma)  A. Hitler zde načrtl i plány své zahraniční POLT: buď územní POLT zaměřená s podporou GB proti Rusku nebo světová obchodní POLT, opírající se o námořní moc, s pomocí Ruska proti GB; rozpracoval i myšlenku životního prostoru na V; oslava vlastní osoby = A. Hitler vylíčil sebe jako význačného génia A. Hitler - shrnutí  obratná demagogie vynesla Hitlera do vedení Německa a zůstala po celou jeho dráhu jeho hlavním nástrojem - měl instinkt vyvržence a neklamný smysl pro psychické slabiny druhých. Dokázal své protivníky zatlačit do nevýhodné pozice a vláčet je od jedné prohry ke druhé, až byli zcela demoralizováni a ochotni přistoupit na jeho nadvládu  na mezinárodní scéně bezohledně využil výčitek svědomí, které v demokraciích vyvolávala Versailleská smlouva. Všech velkých zahraničně-politických triumfů dosáhl v období 1933-1938, tedy v prvních pěti letech své vlády. Hitler jich mohl dosáhnout proto, že jeho oběti jej považovaly za politika, který chce smířit versailleský systém se svými údajnými principy  Hitlerův triumf umožnily závažné kontinuální proudy v německé POLT kultuře, sahající hluboko před 1. sv. v. - šovinistický nacionalizmus, imperializmus, rasizmus, antimarxizmus, glorifikace války, nadřazování řádu svobodě a uhrančivá přitažlivost silné autority a následky mnohovrstevných krizí  ve zpětném pohledu je snadné posmívat se pošetilosti, s jakou Hitlerovi současníci posuzovali jeho motivy. Avšak jeho ambice, nemluvě o jeho zločinném charakteru, nebyly zpočátku příliš zjevné  Hitlerův vliv lze pochopit jedině prostřednictvím éry, jež ho stvořila (a kterou on zničil). Proto fundovaná studie o Hitlerovi musí být zároveň svým způsobem dějinami nacistické éry! nacizmus  nacizmus, resp. nacionální socializmus, považujeme za totalitní ideologii německého hitlerovského státu v letech 1933-1945 (tzv. Třetí říše)  vyrůstal z rasistické doktríny, z přesvědčení o nadřazenosti árijské rasy a děl F. Nietzscheho (1844-1900), F. W. Hegela (1770-1831), J. A. Gobineaua (1816-1882), H. S. Chamberlaina (1855- 1927), J. Fichta (1762-1814) a J. G. Herdera (1744-1803) nacistický režim  spočíval obrazně řečeno na třech pilířích, které zajišťovaly působení mechanizmu moci: 1) na manipulaci masovým vědomím, 2) na taktice totální infiltrace spojené s rozsáhlým sociálním manévrem a 3) na teroru, popř.  na čtyřech idejích: na 1) nacionalizmu, 2) rasizmu, 3) korporativizmu a 4) iracionalizmu; nacistická totalita pohrdala životem, demokracií, parlamentarizmem a občanskými svobodami vysvětlení některých idejí  podstatou nacionalizmu je doktrína, že národ/ národy si musí vládnout sám/samy = nacionalizmus se stává bojem za národní osvobození  termín národ zdomácněl až v 19. století (po VFR), zejména však po revoluci 1848; nacionalizmus se šířil z Francie do Německa a Itálie a J Ameriky, pak Turecka, R-U a Ruska  na konci 19. století se nacionalizmus stal lidovým hnutím (vlajky, hymny, poezie, próza, jazyky… X pozitivní hodnota)  nacionalizmus → šovinizmus (vyšší X nižší národa, koloniální expanze, nacionalizmus přispěl už k 1. sv. v.)  po válce sliboval fašizmus obnovit národní hrdost cestou imperiální a expanzivní politiky rasizmus  nepovažuje všechny rasy/ národy za rovnoprávné v jejich právu na sebeurčení, protože ne všechny rasy/ národy jsou si rovny (projevilo se během imperializmu  německý fašizmus je rasovým imperializmem  v Evropě v 19. století názor, že běloši jsou nadřazeni černochům atd., není to tedy vynález Hitlerova Německa (imperializmus /GB, Fr., Něm., Belgie/ se tak stal morální povinností + přinášel méně vyspělým národům civilizaci)  s rasizmem souvisí antisemitizmus - známý v křesťanském prostředí jako antijudaizmus (náboženská nenávist vůči židům) již po staletí, který však zesílil v 19. století (pogromy, Dreyfusova aféra, Protokoly siónských mudrců - podvrh carské policie…) antisemitizmus  Mussolini přijal antisemitské zákony po roce 1935, aby si usmířil Hitlera a Německo, ne kvůli ideologickým cílům fašizmu - v Itálii sice existovala obdoba Norimberských zákonů, v praxi však italský fašizmus rasizmus obcházel a byl lhostejný k řešení židovské otázky i k nadvládě v evropské zahraniční politice  naopak nacisté jednali, jako by byl svět ovládán židy a potřeboval tak boj proti nim k sebeobraně - nacisté postavili židovskou otázku do středu své propagandy (viz ARENDTOVÁ, Původ totalitarismu) korporativizmus  představoval odlišnou formu reprezentace zájmů, neboť usiloval o spolupráci jednotlivých společenských tříd, vrstev či skupin na profesním základě - hlavní ideou korporativizmu byla lidská sounáležitost v pracovním procesu  stát v korporativizmu posiloval koordinaci mezi skupinami a byl aktivním partnerem při zprostředkování zájmů, zatímco v pluralizmu stimuloval soutěživost  podle politické teorie korporativizmu byl stát organizován na profesním principu, tj. ve formě určitých korporací, historicky řečeno cechů, soustředěných do komor  smyslem korporativizmu bylo překonání třídních rozporů, sociálních antagonizmů a zabránění třídnímu boji shodou společenských tříd (korporativizmus sdružoval všechny lidi, tj. zaměstnance a zaměstnavatele téhož povolání) úspěch německého nacizmu německá střední třída uvažovala na začátku 30. let takto: komunisté jsou revolucionáři, zruší soukromé vlastnictví, nastolí diktaturu proletariátu a budou vládnout v zájmu Moskvy X nacionální socialisté jsou sprostí a ohavní, ale zastávají německé zájmy, zasadí se o německé hodnoty a nikomu neseberou jeho majetek (!!)  