Základní principy a problematika BOZP PDF

Základní principy a problematika BOZP Barbora Martiníková, Lucie Kocůrková VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Ostrava 2023 Obsah Představení předmětu.......................................................................................... 1 1. Úvod v oblasti BOZP....................................................................................... 2 1.1. Úvod....................................................................................................... 2 1.2. Použité pojmy a jejich vysvětlení........................................................... 3 1.3. Disciplíny v bezpečnosti......................................................................... 5 2. Vývoj a směřování bezpečnosti v čase......................................................... 14 2.1. Úvod..................................................................................................... 14 2.2. Počátky bezpečnostně-etických otázek................................................ 14 2.3. Počátky odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání – středověk......................................................................... 16 2.4. Rozvoj BOZP v Novověku...................................................................... 18 2.5. Vývoj BOZP v Česku.............................................................................. 21 3. Klíčové aspekty BOZP................................................................................... 26 3.1. Úvod..................................................................................................... 26 3.2. Principy dle ILO..................................................................................... 26 3.3. Nadnárodní přístup k systému BOZP.................................................... 32 3.4. Organizace zabývající se systémem BOZP............................................ 36 4. Systémy řízení bezpečnosti.......................................................................... 45 4.1. Úvod..................................................................................................... 45 4.2. Řízení rizik obecně................................................................................ 45 4.3. Řízení rizik v systému BOZP.................................................................. 49 4.4. Použité pojmy a jejich vysvětlení......................................................... 50 5. Národní systém BOZP................................................................................... 69 5.1. Úvod..................................................................................................... 69 5.2. Politika BOZP a programy..................................................................... 69 5.3. Použité pojmy a jejich vysvětlení......................................................... 71 5.4. Vybraní aktéři v rámci BOZP................................................................. 73 6. Role práva a předpisů v BOZP...................................................................... 81 6.1. Úvod..................................................................................................... 81 6.2. Právní základ BOZP v ČR....................................................................... 83 6.3. Použité pojmy a jejich vysvětlení......................................................... 86 6.4. Vnitropodnikové předpisy BOZP.......................................................... 87 7. Role, znalosti a dovednosti „specialisty BOZP“............................................ 92 7.1. Úvod..................................................................................................... 92 7.2. Použité pojmy a jejich vysvětlení......................................................... 93 7.3. Odborná způsobilost v oblasti BOZP v ČR............................................ 96 7.4. Živnost v BOZP v ČR.............................................................................. 99 8. Výhledy v BOZP.......................................................................................... 104 8.1. Úvod................................................................................................... 104 8.2. Výzkum v oblasti BOZP....................................................................... 107 8.3. Prognózy ve vztahu k cirkulární ekonomice....................................... 110 8.4. Prognózy ve vztahu k vznikajícím rizikům a zdravotním rizikům spojených s digitalizací....................................................................... 113 Představení předmětu Předmět se zaměřuje na základního souboru znalosti v oblasti Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které jsou požadovány pro výkon profese specialista BOZP. BOZP je rozsáhlým transdisciplinárním oborem, jehož cílem je řízení rizik, které se vyskytují na pracovišti a mohou ohrozit zdraví a pracovní pohodu zaměstnanců. Předmět je tedy uspořádán tak, aby zohlednil holistický a systematický přístup BOZP, který vychází z teoretického rámce nutného pro pochopení a řízení rizik. Teoretický rámec, je mimo jiné založen na principu prevence, principu vlastníka s ohledem na celkový kontext organizace, ve kterém je uplatňován. To je klíčové pro efektivní a udržitelné řízení BOZP v moderním pracovním prostředí. Hlavním důvodem tohoto uspořádání je skutečnost, že znaky BOZP jsou mnohdy abstraktní a komplexní, a proto je potřeba jej uspořádat do rámce, který umožní jejich praktické využití při řešení problémů. Stejně jako samotné řízení bezpečnosti na pracovišti není elementární, nelze očekávat, že postupné čtení níže uvedených kapitol nabídne komplexní porozumění BOZP. Jedná se pouze o základní vhled do dané problematiky, který poskytuje orientaci v řízení BOZP a přibližuje soubor znalostí a jeho právního rámce. Zároveň tyto skripta poukazují na průniky BOZP do ostatních oborů, jako jsou požární ochrana, ochrana životního prostředí, řízení kvality apod. V závěru předmětu jsou uvedeny výhledy v oblasti BOZP, včetně nových trendů a výzev. 1 1. Úvod v oblasti BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) představují klíčovou součást jakékoli organizace, která zaměstnává lidi. Zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí má zásadní význam pro prevenci pracovních úrazů, nemocí souvisejících s prací a pro udržení produktivity a kvality práce. BOZP nezahrnuje pouze ochranu před zjevnou „fyzickou ujmou“, jako jsou zranění, intoxikace, smrtelné úrazy, ale také psychosociální aspekty práce, které mohou ovlivnit pohodu a duševní zdraví zaměstnanců. A jako takové by mělo být chápáno jako morální a etická povinnost každé organizace, která nese zodpovědnost za své zaměstnance. Cíl kapitoly Cílem kapitoly je pochopit komplexnost zaměření disciplíny BOZP a provázanost této disciplíny s ostatními oblastmi bezpečnosti. 1.1. Úvod Bezpečnost a ochranu zdraví při práci, uváděná pod zkratkou BOZP, je důležitým aspektem v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek. BOZP, jak samotný pojem napovídá, má za cíl zajistit pracovní prostředí a činnosti tak, aby minimalizovala rizika pro zaměstnance a nejen je. Zdraví a bezpečnost na pracovišti, tak představují klíčové podmínky, které jsou uchyceny, jak v mezinárodním, tak národním právu. Jako příklad, mezinárodního práva, lze uvést:  Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights) z roku 1976, článek 7: „Spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky (odměna; bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky; stejná příležitost pro všechny dosáhnout povýšení na odpovídající vyšší stupeň; odpočinek, zotavení, vymezení pracovních hodin, pravidelná placená dovolená)“.  Všeobecnou deklaraci lidských práv (Universal Declaration of Human Rights) z roku 1948, článek 23: „Právo na práci za uspokojivých životních podmínek a právo zakládat odbory“. Z výše uvedeného je zřejmé, že BOZP je klíčovým aspekty ve světě zaměstnání, kterou lze v mnoha ohledech chápat jako disciplínu zaměřující se na předvídání, rozpoznávání, hodnocení a kontrolu rizik vznikajících na pracovišti nebo z pracoviště, která by mohla poškodit zdraví a pohodu zaměstnanců, s přihlédnutím k možnému dopadu na okolní komunity a celkové životní 2 prostředí (Alli, 2008). Přičemž hlavním předmětem zájmu jsou různé typy rizik a nebezpečí, které mohou vyvstat na pracovišti a v jeho okolí a jejich vazeb na zranitelný cílový systém. Z tohoto pohledu, lze na BOZP pohlížet jako na transdisciplinární obor.1 Přesněji, pokud je na oblast BOZP pohlíženo z transdisciplinárního pohledu, pak jsou otázky komplexně řešeny, nejsou omezeny jen jednou oblastí, jako je například technická bezpečnost nebo hygiena, ale zkoumány a řešeny jsou z více úhlů pohledu. To může zahrnovat aspekty psychologie, sociologie, toxikologie, ekonomie a dalších disciplín, které mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Při transdisciplinárním přístupu je důležité koordinovat a integrovat různé pohledy a řešení do celkového přístupu k problému. Tento přístup také zahrnuje spolupráci se zainteresovanými stranami, jako jsou zaměstnanci, odborové organizace a další, kteří mají zájem na BOZP. Takto pojatý přístup k oblasti BOZP může přinést výhody jako jsou holistický pohled na daný problém, integrace různých řešení a postupů, a také zapojení zainteresovaných stran do celého procesu řešení. Tento přístup může vést k účinnějšímu řešení problémů a zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v práci. 1.2. Použité pojmy a jejich vysvětlení V následujícím textu jsou přiblíženy některé z pojmů uvedených v této kapitole. V případě pojmu BOZP, existuje celá řada vysvětlení, níže jsou uvedeny vybrané. Některé pojmy (oblasti v kapitole níže) jsou převzaty ze slovníku k projektu OiRA2. Zdraví (angl. Health): Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení (WHO, 1948). Zranění a špatný zdravotní stav je nepříznivý účinek (včetně nemoci z povolání, zdravotní problémy a smrti) na fyzický, duševní nebo kognitivní stav osoby. Bezpečnost (angl. Safety): Interpretováno obdobně jako bezpečný (bezpečný – bez nepřijatelného rizika). Antonymum rizika (úroveň bezpečnosti je spojena s úrovní rizika; vysoká bezpečnost znamená nízké riziko a naopak). (SRA, 2018) Zabezpečnost – bezpečnost (angl. Security): Interpretováno obdobně jako zabezpečený (zabezpečený – bez nepřijatelného rizika při chápání pojmu riziko jako úmyslné jednání inteligentních aktérů). Antonymum rizika ve smyslu 1 Vysvětlení rozdílů mezi různými disciplinárními přístupy je popsáno v rámci článku (Dlouhá 2007) 2 Projekt OiRA „Vývoj nástrojů pro posuzování pracovních rizik s využitím webové platformy OiRA pro účely malých podniků, mikropodniků a OSVČ v ČR. Číslo projektu VUS4_06_VÚBP, Institucionální podpora Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace pro roky 2018-2022 3 úmyslného jednání inteligentních aktérů (úroveň ochrany je spojena s úrovní rizika; vysoká ochrana znamená nízké riziko a naopak). (SRA, 2018) Životní prostředí (angl. Environment): Prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy. Prostředí se může rozšířit zevnitř organizace do místního, regionálního a globálního systému. Prostředí může být popsáno z hlediska biodiverzity, ekosystémů, klimatických nebo jiných charakteristik. (ISO 14001:2015) Riziko (angl. Risk): Účinek nejistoty na dosažení cílů; účinek je odchylka od očekávaného – kladná a/nebo záporná (ISO 45001:2018): 1. Riziko je pravděpodobnost vzniku nešťastné události. 