Finanční kontrola a rozhodovací úlohy

Kontrola plnění rozpočtů a úloh o kapacitě

• Metoda standardních nákladů (Standard Costing) je komplexní metodou řízení nákladů, nástrojem snižování nákladů (řízení hospodárnosti) a řízení efektivnosti.
• Metoda se využívá kvůli rostoucí mechanizaci v rámci výroby, kde je možné stanovit přesné normy.
• Poskytuje informace pro kontrolu, zejména pro běžné řízení nákladů, využívá se i v finančním účetnictví (FÚ) pro sestavování výkazů (oceňování).
• Cílem je stanovit standardy a normy nákladů a sledovat odchylky mezi skutečnými a standardními náklady (výpočet nákladů do budoucna a porovnání).

Kalkulace standardních nákladů

• Norma představuje předem stanovenou spotřebu materiálu, polotovarů, mezd, energie a času apod. v naturálních jednotkách (hodiny, kilogramy, kusy...).
• Pro naturální jednotky jsou dostupné normované ceny, což umožňuje stanovit normu v peněžních jednotkách.
• Vztah se týká primárně přímých nákladů (širší vymezení zahrnuje i nepřímé náklady).
• Standard představuje předem stanovenou hodnotu na jednotku výkonu a neomezuje se pouze na přímé náklady, ale zahrnuje i veličiny jako objem výroby, objem prodeje, cena výrobku, cena materiálu apod.

Postup kalkulace

• Získání vstupních informací (analýza minulého vývoje, ekonomické vyjádření nákladů).
• Stanovení standardů ze vstupních informací.
• Zjištění skutečných výsledků.
• Zjištění odchylek mezi standardními a skutečnými veličinami.
• Analýza příčin odchylek (v množství nebo ceně).
• Zajištění opatření proti vzniku negativních odchylek (změna výrobních, konstrukčních, nákupních nebo prodejních podmínek).
• Zjištění, zda je výhodnější odchylku řešit, nebo nechat být.
• Stanovení standardu probíhá definováním jednotky výkonu a specifikací výkonu.

Typy standardů

• Základní standardy vychází z dlouhodobých odhadů budoucího vývoje, slouží k běžnému používání a jsou dlouhodobě neměnné.
• Ideální standardy předpokládají optimální podmínky a jsou obtížně dosažitelné.
• Dosažitelné standardy předpokládají reálnou úroveň výkonnosti, zahrnují reálné ztráty.
• Běžné standardy jsou určeny pro kratší dobu, např. měsíce či čtvrtletí.

Členění odchylek

• Odchylky jsou pozitivní (skutečné náklady jsou nižší), nebo negativní (skutečné náklady vyšší než standardní náklady).
• Odchylky se dělí podle příčiny, odpovědnosti, místa vzniku, výkonů (výrobků).
• Kvantitativní odchylky měří hospodárnost spotřeby materiálu nebo odpracovaného času a výpočet se provádí porovnáním skutečných a standardních hodnot.
• Kvalitativní (cenová) odchylka měří odchylku v ceně materiálu či mzdového tarifu za použití skutečné ceně a standardní ceny.

Kalkulace standardních nákladů - příklad

• Zahrnuje přehled standardních a skutečných nákladů v daném období pro každou položku.
• Ukazuje odchylky.

Kalkulace standardních nákladů - odchylky režijních nákladů

• Odchylky režijních nákladů se vypočítávají pomocí porovnání skutečných a standardních (v rozpočtu) nepřímých nákladů v daném rozpočtovém období v návaznosti na střediska.

Formy rozpočtů

• Kontrola plnění rozpočtu přímých i nepřímých položek.
• Porovnání skutečné výše režijních nákladů s původním nákladovým úkolem.
• Porovnání skutečné výše nákladů s rozpočtem po přepočtu pro jiné výkony (nejen pro primární).

Analýza hospodárnosti pomocí dvou odchylek

• Spotřební odchylky - ukazují efektivnost vynakládání variabilních nákladů (na základě spotřeby).
• Objemová odchylka - ukazuje efekt využití kapacity na základě porovnání spotřeby s pevnými (fixními) náklady.

Rozhodovací úlohy

• Úlohy o kapacitě (co se stane, když...) zaměřené na změny v objemu a složení výkonů, které ovlivňují náklady, výnosy a zisk.
• Úlohy o existující kapacitě - krátkodobé, nevyžadují investice.
• Úlohy o budoucí kapacitě - dlouhodobé, vyžadují investice.

Rozhodovací kritéria

• Optimizační úlohy - cílem je struktura výkonů pro dosažení maximálních výsledků.
• Úlohy pro stanovení dolního limitu ceny - cílem je minimální cena s ohledem na bod zvratu.
• Úlohy „bud' anebo" - zhodnocení alternativ (výroba vs. outsourcing, atd.)
• Bezpečnostní marže (MS) - ukazuje rezervy objemu výkonů pro udržení zisku bez ohledu na změny.
• Bod zvratu - objem výkonů pro krytí celkových nákladů (bod, odkud je výhodné vyrábět nadále).