úspěch německého nacizmu podpořil vzestup autoritativních hnutí v ostatních evropských státech - v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rakousku, Chorvatsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, kde vznikaly rovněž nacistické, fašistické a autoritativní skupiny  Kominterna 1935: fašizmus je otevřená teroristická diktatura nejreakčnějších, nejšovinističtějších a nejimperialističtějších složek finančního kapitálu = fašizmus je nástroj kapitalizmu nejrozvinutějšího období po nástupu Adolfa Hitlera  občanské svobody byly zrušeny během jednoho měsíce, POLT odpůrci byli uvězněni během 2 měsíců, za 4 měsíce byly rozpuštěny mocné odbory, za 6 měsíců byly zrušeny všechny opoziční strany…  dne 1. února byl rozpuštěn říšský sněm → nové volby stanoveny na 5. března (NSDAP získala 43,9% hlasů = 288 z celkových 647 mandátů; přes brutální teror dosáhli komunisté 12,3% a sociální demokraté 18,3% = levice získala 1/3 hlasů), slušný zisk nacistů, ale nebyl to slavný triumf, ostatně sám Hitler počítal pro NSDAP s absolutní většinou  následně byl dne 24. března okleštěným a zastrašovaným parlamentem přijat zmocňovací zákon = moc přešla do rukou nacistů + počátek konce POLT stran kromě NSDAP, který zakázal opoziční tisk a shromáždění  dne 27. února hoří říšský sněm → z tohoto činu byli bezdůvodně obviněni komunisté; německá společnost přijala příznivě; dne 14. července zákon o politických stranách → legalizoval vedoucí roli a POLT monopol NSDAP, parlamentní systém v Německu přestal existovat říšský konkordát  jednáním o mezinárodní smlouvě byl pověřen někdejší apoštolský nuncius v Mnichově a Berlíně, od roku 1930 státní sekretář Svatého stolce a od roku 1939 papež Pius XII., E. Pacelli, za německou stranu se ve prospěch konkordátu z katolických pozic angažovali německý vicekancléř F. von Papen a předseda katolické strany Zentrum L. Kaas, jinak byla příprava zcela v kompetenci nacistických špiček  podmínky pro uzavření konkordátu s Německem byly připravovány dávno před Hitlerovým nástupem k moci, takže církev riskovala jejich případným přerušením po lednu 1933 konflikt s nacisty (záminka)  konkordát mezi Německem a Vatikánem podepsán 7/1933  snaha o vytvoření právního rámce – závazné písemné smlouvy –, vůči jejímuž porušování mohla vznášet námitky. Politický kredit z konkordátu vytěžil A. Hitler  porušování konkordátu ze strany nacistické Třetí říše → 9/1933-3/1934 Vatikán adresoval německé vládě více než 70 nót → 3/1937 encyklika Mit brennender Sorge (S palčivou starostí) nacistická elita  Adolf Hitler – předseda NSDAP (1920-1923; 1925-1945), říšský kancléř (1933-1945), říšský prezident (1934-1935) a Vůdce (1934-1945)  Martin Bormann – šéf stranické kanceláře a tajemník Adolfa Hitlera (1935-1945)  Rudolf Hess – tajemník Adolfa Hitlera (1924-1935), místopředseda NSDAP (1935-1941) a říšský ministr bez portfeje (1933-1941)  Joseph Goebbels – říšský vedoucí propagandy NSDAP (1928-1945), říšský ministr propagandy a národní osvěty (1933-1945) a říšský kancléř (4-5/1945)  Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí (1938-1945)  Alfred Rosenberg – šéfredaktor Völkischer Beobachter a říšský ministr pro okupovaná východní území (1941-1944)  Walter Funk – říšský ministr hospodářství (1937-1945)  Hermann Göring – velitel SA (1923), zemský předseda vlády Východního Pruska (1933-1936), předseda Říšského sněmu (1932-1945), říšský ministr letectva (1933-1945), velitel luftwaffe (1935-1945) a říšský maršál (1940-1945)  Heinrich Himmler – říšský náčelník SS (1929-1945), velitel gestapa (1936-1945), říšský ministr vnitra (1943-1945) a velitel německé Záložní armády (1944-1945)  Reinhard Heydrich – generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a Bezpečnostní služby (1936-1942) a zastupující říšský protektor (1941-1942)  Ernst Röhm – velitel SA (1921-1923; 1924-1926; 1931-1934)  Baldur von Schirach – říšský vedoucí Hitlerjugend (1929-1941)  Wilhelm Frick – říšský ministr vnitra (1933-1943) a říšský protektor Čech a Moravy (1943-1945)  Adolf Eichmann - vedoucí „židovského“ oddělení gestapa Pakt čtyř  vojensko-POLT blok GB, Fr., Něm. a It., předložený B. Mussolinim při návštěvě Londýna 3/1933, který se měl stát jakýmsi direktoriem evropských velmocí, které by nahradilo ve funkci strážce statu quo Společnost národů  cílem paktu mělo být zrovnoprávnění Něm. ve zbrojení a koordinace členů paktu ve sporných mezinár. otázkách/ It. usilovala o posílení Něm. na úkor Fr. a Malé dohody  ve svém důsledku znamenal pakt faktickou revizi versailleského mírového systému a směřoval k izolaci SSSR v Evropě  7/1933 podepsán ministry zahraničí v Římě, avšak pro odpor veřejného mínění v GB i Fr. a nesouhlas států Malé dohody nebyl nakonec ratifikován → nezdar dočasně sblížil It. s GB a Fr. Německo – vnitřní politika  1933 vystoupilo Německo ze Společnosti národů + A. Hitler rozpuštění říšského sněmu  1934 vyhlásil A. Hitler program vyzbrojení Něm. + Noc dlouhých nožů (krvavá čistka v řadách SA, cca 1.000 mrtvých)  1935 