kartografie

Kartografie

• Kartografie je věda o mapách, jejich tvorbě a využití.
• Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu (nebo jiných vesmírných těles).

Měřítko

• Měřítko udává poměr zmenšení mezi skutečností na zemském povrchu a jejím zobrazením na mapě.
• Typy měřítka:
  • Číselné (např. 1:200 000)
  • Grafické (poměr vzdálenosti vyjádřen graficky)
  • Slovní (poměr vyjádřen slovně)
• Na mapách malého měřítka nelze přesně odměřovat vzdálenosti kvůli zkreslení.
• Platí, že čím vyšší číslo za "jedničkou" v měřítku, tím menší je měřítko.

Velikost měřítka

• Velké: do 1:5 000 (plány, mapa Moravského krasu)
• Střední: 1:5 000 – 1:200 000 (turistické mapy, mapa Moravy)
• Malé: nad 1:200 000 (mapa Evropy, mapa světa)

Obsah mapy

• Měřítko: Poměr zmenšení.
• Geografická síť: Poledníky a rovnoběžky pro orientaci.
• Výškopis: Znázornění výškové členitosti terénu pomocí vrstevnic a kót. Vrstevnice spojují místa se stejnou nadmořskou výškou.
• Barevná hypsometrie: Odlišení výšek pomocí barev (nížiny zeleně, hory hnědě).
• Polohopis: Zobrazení polohy, rozměrů a tvarů objektů (bodově, liniově, plošně).
• Popis: Informace o názvech objektů.
• Legenda mapy: Vysvětlivky k použitým značkám.
• Exonyma: Vžitá jména míst (Londýn - London).
• Transliterace: Věrný přepis do jiného písma.
• Transkripce: Přepis fonologický podle výslovnosti.
• Kartogram: Kartografické vyjádření relativních hodnot jevů.
• Kartodiagram: Kartografické vyjádření absolutních hodnot jevů.

Dělení map

• Obecně zeměpisné mapy: Snaží se rovnoměrně zachytit všechny prvky.
• Tematické mapy: Zobrazují detailně jednu (maximálně dvě) složky.
• Generalizace: Zjednodušování obsahu mapy.

Kartografické zobrazení

• Způsob znázornění zemského povrchu do roviny mapy.
• Způsob sestrojení zeměpisné sítě v rovině.
• Přiřazení bodů na glóbu bodům v rovině.

Klasifikace zobrazení

• Podle zobrazovací plochy
• Podle polohy konstrukční osy
• Podle vlastností z hlediska zkreslení

Zobrazení podle zobrazovací plochy

• Jednoduchá (pravá):
  • Kuželová - zobrazovací plochou je plášť kužele.
  • Válcová - zobrazovací plochou je plášť válce.
  • Azimutální (rovinná) - zobrazovací plochou je rovina.
• Obecná:
  • Nepravá
  • Polykónická
  • Víceplošná
• Zobrazovací plochy jsou odvozeny matematicky.

Zobrazení podle polohy konstrukční osy

• Normální (pólová, polární): Osa je shodná se zemskou osou.
• Příčná (rovníková, transverzální): Osa leží v rovině rovníku.
• Obecná (šikmá): Osa prochází středem glóbu v libovolném směru.

Zobrazení podle vlastností z hlediska zkreslení

• Kartometrie je měření na mapách.
  • Plochojevné: Zachovávají plochy, zkreslují úhly a délky.
  • Úhlojevné: Zachovávají úhly, zkreslují plochy a délky.
  • Délkojevné: Zachovávají délky, zkreslují úhly a plochy.
  • Vyrovnávací (kompenzační): Zkreslení úhlů a ploch je v rovnováze.
• Plochojevné válcové zobrazení
• Mercatorovo úhlojevné válcové zobrazení

Vznik map

• Původním mapováním
• Odvozením z již existujících map

Práce pro vznik map

• Astronomické: Určení zeměpisné polohy pomocí měření hvězd a Slunce.
• Geodetické:
  • Vytvoření trigonometrické sítě (soustava trojúhelníků).
  • Vytvoření nivelační sítě pro výškopis.
• Trigonometrická síť: Měření úhlů teodolitem, výchozí bod Pecný.
• Nivelační síť: Soubor výškově zaměřených bodů vztažených k hladině moře.
• Topografické: Mapování obsahu a vyhodnocování leteckých snímků.
• Kartografické: Zpracování výsledků do kartografického díla (čistokresba).
• Reprodukční: Reprodukce a tisk map.
• Dálkový průzkum Země:
  • Získávání informací bez přímého kontaktu.
  • Zpracování leteckých a družicových snímků.

Historie dálkového průzkmu země

• První období: Do 1. sv. v., objev fotografie, snímky z balónu.
• Druhé období: Do konce 50. let 20. stol., rozvoj leteckého snímkování.
• Třetí období: Do roku 1972, počátky družicového snímání.
• Čtvrté období: Od roku 1972, digitální DPZ.

Informace získané dálkovým průzkumem Země

• Geometrické (poloha, tvar, velikost).
• Tématické (druh objektu).
• Zpracování snímků:
  • Fotogrammetrie (měřičské vlastnosti).
  • Fotointerpretace (vyhodnocování obsahu).

Části dálkového průzkumu Země

• Kosmická (sběr dat).
• Zpracovatelská (přenos a předzpracování dat).
• Uživatelská (analýza a využití dat).
• Způsoby pořizování dat:
  • Konvenční (analogový).
  • Nekonvenční (digitální).

Využití dálkového průzkumu v geovědách a ŽP

• Sledování vlivu člověka.
• Regionální plánování.
• Hodnocení vlivu sucha.
• Umisťování skládek odpadu.
• Hodnocení habitatu zvěře.
• Umisťování elektráren.
• Určování struktur.
• Stanovení důsledků katastrof.
• Plánování dopravních cest.