Buněčná biologie - Past Paper

BUNĚČNÁ BIOLOGIE 1. Které vazby nepatří mezi nekovalentní? ( N-glykosidické vazby, Iontové vazby, vodíkové můstky, Van der Waalsovy síly, hydrofobní interakce) 2. Rozlišovací schopnost oka ( 0,2mm) 3. Rozlišovací schopnost elektronového mikroskopu ( 0,2nm) 4. Jak se upravuje tkáň pro TEM ( fluoro...

BUNĚČNÁ BIOLOGIE 1. Které vazby nepatří mezi nekovalentní? ( N-glykosidické vazby, Iontové vazby, vodíkové můstky, Van der Waalsovy síly, hydrofobní interakce) 2. Rozlišovací schopnost oka ( 0,2mm) 3. Rozlišovací schopnost elektronového mikroskopu ( 0,2nm) 4. Jak se upravuje tkáň pro TEM ( fluorochromy, kontrastovány atomy těžkých kovů, pokování povrchu(-to je pri SEM), obarvení živých struktur) 5. Buňka hub obsahuje -vybrat možnost se správnými organelami a cytoskeletárními proteinovými vlákny: (jádro, GA,Plazmatická membrána, BS, Mitochondrie, ribozomy, ER, vakuoly, glyoxyzomy) 6. Správně seřadit fáze mitózy (profáze, prometafáze, metafáze, anafáze (a,b), telofáze) 7. Genetický důsledek mitózy ( identické buňky, vznik haploidních gamet…) 8. Co umožňuje přímý kontakt dvou buněk (Mezerové spoje - Gap Junctions, synaptické signály, povrchové receptory, plazmodezmata) 9. Čím je aktivována fosfolipáza C ( G-proteinem,…) 10.Jaká je funkce inositoltrifosfátu (řízení vápenatých kanálů, aktivace G-proteinu, …) 11.Správné tvrzení o chaperonech (pomáhají vytvořit terciální strukturu proteinů, destrukce poškozených proteinů, skládá právě vytvořené proteiny…) 12.Vlastnosti plazmatické membrány ( asymetrická stavba, fluidní charakter, samozacelovací schopnost, selektivně permeabilní) 13.Jak se nazývá vnitřní prostor mitochondrie (matrix) 14.Jak se nazývá vnitřní prostor chloroplastů (stroma) 15.Správné tvrzení o lysozomech ( obsahuje hydrolytické enzymy, vnitřní pH organely je nízké díky vodíkovým iontům, vnitřní pH organely je nízké díky přivádění H+ energie ve formě ATP,?…) 16.Kde dochází k buněčnému rozkladu ( lysozomy, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex) 17.Které enzymy jsou zapojeny do replikace DNA ( DNA ligáza, DNA polymeráza, DNA primáza,…) 18.Co je to aminoacyl-tRNA-syntetázy ( specifický enzym připojující specifickou aminokyselinu, specifický enzym připojující nespecifickou aminokyselinu, enzym připojující peptidy,…) 19.Aminoacyl-tRNA-syntetáza váže (specifickou AMK na specifickou tRNA) 20.Vazebné místo tRNA na ribozomu ( pouze P místo, A a E místo, A a P místo, E a P místo) 21.Správné tvrzení o čepičce (účastní se translace, napomáhá rozpoznání mRNA  (5'konce) od ostatních RNA ?,…) 22.Fce mikrotubulů (pohyb pomocí kinocilií, pohyb chromozomů při anafázi,mechanická opora…) 23.Fce aktinových filament (intracelulární transport, stresová vlákna, améboidní pohyb, bu. kortex…) 24.Příčiny nekrózy (stresové faktory, působení škodliveho vnejšího faktoru-náhodné, rozsáhlé poškození, …) 25.Průběh apoptózy ( smrštění bu., blebbing, uvolňování cytochromu C, změny v struktuře cytopl. membr, externalizace fosfatidulserinu, štěpení DNA na kousíčky, rozpad jádra a degradace chromatinu, zvýšená aktivita transglutaminázy, aktivace kaspáz, proteolytické štěpení, rozpad buňky, vznik apoptických tělísek, fagocytóza apopt. tělísek.) 