2. Riziko je vznik potenciálních nežádoucích a negativních následků události. 3. Riziko je vystavení problému (např. možnost ztráty), který je nejistý. 4. Riziko je následkem činnosti a souvisejících nejistot. 5. Riziko je nejistota o následcích aktivity a o jejich závažnosti, s ohledem na to, co je pro lidi cenné. 6. Riziko je výskyt některých specifických důsledků činnosti a souvisejících nejistot. 7. Riziko je odchylka od referenčních hodnot a souvisejících nejistot. (SRA, 2018) Riziko v oblasti BOZP (angl. OH&S risk): Kombinace možnosti výskytu nebezpečné události (událostí) související s prací nebo expozice (expozic) a závažnosti úrazu a poškození zdraví, které mohou být způsobeny touto událostí (událostmi) nebo expozicí (expozicemi). (ISO 45001:2018) Management rizik/ řízení rizik (angl. Risk management): Koordinované činnosti pro vedení a řízení organizace s ohledem na rizika. Rozhodovací proces zahrnující úvahy o politických, sociálních, ekonomických a technických faktorech s podstatnými informacemi o nebezpečí v takovém rozsahu, aby jej bylo možné rozvíjet, analyzovat, porovnávat s regulační a neregulační možností za účelem zavedení odpovídajícího opatření. (IPCS/OECD, 2004) Zainteresovaná strana (stakeholder)/ zúčastněná strana: osoba nebo organizace, která může být ovlivněna, je ovlivněna nebo se vnímá jako ovlivněná rozhodnutím nebo činností. (ISO 45001:2018) 4 1.3. Disciplíny v bezpečnosti Pro zajištění bezpečnosti v organizaci je nastaveno mnoho klíčových oblasti (disciplín), které mají společné to, že se věnují ochraně lidí, majetku a životního prostředí. Mezi tyto oblasti lze jmenovat:  Bezpečnost a ochrana zdraví při práci;  Požární ochrana;  Požární bezpečnost;  Ochrana životního prostředí;  Prevence závažných havárií;  Ergonomie;  Průmyslová bezpečnost;  Hygiena práce;  Bezpečnost procesů;  apod. Každá z těchto oblastí vyžaduje specializované znalosti a dovednosti. Zároveň má své vlastní charakteristiky, pojmy, postupy a důraz na různé aspekty. Jako příklad lze uvést, Požární ochrana vyžaduje znalosti mimo jiné o požárních systémech a hasicí technice, ochrana životního prostředí se zabývá environmentálními vědami a technologiemi, zatímco BOZP vyžaduje mimo jiné znalosti v oblasti pracovních postupů a zdravotních rizik. Co však mají společné je obecně pojatý cíl chránit životy, majetek a životní prostředí před různými riziky a nebezpečími. Zároveň v každé z těchto oblastí je důležitá prevence. To zahrnuje snahy o zabránění vzniku rizikových situací a nebezpečí, stejně jako přípravu na jejich řešení, pokud k nim dojde. Přičemž většina zemí má právní předpisy a normy týkající se těchto oblastí, které mají zajistit dodržování standardů bezpečnosti a ochrany. V rámci organizace jsou v mnoha případech velmi úzce spolupracujícími oblastmi se vzájemnou provázaností a návazností, a to jak po stránce strategické, tak po stránce procesní. Vzhledem k této skutečnosti nelze jednoznačně ohraničit a striktně vymezit jejich působnost. Zároveň je nutné uvést, že v rámci různých zemí mohou být uchopeny různě, co do organizační struktury, tak v rozsahu působnosti. Níže jsou blíže popsány. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (angl. Occupational safety and health):  Lze obecně definovat, jako vědní disciplínu o předvídání, rozpoznávání, hodnocení a řízení rizika, které ohrožuje zdraví a duševní pohodu zaměstnanců. BOZP je rozsáhlý multidisciplinární obor, který se zabývá otázkami z různých oblastí jako je např. lékařství, toxikologie, fyzika, chemie, 5 ekonomie, právo a dalšími oblastmi specifickými pro různá průmyslová odvětví a obory. (Alli, 2008)  Široký interdisciplinární (mezivědní) obor zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a prostředků, jejichž cílem je zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohrožován fyzicky ani mentálně. (Neugebauer, 2010)  Oblast společenské činnosti zahrnující všechny požadavky, opatření, prostředky a metody přispívající k vytvoření podmínek pracovního procesu, které zajišťují zdraví pracujících a jejich práceschopnost …  Soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.  Mezivědní obor zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a prostředků, jejichž cílem je zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohrožován fyzicky ani mentálně.  Souhrnný termín pro prevenci rizik3 týkajících se výkonu práce a ochranu zaměstnanců a ostatních osob, vykonávajících pracovní činnosti, stejně jako těch, kteří mohou být touto činností nepříznivě ovlivněni a také pro ochranu životního prostředí před nepříznivými účinky práce. (VÚBP, 2020) Ochrana životního prostředí (angl. Environmental protection): Označuje jakoukoli činnost, která má za cíl udržet nebo obnovit kvalitu environmentálních složek. To je dosaženo předcházením vzniku emisí znečišťujících látek nebo omezením znečišťujících látek v složkách životního prostředí. Může se skládat z:  Změny vlastností zboží a služeb;  Změny struktury spotřeby;  Změny výrobních technik;  Ošetření nebo likvidace odpadů v samostatných zařízeních na ochranu životního prostředí;  Recyklací;  Prevencí degradace krajiny a ekosystému. (United Nations, 1997) Ergonomie (angl. Ergonomics): Ergonomie je disciplína zkoumající schopnosti a limity lidí. V současnosti existuje několik studijních oborů, které této disciplíně přispívají (např. sociologie, psychologie, antropologie, anatomie, fyziologie, 3 Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (odst. 2, § 102, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce) 6 chemie, fyzika atd.). Prostřednictvím jejich aplikace jsou zpracovány informace o lidských vlastnostech a jejich vazba na nástroje, materiály nebo zařízení. Ergonomie tyto informace využije při návrhu designu pracovního a životního prostředí. V průmyslovém prostředí jsou jednotlivé principy a postupy aplikovány prostřednictvím tzv. human factor engineering, průmyslovým inženýrstvím, uspořádáním a designem pracovního prostředí, produktovým designem, bezpečnostním inženýrstvím, pracovním lékařstvím nebo průmyslovou hygienou. (Friend, 2014) Požární bezpečnost (angl. Fire safety): Týká se plánování a navrhování infrastruktury, které mají za cíl snížit riziko požáru nebo zabránit šíření požáru v případě jeho vzniku. Požární bezpečnost využívá stavební materiály s požární odolností, preventivní opatření, bezpečné pracovní postupy, požární cvičení, ohnivzdorné ochranné oděvy apod. (Safeopedia, 2019a) Protipožární ochrana (angl. Fire protection): Navrhuje opatření, která mají za cíl odvrátit negativní dopad požáru, snížit dopad nekontrolovatelného požáru a umožnit bezpečnou evakuaci osob a majetku. (Safeopedia, 2019b) Protipožární prevence (angl. Fire prevention): Má za cíl vzdělávat zaměstnance a širokou veřejnost v rámci požární ochrany k předcházení vzniku požárů a snižování negativních dopadů požárů. (Safeopedia, 2019c) Průmyslová bezpečnost (angl. Industrial safety): Zabývá se řízením všech operací a událostí v rámci odvětví, které má za cíl ochránit zaměstnance a majetek pomocí snížení možného rizika a snížením počtu skoronehod a nehod. Průmyslová bezpečnost řeší celou řadu otázek a témat ovlivňujících bezpečnost zaměstnanců a majetku v daném odvětví. Obecně se diskutuje o následující tématech:  Všeobecná bezpečnost – Obecné otázky bezpečnosti;  Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – Především spojená s danou profesí;  Bezpečnost procesů a výroby;  Bezpečnost materiálů – Bezpečnost materiálů používaných při výrobě;  Bezpečnost na pracovišti – Otázky bezpečnosti související s daným pracovištěm;  Požární bezpečnost – Především rizika spojená s průmyslem;  Bezpečnost elektrických zařízení;  Stavební a konstrukční bezpečnost;  Environmentální bezpečnost – Přímé nebo nepřímé dopady průmyslu. (Kazazaki, 2018) 7 Hygiena práce (angl. Occupational hygiene): Je disciplína předvídající, rozpoznávající, hodnotící a kontrolující zdravotní rizika na pracovišti s cílem chránit zdraví a duševní pohodu zaměstnance. Hygiena práce lze také definovat jako identifikace nebezpečných látek (chemicky, fyzikálně nebo biologicky) na pracovišti, které mohou způsobit onemocnění nebo nepohodlí, s následným vyhodnocením rizika a přijetím nápravných opatření k předcházení negativních zdravotních dopadů při dlouhodobé nebo krátkodobé expozici. (IOHA, 2018) Bezpečnost procesů (angl. Process safety)4: Spočívá v řízení integrity operačních systémů použitím zásad s principem bezpečnějšího designu, technických a operačních postupů. Zabývá se prevencí a zmírňováním incidentů, které mají potenciál ztráty kontroly nad nebezpečným materiálem nebo energií. Takovou ztrátu kontroly může doprovázet požár, exploze (i s toxickým dopadem), oběti na lidském životě, vážná zranění, rozsáhlé škody na majetku, environmentální dopad a pokles produkce doprovázený finančními dopady a ztrátou dobrého jména společnosti. (Kerin, 2017) Prevence závažných havárií (ang. Prevention of Major Accidents): Jsou organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii v objektech, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti. V širším měřítku je to soubor opatření pro snížení pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. (VÚBP, 2020) Shrnutí Bezpečnost v organizaci je klíčový aspekt naší společnosti, neboť se s ní pojí ochrana několika základních hodnot. Prvním a nejdůležitějším jsou samozřejmě lidé, kteří v dané organizaci pracují, ale také širší veřejnost a životní prostředí. Důležitou otázkou je, jak tuto bezpečnost zajistit a co před ní chránit. V tomto kontextu pak lze výše uvedené disciplíny rozdělit:  Koho/co chráníme?  Před čím to chráníme? (druh/typ nebezpečí)  Bezpečnost, čeho řešíme? 4 K pojmu bezpečnost procesu se také často váže pojem technická bezpečnost. Oba pojmy jsou běžně využívané v průmyslovém odvětví k popisu bezpečnostních požadavků týkajících se návrhu a řízení nebezpečných procesů. (CRA, 2019) Bezpečnost procesů vs. Bezpečnost osob:  Ochránit personál před zraněními a nemocemi…  Ale výstupy obsahují vybavení a operativní jednotnost a nižší náklady na nepříznivé události Bezpečnost procesů:  Ochránit investiční majetek a životní prostředí  Výstup zahrnuje bezpečnost personálu. (Reimer, 2018) 8 Jako doplňující informaci pro pochopení legislativního kontextu se lze ptát: Pod koho formálně spadá v rámci státní správy? V případě oblasti BOZP, lze pak odpovědět následovně:  Koho/co chráníme? Chráníme zaměstnance a všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele vyskytují na pracovišti.  