zavedení všeobecné branné povinnosti v Německu + Norimberské rasové zákony (oficiální legalizace nacistické antisemitské POLT– židé zbaveni občanské rovnoprávnosti → stali se občany 2. kategorie, zákaz účastnit se veřej. života atd.)  1936 obsazení Porýní  1938 anšlus Rakouska + Mnichov + Křišťálová noc (krvavý protižidovský pogrom, 30.000 zatčených a stovky mrtvých)  perzekuce a vraždy oponentů, útisk občanů, masivní zbrojení, rozsáhlé stavební projekty (např. dálnice), veřejnost zpracovávána masivní stranickou propagandou  nucená emigrace celé řady umělců a vědců (bratři Mannové, L. Feuchtwanger, M. Dietrich, E. M. Remarque, A. Einstein, apod.) německá zahraniční politika 1933-1935  AH Mein Kampf → životní prostor na V + zničení Francie na Z  na odzbrojovací konferenci v Ženevě požádalo Německo o rovnoprávnost ve zbrojení s ostatními mocnostmi (ve skutečnosti snaha o neomezené zbrojení), odmítlo kompromis a následně jednání opustilo X německou snahu o znovuvyzbrojení tolerovala GB, která 1935 podepsala s Německem námořní dohodu, jež nacistům umožňovala budovat válečné loďstvo v síle 35 % GB loďstva (poměr ponorek dokonce 1 : 1)  v roce 1933 vystoupilo Německo ze Společnosti národů  1/1935 plebiscit v průmyslovém Sársku, od roku 1920 pod správou Společnosti národů, který vyzněl pro připojení území k Německu  3/1935 říšský kancléř A. Hitler zavedl všeobecnou brannou povinnost, čímž porušil ustanovení Versailleské mírové smlouvy německá zahraniční politika 1936-1938  1936 Hitlerův plán – „Německá armáda musí být ve 4 letech připravena k nasazení, německé hospodářství na válku.“  1936 německé armáda obsadila demilitarizované pásmo v Porýní (tzv. remilitarizace Porýní), aniž by se Z mocnosti odhodlaly ji v tom zabránit (vznesly jen papírový protest), A. Hitler současně vypověděl locarnské dohody  po sblížení nacistického Německa s fašistickou Itálií podepsáno vymezení sfér vlivu v Evropě → 10/1936 Osa Berlín – Řím + 11/1936 Pakt proti Kominterně (sbližování i během španělské občanské války)  3/1938 anšlus Rakouska, které se stalo 1. obětí Něm.  9/1938 na konferenci v Mnichově připravena likvidace ČSR  5/1939 It. + Něm. tzv. Ocelový pakt pakt Molotov-Ribbentrop  podepsán dne 23. srpna 1939 v Kremlu  sovětsko-německý pakt o neútočení  zřejmě něm. podnik před začátkem 2. sv. v., proto na jeho uzavření tlačilo a bylo ochotno k ústupkům – A. Hitler chtěl udržet SSSR mimo nadcházející válečné dění a vyhnout se nebezpečí války na 2 frontách + získat J. V. Stalina za spojence při dělení kořisti  J. V. Stalin se obával útoků od Japonska (boje na 2 frontách), proto byl ochoten věřit i A. Hitlerovi, ačkoliv neměl zájem o neútočení – zajímalo ho dělení Polska (tajný protokol)  Z část Polska včetně Litvy měla připadnout Německu X SSSR nárokoval baltské státy, Finsko, část Běloruska, Ukrajinu a Besarábii) zahájení 2. sv. v.  31. srpna podepsal A. Hitler v říšském kancléřství poslední rozkaz pro vpád do Polska – směrnici č. 1 pro vedení války  záminka napadení Polska: Gdaňsk + něm. vedení zinscenovalo přepadení německého rozhlasového vysílače ve slezské Hlivici (Gleiwitz) polskými vojáky  dne 1. září ve 4.45 hod. bylo napadeno Polsko (Fall Weiss) bez předchozího vypovědění války X celý den naléhal Londýn na Paříž, aby vyhlásila válku, Chamberlain prohlásil v rozhlase, že válka začala X Hitler v dopoledním projevu před říšským sněmem oznámil anexi Gdaňska, ale pečlivě se vyhnul formulaci o vyhlášení války postoj Velké Británie a Francie  Fr. měla 2,7 M mužů v armádě, ale nebyli dobře vycvičeni ani vyzbrojeni, fr. tankové vojsko se vyrovnalo něm.; fr. vláda šla do války pod nátlakem GB a s pochybnostmi  proti další kapitulaci se postavila velká část domácího i světového veřejného mínění, neboť agrese v Polsku se již týkala životních zájmů obou velmocí  Hitler kalkuloval s GB a fr. pasivitou = lokalizací konfliktu - z počátku se situace vyvíjela podle Hitlerovy kalkulace = obě mocnosti sice předaly Něm. 1. září varovné nóty, ale souběžně stále jednaly s It. o uspořádání konference o Polsku. Nakonec zabránil novému Mnichovu Hitler  3. září 1939 vyhlásily GB + Fr. Něm. válku = podivná válka nebo válka vsedě → fr. jednotky obsadily Maginotovu linii a spojenecké vlády zahájily námořní blokádu  důvěra Poláků v pomoc Z mocností jej přiměla k urputným bojům, jež trvaly do 14. 9., do data slibované, ale neuskutečněné fr.-GB ofenzívy → 28. 9. pád Varšavy rusko-finská válka (= zimní válka)  rozšiřování sovětského impéria → odmítnutí Finů vzdát se strategicky cenných území (Karélie) na přístupech k Leningradu vedlo 29. listopadu 1939 k sovětskému útoku  Finsko se rozhodlo bránit sovětské agresi (30. 11.) 1939 za poměru sil ještě nepříznivějšího, než byl čsl.-německý  rusko-finská válka posunula společnou hranici několik set km od Leningradu  v zimní válce Rudá armáda selhala a Finové ubránili - byť za cenu těžkých územních ztrát - svou nezávislost  mírová smlouva 12. 3. 1940 přinesla SSSR územní zisky na úkor Finska, licenci na využití finských železnic a pronájem námořní základny ve finském Hankö bitva o Skandinávii  9. 4. 