26.Příčiny apoptózy (apoptoza je nezbytná pro správný vývoj organizmu. -odstranení nadbytečných buňek,.. 27.Ve které fázi mitózy začíná kondenzace chromozomů? (profáze, prometafáze, metafáze, telofáze) 28.Jak se označují umělé membránové váčky? (lysozomy, lipozomy, autozomy, fagozomy) 29.Jak se označuje vnitřní prostor chloroplastu? (stroma, matrix, cytosol= tekutá zložka cytoplazmy) 30.Pro který protein je důležitá přítomnost Ca 2+ iontů? (kalmodulin, (troponin C)?, Ras, cGMP, G protein) 31.Které z možností označují nebuněčné infekční částice? (virus, viriony, plísně, viroidy, bakterie) 32.Co je správně? (v možnostech byl dotaz na acetylcholin – proč různé tkáně reagují na acetylcholin různě – jestli je to odlišností receptorů, tkáně různě interpretují stejný signál apod.) 33.Co je genetickým důsledkem meiosy? (rekombinantní gamety, segregace alel, haploidní gamety..) 34.Čím je aktivován adenylát-cykláza? (G proteinem, receptorem s kinázovou aktivitou...) 35.Co bylo s největší pravděpodobností nejdříve? (RNA, DNA, lipid, protein) 36.Kde leží hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu? (v G1 fázi, v S fázi, v G2 fázi, v M fázi) 37.Které organismy mají eukaryotickou buňku? (archebakterie, řasy, eubakterie, kvasinky) 38.Co platí o cytoskeletu rostlin? (odpovědi jenom zhruba – ale byly tam takové chytáky: a)obsahuje mikrotubuly o průměru 25 mikrometrů(nano !), složené z myosinu a aktinu, b) obsahuje intermediální filamenta o průměru 10 nm! složené z různých látek, c) obsahuje mikrofilamenta o průměru 7  mikrometrů složené z aktinu a kalmodulinu, d) obsahuje mikrotubuly o průměri 25 nanometru složené z tubulinu) 39.Jaká je funkce mikrofilament? (pohyb buňky pomocí panožek, intracelulární transport, tvorba výběžků. kontraktilní prstenec) 40.Které organismy žijí v extrémních prostředích? (archebakterie) 41.Co obsahují deoxyribonukleotidy? (ribózu, fosfát, tymin, adenin, guanin, cytozin, uracil,) 42.Kam se připojuje čepička? (na 5‘ konec primárního transkriptu, na 3‘ konec, mezi exony a introny...) 43.Co platí o transkripci u prokaryot? (primární transkript je ekvivalentní molekule mRNA, primární transkript podléhá sestřihu za vzniku mRNA...) 44.Co platí o hydrofilních molekulách? (vytvářejí polární vazby a proto snadno tvoří vodíkové můstky s vodou, vytvářejí nepolární vazby a proto snadno tvoří vodíkové můstky s vodou, vytvářejí polární vazby a proto netvoří vodíkové můstky s vodou, vytvářejí nepolární vazby a proto netvoří vodíkové můstky s vodou) 45.Reaktivita prvků závisí na počtu: (neutronů, protonů, elektronů, protonů a elektronů) 46.Co je součástí nekrózy? (smrštění buňky, prasknutí mitochondrií, vznik nekrotického ložiska, rozpad DNA a kolaps jádra) 47.V kterých organelách dochází ke katabolismu? (lysozomy, Golgiho komplex, mitochondrie, jádro, peroxyzomy, glyoxyzomy, vakuoly) 48.Kde se syntetizují proteiny pro plazmatickou membránu? (na ribozomech navázaných na ER, na