Před čím to chráníme? (druh nebezpečí) Chráníme tyto osoby před různými formami pracovních rizik, které mohou způsobit úrazy a nemocemi. Například:  Fyzikálním nebezpečím (např. hluk a vibrace), které mohou způsobit pády, amputace způsobené stroji, úrazy elektrickým proudem apod.  Chemickým nebezpečím (např. žíravost, toxicita), které zahrnují expozici nebezpečným chemikáliím a jejich účinky na zdraví.  Biologickým nebezpečím spojeným s expozicí mikroorganismům, virům a bakteriím.  Ergonomickým nebezpečím, tedy rizikových faktorů spojených s pracovním prostředím a postoji.  Psychosociálním nebezpečím způsobující stres, pracovní nátlak a konflikty.  Bezpečnost, čeho řešíme? BOZP zahrnuje všechny aspekty pracovního prostředí, pracovních postupů, vybavení a pracovních procesů. Důraz je kladen na prevenci pracovních úrazů a onemocnění způsobených prací, a to prostřednictvím, např. správných pracovních postupů, školení, a zlepšení pracovního prostředí.  Pod koho formálně spadá v rámci státní správy? BOZP v rámci České republiky spadá do působnosti Ministerstva práce, sociálních věcí. Tedy uvedené definice v oblasti BOZP (kapitola 1.3.) sdílejí hlavní myšlenku, že BOZP je mezioborová spolupráce, který kombinuje znalosti z různých oblastí s cílem chránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců a zajistit, aby pracovní prostředí bylo bezpečné. Rozcházejí se v chápaní, zda se jedná o multi-; inter-; a trans- disciplinární pohled, a tedy z jakých konceptů vycházejí. Zároveň, jak naznačuje poslední z uvedených definic BOZP, často může být na BOZP nahlíženo jako na soubor opatření pro předcházení rizikům, které vyplývají z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Tato představa je však neúplná ne-li mylná, jelikož dynamika pracovního prostředí a technologie s tím spojené se neustále vyvíjejí, a to často rychleji, než mohou být právní a normativní předpisy aktualizovány. Z tohoto důvodu musí být v rámci organizace BOZP přijímána opatření, která jdou nad rámec minimálních právních 9 požadavků, aby zohlednila aktuální rizikové faktory a nové technologie. Jinak by pracovní prostředí, potažmo zaměstnanci zůstali zranitelní vůči novým nebezpečím. Bezpečnost a zdraví zaměstnanců vychází z principu prevence rizik, to mimo jiné zahrnuje posouzení a řízení rizik, která nejsou vždy explicitně uvedena v právních předpisech. Pokud by se BOZP omezovala pouze na dodržování minimálních právních norem, nedosáhla by vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Zároveň nedílnou složkou zdraví mimo fyzický aspekt je také psychika. Tedy oblast BOZP musí zohlednit také péči o psychické zdraví zaměstnanců, což není vždy zahrnuto v právních předpisech. Pracovní vyhoření a stres na pracovišti jsou vážnými psychosociálními riziky, které je potřeba zohlednit a řešit. Jak již bylo uvedeno BOZP je komplexní oblast, která má za cíl zajistit zdraví a bezpečnost zaměstnanců a prevenci rizik na pracovišti. Kontrolní otázky 1) Jaký je hlavní cíl disciplíny BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci)? 2) Proč je důležité uplatňovat transdisciplinární přístup při řešení otázek Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)? 3) Jaké jsou příbuzné disciplíny v BOZP? 4) Jaký je význam BOZP? 5) Jaký je rozdíl mezi pojmem safety a security? Test 1) Co zahrnuje oblast Průmyslová bezpečnost? a. Zdraví zaměstnanců a Ochranu životního prostředí b. Zamezení závažným haváriím c. Všechno výše uvedené 2) Co představuje klíčovou součást bezpečnosti organizace, která zaměstnává lidi? a. Produktivita a kvalita práce b. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) c. Zajištění vysoké ziskovosti 10 3) Co zahrnuje oblast BOZP kromě ochrany před fyzickou ujmou? a. Psychosociální aspekty práce b. Tvorbu pracovních smluv c. Řízení kvality výrobního procesu 4) Co zahrnuje pojmy "pracovní prostředí" a "ergonomie" v kontextu BOZP? a. Ergonomie se zabývá pouze fyzickým zdravím zaměstnanců b. Ergonomie se zabývá návrhem pracovního místa, pro co nejlepší pohodlí a efektivitu zaměstnanců c. Ergonomie je synonymem pro pracovní prostředí 5) Která z následujících situací by byla nejlepším příkladem nepříznivých podmínek pracovního prostředí? a. Zaměstnanci mají přístup k odbornému školení b. Zaměstnanci jsou vystaveni škodlivým chemikáliím bez dostatečné ochrany c. Zaměstnanci mají v pracovní době přístup k internetu Správná odpověď 1) d. 2) b. 3) a. 4) c. 5) c. Literatura Alli, B. O. (2008). Fundamental Principles of Occupational Health and Safety. CRA. (2019). Technical safety. https://crarisk.com/services/technical- safety/. Dlouhá, J., & Moldan B. (2007). Inter-, multi-, trans-disciplinarita – vymezení pojmů. Envigogika, 2(2). FRIEND, M. A.; KOHN, J. P. (2014). Fundamentals of occupational safety and health. Bernan Press. 11 IOHA. (2018). What is Occupational Hygiene?. International Occupational Hygiene Association. Dostupný z WWW:< https://ioha.net/faq/#>. IPCS/OECD. (2004). IPCS risk assessment terminology. Geneva: World Health Organization. Dostupný z WWW:< http://www.who.int/ iris/handle/10665/42908>. ISO. (2015). ISO 14001:2015 Environmental management systems – Requirements with guidance for use. ISO. (2018). ISO 45001:2018 Occupational health and safety management systems – Requirements with guidance for use. Kazazaki, C. (2018). Facility Safety & Compliance Management: What is this?. Chemical Safety Software. Dostupný z WWW:< https:// chemicalsafety.com/facility-safety-what-is-this/>. Kerin, T. (2017). Managing Process Safety. In The Core Body of Knowledge for Generalist OHS Professionals. Tullamarine, VIC. Safety Institute of Australia. Neugebauer, T. (2010). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce, neboli, O čem je současná BOZP. Wolters Kluwer Česká republika. Reimer, A. (2018). Process Safety vs. Personal Safety. ENFORM. http://www.energysafetycanada.com/files/pdf/Personal_vs_Process_Saf ety_v3.pdf. Safeopedia. (2019a). Fire Safety. Dostupný z WWW:< https://www. safeopedia.com/definition/740/fire-safety>. Safeopedia. (2019b). Fire Protection. Dostupný z WWW:< https://www.safeopedia.com/definition/193/fire-protection>. Safeopedia. (2019c). Fire Prevention. Dostupný z WWW:< https://www. safeopedia.com/definition/4907/fire-prevention>. SRA. (2018). Society for Risk Analysis Glossary. Dostupný z WWW:< https://www.sra.org/sites/default/files/pdf/SRA%20Glossary%20-%20FI NAL.pdf>. United Nations. (1997). Glossary of Environment Statistics, Studies in Methods, Series F, No. 67, New York. https://unstats.un.org/unsd/ publication/SeriesF/SeriesF_67E.pdf. 12 VÚBP. (2020). Encyklopedie BOZP. Dostupný z WWW:< https://ebozp. vubp.cz/wiki/index.php?title=Encyklopedie_BOZP:Port%C3%A1l_Encyklo pedie_BOZP. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 13 2. Vývoj a směřování bezpečnosti v čase "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci není jen přepychem, ale základním právem každého pracovníka." – Neznámý autor Mít smysl pro historii znamená, že odborníci v oblasti BOZP by měli zkoumat minulost a interpretovat ji způsobem, která by vždy měla přispět k rozvoji oboru ve své době. I když je schopnost učit se z minulých událostí v BOZP velkou předností, realita ukazuje, že často zapomínáme na tyto poučení. Důležité je udržovat historickou perspektivu a pravidelně se vracet k minulým událostem a jejich poučením pro kontinuální zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cíl kapitoly Cílem kapitoly je porozumět vývoji BOZP a jeho transformaci v průběhu času, to poskytuje pevný základ pro budoucí práci v této oblasti. Historický kontext pomáhá lépe chápat současné otázky BOZP a jaký vliv má na budoucnost. 2.1. Úvod Poučení z minulosti má velkou hodnotu pro BOZP, ale často se zapomíná na tato poučení. Udržování historické perspektivy a pravidelné učení se z minulých událostí je klíčem k neustálému zlepšování BOZP. Historie nám poskytuje cenné znalosti a perspektivu pro lepší budoucnost BOZP. Uznání historie jako nejlepšího odhadu minulých událostí nás zbavuje nátlaku vědět všechno. V BOZP je důležité věnovat pozornost dostupným důkazům a historickým informacím, abychom mohli efektivněji přistupovat k současným problémům. 2.2. Počátky bezpečnostně‐etických otázek Starověké civilizace, které se datují tisíce let před naším letopočtem, zanechaly mnoho zajímavých pramenů o svých zákonech a pravidlech. Mezi nejstarší a nejzajímavější patří Chammurapiho zákoník a pravidla z knihy Mojžíšova. Tyto historické prameny nám přinášejí pohled do prastarých společností a ukazují nám, jakým způsobem se věnovaly otázkám práva, náhrad za škody a ochrany zdraví a majetku. 14  Starověký Egypt a práva dělníků Egypťané už v letech 3 000 př. n. l. si byly vědomi spojitosti výparů zlata a stříbra s nemocemi a vytvořili příručku první pomoci pro dělníky (Reese, 2017). Nejen v Babylonu se starověké civilizace zabývaly otázkami „spravedlnosti“5 a náhrad za škody. Ve starém Egyptě kolem roku 1500 před Kristem, egyptský panovník Ramses III. najal lékaře, aby pečovali o dělníky pracující kamenolomech a na stavbách veřejně prospěšných děl, jako byly vodní kanály a velké chrámy.6  Chammurapiho zákoník: První písemný zákoník Babylonu Králem Chammurapim vydán kolem roku 1686 př. n. l. (někdy též uváděno jako 1800 př. n. l.), Tento zákoník obsahoval celkem 282 článků, které pokrývaly širokou škálu témat, včetně práva, bezpečnosti a náhrad za způsobené škody. (Wikipedie) Zajímavým příkladem je článek č. 229, který říká: „Jestliže stavitel pro někoho staví dům a nepostaví jej řádně a dům, který postavil spadne a zabije vlastníka domu, pak bude tento stavitel potrestán smrtí.“ Nebo článek 235: „Jestliže loďař postaví pro někoho loď a ta dokonale netěsní a jestliže v průběhu téhož roku je tato loď odeslána a dojde u ní k poškození, pak stavitel lodi ji rozebere, znovu postaví a utěsní. Utěsněnou loď pak předá vlastníku lodi.“ (Paleček et al., 2006) Chammurapi mimo jiné stanovil hodnotu nevratných poškození zdraví, například za ztrátu oka, musel majitel zaplatit dělníkovi nebo uhradit výdaje za lékaře.  Zákony a pravidla v Mojžíšových knihách Na starověký Orient nelze zapomenout ani při pohledu na Mojžíšovy knihy, která obsahují zákony a učení pro izraelský lid. První pět knih hebrejské bible je také nazýváno Pentateuch (řecky „Pět knih). V Druhé knize Mojžíšově (21:33,34) je uvedeno: „33. Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a [zase] jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel: 34. Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.“ Jinak řečeno: „Když někdo odkryje nebo vyhloubí studnu (jámu) a nepřikryje ji, takže do ní spadne býk nebo osel, majitel studny poskytne jeho majiteli náhradu ve stříbře a mrtvé zvíře bude patřit jemu." (Novák, 2004) 5 Není myšleno z dnešního pohledu spravedlivosti, který vychází z mnoha aspektů, jako je například: Rovnost a fairness, Procedurální spravedlnost; Sociální spravedlnost 15 Další pravidlo je uvedeno v Páté knize Mojžíšově (22:8): „Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.“ Jinak řečeno: "Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš na svůj dům vinu za prolitou krev, kdyby z něho někdo spadl." (Novák, 2004)  Očima Hippokrata a Římanů V roce 400 př. n. l, Hippokrates, známý jako otec medicíny, pozoroval zdravotní problémy mezi kameníky, kteří byli vystaveni škodlivým výparům při práci s kamenem (Reese, 2017). Hippokrates si uvědomil, že jejich obtíže s dýcháním jsou pravděpodobně způsobeny pracovním prostředím, a tím položil základy pro vědecký přístup k problematice pracovního lékařství. V letech 100 př. n. l., Římané také začali více uvědomovat nebezpečí, které hrozilo jejich dělníkům. Prokazují to právní předpisy, které umožňovaly osvobodit otroka, pokud přežil riskantní akci, jako bylo spuštění lodi na vodu (Reese, 2017). Takto nastavují pracovní vztah, kdy za podstoupení riskantní práce, lze dostat odměnu – svobodu, přičemž důležité je upozornit, že se jednalo na vůli majitele otroka. Výše uvedené zdůrazňují zájem o zajištění bezpečnosti a kompenzaci za škody, což se stalo součástí rozsáhlejšího právního rámce, který nastavil princip odpovědnosti za škodu, známý jako "Vlastník rizika." Uplatňovaný princip "oko za oko, zub za zub" se do jisté míry stává právní zásadou, která má své kořeny v různých tradicích. Tato zásada byla původně součástí zvykového práva, což je právní systém založený na pravidlech ustálených v konkrétním společenství a uznávaných, sankcionovaných a dodržovaných veřejností. Avšak tyto pravidla nebyly systematicky uspořádány a často vycházely spíše z principu msty než z principu spravedlnosti. Důležitým aspektem byl důraz na odpovědnost za chybné jednání a povinnost kompenzovat způsobené škody, které se ukotvily ve zvyklostním právu. 2.3. Počátky odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání – středověk Středověk, přinesl další změny v povědomí o pracovních úrazech a nemocích z povolání, stal se obdobím postupného rozvoje v oblasti pracovního lékařství a zaměstnaneckých práv a bezpečností v návaznosti na využívání ochranných prostředků. 16  Vědomosti o nebezpečích manipulace se zinkem a sírou V prvním století našeho letopočtu, se římský učenec Plinius Starší zmiňuje o nebezpečí při manipulaci se zinkem a sírou. Popsal také ochrannou masku z měchýře, kterou měli používat dělníci vystavení velkému množství prachu nebo olověných výparů.  Rozvoj pracovního lékařství ve 2. století To se změnilo až ve 2. století našeho letopočtu. V této době Claudius Galenus (známý jako Galén), řecký lékař, který pobýval v Římě, psal rozsáhlé práce o oblastech, jako je anatomie a patologie. Galén přesně popsal patologii otravy olovem a byl jedním z prvních, kdo se systematicky zabýval nemocemi spojenými z prací. Galén si také uvědomoval nebezpečnost expozice těžařů mědi z kyselých mlh. Nicméně, i přesto, že popisoval nemoci spojené s prací, nepojednával o žádných preventivních opatřeních. (Reese, 2017).  Středověká reflexe o práci a zdraví Jedním z mála konkrétních záznamů o zdravotním riziku pracovního prostředí ve středověku jsou zmínky o otravách olovem u středověkých písařů v 15 století. Tito písaři používali brky, které byly namočeny do inkoustových roztoků obsahujících olovo, a někteří z nich si nechtěně přivodili otravu tím, že olizovali hroty brků. (Friend & Kohn, 2018)  Prevence v rámci lokálních pravidel Zákoník Královského horního práva, známý také jako „Lus regale montanorum“, byl revolučním právním dokumentem vydaným králem Václavem II. v roce 1300. Tento zákoník byl krokem v regulaci hornictví a těžebního průmyslu ve středověké Evropě. Měl nesmírný význam nejen pro České království, ale také pro celý kontinent. Zákoník se skládal ze čtyř knih. První kniha se zabývá osobami v hornictví, druhá a třetí kniha se věnují problematice hor a čtvrtá kniha se zabývá soudními záležitostmi týkajícími se hornictví. (Wikipedie) Tento zákoník upravoval pracovní právní vztahy v hornictví. Stanovil podmínky pro práci horníků a zavedl právní normy týkající se délky pracovní doby, mzdy a bezpečnosti práce v dolech. Stanovil normy pro větrání, osvětlení, odvodňování a další technické aspekty podzemního hornictví. V některých místních komunitách mohly existovat pravidla a zvyklosti, které se týkaly péče o zdraví a bezpečnost pracovníků, ale tyto byly spíše lokální povahy a neexistovala koordinovaná snaha zlepšit podmínky pracovníků ve všech tehdejších živnostech. Středověké období bylo spíše charakterizováno tvrdou prací a nedostatečnými opatřeními na ochranu zdraví, to vyplývalo z chápaní ceny lidského života. 17 Ve středověku si lidé začali více uvědomovat souvislost mezi druhem práce, kterou vykonávali, a druhy zranění a nemocí, které utrpěli. Přístup k práci a zdraví zaměstnanců začal pozvolna formovat myšlení o odpovědnosti zaměstnavatele za bezpečnost svých pracovníků, a to včetně možných odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání, i když uplatitelnost a přiměřenost náhrad byla velmi nízká. Středověk tak přinesl první známky uvědomění si významu prevence pracovních úrazů a onemocnění spojených s prací a položil základy pro budoucí rozvoj pracovního práva a pracovního lékařství, které se stalo klíčovým faktorem v ochraně práv a zdraví zaměstnanců. 2.4. Rozvoj BOZP v Novověku Během novověku, konkrétně v období renesance a později během průmyslové revoluce, začala narůstat pozornost věnovaná vztahu mezi pracovními činnostmi a BOZP. Toto období přineslo klíčové milníky v rozvoji v bezpečnosti, a to i díky vědeckým objevům a změnám ve společnosti.  Renesance a první pozorování V období renesance, lékaři a chemici si začali všímat významu ochrany zdraví při práci. Ulrich Ellenborg, například, byl jedním z prvních, kdo identifikoval nebezpečné látky v pracovním prostředí, popsal symptomy průmyslových otrav v souvislosti s toxickými kovy. Uvědomoval si vztah mezi azbestem a plicními onemocněními u horníků. V roce 1437 poznal nebezpečí výparů olova a rtuti a popsal příznaky průmyslové otravy. (Friend & Kohn, 2018) Bernard Ramazzini, italský lékař, publikoval kolem roku 1700 „De morbis artiﬁcum diatriba“ – první odborná publikace o nemocech z povolání. Tímto se stal průkopníkem pracovního lékařství a průmyslové hygieny.  Velký požár Londýna Velký požár Londýna v roce 1666 způsobil katastrofální škody a vedl k nutnosti přehodnotit stavební a požární bezpečnost. Požár zničil tisíce domů a budov, tato skutečnost ukázala na nedostatek stavebních předpisů a ochranných opatření. Tato katastrofa vedla k prvním snahám o vytvoření požárních standardů a regulací.  Průmyslová revoluce a pozornost k pracovním podmínkám Průmyslová revoluce, která se rozpoutala na přelomu 18. a 19. století, přinesla masovou industrializaci a změnu pracovního prostředí. To mělo negativní dopad na pracovníky, kteří byli často vystaveni nebezpečným podmínkám. 18 Charles Thackrah se stal prvním lékařem, který začal zkoumat vliv pracovních podmínek na zdraví a dlouhověkost. Jeho práce vedla k rozvoji průmyslového lékařství a zvýšenému povědomí o situaci dělnických tříd. Edwin Chadwick se zabýval hygienickými podmínkami pracujícího obyvatelstva a zdokumentoval špatné pracovní podmínky, což vedlo k diskusím o nutnosti zlepšení. (Friend & Kohn, 2018) Zároveň došlo k zásadním změnám v oblastech zemědělství, výroby, těžby, dopravy a dalších hospodářských sektorů. Tato transformace znamenala přechod od ruční výroby k tovární strojní velkovýrobě, přičemž nové zdroje energie, zejména uhlí, hrály klíčovou roli. S průmyslovou revolucí se také pojily důležité společenské, kulturní a politické změny ve většině států světa. Jedním z významných aspektů této éry bylo pozorování britského chirurga Sira Percivala Pott ohledně zvýšeného výskytu určitého typu rakoviny u kominíků, v důsledku vystavení sazím a uhelnému dehtu. Jeho výzkum naznačil, že tato onemocnění byla spojena s expozicí škodlivým látkám, jež se uvolňovaly při práci. Způsobilo iniciování regulací a předpisů, které byly nazývány jako „komínové zákony" jejich cílem bylo minimalizovat rizika spojená s prací kominíků. (Friend & Kohn, 2018) Dalším významným přínosem pro rozvoj pracovních podmínek byly zjištění sira Roberta Peel, ohledně pracovních podmínek v mlýnech. Peel informoval anglický parlament o žalostných podmínkách, které často panují v těchto zařízeních. Poukázal na to, že děti byly vystavovány náročným úkolům za nehygienických podmínek. Jeho studium těchto podmínek odhalilo, že průměrná délka života dělnické třídy byla pouze 22 let, což kontrastovalo s průměrným věkem bohatší třídy, který byl 44 let. (Friend & Kohn, 2018)  Regulace a bezpečnostní opatření Počátkem 19. století začaly vznikat první regulace a zákony týkající se bezpečnosti strojů a některých části BOZP. Například v Massachusetts byl v roce 1877 přijat zákon vyžadující záruky na nebezpečné stroje. V mnoha zemích, včetně Velké Británie a USA, byly v 19. století přijaty první pracovní zákony, které se pokoušely upravit pracovní podmínky a zabezpečit zaměstnance. Tyto zákony obvykle nestanovovaly striktní zaměstnavatelskou odpovědnost, ale začaly přinášet určitá opatření pro ochranu pracovníků. Avšak vývoj BOZP v měl svůj počátek v tragických událostech, které způsobily ztrátu lidských životů a až nátlak veřejnosti vedl k legislativním změnám. 