6TÉMA.pdf - Kontrolní otázky a metody kalkulace

6. Kontrola plnění rozpočtů a úlohy o kapacitě 1 část.: Analýza odchylek Metody kalkulace Metoda standardních nákladů (Standard Costing) patří mezi rozdílové metody komplexní metoda řízení nákladů, popř. výnosů nástroj snižování nákladů (řízení hospodárnosti), ale i říz...

6. Kontrola plnění rozpočtů a úlohy o kapacitě 1 část.: Analýza odchylek Metody kalkulace Metoda standardních nákladů (Standard Costing) patří mezi rozdílové metody komplexní metoda řízení nákladů, popř. výnosů nástroj snižování nákladů (řízení hospodárnosti), ale i řízení efektivnosti vznik v důsledku růstu mechanizace, kdy výroba probíhá dle předem stanovených podmínek, což umožňuje podniku stanovit přesné normy poskytuje informace pro kontrolu, zejména běžné řízení nákladů využití i v FÚ především pro sestavení výkazů (oceňování) nejde moc použít u specifických zakázek na míru Cílem je stanovení standardů a norem nákladů a sledování odchylek mezi skutečnými a standardními (žádoucími) náklady. (tj. výpočet nákladů do budoucna a porovnání se skutečností) Kalkulace standardních nákladů Norma = předem stanovená spotřeba materiálu, polotovarů, mezd, energie, času apod. v naturálních jednotkách (hod., kg, ks,…) pro naturální jednotky jsou k dispozici normované ceny, to umožňuje stanovit normu v peněžních jednotkách vztahuje se především na přímé náklady užší vymezení Standard = předem stanovená hodnota na jednotku výkonu není pouze pro náklady (spotřebu), ale i pro další veličiny jako je objem výroby, objem prodeje, cena výrobku, cena materiálu, mzdová sazba, využití výrobní kapacity apod. neomezuje se pouze na přímé náklady, ale zahrnuje i nepřímé širší vymezení Kalkulace standardních nákladů Postup: 1. získání vstupních informací analýza minulého vývoje, ekonomické vyjádření nákladů 2. stanovení standardů ze vstupních informací 3. zjištění skutečných výsledků 4. zjištění odchylek mezi standardními a skutečnými veličinami či stavy 5. analýza příčin odchylek (odchylky vznikají buď v množství, nebo v ceně) vyvození zodpovědnosti 6. zavedení opatření: bránící vzniku odchylek, opatření zejména proti vzniku negativních odchylek opatření vedoucí ke změně výrobních, konstrukčních, nákupních, prodejních nebo jiných podmínek: opakuje se příčina vzniku odchylky zjištění, zda není nákladnější odchylku začít řešit, než ji nechat být Stanovení standardu: 1. určení jednotky výkonu specifikace výkonu: druh, jakost, objem apod. 2. stanovení standardu na finální výkon nebo na standardní dílčí části výkonu v případě, že se z nich výkony skládají dle požadavků zákazníků (př. automobily) Standardy: přímých nákladů, označované jako normy – kalkulace přímých N nepřímých (režijních) nákladů, jejich nástrojem je rozpočet režie (tady by bylo potřeba mít stanovené rozpočty a následně by se porovnávaly odchylky od rozpočtů) standardy celkových nákladů (úplných nebo jen variabilních) 1 Typy standardů: Základní vychází z dlouhodobých odhadů budoucího vývoje slouží ke stanovení běžného standardu dlouhodobě neměnný Ideální předpokládá optimální podmínky (dlouhodobé cíle podniku) – obtížně dosažitelné