ribozomech volně v cytosolu, na ribozomech navázaných na jádro, na ribozomech navázaných na plazmatickou membránu) 49.Membránové proteiny vznikají (na ribozomech při povrchu ER) 50.Co není součástí endocytické dráhy vezikulárního transportu? (endosom, Golgiho komplex, mitochondrie, lysozom) 51.Správné tvrzení o cyklinech: (jejich koncentrace se mění v průběhu buněčného cyklu, jejich koncentrace se nemění v průběhu buněčného cyklu, jejich množství je přímo úměrné koncentraci příslušné Cdk, jejich množství je nepřímo úměrné koncentraci příslušné Cdk) 52.K čemu dochází když se buňka nachází v hypotonickém prostředí? (k plazmolýze, k plazmoptýze, k plazmorhize...) 53.Co především způsobuje UV záření v buňkách? (tvorbu reaktivních kyslíkových radikálů, tvorbu pyrimidinových dimerů v DNA, tvorbu jednořetězcových zlomů v DNA...) 54.Co je typické pro prokaryontní buňky? (cyklická DNA,není ohraničená od od  cytoplazmy) 55.Co je důkazem endosymbiotické teorie? (Mitochondrie a chloroplasty, dna + dvojvrstvá membrána) 56.Které struktury obsahuje rostlinná buňka? ( Mikrotubuly, průměr 25nm tvořené tubulinem. Aktinová filamenta tlustá 7nm tvořená aktinem) 57.Jakým procesům podléhá potrava v buňce? (oxidace, redukce, kondenzace) 58.Co způsobují nespecifické stresové faktory? ( denaturace proteinů, fragmentace DNA, proteolýza cytoskeletu, narušení membrán, vznik dimerů v RNA?) 59.Ve kterých mezibuněčných spojích jsou přítomna mikrofilamenta (Adhezní spoj, Mezerové spoje - Gap Junctions, synaptické signály, povrchové receptory, plazmodezmata) 60.Během které fáze mitózy dochází k rozchodu chromozomů k pólům? (anafáze , metafáze, telofáze, profáze) 61.Barvení u G+ (červená, modrá…) 62.Z čeho buňka získává energii (co2 ?, z rozkladu chemických vazeb, tepelná energie?, sluneční záření) 63.Anabolizmus ( je metabolizmus spojený so syntézou nových organických látok a tvorbou štruktúr.V užšom zmysle je to označenie pre syntézu. 64.Jaká je funkce proteinu p53 (je protein kódovaný genem TP53 a zároveň transkripční faktor zabraňující vzniku nádorů) 65.Rostlinná buňka obsahuje: (jádro, GA, Plazm.membr., BS, mitochondrie, chloroplasty, Ribozomy, ER, vakuoly, glyoxyzomy) 66.Pomocí elektronového mikroskopu můžeme pozorovat: (buňky, ultra tenké řezy, povrchy?) 67.Co je navázáno na 3´a 5´konci (5´fosfátová skupina, 3´hydroxylová skupina) 68.Jakou vazbou se párují báze: A- - T/U, C - - - G (vodíkové můstky) 69.Eukariotní buňku mají: (rostliny, živočichové, houby, kvasinky, řasy, prvoci...) 70.Prokaryotní buňku mají: (archebakterie, eubakterie, sinice) 71.Eukaryotní buňka má jakou DNA: (dvouvláknovou) ? 72.Kde se vyskytují Okazak. Fragmenty: Okazakiho fragment je relatívne krátka časť reťazca deoxyribonukleovej kyseliny (DNA) 73.Správné tvrzení o coA: = koenzým, který se skládá z adenosindifosfátu, kyseliny pantoové, β-alaninu a cysteaminu, přičemž tři poslední jmenované složky jsou spojeny peptidovými vazbami. Pro tvorbu CoA je nutná kyselina pantothenová (vitamin B5), tedy vitamín B5. Slouží v řadě různých enzymatických reakcí, jako je přenos acylových skupin při oxidaci mastných kyselin, při oxidaci pyruvátu, syntéze mastných kyselin a v různých acetylacích. 