19 V 30. letech 20. století v USA přijala Rooseveltova administrativa legislativu, která omezovala pracovní dobu na 40 hodin týdně a zakazovala rizikové práce na základě federálních smluv. To byl krok směrem k větší bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců. Vznik Úřadu pro BOZP v USA (OSHA, 1970): V roce 1970 byl založen Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) v rámci ministerstva práce. Jeho cílem bylo povzbuzovat zaměstnavatele a zaměstnance ke snižování rizik na pracovišti, provádět výzkum v oblasti BOZP, stanovovat standardy a legislativu, a monitorovat a uplatňovat bezpečnostní a ochranné opatření na pracovištích. OSHA měla také za úkol vytvářet vzdělávací programy pro zaměstnance v této oblasti. USA nebylo jedinou zemí, která se zabývala bezpečností a ochranou zdraví při práci. Mezinárodní organizace práce (ILO) přijala konvenci C155 v roce 1981, která se týkala bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Occupational Safety and Health Convention, 1981 – No. 155) Mezinárodní organizace práce (ILO) byla klíčovým fórem pro diskusi o pracovních normách a BOZP na globální úrovni. Některé mezinárodní úmluvy a dohody týkající se BOZP byly přijaty dříve než Rámcová směrnice EU. Rozvoj Evropského hospodářského společenství (EHS) a později Evropského společenství (ES) v 20. století přinesl větší potřebu harmonizace a koordinace právních předpisů týkajících se BOZP mezi členskými státy. To vedlo k diskusím a snahám o vytvoření společných pravidel. Již v 60. letech byly učiněny první kroky k harmonizaci bezpečnostních a ochranných opatření v členských státech EHS. Byly přijaty některé směrnice, které se týkaly konkrétních aspektů BOZP, jako například směrnice o pracovní době nebo směrnice o chemických látkách. V roce 1989 bylo přijato rozhodnutí o vytvoření celkové rámcové směrnice o BOZP, která by pokrývala všechny relevantní aspekty této problematiky. Tato směrnice měla stanovit minimální standardy a požadavky pro všechny členské státy EU. Rámcová směrnice o BOZP byla klíčovým právním nástrojem, který umožnil zlepšení bezpečnostních a ochranných opatření na pracovištích v celé EU. Pomohla sjednotit přístup k BOZP v různých členských státech a zajistila vyšší úroveň ochrany pro zaměstnance (Směrnice 89/391, která zaváděla opatření pro zlepšení BOZP). 20 2.5. Vývoj BOZP v Česku Následující text je výňatek z článku Novák, 2004. V 19. století, s rozvojem průmyslové výroby se zvýšil počet pracovních úrazů, což mělo sociální, vojenské a ekonomické důsledky, včetně stávek, snížení počtu branců a nárůstu nákladů na léčení a invaliditu zaměstnanců. To mělo za následek přijetí zákonů k zajištění BOZP, včetně ustanovení v občanském a trestním zákoníku, která kladla na zaměstnavatele povinnost pečovat o zdraví a život zaměstnanců. Tyto prvotní kroky Rakousko-Uherska lze datovat již k roku 1811, tehdejšímu občanskému zákoníku. V roce 1852 byl vydán trestní zákon č. 117 říšského zákoníku, který stanovil tresty za nedodržení předpisů pro provoz parních kotlů a další nedbalostní delikty, které vedly k postižení těla. Tím byly vytvořeny právní sankce pro nedodržení bezpečnostních předpisů. O pár let později v roce 1858 vznikl Živnostenský řád. Tento zákon nařizoval majitelům živností, aby zajistili všechna zdravotní opatření a zařízení potřebná k ochraně života a zdraví pracovníků. Dále měli zajistit ochranu pracovníků při práci s ohledem na stroje, zařízení a pracovní nářadí. (MPSV, 2009) V různých etapách byly přijímány technické předpisy a zřizovány inspekce pro kontrolu bezpečnosti práce (živnostenští inspektoři byly ustanoveni zákonem č. 117 z roku 1883), zejména pro parní stroje a kotle. V roce 1887 bylo zavedeno pojištění pro případ pracovního úrazu, což představovalo další krok k zajištění BOZP. (Novák, 2004) Po vzniku samostatného Československa byly převzaty rakouské živnostenské zákony, a živnostenská inspekce byla rozšířena na velké podniky. V roce 1921 vznikl návrh zákona o inspekci práce, který představoval inovativní přístup, který se vztahoval na všechny podniky a zdůrazňoval sociální aspekt práce. Bohužel nebyl v té době realizován, ačkoli představoval pokrokový krok. Teprve po druhé světové válce, v roce 1947, Mezinárodní organizace práce přijala úmluvu č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodu, což ukazuje na postupný vývoj BOZP v mezinárodním kontextu. (Novák, 2004) Během období po druhé světové válce a po nástupu komunistického režimu ve střední a východní Evropě, včetně Československa, došlo ke značnému ovlivnění vědních disciplín v oblasti bezpečnosti. Po druhé světové válce byl vliv západních humanitních věd, včetně oblasti potlačen. Komunistické režimy preferovaly marxisticko-leninský přístup k vědě a zaměřovaly se na ideologii a politickou kontrolu, včetně zavedení sovětského modelu BOZP. Odbory měly v tomto procesu významnou roli a byly pod kontrolou státního aparátu. Sovětský 21 vzor zdůrazňoval kolektivní přístup k BOZP a očekával se aktivní přínos zaměstnanců. (Novák, 2004) V roce 1951 byl v Československu přijat zákon č. 67, známý jako "Zákon o bezpečnosti práce". Tento zákon byl zaměřen na ochranu zaměstnanců před pracovními úrazy a onemocněními spojenými s prací. Aplikoval se nejen na zaměstnance, ale také na učně a další osoby pracující na pracovištích. (Novák, 2004) V roce 1965 byl přijat nový Zákoník práce, který obsahoval ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců. Toto bylo reflektováno v Hlavě V. Významnou změnu zákoník práce zaznamenal až v letech 2006, kdy došlo k posílení a zvýšení významu BOZP. Shrnutí Historie slouží jako nejlepší odhad minulých událostí, což nám umožňuje pracovat s dostupnými důkazy a informacemi. Zároveň nám připomíná, že minulost byla plná nepředvídatelných událostí, které ovlivnily dnešek a zítřek v BOZP. Proto je důležité brát v úvahu různé scénáře a možnosti. Počátky odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání" jsou spojeny s postupným vývojem pracovního práva a zájmem o zajištění bezpečnosti na pracovišti. V průběhu historie se tento koncept vyvíjel a adaptoval na společenské a ekonomické změny:  Starověká civilizace a období feudalismu neexistovaly zákonodárné rámce, které by upravovaly zaměstnavatelovu odpovědnost. Pracovníci byli často nuceni pracovat v nebezpečných podmínkách bez jakékoli ochrany.  S nástupem průmyslové revoluce a masové industrializace se zvýšilo riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání. To vedlo k prvním pokusům o regulaci pracovních podmínek a zájmu o zlepšení ochrany pracovníků.  Ve 20. století docházelo k významnému rozvoji pracovního práva. To zahrnovalo vytvoření právních norem, které upravovaly odpovědnost zaměstnavatelů za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Tyto normy zahrnovaly povinnost zaměstnavatelů zajistit bezpečnost na pracovišti, poskytovat školení a ochranné prostředky, a také hradit náklady na léčbu a náhrady pracovníkům, kteří utrpěli úrazy nebo onemocněli v důsledku práce. V současné době mají většina zemí přijaté pracovní zákony a právní předpisy, které stanovují odpovědnost zaměstnavatelů za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Tyto právní normy se liší v závislosti na jurisdikci, ale obvykle zahrnují 22 požadavky na bezpečnost práce, povinnost pojištění a náhrad zaměstnancům v případě úrazu či nemoci. Kontrolní otázky 1) Čím je charakteristický novověk ve vztahu k vývoji BOZP? 2) Proč je důležité mít historickou perspektivu v oblasti BOZP? 3) Jaké významné změny v povědomí o pracovních úrazech a nemocích z povolání přineslo středověké období? 4) Jaký byl vývoj BOZP v Evropské unii v průběhu 20. století? 5) Co přinesla průmyslová revoluce v rámci vývoje BOZP? Test 1) Kdo byl prvním průkopníkem pracovního lékařství a průmyslové hygieny? a. Sir Robert Peel b. Ulrich Ellenborg c. Bernard Ramazzini 2) Jaký význam měla Rámcová směrnice o BOZP v Evropské unii? a. Zavedla povinnost zaměstnavatelů poskytovat lékařské péči zaměstnancům b. Harmonizovala a zlepšila bezpečnostní a ochranná opatření na pracovištích v rámci EU c. Omezovala pracovní dobu na 20 hodin týdně ve všech členských státech 3) Která organizace přijala v roce 1981 konvenci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? a. Mezinárodní organizace práce (ILO) b. Evropská unie (EU) c. Organizace spojených národů (OSN) 4) Co přinesla průmyslová revoluce v 18. a 19. století ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci? a. Zlepšení pracovních podmínek a bezpečnostních opatření b. Zvýšené riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání c. Větší podporu vlády pro zaměstnance 23 5) Který dokument stanovil první celosvětově uznávané normy BOZP? a. Helsinský memorandum b. Rámcová směrnice EU c. Úmluva MOP č. 155 Správná odpověď 1) a. 2) b. 3) a. 4) b. 5) c. Literatura Friend, M. & Kohn, J. P. (2018). Fundamentals of occupational safety and health. Rowman & Littlefield. Moraru, R., 2012. Current trends and future developments in occupational health and safety risk management. INTECH Open Access Publisher, 2012. MPSV. (2009) Inspekce práce v České republice. České předsednictví v Radě EU 2009. Dostupný z WWW: < https://www.mpsv.cz/documents/ 20142/372805/Bezpecnost_prace_CZ.pdf/ad4f238c-f75d-dde5-e43e-22d 95a8c0e3f>. Novák, O. (2004). Bezpečnost práce a 50 let VÚBP | BOZPinfo.cz. BOZPinfo - Časopis JOSRA. Dostupný z WWW:. Paleček, M. (2006). Prevence rizik. Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupný z WWW:< http://portalbozp.cz/wp-content/uploads/2015/01/ Pale%C4%8Dek-Prevence-rizik-V%C5%A0E.pdf>. Reese, C. D. (2017). Occupational safety and health: Fundamental principles and philosophies. Crc Press. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Chammurapiho zákoník [online]. c2023 [citováno 29. 09. 2023]. Dostupný z WWW:. 24 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ius regale montanorum [online]. c2023 [citováno 29. 09. 2023]. Dostupný z WWW:. 25 3. Klíčové aspekty BOZP Podpora důstojných, bezpečných a zdravých pracovních podmínek a životního prostředí je trvalým cílem činnosti Mezinárodní organizace práce (MOP). Závazek k těmto hodnotám je pro organizaci nezadatelný a formuje její snahy o zlepšení pracovního prostředí pro všechny zaměstnance. (International Labour Organization (ILO)) Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je pochopení vazeb mezi principy BOZP a ukotvené BOZP v mezinárodním právu, včetně současného konceptu BOZP. 3.1. Úvod Současný přístup k BOZP, přesněji:  hodnoty (to co je považováno za správné, etické a důležité),  principy (zásady, které pomáhají určit, jak by měly být hodnoty uplatňovány a jak by mělo být chování založeno na těchto hodnotách,  pravidla (konkrétní závazky, které musí být dodržovány, aby byla zachována jednotnost a řád), klade důraz na integritu, etiku a efektivitu ve snaze zajistit bezpečnost a minimalizovat rizika pro zaměstnance a organizaci jako celek. Mezinárodní organizace práce (MOP) navrhla několik klíčových principů pro zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí, ze kterých pak byly vytvořeny mezinárodní úmluvy v oblasti BOZP. Tyto principy, mimo jiné, vychází z historických zkušeností, uvedených v kapitole 2. 3.2. Principy dle ILO Níže uvedené principy byly převzaty z publikace (Alli, 2008): 1. Všichni pracovníci (zaměstnanci) mají práva. 2. Musí být stanovena politika BOZP. 3. Musí být nastaven národní systém BOZP. 4. Musí být vytvořen (formulován) národní program BOZP. 5. Musí probíhat konzultace se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami. 6. Programy a politiky BOZP musí být zaměřeny na prevenci i ochranu. 7. Musí být prosazováno (podporováno) neustálé zlepšování BOZP. 26 8. Pro rozvoj a implementaci účinných programů a politik BOZP jsou nezbytné informace. 9. Podpora zdraví je ústředním prvkem ochrany zdraví při práci. 