podmínky – revidován periodicky Dosažitelný předpoklad reálné úrovně výkonnosti (započítává reálné ztráty) nejběžněji využívaný počítá s tím, že ne všechno funguje ideálně (zaměstnanci nejsou schopni celou pracovní dobu jet na 100 %, někdy i onemocní, ne každý výrobek se povede…) Běžný (někdy též označován jako „běžně dosažitelný“) tvořen na kratší dobu (měsíc, čtvrtletí) – operativní řízení – reaguje na změny dosažitelný = běžný, pokud neproběhnou žádné změny Příklad – kalkulace standardních nákladů Stanovení standardu na pořízení 1 kg materiálu A (standardní pořizovací cena): Stanovení standardu kvality na výrobek X z materiálu A: 2 Členění odchylek: Cíl – zjistit odchylky standardů od skutečnosti odchylka je indikátorem potenciálního problému ⇨ analýza řešeny jsou důležité (závažné) odchylky odchylky, jejichž řešení není nákladnější než jejich ponechání (meze tolerance) = řešení nás stojí míň, než kolik bychom ztratili tím, že by odchylky stále vznikaly závažná odchylka hledá se příčina a vyvozuje zodpovědnost + zamezení opakování drobná odchylka náprava, ale nemusí být hledána příčina a vyvozována zodpovědnost (pouze se eviduje její vznik) Vznik odchylek: změna objemu prodávaných výkonů nebo změna prodejní ceny změna fixních nákladů nebo změna variabilních nákladů změna struktury prodávaného objemu (nehomogenní produkce) Odchylky přímých nákladů (množstevní & a cenová) Kvantitativní odchylka (množstevní) spotřební odchylka: měří hospodárnost spotřeby materiálu při výrobě odchylka daná změnou odpracovaného času rozdíl mezi skutečnou a standardní (plán) spotřebou vynásobený standardní cenou NEBO rozdíl mezi skutečnou a standardní (plán) výší odpracovaných hodin Qq kvantitativní odchylka Qst standardní objem materiálu, popř. odpracovaných hodin Qsk skutečný objem materiálu, popř. odpracovaných hodin cst standardní jednotková cena, popř. standardní cena práce Kvalitativní odchylka (cenová) cenová odchylka v případě přímého materiálu odchylka v mzdovém tarifu v případě přímých mezd Qp kvalitativní odchylka cst standardní cena materiálu, popř. práce csk skutečná cena materiálu, popř. práce Qsk skutečný objem materiálu, popř. odpracovaných hodin 3 Kvantitativně-kvalitativní odchylka sdílená zodpovědnost útvarů odpovědných za nákup a spotřebu zdrojů Qp kvalitativní odchylka cst standardní cena materiálu, popř. práce csk skutečná cena materiálu, popř. práce Qsk skutečný objem materiálu, popř. odpracovaných hodin Qst standardní objem materiálu, popř. odpracovaných hodin Kalkulace standardních nákladů Odchylky režijních nákladů vycházejí z rozpočtů (aplikace metody standardních nákladů u režijních nákladů není zahrnuta, rozpočty jsou předmětem dalších přednášek) porovnávají se skutečné nepřímé náklady se stanovenými v rozpočtu (dle typu rozpočtu) 1. stanovení standardů dílčích položek 2. sestavení režijních rozpočtů dle středisek 3. přiřazení režijních nákladů výkonům (výrobkům) a sestavení kalkulace standardních nákladů 4. zjištění skutečné režie 5. určení odchylek a jejich analýza Je třeba rozlišit, zda se používá kalkulace plných nákladů nebo kalkulace variabilních nákladů. (Úplné