74.Součástí endosymbiotické teorie je tvrzení : endosymbiotická teorie = Organely byly dříve oddělené, nezávislé prokaryotické organizmy, které byly pohlceny do buněk, a staly se endosymbionty. Mitochondrie se vyvinuly z proteobakterií, a chloroplasty ze sinic. 75.Co je důkazem endosymbiotické teorie? (Mitochondrie a chloroplasty obsahují DNA + mají dvě membrány.) 76.Co je anorganická molekula : a) voda b) soli c) AMK, d) cukr 77.Povrchově aktivní látky = enzýmy, mají: polární a nepolární část molekuly... 78.Kde probíhá proteosyntéza: (na ribozomech, v cytoplazme) 79.Buňky hub mají jakou strukturu cytoskeletu: (– mikrotubuly ± 25 nm v průměru, jsou tvořeny tubulinem a dyneinem. – střední filamenta ± 10 nm, též tvořena aktinem a myozinem; – mikrofilamenta ± 7 nm, jsou tvořena aktinem a myozinem; – nově odlišovány též mikrotrabekuly ± 2 nm, pokládáné za vlastní kostru buňky) 80.Substrát na výrobu IP3: (fosfolipáza C) 81.Kde vzniká ATP: (v mitochondriách, v chloroplastech ) 82.Lysozomy se vyskytují u : (živočišní buňky) 83.DNA polymeráza spojuje ve směru: (5' – 3') 84.U sinic má dvojitou membránu: (nukleomorf) 85.Charakteristika meiózy: (proces buněčného dělení umožǔjící tvorbu haploidních gamet) 86.AMK je vázána na tRNA vazbou: (esterovou medzi COOH a AMK a 3'OH koncom ribózy) 87.Kde probíhá oxidativní fosforylace (mitochondrie) 88.Ve vazbě kterých bazí jsou 2 vodíkové můstky (A-T) 89.Millerův pokus dokazuje že (z anorganických látek vznikají organické za určitých fyzikálních podmínek) 90.Co aktivuje cyklický adenosinmonofosfát = cAMP (proteinkinázu A) 91.Co je zodpovědné za vznik DAG a IP3 (fosfolipáza C) 92.Ve které fázi probíhá cytokineze (M fáze) 93.Kdy vzniká synaptonemální komplex (profáze I prvního meiotického dělení) 94.Seřadit fáze profáze I prvního meiotického dělení (leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakineze) 95.Motorové proteiny asociované s aktinem (myosin, tropomyosin) 96.Buňky nejlépe přežívají chlad (semena, spory, psychrofilní bakterie) 97.Hlavní komponenta buněčné stěny rostlin (celulóza) 98.Přes membránu projdou (malé nepolární molekuly, malé neutrální polární molekuly) 99.Příznaky apoptózy (proteolýza, blebbing) 100. Endocytická dráha (od membrány k lysosomům) 101. Čepička na 5´konci má na starost (rozpoznání mRNA od ostatní RNA?, pomáhá při sestřihu a transportu?, pomáhá při translaci) 102. Co je to fagozom? (membránou ohraničený váček v cytoplasmě, který obsahuje cizorodou částici pohlcenou buňkou při fagocytóze.) 103. Co je typické pro prokaryontní buňky? (Jedna kruhová molekula DNA, která není prostorově oddělena od cytoplazmy.) 104. Co je typické pro eukaryontní buňky? (Jádro je tvořeno komplexem chromozomů a od cytoplazmy je odděleno jaderným obalem.) 105. Jak se nazývá vnitřní struktura plastidů? (stroma) 106. K čemu slouží SD sekvence? (Zahájení translace) 107. Co je typické pro aniont? (Má více elektronů než protonů.) 