1940 Němci takřka bez boje obsadili Dánsko (král Kristián X. a dánská vláda se ocitli pod kontrolou něm. zplnomocněnců a její postavení se nelišilo od pozic protektorátní vlády) a zahájili vyloďovací operace v Norsku  Němci měli zkoordinované letecké a pozemní jednotky, zmocnili se Norska za 6 týdnů - GB-fr. neúspěch, ale Němci utrpěli značné ztráty na lodích při dobývání Norska  král Haakon VII. odešel ze země a v Londýně vytvořil norskou exilovou vládu + pod dohledem říšského komisaře Josefa Terbovena byli dočasně připuštěni k vládě kolaboranti v čele s Vidkunem Quislingem Benelux 1940  v noci z 9. na 10. 5. 1940 německé letectvo záměrně bombardovalo něm. univerzitní město Freiburg  nálet však byl připsán spojeneckým vzdušným silám → ráno 10. 5. 1940 vtrhli Němci bez vyhlášení války do Belgie, Nizozemí a Lucemburska a zahájili tak útok na Francii (= plán žlutý), rychlá porážka Niz. a Belgie  belgické kraje Eupen a Malmedy + Lucembursko připojeny k Říši bitva o Francii  blesková 32 denní operace (Fall Gelb) německých a italských vojsk ve dnech 10. 5. – 22. 6. 1940, která skončila vítězstvím Osy  prokázala sílu nových zbraní (tanky, letadla, výsadkáři) a geniální strategické plánování Něm. GB zachránila před porážkou ostrovní poloha a rychlá evakuace z přístavu Dunkerque v S Francii  Němci pronikli do Francie přes neutrální státy Beneluxu (tvůrce plánu generál Erich von Manstein), tuhý odpor Niz. se podařilo zlomit bombardováním (Rotterdam)  14. 5. masivní nástup něm. tanků, Fr. a GB jim nedokáží čelit – tvrdá porážka Fr. u Sedanu  20. 5. Němci u kanálu La Manche  26. 5. evakuace Dunkerque (taktická chyba A. Hitlera)  Spojenci rozděleni na 2 části evakuace Dunkerque (= operace Dynamo)  hromadná evakuace spojeneckých vojáků z pláží a přístavu v Dunkerque ve Francii, která proběhla mezi 27. 5. a 3. 6. 1940. Evakuace nařízena po obklíčení britských, francouzských a belgických jednotek německou armádou dne 26. 5.  problémy evakuace: nedostatek lodí, nedostatek prostoru v přístavu, mělké břehy, vody zaminovány a riziko útoku ze vzduchu  GB nedisponovala dostatkem lodí, proto požádala o pomoc všechny organizace evidující plavidla – nadšené přijetí mezi obyvatelstvem, mnoho lidí, zejména rybářů, poskytovalo své lodě dobrovolně k evakuaci  zpočátku probíhalo naloďování velice pomalu, podařilo se evakuovat pouze 5.000 vojáků. Později, když se podařilo evakuaci zorganizovat, to bylo více než 30.000 vojáků/ den  vojáci byli ohrožování luftwaffe, proti níž neměli protiletadlová děla, která byla kvůli nepochopení rozkazu předčasně zničena. Němci brzy na Dunkerque rezignovali, neboť přesunuli všechny tankové jednotky na J do bitvy o Francii  celkově evakuováno 338.000 vycvičených GB + fr. vojáků (fr. vojáků 130.000 X 40.000 GB + fr. zůstalo na pevnině), GB expediční sbor zanechal na plážích všechnu těžkou výzbroj pád Francie  5. 6. 1940 zahájili Němci rozsáhlou ofenzívu na Sommě → německé jednotky útočily zdrcující silou podél celé 600 km fronty  Němci: 143 divizí včetně 10 pancéřových X Francouzi: 65 (většinu tanků ztratili v Belgii), letectvo bylo slabé (GB připraveno bránit svoji zemi) = nerovný boj  nejvyšší fr. velitelé Philippe Pétain a Maxime Weygand prosazovali POLT usmíření + obyvatelstvo nebylo ochotno bojovat (přesto některé fr. jednotky bojovaly statečně a urputně)  postup Němcům zajistily především tanky → 10. 6. fr. vláda prchla z Paříže, 14. 6. vstoupili Něm. do Paříže. Na Eiffelově věži byl ihned vztyčen prapor s hákovým křížem  16. 6. abdikovala fr. Vláda Paula Reynauda a byla nahrazena P. Pétainem a jeho vládním kabinetem kapitulace Francie  15. 6. 1940 se německým vojskům podařil průlom do Maginotovy linie na Z Francie, která byla z velké části dobyta o den později. Něm. armáda překročila horní tok Rýna. Zbytky fr. vojsk na Maginotově linii se zoufale bránily, přesto však byly obklíčeny tankovým sborem generála Heinze Guderiana  nová francouzská vláda maršála P. Pétaina požádala německé představitele o mír → dne 22. 6. podepsala v Compiégne s německými zástupci kapitulaci Francie (reminiscence 1871/ 1918)  Něm. mělo okupovat více než ½ země, Fr. měla přispívat na okupační správu, armáda měla být demobilizována a měla vydat veškerý materiál atd., země měla být sražena na kolena rozdělení Francie  Francie byla rozdělena na 2 části:  1. sever země okupován Němci a  2. na jihu země působila francouzská vláda, v jejímž čele stál maršál P. Pétain (spolupracovníci Laval a Darlan). Vláda sídlila v lázeňském městě Vichy (= Vichistická Francie). Tato vláda byla formálně svobodná, kolaborovala však s Němci a po nějakém čase se dostala pod absolutní moc Třetí říše. Hranice mezi oběma Fr. byla uzavřena  po válce byl P. Pétain odsouzen k smrti za velezradu. Generál Ch. de Gaulle mu trest zmírnil na doživotní vězení. P. Pétain zemřel dne 23. července 1951 v internaci na ostrově Yeu ve věku 95 let  1. 7. 