se rozdělují na přímé a nepřímé, ty nepřímé se rozdělují mezi všechny výrobky. V rámci kalkulace variabilních nákladů se fixní část nijak nerozděluje, až na konci se odčítá od výnosů získaných z výrobků) (u kalkulace variabilních nákladů se do kalkulace výrobků nezahrnuje fixní složka) POSTUP VÝPOČTU TĚCHTO ODCHYLEK JE DÁLE V PŘEDNÁŠCE UVEDEN NA KONTRÉTNÍM PŘÍKLADU Kalkulace standardních nákladů Zjišťování odchylek Průběžné náklad dle standardu +/- odchylka (připočteme k němu odchylku) = skutečný náklad Dodatečným výpočtem skutečný náklad = náklad dle standardu +/- odchylka Využití odvětví s cyklickým charakterem začínající nákupem výrobních vstupů a končící prodejem hotových výrobků sériová či zakázková výroba Problémy? Správné nastavení standardů v rychle měnících se podmínkách 4 Kalkulace standardních nákladů – příklad Firma Zéta s.r.o. vyrábí běžně 5 tis. ks stropních svítidel za 2 tis. hod. práce. Vyhodnoťte vzniklé odchylky porovnáním skutečných a standardních nákladů, které jsou uvedeny v tabulce při výrobě 5,5 tis. ks svítidel za 2,1 tis hod. práce (skutečnost). Standardní náklad Skutečný náklad odchylky Nákup materiálu 500 000 520 000 -20 000 Mzdové náklady 350 000 340 000 +10 000 Režijní náklady 150 000 150 000 0 Celkem 1 000 000 1 010 000 -10 000 standard materiálu 500/5 = 100 Kč skutečnost 520/5,5 = 94,55 Kč standard práce 350/2 = 175 Kč skutečnost 340/2,1 = 161,9 Kč ⇨ Došlo k překročení plánovaných nákladů Kvantitativní odchylka: Materiál (množstevní): Qq = (Qst – Qsk) x cst = (5 000 – 5 500) x 100 = - 50 tis. Kč Materiál (cenová): Qp = (cst – csk) x Qsk = (100 – 94,55) x 5 500 = + 30 tis. Kč Práce (množstevní): Qq = (Qst – Qsk) x cst = (2 000 – 2 100) x 175 = - 17,5 tis. Kč Práce (cenová): Qp = (cst – csk) x Qsk = (175 – 161,9) x 2 100 = + 27,5 tis. Kč Formy rozpočtů Kontrola plnění rozpočtů režijních nákladů porovnání skutečné výše režijních nákladů s původním nákladovým úkolem možnosti: porovnání skutečných nákladů s pevným nepřepočteným rozpočtem o pokud není možné kvantifikovat výkony střediska nebo určit vztahovou veličinu pro přepočet rozpočtu pomocí variátoru porovnání skutečné nákladů s pevným přepočteným rozpočtem o rozpočet režijních nákladů je přepočten pomocí vztahových veličin a variátorů porovnání skutečné výše nákladů s pružným rozpočtem Analýza hospodárnosti pomocí dvou odchylek 5 Příklad zaměřený na REŽIJNÍ náklady Sestavte variantní (pružný, variantně přepočtený) rozpočet pro využití kapacity na úrovni 85 %, 90 %, 95 % a 100 % V = variátor, tj. VRN/RN 640 000/2 = 320 000 …….. z toho VRN 30 % (V1) = 96 000 ……… z toho VRN 50 % (V2) = 160 000 Variantní rozpočet kapacita (%) 80 85 95 100 FN 1 200 000 1 200 000 1 200 000 1 200 000 VN 672 000 714 000 798 000 840 000 smíšené N 588 800 601 600 627 200 640 000 V1 (polovina smíšených) 300 800 305 600 315 200 320 000 VN 76 800 81 600 91 200 96 000 FN 224 000 224 000 224 000 224 000 V2 (druhá polovina smíšených) 288 000 296 000 312 000 320 000 VN 128 000 136 000 152 000 160 000 FN 160 000 160 000 160 000 160 000 celkem 2 460 800 2 515 600 2 625 200 2 680 000 Analýza hospodárnosti pomocí dvou odchylek Spotřební