108. K čemu slouží konstitutivní sekrece? (Přesun lipidů a proteinů do membrán) 109. Které struktury obsahuje buňka hub? (ER, jádro, GK, mikrotubuly, aktinová filamenta, vakuoly, glyoxyzomy.) 110. Mezi membránové lipidy patří: (fosfolipidy, steroly, glykolipidy) 111. Které organely mají dvě membrány? (Jádro, mitochondrie, chloroplasty) 112. Kyselé pH lyzozomů: (napomáhá funkci hydrolytických enzymů, je způsobeno vodíkovými ionty z cytoplazmy) 113. Podle kterého řetězce probíhá transkripce: ( mRNA) 114. Co je to kodon? (Kodón je sekvencia troch nukleotidov v molekule DNA alebo mRNA, ktoré určujú zaradenie konkrétnej aminokyseliny do polypeptidového reťazca) 115. Kdy jsou chromozomy seřazeny v ekvatoriální rovině? ( V metafázi) 116. Co aktivují Ca2+ ionty: proteinkináza C, kalmodulin, G protein 117. Mezi O a H v H2O je vazba: iontová, polární, nepolární, vodíkový můstek 118. Shineova-Dalgarnova sekvence se účastní: translace, transkripce, replikace 119. Čepička se uplatňuje při: translaci, transkripci, replikaci 120. Anorganické látky jsou: voda, soli, glukóza, proteiny 121. Mezi biogenní prvky nepatří: dusík, fosfor, zinek, síra 122. Kodony jsou: trojice nukleotidů na mRNA kódující AMK nebo terminační, jakékoli 3 po sobě jdoucí nukleotidy na mRNA, trojice nukleotidů na tRNA, trojice nukleotidů na DNA 123. Rozlišení oka: 0,2 mm, 2 mm, 2 nm, 20 nm 124. Dvojitou membránu mají v rostinné buňce: glyoxisomy, GK, jádro, ER 125. Dvojitou membránu mají v živočišné buňce: glyoxisomy, GK, ER, mitochondrie, chloroplasty 126. V buňkách rostlin se nachází: jádro, ER a buněčná stěna; aktinová filamenta, vakuoly, ER; lysosomy, peroxisomy, mitochondrie; glyoxisomy, GK, ribosomy 127. V Millerově pokusu bylo dokázáno: vznik organických sloučenin z anorganických, endosymbióza 128. Mezi prokaryontní buňky patří: sinice, eubakterie, 1buněčné řasy, kvasinky 129. Funkce mikrotubulů: kinocilie, opora, vnitrobuněčný transport 130. Rostlinná buňka obsahuje: mikrotubuly z tubulinu, mikrotubuly z kinesinů a dyneinů, mikrofilamenta z aktinu, mikrofilamenta z desminu 131. Izotopy se liší počtem: protonů, protonů a elektronů, elektronů, neutronů 132. Oxidativní fosforalace probíhá v: mitochondriích, lysosomech, ER, jádře 133. Které vazby nepatří mezi nekovalentní? ( Iontové vazby, vodíkové vazby, Van der Waalsovy síly, N-glykosidické vazby 134. Rozlišovací schopnost oka ( 0,2mm) 135. Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu: 0,2µm 136. Rozlišovací schopnost EM: 0,2nm 137. Jak se upravuje tkáň pro TEM ( fluorochromy, atomy těžkých kovů, pokování povrchu, obarvení živých struktur) 138. Izotopy se liší počtem: neutronů 139. Co je typické pro aniont? Má více elektronů než protonů. 