1940 obsadil wehrmacht Normanské ostrovy v kanálu La Manche. Bylo to jediné GB území, které bylo za 2. sv. v. dobyto a okupováno Německem  po kapitulaci Francie stála britská admiralita před otázkou, co bude dál s téměř neporušenou francouzskou flotilou → z obavy, aby fr. lodě nepadly do rukou Němcům nebo Italům, byla zahájena operace Catapult. Dne 3. července 1940 byly obsazeny všechny fr. lodě v GB přístavech v Alexandrii a jejich posádky byly internovány  větš. fr. zámořských území zůstala věrna vládě ve Vichy poměry ve Francii SEVER ekonomika země byla paralyzována – vysoké poplatky, GB blokáda, nedostatek všeho (benzín, nerost. suroviny, kaučuk, ocel, dopravní prostředky), na mnoha místech zhroucení výroby od roku 1940 potraviny na příděl, zvýšení cen, Spojenci bombardovali fr. města, zejména přístavy (Dunkerque, Le Havre, Lorient, Nantes, Paříž), které stály 60 T mrtvých a 75 T zraněných  od 1940 perzekuce židů, kteří byli diskriminováni a zatýkání, zřizováni internační tábory (Drancy) – perzekuci postihlo 85.000 fr. židů JIH  kritika parlam. režimu, POLT stran, židů, hesla Práce, Rodina, Vlast, maršal P. Pétain měl veškerou moc, který budoval diktaturu salazarovského ražení, budování konzervativní, křesťanské rolnické Francie, budované na korporativním systému a hierarchii; od 1942 výrazné sbližování s nacistickou Třetí říší počáteční úspěchy Německa  v bleskových taženích dobyli Něm. celou Z Evropu  jejich ztráty byly 27.094 mrtvých, 111.034 raněných X Fr. 90.000 mrtvých a 200.000 raněných, GB 68.111 padlých, Belgičanů 23.350 a Nizozemců 9.779 mužů  Němci zvítězili díky mohutným silám a revolučním novým zbraním, Něm. použili taktiku z 1. sv. v.; GB nechali mnoho zásob ve Fr., ale fr. loďstvo 7/1940 náhlým přepadem potopili bitva o Británii 1940 (= operace Lvoun)  8/1940 Hitler nařídil totální blokádu GB ostrovů - opakovala se situace z 1. sv. v., kdy došlo rovněž při zostřené ponorkové válce k obrovským ztrátám GB lodní tonáže, ale GB kapitulace se Němci nedočkali  Němci proto začali bombardovat civilní objekty v anglických městských aglomeracích X vůle GB, CS, polských a fr. pilotů k odporu sílila, takže Němci utrpěli nenahraditelné ztráty  výsledek bitvy o Británii se stal dokladem prvního strategického nezdaru německých vojsk od počátku války postoje mocností  postoj USA: v roce 1939 bylo v USA 67% Američanů pro neutralitu USA; reakce USA na vypuknutí 2. sv. v. zpočátku nepřekročila rámec Panamerické unie. Přetrvávající izolacionizmus nedovolil F. D. Rooseveltovi víc než rozšíření materiální pomoci bojující Fr. a GB v červnu 1940  postoj Itálie: když 9/1939 vypukla válka, Mussolini Hitlerovi tvrdil, že není připraven. Zapojil se až po dlouhých naléháních 10/1940, kdy zaútočila It. z Albánie na Řecko, ale řecká armáda brzy ovládla bojiště a obsadila i část Albánie (pomoc GB X Něm.)  postoj SSSR: v létě 1940 Sovětský svaz nejprve okupoval rumunskou Besarábii (Moldovu) a S Bukovinu, a poté jeho agenti nastolili prosovětské vlády v Litvě (v čele Justas Paleckis), Lotyšsku (August Kirchenstein) a Estonsku (Johanes Vares); vzápětí se pobaltské země staly sovětskými republikami, kde propukla stalinská genocida, stejně jako na všech územích, jichž se SSSR v letech 1939-1940 zmocnil rok 1941  Německo zaútočilo 6. 4. 1941 na Jugoslávii. Země byla obsazena rychlým útokem a rozdělena mezi útočníky (Něm., It., Maď.), samostatným státem se stalo Chorvatsko (v čele autoritativního režimu stanul vůdce Ante Pavelić), které o dva měsíce později přistoupilo k Paktu tří  po jugoslávské kapitulaci pokračoval německý útok proti Řecku - do konce května se Němcům podařilo provést i výsadkovou operaci na Krétě a zároveň německé a italské jednotky také úspěšně útočily v Africe  plán Barbarossa: časně ráno 22. 6. 1941 zahájilo Německo útok proti SSSR po celé délce jeho evropských hranic; sovětská armáda byla překvapena v ofenzivním postavení a rychle decimována (Něm. však od té doby vedlo válku na dvou frontách) = Velká vlastenecká válka  1942 letní ofenzíva Něm. a průnik ke Kavkazu, avšak zima 1942-1943 se stala právě pro německé spojence katastrofou… východní fronta  GB se prohlásila za spojence SSSR, jehož režim považovala za méně nebezpečný pro demokracii - od podzimu 1941 putovaly do SSSR z GB i USA dodávky zbraní, munice, surovin, potravin, ale také strojních zařízení, dopravních prostředků a hlavně technologií, které Sovětům umožňovaly obnovit válečnou výrobu (do konce 1941 dosáhl objem dodávek 400 letadel, 500 tanků a 1.000 automobilů měsíčně!). 7/1941 došlo k uzavření válečného spojenectví GB se SSSR  na V frontě šla sovětská vojska od porážky k porážce a Němcům se dařilo obkličovat a likvidovat velká uskupení protivníka. U Minska, Smolenska, Kyjeva a Vjazmy padly do německých rukou téměř 2 M zajatců a obrovské množství techniky  koncem 11/1941 pronikly německé jednotky k moskevským předměstím, blokovaly Leningrad (1.000 denní blokáda, prolomil Žukov), obsadily Pobaltí, Bělorusko, Ukrajinu a značnou část evropského Ruska X Němce porazil obrovský rozsah ruských rezerv v prostoru, lidská síla, ruská fyzická odolnost, patriotizmus a nelítostné válečné úsilí USA ve válce  dne 13. dubna uzavřelo Japonsko pakt o neútočení se SSSR  7. 12. 1941 v 7.30 hod. zaútočili Japonci na přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech a učinili válku světovou → při útoku zahynulo 2.402 lidí + 1.282 zraněno + potopeny 3 křižníky, 3 bitevní lodě, 1 minolovka a zničeno 188 letadel USA  8. 12. vypověděly USA válku Japonsku a 11. 