10. Měly by být zavedeny pracovně lékařské služby pro všechny pracovníky. 11. Pro pracovníky, kteří utrpěli pracovní úraz, nehodu a nemoc související s prací, musí být dostupná kompenzace, rehabilitace a léčebné služby. 12. Nezbytnou součástí zdravého a bezpečného pracovního prostředí je vzdělávání a trénink (odborná příprava). 13. Pracovníci, zaměstnavatelé a příslušné orgány mají určitou zodpovědnost a povinnosti. 14. Politika musí být prosazována. AD 1. Všichni pracovníci (zaměstnanci) mají práva. Tato práva by měla být chráněna pracovníky, zaměstnavateli a vládami. Jejich společným cílem je zajistit, že pracovníci budou mít přístup k pracovním podmínkám a pracovnímu prostředí, které jsou bezpečné a zdravé. Konkrétně řečeno, práce by měla probíhat v pracovním prostředí, které zajišťuje bezpečnost a zachovává zdraví zaměstnanců. Pracovní podmínky by měly být utvářeny tak, aby respektovaly pracovní pohodu a lidskou důstojnost pracovníků. Důležité je, aby práce poskytovala reálné možnosti pro osobní rozvoj, seberealizaci a příležitosti ke službě společnosti. AD 2. Musí být stanovena politika BOZP. Stanovení politiky BOZP je klíčovým krokem, tato politika by měla být pečlivě definována a popsána tak, aby jasně a srozumitelně směřovala k stanoveným cílům. Politiky mají vesměs charakter strategií, resp. koncepcí7. Politika je dokument s dlouhodobým zastřešujícím charakterem, který se věnuje široké škále problémů a má vyšší úroveň obecnosti než podrobnosti. Jeho hlavním cílem je stanovit vizi, základní cíle, priority a směry vývoje v dané oblasti či sektoru, obvykle na střednědobém až dlouhodobém horizontu. Politika může rovněž obsahovat základní principy pro dosažení stanovených cílů a popisovat mechanismy a procesy, které slouží k jejich naplnění. Tento dokument může také upozornit na dělbu odpovědnosti a bývá často výchozím bodem pro následné 7 Politika – vrcholový strategický dokument pro danou oblast; klade důraz na strategickou část, stanoví strategické směřování, hlavní priority a cíle a základní nástroje k jejich naplňování; realizuje se zejména navazujícími strategickými a prováděcími dokumenty. (MMR, 2017) 27 strategické dokumenty, jako jsou strategické rámce, koncepce, strategie, plány a programy, které se detailněji zabývají konkrétními oblastmi a opatřeními. Struktura politiky jako strategického dokumentu zahrnuje:  identifikaci problému,  definici jejího předmětu,  analýzu této problematiky,  formulaci vize, priorit, směrů a strategických cílů,  rámcový popis implementace politiky a  stanovení metody evaluace nebo hodnocení politiky. (MMR, 2017) Při tvorbě politiky se zvažují různé scénáře budoucího vývoje a varianty řešení, které vycházejí z analýzy současného stavu a potřeb dané oblasti. Politika musí být uplatňována na národní (vládní), musí být zavedena, to zahrnuje přijetí a schválení vhodných právních a regulačních opatření, která budou aplikována na celý státní sektor a budou poskytovat obecný rámec pro BOZP. Stejně tak je důležité zavést politiku i na podnikové úrovni. Každá organizace by měla vytvořit vlastní politiku BOZP, která bude přizpůsobena jejím konkrétním potřebám a rizikům. Tímto způsobem se zajistí, že konkrétní bezpečnostní a zdravotní aspekty budou zohledněny a budou mít vliv na chování a postupy v rámci organizace. Důležitým krokem je efektivní komunikace politiky se všemi zainteresovanými stranami. To zahrnuje informování zainteresovaných stran o obsahu politiky BOZP, jejích cílech a očekáváních vůči jejich chování. Komunikace by měla být dvoustranná, což znamená, že zainteresované strany by měli mít možnost sdílet své zkušenosti, nápady, aby se celý systém mohl neustále zlepšovat a reagovat na aktuální potřeby a situace. AD 3. Musí být nastaven národní systém BOZP Národní systém BOZP představuje komplexní infrastrukturu, která poskytuje základní rámec pro implementaci národní politiky a programů týkajících se BOZP. Tento systém by měl zahrnovat veškeré nezbytné mechanismy a prvky, které jsou klíčové pro budování a udržování kultury bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Důležité je, aby národní systém BOZP nebyl statický, ale měl schopnost se udržovat a neustále vyvíjet, aby mohl reagovat na nové výzvy a potřeby v oblasti BOZP. To zahrnuje nejen průběžnou aktualizaci norem a postupů, ale také periodické přezkoumání celého systému s cílem zlepšit jeho efektivitu a účinnost. 28 AD 4.Musí být formulován národní program BOZP Program je strategický prováděcí dokument. Do skupiny strategický prováděcích dokumentů patří různé typy dokumentů jako jsou operační programy, programy, akční plány).8 Program je střednědobý nebo dlouhodobý prováděcí dokument, který obvykle obsahuje plánovaná opatření nebo projekty, které jsou koordinovaně řízeny a realizovány s cílem dosáhnout stanovených cílů koncepce nebo strategie. Může se soustředit na věcnou problematiku (věcný program) nebo na finanční aspekty řešení daného problému (dotační program) nebo kombinovat oba tyto přístupy. (MMR, 2017) Struktura věcného programu zahrnuje důvody jeho existence včetně analýzy, stanovení cílů a opatření programu, zajištění finančního zabezpečení a způsob vyhodnocování a aktualizace programu. (MMR, 2017) Jakmile je formulován, musí být realizován, monitorován, vyhodnocován a pravidelně přezkoumáván. AD 5. Musí probíhat konzultace se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami Sociální partneři (tj. zaměstnavatelé a pracovníci) a další zainteresované strany musí spolu vést efektivní komunikaci nad danými tématy. Konzultace by měly být prováděny ve spolupráci, s důrazem na transparentnost, otevřenost, a respektování různých perspektiv a potřeb. Měly by probíhat při formulaci, implementaci a revizi všech politik, systémů a programů. AD 6. Programy a politiky BOZP musí být zaměřeny na prevenci i ochranu Programy a politiky musí zohlednit jak princip prevence, tak princip ochrany. Princip prevence znamená, že je třeba přijmout všechny možné kroky a opatření, aby se předešlo nehodám, zraněním a onemocněním spojeným s prací. Tento princip klade důraz na předcházení rizikům a nebezpečím, nikoli pouze na jejich minimalizaci. 8 Operační program – prováděcí dokument pro konkrétní obvykle širší oblast nebo území vycházející z příslušných koncepcí nebo strategií; jeho formální struktura je určena příslušným nařízením Evropské komise Implementační plán – prováděcí dokument pokrývající realizaci příslušné koncepce / strategického rámce po celou dobu jejich platnosti Program – prováděcí dokument tematické, finanční nebo technické povahy pro konkrétní oblast nebo území; je nástrojem realizace koncepce nebo strategie Akční plán – prováděcí dokument pokrývající realizaci příslušných strategických dokumentů pouze v krátkodobém časovém horizont (MMR, 2017) 29 V kontextu organizace, lze uvést následující činnosti:  Organizace by měla aktivně identifikovat potenciální rizika na pracovišti a přijmout opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci.  Pracovníci by měli být školeni a informováni o bezpečnostních postupech a preventivních opatřeních.  Pravidelné inspekce a audity by měly být prováděny k zajištění dodržování bezpečnostních norem a nařízení. Princip ochrany se soustředí na ochranu práv pracovník, stejně tak jako na jejich zdraví a bezpečnost. V mnoha případech je princip ochrany dán do roviny s principem připravenosti. To zahrnuje mimo jiné omezení expozice pracovníků nebezpečným faktorům. V kontextu organizace:  Organizace by měla zajistit, že pracovníci mají přístup k potřebnému vybavení a ochranným prostředkům.  Respektování práv pracovníků, včetně práva na informace o rizicích a na účast na rozhodování týkajícím se jejich bezpečnosti a zdraví. Úsilí musí být zaměřeno především na primární prevenci na úrovni pracovišť. Pracoviště a pracovní prostředí by měly být plánovány a navrhovány tak, aby byly bezpečné a zdravé. AD 7. Musí být prosazováno (podporováno) neustálé zlepšování BOZP Musí být podporováno neustálé zlepšování BOZP, aby bylo zajištěno, že národní zákony, předpisy a technické normy pro předcházení pracovních úrazů, nemocí a úmrtí jsou pravidelně přizpůsobovány sociálnímu, technickému a vědeckému pokroku a dalším změnám ve světě práce. Nejlépe prostřednictvím rozvoje a implementace národní politiky, národního systému a národního programu. AD 8. Pro rozvoj a implementaci účinných programů a politik BOZP jsou nezbytné informace Informace jsou zásadní pro vývoj a implementaci účinných programů a politik. Sběr a šíření přesných informací o nebezpečích a nebezpečných látkách, sledování pracovišť, kontrola dodržování politik a osvědčené praxe a další související aktivity jsou podstatné pro zavádění a budování účinné politiky. AD 9. Podpora zdraví je ústředním prvkem ochrany zdraví při práci Musí být vyvíjeny snahy o zlepšení fyzického, duševního a sociálního blaha pracovníků. 30 AD 10. Měly by být zavedeny pracovně lékařské služby pro všechny pracovníky Musí být zřízeny pracovní lékařské služby pokrývající všechny pracovníky. Ideálně by měli mít všichni pracovníci ve všech kategoriích ekonomické činnosti přístup k takovým službám, které mají za cíl ochranu a podporu zdraví pracovníků a zlepšit pracovní podmínky. AD 11. Pro pracovníky, kteří utrpěli pracovní úraz, nehodu a nemoc související s prací, musí být dostupná kompenzace, rehabilitace a léčebné služby Pracovníci, zaměstnavatelé a příslušné orgány mají určité povinnosti a závazky. Tento princip vychází z obecně známého principu kompenzace. Princip kompenzace se týká náhrady nebo odškodnění pracovníků za úrazy, nemoci nebo ztráty, které utrpí v souvislosti s prací. Klíčové aspekty principu kompenzace zahrnují: Spravedlivá náhrada: Pracovníci by měli mít nárok na spravedlivou a adekvátní finanční náhradu za zranění, nemoci nebo trvalé zdravotní problémy, které vznikly v důsledku pracovních aktivit. Tato náhrada by měla pokrýt náklady na léčbu, rehabilitaci a ztrátu příjmu. Pojištění: Zaměstnavatelé by měli mít povinnost uzavřít pojištění, které pokryje náklady na kompenzaci pracovníků za pracovní úrazy a nemoci. Toto pojištění může být povinné nebo dobrovolné v závislosti na právních předpisech v dané zemi. Prevence: viz AD 6. Právní rámec: Každá země má své právní předpisy týkající se kompenzace pracovníků za pracovní úrazy a nemoci. Tyto zákony a nařízení stanovují práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků v této oblasti. AD 12. Nezbytnou součástí zdravého a bezpečného pracovního prostředí je vzdělávání a trénink (odborná příprava) Pracovníci by měli absolvovat odbornou přípravu a školení, která je relevantní pro jejich pracovní pozici a prostředí. Tato školení jim poskytnou znalosti a dovednosti potřebné k bezpečnému provádění svých pracovních úkolů a k rozpoznání potenciálních rizik. Pouze znalost bezpečných postupů nestačí. Pracovníci i zaměstnavatelé musí tyto postupy aktivně uplatňovat v praxi. To znamená dodržovat předepsaná bezpečnostní opatření a provádět je systematicky. 