140. Pomocí elektronového mikroskopu můžeme pozorovat: ultra tenké řezy 141. Co je anorganická molekula: a) voda, b) soli, c) AMK, d) cukr 142. Prokaryotní buňky: archebakterie, cyanobakterie, eubakterie 143. Eukaryotní buňky: živočišné, rostlinné, houby 144. Prokaryotní: jádro tvořeno jednou kruhovitou molekulou, která není oddělena od cytoplazmy 145. Eukaryota: jádro tvořeno komplexem chromozomů, je odděleno od cytoplazmy jaderným obalem 146. Nebuněčný infekční systém: virus, viroid, prion, 147. Vir, viroid: vir- infekční nukleoproteinová částice, viroid- infekční molekuly RNA u rostlin 148. G + modrá , G- červená 149. Živočišné buňky: jádro, golgiho aparát, ER, plazmatická membrána, glykokalyx, lysozomy, perixomy, mitochondrie 150. Rostlinné buňky: jádro, golgiho aparát, ER, plazmatická membrána,buněčná stěna, vakuoly, glyxosomy, mitochondrie, chloroplasty, aktinová filamenta, ribozomy 151. Buňky hub: jádro, golgiho aparát, ER, plazmatická membrána, buněčná stěna, vakuoly, glyxosomy, mitochondrie, 152. Cytoskelet živočišná buňka: aktinová filamenta 7 nm, inermediární filamenta 10nm,!! Pouze v živočišných , mikrotubuly 25nm, 153. Rostlinná: mikrofilamenta z aktinu, mikrotubuly 25nm? 154. Houba asi taky mikrofilamenta z aktinu 7 nm, mikrotubuly 25nm? 155. Dvojmembrána u sinic: thylakoidy, plynové měchýřky 156. Funkce mikrotubulů: kinocilie, vnitrobuněčný transport, pohyb chromozomů při mitóze, 157. Fce aktinových filament: (intracelulární transport, stresová vlákna, améboidní pohyb,…) 158. Co platí o hydrofilních molekulách? (vytvářejí polární vazby a proto snadno tvoří vodíkové můstky s vodou 159. Hydrofobní: nenesou žádný náboj, jsou nepolární, netvoří H můstky 160. Biomembrána: lipidová dvojvstrva, obsahující proteiny, fluidní charakter, 5- 7,5nm, 161. Buněčná membrána je tvořena: prokarota: PM, eukaryota: PM, membránové organely, transporní membránové váčky, 162. Co je důkazem endosymbiotické teorie? Mitochondrie a chloroplasty obsahují DNA + mají dvě membrány. 163. Mezi membránové lipidy patří: fosfolipidy, steroly, glykolipidy 164. Přes membránu projdou (malé nepolární molekuly, malé neutrální polární molekuly) 165. Umělé membránové váčky jsou (lipozomy) – samozacelovací schopnost membrány 166. Membránové proteiny vznikají (na ribozomech při povrchu ER) 167. Plazmatická membrána: je (fluidní, má samozacelovací schopnost, asymetrická) selektivně permeabilní ? 168. K čemu dochází v hypotonickém prostředí: prostředí s nižším osmotickým tlakem, voda proniká do buněk, plazmoptýza 169. Fagozom - zahrnuje trávení velkých částic, například mikroorganizmů a zbytků buněk, prostřednictvím velkých váčků zvaných fagozomy, obecně většími v průměru než 250nm. 170. Co není součástí endocytické dráhy vezikulárního transportu? (endosom, Golgiho komplex, mitochondrie, lysozom) 171. Hydrofilní signály zprostředkovávají krátkodobé odpovědi a z krve se odstraňují během několika minut. Hydrofobní lipofilní signály se v krvi pohybují prostřednictvím nosičů. V krvi se udržují hodiny až dny a obvykle zprostředkovávají dlouhodobé odpovědi. 