12. Německu a Itálii  během několika měsíců Japonci převálcovali celou JV Asii, kontinentální i ostrovní, hrozili napadením Indie z Barmy a S Austrálie z Nové Guineje X Japonsko se pravděpodobně nemohlo vyhnout válce s USA, které považovalo Tichý oceán za přirozené pole působnosti USA  12/1941 A. Hitler vyhlásil válku USA = evropská a asijská válka se protnuly ve světovou (na Z válku asi nikdy vést nechtěl X chtěl mír s GB); USA otevřeně podpořily GB - v USA se nepochybovalo, že Něm. je pro svět větší hrozbou než Japonsko tzv. židovská otázka  neslavně známé setkání nacistických vůdců na nejvyšší úrovni pod předsednictvím Himmlerova zástupce R. Heydricha dne 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee  Hitlerova neotřesitelná nenávist vůči židům byla všem dobře známa (Mein Kampf 1925) a Hitler dostával pravidelně zprávy, co se v říši dělo  první hromadné popravy židů se prováděly střelbou, což byl proces pomalý a psychicky náročný → snaha popravovat efektivněji: vytvořeny upravené Gaswagen, do nichž byly trubicemi vedeny výfukové plyny (aplikován v Polsku či SSSR)  na jaře 1942 byla zbudována nepřevozná smrtící zařízení v 6 táborech na území bývalého Polska. Většina z nich i nadále používala oxid uhelnatý, ale některá (např. Osvětim) cyklon B  továrny na smrt měly na svědomí asi 60 % všech židů zavražděných nacisty během 2. sv. v. (Osvětim, Chelmno, Treblinka, Sobibor, Majdanek, Belzec) válka o Atlantik 1942-1944  úzká spolupráce mezi GB a USA – US loďstvo operovalo především v Tichomoří X GB v Atlantiku  za první pololetí 1942 dosáhlo Německo největších úspěchů v boji o Atlantik a potopilo téměř 1 M BRT spojenecké lodní tonáže při minimálních ztrátách vlastních sil X od ledna 1942 útočilo GB letectvo na fr. přístavy a ničilo základny jejich ponorek ze vzduchu  po vybudování spojeneckých základen na Azorských ostrovech bylo německé ponorkové loďstvo 11/1943 nuceno zastavit masové akce a omezit se na jednotlivé výpady velkých ponorek do méně střežených oblastí  po vylodění Spojenců ve Francii a následné blokádě či obsazení základen 1944 se německé ponorky přesunuly do Norska a válka o Atlantik se fakticky změnila v boje v Severním moři  poslední něm. velké lodi byly potopeny buď GB letectvem, nebo je sami Němci změnili v plovoucí baterie v baltských přístavech  boj o Atlantik, zahájený 9/1939 potopením GB dopravní lodi Athenia, skončil vítězstvím Spojenců již v létě 1944 italská fronta 1943-1945  v průběhu tankových operací se však Z Spojenci vylodili na Sicílii (= operace Husky), italský fašistický režim se zhroutil - Němci stáhli část tankových jednotek do Itálie  v Itálii vznikla loutková republika Salò pod nacistickou nadvládou v letech 1943-1945  po změně strategických priorit Spojenců dojednané na teheránské konferenci se hlavní nápor spojeneckých sil obrátil do Z Evropy - ital. fronta se stabilizovala napříč Apeninským poloostrovem a spojenecké jednotky dobývaly od 1944 něm. obrannou linii a postupovaly na S  3/1944 se Spojenci vylodili u Anzia, v květnu prolomili frontu u Monte Cassina a 4. června obsadili Řím. V srpnu 1944 došlo k průniku tzv. Gótskou linií, v prosinci pronikli Spojenci do S Itálie, v dubnu 1945 překročili Pád a 2. května 1945 německá vojska v S Itálii kapitulovala konference Velké trojky  po několika konferencích Z představitelů (Casablanca, Káhira) se od 28. listopadu do 1. prosince 1943 konala v íránském Teheránu konference Velké trojky (Churchill - Roosevelt – Stalin)  dohodnuty hlavní zásady poválečného mírového uspořádání světa a dosáhlo se i rámcové dohody při koordinaci vojenských akcí  v Teheránu bylo potvrzeno datum invaze Spojenců přes kanál La Manche (operace Overlord), diskutovalo se o možném rozdělení Německa (prezident Roosevelt navrhl rozčlenění země na 5 států), o Polsku (SSSR požadoval zachování Z hranice SSSR z 6/1941 - tj. posun polského státu na Z) a Jugoslávii  postup sovětských vojsk 1944 však ovlivnil situaci ve Finsku, Rumunsku, Bulharsku a do značné míry také v Jugoslávii, Albánii a Řecku. Dalším z výsledků konference se stala dohoda o vytvoření Rady ministrů zahraničí a Evropské poradní komise operace Overlord a rok 1944  hlavní operací roku 1944 se stalo vylodění Spojenců ve Francii, spojené s odlehčovací sovětskou ofenzívou v Bělorusku - v největší vyloďovací operaci světových dějin se dne 6. června časně ráno (= Den D) zachytili Britové, Američané a Kanaďané v Normandii na plážích Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. Německé jednotky zatlačeny od pláží a přinuceny k ústup směrem na J a V. Velká část z nich zničena  operaci velel generál US armády Dwight D. Eisenhower  během 2 následujících měsíců zlomili zpočátku velmi houževnatý německý odpor – zatímco GB síly poutaly značnou část německých tankových jednotek v bojích u Caen X USA se podařilo prolomit německou obranu u Avranches  8/1944 se Němci museli stáhnout za Seinu a Spojenci se zároveň vylodili v J Francii. 25. 8. osvobodili spojenci Paříž a na podzim se přiblížili k západním hranicím Německa  YouTube: Zachraňte vojína Ryana vojenské operace 1944-1945  vojenské operace na západní frontě: koncem roku 1944 se německé velení rozhodlo vsadit vše na jednu kartu a v prosinci zahájilo opět tankový útok v Ardenách. Po překvapení se však americké jednotky zkonsolidovaly a něm. útok byl zastaven v polovině cesty. Ani další útok v Alsasku, ani překvapivě úspěšné letecké bombardování spojeneckých letišť 1/1945 nemohly zastavit postup Spojenců k Rýnu. Navíc ardenská ofenzíva spotřebovala všechny něm. zálohy, které pak Berlínu zoufale chyběly po zahájení sovětského lednového útoku na Visle. Z Spojenci mezitím dokázali proniknout k Rýnu a 7. 