31 Školitelé, kteří poskytují vzdělávání a trénink v oblasti BOZP, by měli být sami vyškoleni a kvalifikováni v této oblasti. To zahrnuje znalosti o specifických rizicích a nebezpečích v konkrétním odvětví průmyslu, což jim umožňuje efektivně reagovat na specifické problémy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Vzdělávání a trénink nejenže zvyšují povědomí o BOZP, ale také přispívají k prevenci pracovních úrazů a nemocí. AD 13. Pracovníci, zaměstnavatelé a příslušné orgány mají určitou zodpovědnost a povinnosti Pracovníci musí dodržovat stanovené bezpečné pracovní postupy, zaměstnavatelé musí poskytnout bezpečné pracoviště a zajistit přístup k poskytnutí první pomoci. Pověřený orgán státní správy musí navrhnout, komunikovat a periodicky přezkoumat a aktualizovat národní politiku BOZP. Tento výčet není úplný, poukazuje pouze na základní představu o tomto principu. Ad 14. Politika musí být prosazována Na národní úrovni musí být zaveden systém kontroly (inspekce) pro zajištění dodržování opatření BOZP a dalších právních předpisů v oblasti práce. Výše uvedený seznam zdaleka není vyčerpávající, navíc, etická hlediska týkající se například práva jednotlivců na ochranu soukromí musí být brána v úvahu. V rámci výše uvedeného seznamu existuje určitý překryv mezi těmito obecnými principy. Například shromažďování a šíření informací o různých aspektech BOZP leží v základě všech popsaných aktivit. Informace jsou potřebné jak pro prevenci, tak pro léčbu pracovních úrazů a nemocí. Jsou také potřebné pro vytváření účinných politik a zajištění jejich výkonnosti. Vzdělávání a školení vyžadují informace. V rámci pak samotného nastavování systému řízení rizik na pracovišti jsou prosazovány další principy viz kapitola 4. 3.3. Nadnárodní přístup k systému BOZP Přístup k BOZP v rámci světa, definovaný z výše uvedených principů vychází ze tří základních nástrojů9:  Úmluva o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 155). 9 Úmluva (Convention) – mezinárodní smlouva jež se po ratifikaci členským státem stává pro tento stát mezinárodněprávním závazkem Doporučení (Recommendation), které se neratifikuje a obsahuje nezávazné standardy zpravidla doplňující úmluvu Protokol, úprava, která je přijímána v případech, kdy je zapotřebí doplnit úmluvu bez toho, aby byla zcela revidována, řídí se obdobným režimem jako úmluvy 32  Doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 164).  Protokol z roku 2002 k Úmluvě o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 164). Tyto nástroje poskytují návod pro nastavení a provádění komplexních vnitrostátních systémů BOZP založených na prevenci a neustálém zlepšování. Základním cílem těchto nástrojů je předcházet vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a vytvářet stále bezpečnější a zdravější pracovní prostředí prostřednictvím postupných koordinovaných opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni podniků za plného zapojení všech zúčastněných stran. Strategie, kterou prosazují, vyžaduje opatření ve čtyřech hlavních oblastech:  za prvé, formulování, provádění a pravidelné přezkoumávání národní politiky BOZP vyjadřující politickou vůli podniknout komplexní a soudržné regulační, donucovací a propagační kroky v této oblasti;  za druhé, podpora sociálního dialogu prostřednictvím plné účasti, spolupráce a kooperace na všech úrovních zaměstnavatelů, zaměstnanců a jejich příslušných organizací, jakož i dalších zúčastněných stran;  za třetí, vymezení příslušných funkcí, odpovědností, práv a povinností sociálních partnerů;  a za čtvrté, rozvoj a šíření znalostí, vzdělávacích školicích opatření a informací. (ILO, 2009) Tato úmluva byla doplněna o řádu dalších úmluv a doporučení týkajících se oblasti BOZP. Výčet základních úmluv je uveden na obrázku níže. Všechny úmluvy jsou následně ratifikovány členskými státy. Obrázek 1 Přehled úmluv ve vztahu k BOZP (převzato z MPSV 2009) 33 Mimo jiné úmluva č. 155, podporuje členské státy EU k provádění a podpoře studií a výzkumu v problematice BOZP tak, aby byl udržen krok s vědeckými a technickými poznatky. Současný systém BOZP v rámci EU je postaven na 10 pilíři EU (Evropské pilíři sociálních práv10), který stanoví, že pracovníci mají právo na vysokou úroveň ochrany svého zdraví a bezpečnosti při práci a na pracovní prostředí, které je přizpůsobeno jejich profesním potřebám, což jim umožní prodloužit jejich účast na trhu práce. Článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocňuje EU k přijímání právních předpisů (směrnic) v oblasti BOZP tak, aby podporovala a doplňovala činnost členských států. Systém BOZP v EU je založen na rámcové směrnici 89/391/EHS, která stanoví základní principy a minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci. Tato směrnice vytváří rámec pro všechny členské státy EU. Stanoví hlavní zásady BOZP, včetně povinnosti zaměstnavatelů provádět posouzení rizik, poskytovat informace a výcvik zaměstnancům, a zajišťovat nápravná opatření k minimalizaci rizik. Zohledňuje mezinárodní úmluvu z roku 1981. (EU-OSHA, 2020) Kromě rámcové směrnice byla přijata série jednotlivých směrnic zaměřených na konkrétní aspekty BOZP. Nicméně rámcová směrnice stále platí ve všech oblastech, které pokrývají jednotlivé směrnice. Pokud tyto jednotlivé směrnice obsahují přísnější a detailnější ustanovení, tato zvláštní ustanovení mají přednost. Jednotlivé směrnice upravují zásady rámcové směrnice v následujících situacích:  konkrétní úkoly (například manipulace s nákladem),  specifická rizika spojená s prací (například expozice nebezpečným látkám nebo fyzikálním činitelům),  specifická pracoviště a odvětví (například přechodná pracoviště, těžební odvětví, rybářské lodě),  specifické skupiny pracovníků (například těhotné ženy, mladí pracovníci, pracovníci s pracovní smlouvou na dobu určitou),  určité pracovní aspekty (například organizace pracovní doby). (EU-OSHA, 2020) Jednotlivé směrnice stanoví, jak tato rizika hodnotit, a v některých případech stanoví limitní hodnoty pro určité látky nebo faktory. 10 Odkaz na publikaci: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/ce37482a-d0ca-11e7-a7df- 01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-62666461 34 Evropská komise představila v roce 2017 tři hlavní kroky pro BOZP ve svém sdělení "Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právního rámce a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" (COM(2017) 12 final). Tato opatření byla navržena na základě hodnocení směrnic EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. (EU-OSHA, 2020) Tři hlavní opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: 1. Posílení boje proti rakovině z povolání prostřednictvím legislativních návrhů doprovázených vícerými pokyny a zvýšením informovanosti; 2. pomoc podnikům, zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, s dodržováním pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; 3. spolupráce s členskými státy a sociálními partnery na odstranění nebo aktualizaci zastaralých pravidel a nové zaměření úsilí na zabezpečení lepší a širší ochrany a dodržování a prosazování předpisů na místě. (COM(2017) 12 final). Kromě toho se několik směrnic EU vycházejících z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie týká bezpečnostních a zdravotních aspektů. Na tomto právním základě byla přijata série technických směrnic v rámci tzv. nového přístupu, s jejichž pomocí evropské organizace pro normalizaci:  Evropský výbor pro normalizaci (CEN),  Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC),  Evropský úřad pro telekomunikační normy (ETSI), které pravidelně stanovují a aktualizují evropské normy. (EU-OSHA, 2019) Významným dokumentem dále je Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021-2027 (COM(2021) 323 final), který stanovuje hlavní priority a opatření s cílem zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. V rámci rámce jsou vymezeny tři klíčové cíle:  předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,  lepší prevence úrazů na pracovišti a nemocí z povolání,  posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize. Přičemž jedním z předpokladů pro dosažení cílů je posílení znalostní základy. Pojem znalostní základna lze chápat jako tři vzájemně interagující oblasti, tj. vzdělání, výzkum a inovace. Mimo jiné rámec poukazuje na možné zdroje financování z EU ve vztahu k BOZP, např. Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti (Recovery and Resilience Facility and the Cohesion policy fund), dále nástroj NextGenerationEU, tj. investice do výzkumu a inovací, zelené a digitální transformace, připravenosti, oživení a resilience. 35 Uvedená strategie klade mezi priority výzkumu problematiku zlepšení ochrany zdraví pracovníků ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním. Strategie také zmiňuje, že onemocnění oběhového systému tvoří druhou nejčastější příčinu úmrtí souvisejících s prací v EU, přičemž její příčiny a souvislosti s pracovními riziky jsou málo známé. Tato skutečnost vede k tomu, že není možné efektivně nastavovat preventivní opatření na pracovišti. Prioritou proto je výzkum a monitoring nejen na evropské úrovni, ale také na národní. Stejnou měrou by měla být řešena problematika muskuloskeletálních poruch související s prací. (European Commission, 2021) Oblast BOZP je nezbytnou součásti globálního přístupu k udržitelnému rozvoji, jelikož má strategický vliv na řízení rizik v daných společnostech. (IOSH, 2021, OSHA, 2016) Oblast BOZP souvisí s cíli udržitelného rozvoje (SDG z angl. Sustainable Development Goals):  SDG „zdraví“, konkrétně s jeho cílem 3.9: „do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním a kontaminací ovzduší, vod a půdy“;  SDG „zaměstnání“, konkrétně jeho cíl 8.8: „chránit pracovní práva a podporovat bezpečné a zajištěné (z angl. secure) pracovní prostředí všech pracovníků, včetně migrujících pracovníků, zejména migrujících žen a osob v nejistých zaměstnáních“;  SDG „instituce“, konkrétně jeho cíl 16.6: „vyvinout efektivní, odpovědné a transparentní instituce na všech úrovních“. Znění těchto tří cílů ukazuje, že BOZP se dotýká všech tří dimenzí Agendy udržitelného rozvoje. Řešení nedostatků v BOZP může vést ke změně v rámci pracovních úrazů, nemocí souvisejících s prací a souvisejících přímých a nepřímých nákladů na kruh zdravějšího života a zvýšené produktivity, který maximalizuje důstojnou práci a výsledky udržitelného rozvoje. 3.4. Organizace zabývající se systémem BOZP Mezinárodní organizace práce a ochrana sociálních práv – MPO (International Labour Organization – ILO) MPO položila základy dnešního systému BOZP prostřednictvím svého neúnavného úsilí a dlouholetého závazku k ochraně pracovníků po celém světě. MPO stálo v čele snah o vytvoření normativního rámce a principů, které nyní stojí v jádru BOZP na mezinárodní úrovni. 