Svařování - Úvod PDF

**SVAŘOVANÉ POLOTOVARY** [Svařování] - strojírenská technologie, při které vzniká spojením dvou a více součástí v nerozebíratelný celek *nenormalizovaný polotovar* - [svarek (*svařenec*]*)*. Výhody: - vysoká pevnost, trvanlivost a těsnost spoje - svařované konstrukce jsou jednoduché - mož...

**SVAŘOVANÉ POLOTOVARY** [Svařování] - strojírenská technologie, při které vzniká spojením dvou a více součástí v nerozebíratelný celek *nenormalizovaný polotovar* - [svarek (*svařenec*]*)*. Výhody: - vysoká pevnost, trvanlivost a těsnost spoje - svařované konstrukce jsou jednoduché - možnost robotizace a automatizace ⇒ vyšší produktivita práce ⇒ zajištění stejné kvality výroby Nevýhody: - drahá a pracná příprava místa svaru (odmastit, očistit od koroze, úprava stykových ploch,...) - nerozebíratelný spoj - změna struktury a tím i mechanických vlastností - vznik vnitřních pnutí a deformací - potřeba kvalifikovaných pracovníků **Svařitelnost** - technologická vlastnost materiálu - vyjadřuje komplexní charakteristiku určující vhodnost kovu pro svařování - svařitelnost jednotlivých kovových materiálů a jejich slitin je velmi rozdílná a je uváděna v příslušných normách a v materiálových listech - rozlišujeme svařitelnost tavnou tlakovou 1. *[Tavná svařitelnost]* závisí na chem. složení, způsobu výroby, TZ i na tloušťce svařovaných materiálů. Vyjadřujeme ji těmito čtyřmi skupinami: ***1a svařitelnost zaručená*** ***1b svařitelnost podmíněná*** ***2 svařitelnost dobrá*** ***3 svařitelnost obtížná*** [Svařitelnost ocelí] a. [**U *nelegovaných (uhlíkových) ocelí***] je tavná svařitelnost především ovlivněna [obsahem uhlíku] (je třeba brát v úvahu i obsah ostatních prvků a nečistot). Oceli s obsahem **C \> 0,5% se nedoporučují svařovat** (např. 12 060 -- 0,6%C - nedoporučuje se) b. U ***[legovaných ocelí]*** se tavná svařitelnost posuzuje především podle jejich prokalitelnosti. Vliv jednotlivých prvků, které zvyšují prokalitelnost a působí na vznik martenzitu (podobně jako C), se vyjadřuje tzv. **uhlíkovým ekvivalentem**, který má být **C~e~ ≤ 0,5 %** a pro oceli se stanoví ze vztahu: c. **U *[korozivzdorných ocelí]*** se pro spolehlivost svaru provádí většinou tzv. **Schäfflerův výpočet ekvivalentu chrómu a niklu** - na základě jejich velikosti se kontrolují strukturní složky v tepelně ovlivněné oblasti dle **Schäfflerova diagramu** → pro spolehlivost svarového spoje by se neměl ve struktuře vyskytnout martenzit. [Svařitelnost litiny] - velmi obtížná, protože má vysoké %C - přechází z tuhého do tekutého stavu přímo - nutný předehřev a po svařování žíhání (jinak praská) [Svařitelnost neželezných kovú a jejich slitin] - ***Cu + slitiny***...lze svařovat všemi způsoby tavného svařování - ***Al + slitiny***...všemi způsoby tavného svařování, ale pozor, Al se taví, aniž změní barvu, proto je výhodné svařovat za studena - ***Mg + slitiny***...obtížná svařitelnost. Vhodný způsob WIG (TIG). Vhodný mírný předehřev. - ***Ti + slitiny***...nutný přídavný materiál + WIG (TIG). 2. *[Tlaková (odporová) svařitelnost] je schopnost materiálu vytvořit pomocí odporového tepla a působení tlaku pevné spojení požadovaných vlastností. Měřítkem svařitelnosti je komplexní působení jednotlivých prvků na její prokalitelnost **- uhlíkovým ekvivalentem, C~e~ ≤ 0,5%.***  **Tepelné zpracování svarových spojů** 1. **[TZ před svařováním]:** a. *[Normalizační žíhání]* -- u nelegovaných ocelí, u svařenců větší tloušťky. b. *[Zušlechťování]* -- dosažení nejvýhodnějších plastických vlastností (tažnosti a houževnatosti), aby svar lépe odolával pnutí. c. *[Žíhání na měkko]* -- provádí se u ocelí již tepelně zpracovaných kalením, aby se odstranil jeho nepříznivý vliv před svařováním. d. *[Předehřívání]* -- nejčastěji na teplotu 100 až 400°C (výjimečně až 700°C). Účelem je zmenšení teplotního spádu při svařování, a tím i zamezení praskání svarů. 2. **[TZ po svařování]:** a. *[Normalizační žíhání]* -- na teploty 820 až 950°C dle obsahu C. Účelem je odstranění hrubého zrna → jemnější struktura svaru, dobrá tažnost a houževnatost. b. *[Žíhání ke snížení vnitřního pnutí]* -- hlavně u ocelí nelegovaných na teplotu 500 až 650°C. c. *[Popouštění]* -- u legovaných ocelí na teplotu 650 až 750°C. Účelem je odstranění vnitřního pnutí a dosažení dobrých plastických vlastností. **TZ předepsat na výkres svařence!** **Rozdělení metod svařování** I. [Za působení tepla (tavné)] 1. Slévárenské 2. Termitem = aluminotermické 3. Plamenem 4. Elektrickým obloukem A. Uhlíkovou elektrodou B. Obalenou elektrodou C. Netavnou elektrodou v argonu - WIG D. Holou elektrodou v ochranném prostředí a. Argonu - MIG b. CO~2~ -- MAG c. Pod tavidlem d. Elektrostruskové e. Vibrační navařování 5. Elektronovým paprskem 6. Laserem 7. Plazmou II. [Za působení tepla a tlaku] 8. Elektrickým odporem E. Stykové - pěchovací, s odtavením F. Bodové G. Švové H. Výstupkové I. Impulzní odporové 9. Indukční 10. Třením III. [Za působení tlaku] 11. Za studena -- mechanickým tlakem, tlakovou vlnou (výbuchem) 12. Ultrazvukem