3. jej u Remagenu překročit  vojenské operace na východní frontě: ráno 5. 7. 1943 zahájila německá vojska útok na sovětský výběžek fronty u Kurska, během několika dní prolomila sovětské obranné pásmo a donutila protivníka nasadit tankové zálohy. Jižně od Kurska došlo k velké tankové bitvě. Do útoku přešla sovětská vojska až 10/1943, od 1/1944 vedla sovětská vojska útoky střídavě na všech úsecích fronty a jedinou německou snahou se stalo pouhé bránění hlavních úseků a pomalý ústup - během 1944 Sověti postupně dobyli zbytek Ukrajiny, Pobaltí a Bělorusko, vyřadili Finsko, Rumunsko a Bulharsko z války, pronikli na Balkán a k Visle, prorazili obranu v Karpatech, dosáhli Dunaje u Bělehradu a Budapešti konference Velké trojky v Jaltě  účastníci: Churchill - Roosevelt – Stalin, termín: 2/1945  ovlivněna sovětským válečným úspěchem (jeho armády stály necelých 100 km od Berlína a postupně se probojovávaly k Vídni)  hlavní pozornost Američanů v Jaltě poutal Dálný východ. Nešlo jen o válku s Japonskem, ale i o budoucnost Číny X sovětský ozbrojený zásah na Dálném východě byl pro US generalitu velmi žádoucí, ale zároveň neměl vést k zásadní změně poměru sil ve prospěch revoluční levice  Stalin 1945 považoval Čínu za součást US zájmové sféry - podobně jako Řecko za součást sféry GB - a byl ochoten svému partnerovi vyhovět, budou-li splněny jeho nároky v Polsku (uznán sovětský požadavek posunu polských hranic), Rumunsku a v Bulharsku. Souhlasil s tím, že 2-3 měsíce po ukončení války v Evropě zahájí Rudá armáda akce proti Japonsku  německá otázka: účely okupace rozděleně na 4 okupační zóny, Něm. mělo platit reparace (majetek, zboží, práce = návrh 20 miliard dolarů, z nichž polovina měla připadnout SSSR; ustavena Spojenecká reparační komise se sídlem v Moskvě). Bylo rozhodnuto o potrestání hlavních válečných zločinců... Stalin ochotně vycházel vstříc požadavkům Britů a Američanů na odlehčení jejich postavení na Z frontě zahájením dalších ofenzív na frontě V → vděčnost pak měla být vyjádřena POLT ústupky vojenské operace v závěru války I.  od 1/1945 se spojenecké jednotky úspěšně probíjely opevněními Siegfriedovy linie a 7. března získaly neporušený most u Remagenu  do konce března byly obklíčeny hlavní německé síly v Porúří a Spojenci úspěšně postupovali v S a J Německu X sovětské jednotky byly zastaveny v Pomořanech, u Berlína i ve Slezsku, naproti tomu Britové prolomili frontu v severním Německu a Američané obklíčili německá vojska v Porúří  od 4/1945 pak tankové jednotky Z Spojenců téměř bez odporu pronikaly Německem na V a sovětské velení raději riskovalo krvavý čelní úder proti Berlínu, než by dopustilo, aby se Američané dostali do německého hlavního města před nimi vojenské operace v závěru války II.  spojenecká vojska se setkala dne 25. 4. na Labi u města Torgau, pouze sovětský diplomatický nátlak zastavil americkou třetí armádu generála George Pattona při jejím postupu na Prahu  13. 4. pronikly jednotky maršála Malinovského do Vídně, 30. 4. spáchal v obklíčeném Berlíně sebevraždu A. Hitler, po týdenních bojích padl 2. 5. Berlín (maršálové Žukov, Rokossovskij a Koněv) a kapitulovala německá vojska v Itálii  Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci již 7. 5. 1945 v Remeši, Stalin však požadoval opakování tohoto aktu na území obsazeném sovětskými vojsky. Západní Spojenci požadavku vyhověli, a proto se dnem vítězství stal až 8. 5.  konec války v Evropě, v Asii se však bojuje dále Japonsko v roce 1945  8. 8. 1945, tři měsíce po skončení 2. sv. v. v Evropě, vyhlásil SSSR válku Japonsku - o den později již operovala Rudá armáda na území J Číny a v Koreji  6. a 9. 8. 1945 města Hirošima (200 T mrtvých; bomba Little Boy) a Nagasaki (80 T mrtvých; bomba Fat Man) byla zničena atomovými bombami USA  japonští důstojníci odmítali kapitulovat X 14. 8. 1945 vyhlásil kapitulaci japonský císař Hirohito  kapitulace podepsána po dalších bojích 2. 9. 1945 na americké lodi Missouri v Tokijském zálivu  kapitulace Japonska znamenala definitivní konec 2. sv. v. Trumanův postoj k SSSR  Trumanovou první instinktivní reakcí bylo s J. V. Stalinem vyjít, zvláště proto, že US armádě stále záleželo na SSSR účasti na válce proti Japonsku  4/1945 po setkání s V. Molotovem H. Truman prohlásil: „Musíme být na Rusy tvrdí. Neumějí se chovat. Jsou jako slon v porcelánu. Je jim teprve 25 let. Nám je přes 100 a Britové jsou starší o celá staletí. Musíme je naučit, jak se mají chovat.“  → typické US prohlášení i víra, že se USA podaří přivést SSSR k „normálnímu“ chování  H. Truman zdědil nejvyšší Rooseveltovy poradce a zahájil své prezidentství s úmyslem pokračovat v koncepci 4 policistů. Ten se však rozplynul na Postupimské konferenci 7-8/1945 bilance 2. sv. v.  válka trvala 2.200 dní, účastnilo se jí 70 států a 1,7 miliardy obyvatel  ve válce zahynulo 60 M lidí včetně 6 M evropských židů  většina německých, polských a ruských měst byla v rozvalinách, statisíce bezdomovců bloudily Evropou  mezi Atlantikem a Volhou se usadil hlad, poválečná obnova narážela na bariéry rozvrácené ekonomiky a zoufalého nedostatku surovin, hospodářský chaos destabilizoval společnost a vytvářel prostor pro šíření komunistických iluzí o sociálně spravedlivém světě → vojensko-POLT vzestup SSSR a jeho trvalé úsilí o výlučnou kontrolu V Evropy  válečné výdaje dosáhly 1 bilionů dolarů a celkové škody byly 4x vyšší druhá světová válka - literatura a film paměti a deníky:  Deník Anny Frankové paměti významných politiků, např. Goebbelse, Ciana, Eisenhowera, Žukova, Churchilla… literatura:  Joseph Heller - Hlava XXII.  