36 MOP byla oficiálně založena v roce 1919, a to po Pařížské mírové smlouvě, a stala se prvním pokusem o budování univerzální organizace k řešení sociálních a ekonomických problémů ve světě. Od té doby MOP aktivně pracuje na vytváření mezinárodních standardů pro ochranu pracovníků a lidských práv v pracovním prostředí, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi a organizacemi, včetně Organizace spojených národů. MOP se od ostatních mezivládních organizací liší dvěma způsoby vlády. Prvním je jedinečná tripartitní struktura, tvořená vládními představiteli, zaměstnavateli a zaměstnanci. Druhým způsobem je konkrétní postup, jakým jsou pracovní normy přijímány, ratifikovány a dohlíženy. Mezinárodní organizace práce se skládá ze tří hlavních orgánů: Mezinárodní konference práce, Správní rady a Mezinárodního úřadu práce. Mezinárodní konference práce je hlavním rozhodovacím orgánem, kde se stanovují mezinárodní pracovní standardy, řeší se sociální a pracovní otázky, přijímá se rozpočet a volí členové Správní rady. Správní rada je výkonným orgánem, který se schází třikrát ročně a má 56 řádných členů a 66 zastupujících členů. Její role zahrnuje rozhodování o politickém směřování MOP, volbu generálního ředitele a navrhování programu činnosti. Hlavní cíle MOP zahrnují regulaci pracovních podmínek, prevenci nezaměstnanosti, ochranu práv pracovníků, rovnost pohlaví a mnoho dalších aspektů sociálního a ekonomického rozvoje. Kromě těchto cílů MOP také podporuje Rozvojové cíle tisíciletí a Cíle udržitelného rozvoje, které se zaměřují na řešení globálních výzev a zlepšení životních podmínek na celém světě. MOP zahrnují formulaci, přijímání a prosazování standardů (úmluv, doporučení, protokolů) týkajících se různých aspektů pracovního práva a zaměstnání. Tyto normy se týkají svobody sdružování, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a mnoha dalších souvisejících otázek. MOP také dohlíží na plnění těchto standardů v členských státech a poskytuje technickou pomoc pro jejich uplatňování. MOP provozuje znalostí portály:  ILO encyklopedie11 Encyklopedie o BOZP je multidisciplinárním zdrojem informací, který sdružuje různé odborníky a poskytuje komplexní pohled na problematiku pracovních rizik. Každý odborník přistupuje k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z jiného hlediska, a tím vytváří bohatý a rozmanitý obraz tohoto oboru. Encyklopedie pokrývá širokou škálu 11 https://www.iloencyclopaedia.org/preface-69563 37 disciplín, včetně lékařství, epidemiologie, ergonomie, hygieny práce a dalších, a má za cíl poskytnout užitečné informace jak laikům, tak profesionálům. Tento zdroj je výsledkem práce tisíců odborníků z celého světa a má za úkol přispět k vytvoření bezpečných a zdravých pracovních podmínek po celém světě.  ILO standarty/ nástroje12. Mezinárodní pracovní normy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají základní zásadu zavedenou v Ústavě MOP, která stanovuje, že pracovníci musí být chráněni před nemocemi, chorobami a úrazy způsobenými jejich zaměstnáním. Nicméně pro miliony pracovníků je realita zcela odlišná. Podle nejnovějších celosvětových odhadů MOP je každý rok zaznamenáno 2,78 milionu úmrtí spojených s pracovním prostředím, z nichž 2,4 milionu souvisí s pracovními nemocemi. Kromě obrovského utrpení pro pracovníky a jejich rodiny jsou s tím spojené ekonomické náklady pro podniky, země a svět obrovské. Ztráty v oblasti odškodnění, ztracených pracovních dnů, přerušené výroby, školení a rekvalifikace, stejně jako náklady na zdravotní péči, představují kolem 3,94 procenta světového HDP každoročně (viz webová stránka Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2018). Zaměstnavatelé čelí nákladným předčasným důchodům, ztrátě kvalifikovaného personálu, absenci a vysokým pojistným. Přesto mnoho těchto tragédií lze předcházet prostřednictvím zavedení efektivních preventivních opatření, nahlášení a kontrolních postupů. MOP normy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytují nezbytné nástroje pro vlády, zaměstnavatele a pracovníky k zavedení těchto opatření a zajištění maximální bezpečnosti při práci.  ILO – Příklady dobré praxe13. Praktické pokyny pro veřejné orgány, zaměstnavatele, pracovníky, podniky a odborníky. Nejedná se o právně závazné nástroje. Praktické pokyny poskytují postupy v BOZP v určitých ekonomických odvětvích (např. stavebnictví, zemědělství, lesnictví apod.), ochranu pracovníků před určitými nebezpečími (např. záření, laser, vizuální displeje, chemikálie, azbest, aerosoly) a určitá bezpečnostní a zdravotní opatření (např. systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; etické směrnice pro sledování zdraví pracovníků; zaznamenávání a oznámení pracovních úrazů a nemocí; apod.).  Znalostní portál se shrnujícími informacemi z jednotlivých zemí.14 12 https://www.ilo.org/global/standards/subjects-covered-by-international-labour-standards/occupational-safety-and -health/lang--en/index.htm 13 https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/normative-instruments/code-of-practice/lang-- en/index.htm 14 https://www.ilo.org/global/regions/lang--en/index.htm 38  ILOSTAT15. Statistický program a databáze, která shromažďuje, analyzuje a poskytuje data a informace týkající se práce, zaměstnanosti, nezaměstnanosti, mzdy, pracovních podmínek, pracovního trhu a dalších souvisejících témat. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) WHO je specializovaný orgán OSN, jehož hlavním cílem je zajistit nejvyšší možnou úroveň zdraví pro všechny lidi na světě. Tato organizace má několik klíčových rolí v oblasti BOZP:  WHO vyvíjí a publikuje mezinárodní standardy a směrnice týkající se ochrany zdraví při práci. Tyto dokumenty slouží jako základ pro vytváření národních právních předpisů a politik zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.  WHO provádí výzkum a sbírá data o rizicích spojených s pracovním prostředím a pracovními podmínkami. Tyto informace jsou důležité pro identifikaci problémů v oblasti BOZP a pro vypracování efektivních opatření pro jejich řešení.  WHO poskytuje technickou pomoc členským státům při vytváření a implementaci programů.  Spolupráce s dalšími organizacemi, jako např. s ILO, aby koordinovala a podpořila globální snahy o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. WHO provozuje znalostí portály:  Chemical safety16 to oblast zahrnuje všechny chemikálie, přírodní i vyrobené, a celou škálu situací, od přirozeného výskytu chemikálií v prostředí až po jejich těžbu, výrobu, přepravu, použití a likvidaci. Chemická bezpečnost sdružuje informace k výše uvedenému tématu. Pomocí Mezinárodního programu pro chemickou bezpečnost (IPCS +- International Programme on Chemical Safety17) pracuje WHO na vytvoření vědeckého základu pro správnou správu chemikálií. Program se zaměřuje na poskytování podkladů pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami, jako jsou arzén, azbest, benzol, kadmium, dioxiny a PCB s dioxinovým efektem, rtuť a vysoce nebezpečné pesticidy.  Health workforce18:  Global health workforce statistics;  Global Health Observatory;  WHO national health workforce accounts data portal. 15 https://ilostat.ilo.org/ 16 https://www.who.int/health-topics/chemical-safety#tab=tab_1 17 https://www.ilo.org/safework/info/publications/WCMS_113134/lang--en/index.htm 18 https://www.who.int/health-topics/health-workforce#tab=tab_1 39 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA – European Agency for Safety and Health at Work)19 EO-OSHA byla vytvořena v rámci systému organizací EU, jako specializovaná instituce pro rozvoj, shromažďování, analýzu a distribuci informací, které vedou ke zlepšování podmínek BOZP. Cílem agentury je učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci. Agentura podporuje kulturu prevence rizik za účelem zlepšení pracovních podmínek v Evropě. Hlavní činnosti20:  Kampaně Zdravé pracoviště – naše dvouleté kampaně zvyšují povědomí o tématech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v celé Evropě.  Projekt on-line interaktivního hodnocení rizik (OiRA) – poskytujeme on-line nástroje pro hodnocení rizik malým a středním podnikům, aby mohly hodnotit a řídit rizika na pracovišti.  Průzkum ESENER – tento rozsáhlý průzkum poskytuje informace o řízení rizik BOZP na evropských pracovištích.  OSHwiki – on-line encyklopedie, založená na spolupráci, obsahující přesné a spolehlivé informace o BOZP.  Projekt Prognóza – upozorňujeme na nová a vznikající rizika v oblasti BOZP a zkoumáme je prostřednictvím specializovaných prognostických projektů.  Přehledy o BOZP – poskytujeme přehledy o konkrétních tématech BOZP a stanovujeme priority.  Filmy o NAPOVI – série krátkých němých filmů, které odlehčenou formou pojednávají o důležitých tématech BOZP. EU-OSHA definuj následující aktuální témata:  Stárnutí a BOZP;  Přínosy BOZP;  COVID-19: zdroje pro pracoviště;  Nebezpečné látky;  Digitalizace práce;  Zelená pracovní místa;  Zdravotní a sociální péče;  Vůdcovství & účast zaměstnanců;  Zahrnutí problematiky BOZP do vzdělávání;  Mikropodniky a malé podniky a BOZP;  Muskuloskeletální poruchy;  Nanomateriály; 19 https://osha.europa.eu/cs 20 https://osha.europa.eu/cs/tools-and-resources 40  Stres & psychosociální rizika;  Vývoj elektronických nástrojů BOZP;  Ženy a BOZP;  Nemoci související s prací;  Mladí lidé & BOZP. EU-OSHA publikuje řadu studií a projektů, např. Prognostické studie. Shrnutí BOZP by mělo představovat sociální záštitu státu danou svým občanům. BOZP představuje morální závazek podniku, že dělá vše potřebné pro zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a pohody svých pracovníků. BOZP představuje nástroj pro tvorbu podmínek zaručujících jistotu, a to jak z pohledu právního, tak sociálního. (IOSH,2021, OSHA, 2016) Pokud je oblast BOZP chápana ve výše uvedených kontextech, pak lze její význam charakterizovat jako nástroj:  Vhodného způsobu ochrany zdraví;  Snižující absenci pracovníků v pracovním procesu;  Zvyšující produktivitu daného pracoviště;  Snižující finanční ztrátu;  Ochrany před trestní odpovědností;  Zvyšující atraktivnost pro budoucí a také stále pracovníky společnosti, případné investory, zákazníky, dodavatelé;  Zajištění udržitelnosti a společenské odpovědnosti, konkurenční výhody;  Minimalizace rizik. (IOSH, 2021, OSHA, 2016) V hospodářsky nepříznivém období je důležité pamatovat na to, že nedostatečná bezpečnost a ochrana zdraví při práci stojí peníze. Případové studie navíc ukazují, že dobré řízení BOZP v podniku je spojeno s lepším výkonem a vyšší ziskovostí. V důsledku pracovních úrazů, nemocí z povolání a úmrtí souvisejících s

Základní principy a problematika BOZP PDF

Document Details

Tags

Related

Summary

Full Transcript

Upgrade to continue