172. Hypertonické: prostředí s vyšším osmotickým tlakem, voda uniká do prostředí, plazmolýza-rostl. Plazmorýza- živ. 173. Mesosomy vychlípeniny PM 174. K čemu slouží konstitutivní sekrece? Přesun lipidů a proteinů do membrány 175. Cytoplazma: proteosyntéza, metabolické dráhy, 176. Jádro: lokalizace DNA, RNA, genom, 177. ER: syntéza lipidů, proteosyntéza, regulace Ca 2+ 178. GA: modifikace proteinů, lipidů, jejich třídění, 179. Lysozomy, vakuoly: intracelulární degradace molekul 180. Perixomy, glyoxyzomy: oxidace toxických molekul, 181. Chloroplasty mitochondrie: syntéza ATP tvorba 182. Jak se nazývá vnitřní prostor mitochondrie (matrix) 183. Jak se nazývá vnitřní prostor chloroplastů (stroma) 184. Kde dochází k buněčnému rozkladu ER 185. Správné tvrzení o lysozomech: napomáhá funkci hydrolytických enzymů, které fungují díky pumpování vodíkových ionů z cytoplazmy 186. Lysozomy se vyskytují u : živ. B. 187. Endocytická dráha od membrány k lysozomům 188. Kde probíhá dělení: Jádro 189. Jak se nazývá vnitřní struktura plastidů? Stroma 190. Kde probíhá oxidativní fosforylace (mitochondrie) 191.. Kde se vyskytují Okazak. Fragmenty: na řetězci DNA, replikace probíhá pomaleji, po částech 192. Potrava se v buňce oxiduje 193. prokaryotická buňka je složena z cytozolu uzavřeného plazmatické membráně 194. eukaryotická buňka je rozdělena vnitřními membránami do oddílů, každý z nich obsahuje specifické funkce pro výkon určité funkce 195. syntéza proteinů probíhá především v ribozomech cytosolu 196. adresová sekvence -15-60 aminokyselin uvnitř proteinu, která určuje do jaké organely se má protein dopravit 197. Co dělají chaperony: zajišťují správné skládání nově syntetizovaných nebo denaturovaných proteinů 198. Chaperony: pomáhají vytvořit terciální strukturu proteinů, destrukce poškozených proteinů, skládá právě vytvořené proteiny…) 199. Propojení cytosolu: mezerová spojení u živ.b. plazmodesmata u rostlin. 200. Acetylcholin: stimulace kontrakce b. kosterniho svalstva, tlumici učinek na b. srdečniho svalstva, stimulace žlaznatych buněk k sekreci 201. G-protein: G-protein je umistěn na cytozolové straně membrány 202. Cílové proteiny G proteinu: iontové kanály, membránové enzymy 203. Cílové proteiny G proteinu: adenylátcykláza-tvorba Camp, fosfolipáza C, 204. F-ce cAMP aktivuje A-kinazu 205. Čím je aktivována fosfolipáza C: ( G-proteinem,…) 206. Fofolipáza C působí na inositolový fosfolipid, ten odštěpí cukr-fosfátovou hlavičku a vnikne cukerný inozitoltrifosfát 207. Čím je aktivován adenylát-cykláza? (G proteinem, receptorem s kinázovou aktivitou...) 208. Co je zodpovědné za vznik DAG a IP3 (fosfolipáza C) 209. Motorové proteiny asociované s aktinem (myosin, tropomyosin) 210. Protein p53 (zabraňuje vzniku nádorů) 211. IP3: difunduje k ER a otevře kanály, kterými proudí Ca2+, aktivace G-proteinu 212. Ras protein: funguje jako molekulovy přepinač se dvěma konformačnimi stavy, jeho mutace identifikují v 30%rakoviny 213. adenin se spojuje s tyminem dvěma vodíkovými vazbami 214. guanin s cytozinem třemi vodíkovými vazbami 215. z místa počátku probíha replikace oběma směry prostřednictvím DNA-polymeráz 216. řetězec se prodlužuje ve směru 53 217. translace je na ribozomech, DNA polymeráza 218. Aminoacyl-tRNA-syntetáza váže (specifickou AMK na specifickou tRNA 219. transkripce probíhá v jádře RNA polymeráza 220. Co je navázáno na 3´a 5´konci (5´fosfátová skupina, 3´hydroxylová skupina) 221. Které enzymy jsou zapojeny do replikace: , DNA polymeráza 222. Co je to