Kurt Vonnegut - Jatka č. 5  Erich Maria Remarque - Noc v Lisabonu  Günter Grass - Plechový bubínek Jiří Weil, Jan Drda, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký… film: Diktátor, Stalingrad, Pearl Harbor, Zachraňte vojína Ryana, Atentát, Most přes řeku Kwai, Schindlerův seznam, Pád Třetí říše, Lidice, Habrmannův mlýn, Želary… Norimberský proces  soudní proces vedený USA, SSSR, Francií a GB proti hlavním představitelům nacistického Německa = proces s hlavními válečnými zločinci  veden před Mezinárodním vojenským tribunálem, který soudil 24 nejdůležitějších představitelů nacistického Německa (A. Hitler, H. Himmler a J. Goebbels spáchali sebevraždu)  proces probíhal 11/1945-10/1946  4 obvinění: 1. účast na zločinech proti míru, 2. plánování, příprava a vedení útočných válek, 3. válečné zločiny a 4. zločiny proti lidskosti  12 trestů smrti (Bormann, Göring, Ribbentrop, Keitel, Kaltenbrunner, Rosenberg, Frank, Streicher, Sauckel, Jodl, Frick, Seyss-Inquart) + odsouzeny zločinné organizace (NSDAP, SS, SD, SA, gestapo, generální štáb)  podobný proces se konal v Japonsku (tzv. tokijský proces) německá otázka  11-12/1943 konference v Teheránu - 5 německých států  2/1945 konference v Jaltě - 4 okupační zóny v Německu  7-8/1945 konference v Postupimi - 4D, něm. budoucnost neuzavřena - Roosevelt 3 něm. státy X Stalin 1 něm. stát  něm. otázka v letech 1945-1946 německé a rakouské zóny německá otázka  dělení či nedělení Německa? v duchu Postupimských dohod bylo Německo pokládáno za hospodářský a politický celek. Rozdělení do okupačních pásem mělo skončit podpisem mírové smlouvy  pod tlakem vývoje, zejména v důsledku konfrontace se SSSR, změnily však USA dosavadní přístup k Německu. Ustoupily od principů tvrdého míru a ve shodě s GB začaly spolupracovat s občanskými politickými stranami, přičemž kladly důraz na renesanci základních demokratických hodnot  výzvou k jasnému formulování cíle byl projev sovětského ministra zahraničí V. M. Molotova 7/1946, v němž opět zdůraznil Stalinův požadavek silného a sjednoceného Německa, ovšem pod kontrolou SSSR  odpovědí bylo vystoupení státního tajemníka Spojených států Jamese Byrnese ve Stuttgartu 9/1946. V řeči zásadního významu akcentoval nutnost POLT a hospodářské rekonstrukce Německa a jeho začlenění do Evropy. V tomto smyslu se jednoznačně vyslovil pro obnovení německého demokratického státu Bizonie 1947  GB, která sama stála na prahu vážné hospodářské krize nemohla zásobovat potravinami svou zónu a trvala na odstranění obchodních i správních bariér mezi západními okupačními pásmy - v této souvislosti USA GB navrhli spojení obou pásem v tzv. Bizonii  konkrétní dohoda byla podepsána na sklonku 1946 s platností od 1. ledna 1947  Bizonie zahrnovala více než polovinu území poválečného Německa a na troskách v ní přežívalo 39 M obyvatel, tj. 60% celkového počtu obyvatelstva (prakticky se jednalo o ekonomicky nejvýznamnější německé země); Američané převzali podstatnou část odpovědnosti za stabilizaci Bizonie a zvýšením dodávek potravin se snažili eliminovat ostrou křivku vzestupu sociálního neklidu  na jaře roku 1947 se v Moskvě uskutečnilo zasedání Rady ministrů zahraničních věcí 4 velmocí. V atmosféře začínající studené války jednání zcela ztroskotalo, ministři se neshodli ani na dílčích aspektech projednávané německé otázky  ve Washingtonu a v Londýně se následně rozhodli pro vytvoření separátního Z německého státu  v Bizonii byl budován první prozatímní parlament a vytvářeny vládní instituce. Byla ustavena Hospodářská rada, jejíchž 52 členů bylo vybráno parlamenty jednotlivých zemí, začala fungovat Banka německých zemí a v Kolíně nad Rýnem zahájily svou činnost vrcholné justiční orgány. Od 1/1948 úspěšně pracovaly společné správy Bizonie pro hospodářství, zemědělství, dopravu, pošty, spoje a finance Trizonie 1948  na konferenci 3 západních mocností a zemí Beneluxu, která proběhla v Londýně od února do března 1948, bylo rozhodnuto o připojeni francouzského okupačního pásma k Bizonii a o perspektivním vytvoření německého státu  4/1948 byla ustavena Trizonie a již o týden později byla přijata do Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, zabezpečující realizaci Marshallova plánu  na sklonku prvního jarního měsíce Rusové omezili přístup spojenců k Berlínu - dne 20. června byla v Trizonii provedena měnová reforma a 23. června byla její platnost rozšířena i na západní sektory Berlína  SSSR reagoval o den později zablokováním všech pozemních spojů k někdejší německé metropoli. Ve Washingtonu debatovali 48 hodin o možných řešeních krizové situace. Prolomit blokádu silou by zřejmě znamenalo novou světovou válku - a tu si v tomto okamžiku nikdo nepřál  berlínská blokáda http://www.youtube.com/watch?v=hMUe2LgmI9I

Use Quizgecko on...
Browser
Browser