odchylka (SO) o porovnání skutečných RN a variantního rozpočtu o ukazuje hospodárnost při vynakládaní variabilní režie a vyhnutelných fixních nákladů Objemová odchylka (OO) o efekt z využití kapacity o porovnání pevného – lineárně přepočteného – rozpočtu a variantně přepočteného Příklad pokračování: 95 % efektivní využití kapacity při skutečných RN = 2,45 mil. Kč. SO = 2 625 200 (plán 95 %) – 2 450 000 (skutečnost) = 175 200 Kč (tolik jsme ušetřili) OO = 2 680 000 (plán 100 %)*0,95 – 2 625 200 (plán 95 %) = - 79 200 Kč (tolik jsme utratili navíc) (vliv FN) Celková odchylka = 175 200 + (-79 200) = 96 000 Kč Analýza hospodárnosti pomocí čtyř odchylek Příklad pokračování: byla využita kapacita 97 %, tj, 29 100 Nhod Spotřební odchylka (SO) = rozpočtová (SOr) + výkonnostní (SOv) o rozpočtová (SOr ): ▪ úroveň úspory variabilních RN a vyhnutelných FN za předpokladu efektivní činnosti útvaru ▪ rozdíl mezi variantním rozpočtem – přepočteným na celkovou úroveň využití kapacity – a skutečně vynaloženými režijními náklady Variantně přepočtený rozpočet (původní tabulka vypočítaná pro 97 %) = 1 200 000 (FN) + 814 800 (VN) + 632 320 (smíšené) = 2 647 120 Kč SOr = 2 647 120 (plán 97 %) – 2 450 000 (skutečnost) = 197 120 Kč 6  o výkonnostní (SOv ) ▪ úroveň neefektivně vynaložených VN ▪ rozdíl mezi variantními rozpočty přepočtenými na efektivní a celkově využitelnou kapacitu SOv = 2 625 200 (plán 95 %) – 2 647 120 (využitá kap. 97%) = - 21 920 Kč __________________________________________________________________________ ________ SO = 2 625 200 (plán 95 %) – 2 450 000 (skutečnost) = 175 200 Kč SOv = 2 625 200 (plán 95 %) SOr = 2 647 120 (využitá kap. 97%) – 2 647 120 (využitá kap. 97%) – 2 450 000 (skutečnost) – 21 920 Kč 197 120 Kč Příklad pokračování: byla využita kapacita 97 %, tj, 29 100 Nhod Objemová odchylka (OO) = (OOk) + účinností (OOú) o kapacitní (OOk) ▪ úroveň využití fixních nákladů za předpokladu efektivní činnosti ▪ rozdíl mezi pevným rozpočtem – lineárně přepočteným na celkový objem využití kapacity – a variantně přepočteným rozpočtem Pevný (lineárně přepočtený) rozpočet = celkové RN (100 %) * využitá kapacita (97 %) = 2 680 000 (100%) * 0,97 = 2 599 600 Kč Variantně přepočtený rozpočet (původní tabulka vypočítána pro 97 %) = 1 200 000 (FN) + 814 800 (VN) + 632 320 (smíšené) = 2 647 120 Kč OOk = 2 599 600 – 2 647 120 = - 47 520 Kč (překročení) o účinnostní (Ooú) (rozdíl mezi FN režijními a přepočtenými na využitelnou kapacitu) ▪ úroveň FN, které jsou vázány v ocenění neefektivně provedených výkonů ▪ efekt z využití kapacity ▪ rozdíl mezi fixními režijními náklady – lineárně přepočtené na efektivní kapacitu – a fixními režijními náklady přepočtenými na celkově využitou kapacitou FN (viz tabulka): 1 200 000 + 224 000 + 160 000 = 1 584 000 Kč FN přepočtené na efektivní kapacitu: 1 584 000 * 0,95 = 1 504 800 Kč FN přepočtené na využitou kapacitu: 1 584 000 * 0,97 = 1 536 480 Kč OOú = 1 504 800 – 1 536 480 = - 31 680 Analýza hospodárnosti pomocí čtyř odchylek 7 2. část.: Rozhodovací úlohy Rozhodovací úlohy Úlohy o kapacitě „Co se stane, když…“ (a jak se to promítne do nákladů, do ceny) Rozhodovací