aminoacyl-tRNA-syntetázy: specifický enzym připojující specifickou aminokyselinu, 223. Co je na vnější straně řetězce DNA: 224. K čemu slouží SD sekvence? Zahájení translace 225. Podle kterého řetězce probíhá transkripce: podle řetězce DNA 226. Co je to kodon? tři po sobě následující nukleotidy v mRNA (triplet) tvoří kodon,který definuje 1 AK nebo terminacni translaci 227. Jakou vazbou se párují báze: vodíkovou 228. AMK je vázána na tRNA vazbou peptidovou 229. Vazebné místo tRNA na ribozomu: A, P, E? 230. Shineova-Dalgarnova sekvence: nezbytná pro iniciaci translace u prokaryot, umístěna 7 nukleotidů proti směru translace od iniciačního kodonu AUG, je komplementární sekvenci blízko 3´-konce 16S rRNA, párování bází mezi SD sekvencí a 16S rRNA ribozomu umožňuje zahájení translace 231. K čemu slouží čepička? iniciační komplex se tvoří na 5’-konci mRNA (ne v oblastiShineovy-Dalgarnovy sekvence) za účasti 5´-čepičky. Odlišení mRNA od jiných typů RNA, podílí se na translaci, napomáhá sestřihu a exportu transkriptu z jádra 232. Shineova-Dalgarnova sekvence se účastní: translace 233. Čepička se uplatňuje při: translaci, 234. Správně seřadit fáze mitózy: profáze, prometafáze, metafáze, anafáze, telofáze 235. Kde se nachází hlavní kontrolní bod v buněčném cyklu? G2 236. Seřaď fáze meiózy I.: leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakineze 237. Kdy jsou chromozomy seřazeny v ekvatoriální rovině? V metafázi. 238. Ve které části mitózy dochází ke kondenzaci chromozomů: profáze 239. Genetický význam meiozy: redukce počtu chromozomů, v gametách 2n možnách kombinací chromozomů, párování homologických chromozomů- rekombinace genů 240. Genetický důsledek mitózy identické buňky, vznik haploidních gamet 241. Ve které fázi probíhá cytokineze (M fáze 242. kdy vzniká synaptonemální komplex (profáze I prvního meiotického dělení 243. nekroza: smrt v důsledku působení škodlivého faktoru, je to náhodná smrt , rozsáhlé poškození, nebo jiné faktory 244. Příčiny apoptózy : buňky infikované viry, špatný im. Systém, buňky s poškozeným DNA, P53 protein, 245. Příznaky apoptózy: zmenšení, poruchy mitochondrií, blebbing PM,kolaps jádra , transglutamináza, kaspázy, apoptická tělíska, fagocytóza 246. Co způsobují nespecifické stresové faktory? Zvýšení teploty, těžké kovy, aldehydydanaturace proteinů 247. Co je typické vysokou odolností vůči nízkým teplotám? Psychrofilní bakterie, spory a semena. 248. Co bylo prvně? A) DNA, b) RNA, c) protein, d) lipid 249. Millerův pokus dokazuje že (z anorganických látek organické za určitých fyzikálních podmínek) 250. Co aktivují Ca2+ ionty: proteinkináza C, kalmodulin, 251. Co umožňuje přímý kontakt dvou buněk (Mezerové spoje - Gap Junctions, synaptické signály, povrchové receptory, plazmodezmata 252. Co především způsobuje UV záření v buňkách? Přímým efektem UV záření je například tvorba pyrimidinových a cyklobutanových dimerů v DNA jako následek po ozáření UV-C. Nepřímý efekt je tvorba kyslíkových radikálů, tzv. ROS které vedou k oxidativnímu poškození cílových molekul (DNA, proteiny, lipidy) a buněčných struktur.