kritéria o rozhodujeme se proto, co je pro nás výhodné o jak změna v objemu a složení výkonů ovlivní výši nákladů, výnosů, zisku – tzv. CVP úlohy (Costs-Volume-Profit) => tohle je to, co se nám může měnit (náklady, objem a zisk jsou ty věci, které se mění) o dlouhodobý cíl: zhodnocení vloženého kapitálu do podnikání (zhodnotit ho co nejvíce) - rentabilita apod. (ČSH, VVP, IR) - využitelné u úloh vyžadujících investice o úlohy, které nevyžadují investice: nemění vložené prostředky, proto lze hodnotit pomocí rentability jako poměru zisku a vložených prostředků o základem je analýza bodu zvratu (objem prodaných výkonů, při kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené náklady) – bez bodu zvratu se v rozhodovacích úlohách neobejdeme o hodnocení hospodárnosti – úspora nákladů o podíl marže připadající na jednotku kapacity – kapacitní omezení – kvantifikovaná kapacita v podniku Úlohy o existující kapacitě o krátkodobé úlohy, úlohy nevyžadující investice o kapacita je spojena s neměnnou výší FN, proto její lepší využití vede k poklesu podílu FN na výkon – růst objemu i výnosů Úlohy o budoucí kapacitě o nevyhovující kapacita, úlohy vyžadující investice Členění úloh (existující kapacita): o A) Optimalizační úlohy - cíl: struktura výkonů vedoucí k nejlepším výsledkům podniku o B) Úlohy vedoucí ke stanovení dolního limitu ceny - cíl: minimální cena - hledáme bod zvratu a dle výsledku určíme minimální cenu o C) Úlohy typu „buď, anebo“ - cíl: zhodnocení různých možností – výroba x outsourcing x zrušení výroby Pojmy: Bezpečnostní marže (Margin of Safety – MS) o ukazuje prostor v objemu výroby (tržeb) při udržení zisku – zajištění minimální úrovně zisku o výpočet pomocí objemu nebo tržeb o obvykle se vyjadřuje ve vztahu k plánovanému, skutečnému nebo průměrně dosahovanému objemu produkce o jsme schopni vyrobit 5 000 ks, vyrobíme jich jen 3 000 => bezpečnostní marže = (5 000 – 3 000)/5 000 Bod zvratu – viz téma 1 o Q(BZ) = FN / (cena – vn) 8 Rozhodovací úlohy – příklad A) Optimalizační úloha 1) Společnost Ró vyrábí 2 druhy výrobků: A a B. Oba výrobky jsou stejně náročné na výrobní kapacitu i čas. Který je výhodnější vyrábět, pokud: vn (A) 500 Kč vn (B) 600 Kč cena (A) 750 Kč cena (B) 900 Kč A B u [Kč] 750–500 = 250 900–600 = 300 2) Který výrobek je výhodnější vyrábět, pokud je B o třetinu náročnější na výrobní kapacitu? u za stejný čas [Kč] A: 250 / 1 = 250 250*4/3 = 333,33 B: 300/4*3 = 225 300 3) Oba výrobky jsou stejně náročné na výrobní kapacitu. Podnik vyrábí a prodává výhodnější výrobek B. FN jsou 481 tis. Kč při výrobě max. 3 200 ks. Určete bod zvratu. Q (BZ) = FN / (cena – vn) = 481 000 / (900–600) =1 603,33 ks => 1 604 ks 4) Určete počet výrobků B k dosažení zisku 300 tis. Kč Q = (FN + požadovaný zisk) / (cena – vn) = (481 000 + 300 000) / (900–600) = 2 603,33 => 2 604 5) Sestavte rozpočtovou výsledovku při maximálním využití výrobní kapacity pro výrobu výhodnějšího výrobku Ba určete výši bezpečnostní marže (MS)*. Rozpočtová výsledovka: V 3 200*900 = 2 880 000 VN 3 200*600 = 1 920 000 Marže z prodeje (V – VN) 2 880 000 – 1 920 000 = 960 000 FN 481 000 EBT 479 000 (960 000 – 481 000) MS (3 200 – 2 604)/3 200 = 18,63 % Objem prodeje může klesnout o 18,63 % (MS) a stále je zajištěna požadovaná min. úroveň zisku 300 tis. Kč. (jde to spočítat i přes tržby – kolik jsou při maximálním využití, kolik je při minimálním ziskovém množství, podělíme maximálním množstvím *vymezuje změnu prodeje za předpokladu variantního rozpočtu – zajištění minimální úrovně zisku (o kolik % může kleskout objem prodeje, aby byla stále zajištěna minimální požadovaná úroveň zisku) 9  6) Sestavte rozpočtovou výsledovku pro výrobu 1 700 ks A a 1 500 ks B a určete objem prodeje potřebný k dosažení zisku 350 tis. Kč při zachování poměru výroby A : B = 1,7 : 1,5. Určete MS. Rozpočtová výsledovka: A B Celkem V 1 700*750 = 1 275 000 1 500*900 = 1 350 000 2 625 000 VN 1 700*500 = 850 000 1500*600 = 900 000 1 750 000 Marže z prodeje (V – VN) 425 000 450 000 875 000 FN 481 000 EBT 394 000 Margin to sales = marže z prodeje / výnosy = 875 / 2 625 = 0,3333 V při požadovaném zisku = (FN + požadovaný zisk) / margin to sales = (481 + 350) / 0,3333 = 2 493 000 Kč Min. výroba pro zisk 350 tis. Kč [%] = V při požadovaném zisku / V rozpočtová výsledovka = 2 493 / 2 625 = 94, 97 % z plánu A [%]: 1 700*0,9497 = 1 615 ks B [%]: 1 500*0,9497 = 1 425 ks MS = 5,03 % ((3 200 – (1 615 + 1 425)) / 3 200 = 0,0503 B) Stanovení dolního limitu ceny 7) Uvažujte využití výrobní kapacity z 85 %. Zpracujte předběžnou kalkulaci úplných nákladů a zvažte, zda je pro podnik výhodné využít zbývající volnou kapacitu na výrobu výrobku B s prodejní cenou 700 Kč. K rozdělení FN využijte kalkulaci prostou dělením. A B Celkem vn [Kč/ks] 500 600 FN [Kč] 481 000 / 2 720 = 177 481 000 / 2 720 = 177 481 000 Q [Kč] 3 200*0,85 = 2 720 Náklady [Kč/ks] 500 + 481 / 2,72 600 + 481 / 2, 72 677 777 Přírůstkový zisk = (cena1 – vn)* Q1 = 700 – (100-85)*600 = 48 000 Návrh je vhodné realizovat, protože prodej za daných podmínek pokrývá VN. C) „Buď“, anebo“ 8) Pro další období podnik zvažuje, jak vyrobit plánované množství výroby převyšující o 100 ks současnou výrobní kapacitu. Má následující možnosti: - práce přesčas, což povede k růstu vn o 80 Kč a FN o 8 tis. Kč - rozšíření výroby, což povede k růstu variabilních režijních nákladů o 2,5 Kč a FN o 10 tis. Kč Která varianta je výhodnější? 1. Možnost ⇨ Změna vn = 100*80 => 8 000 Kč ⇨ Změna FN => 8 000 Kč ⇨ Změna celkem => 16 000 Kč 2. Možnost ⇨ Změna var. Režie = 2,5*(100 + 3 200) => 8 250 Kč ⇨ Změna FN => 10 000 Kč ⇨ Změna celkem => 18 250 Kč Vybere to, co má menší náklady 10  9) Za jakých podmínek bude výhodnější druhá varianta – při jakém objemu výroby? 80*x + 8 000 = 2,5*(3 200 + x) + 10 000 x 129, 93…130 dodatečných ks, tj. 3 200 + 130 = 3 300 ks Kdybychom nevěděli, co znamenají v přednášce vynechané díry, můžeme jí napsat nebo si domluvit konzultaci. Kalkulace balkonové konstrukce viz 6téma v prezentaci) 11 Kontrolní otázky: Jaké jsou způsoby kontroly plnění rozpočtu přímých nákladů a jaké v případě nepřímých (režijních) nákladů? Vysvětlete používané odchylky od rozpočtu (spotřební, objemová apod.). Vysvětlete klasifikaci rozhodovacích úloh Jednotlivé typy úloh popište včetně příkladu 12