Základní pojmy virové infekce

Základní pojmy virové infekce

• Inkubační doba: Doba od nákazy po projevení nemoci.
• Prodrom: Nespecifické příznaky na začátku nemoci (např. chřipkové).
• Virémie: Virus v krvi.
• Arbovirózy: Virová onemocnění přenášená členovci (např. klíšťovou encefalitidou).
• Onkogenní viry: Viry způsobující vznik nádorů.

Podmínky vyvolání virové infekce

• Virus musí překonat bariéry vstupní brány infekce v dostatečném množství.
• Virus musí uniknout imunitnímu systému.
• Virus musí najít a infikovat hostitelskou buňku, kde se množí.
• Virus může vyvolat destruktivní imunitní odpověď, která zhoršuje onemocnění.

Virové faktory patogenity

• Nakažlivost: Počet virových částic potřebných k vyvolání infekce.
• Odolnost viru: Vliv na přežívání v prostředí.
• Intenzita množení: Množení viru v hostitelské buňce.
• Manipulace s buňkou: Mechanismy, jak se virus vyhýbá buněčné obraně.
• Únik imunitnímu systému: Mechanismy, jak se virus vyhýbá imunitnímu systému.

Vnímavost a permisivita

• Vnímavost buňky: Náchylnost buňky k infekci virem (důležitá je existence receptorů).
• Permisivita viru: Schopnost viru množit se a šířit v konkrétní buňce.

Úrovně patogeneze virových infekcí

• Cytopatogeneze: Patogeneze na úrovni buňky.
• Virová infekce organismu: Patogeneze na úrovni celého organismu.
• Epidemiologie virové infekce: Patogeneze šíření v populaci.

Cytopatogeneze

• Lytický cyklus: Virus způsobuje smrt buňky (např. aktivací apoptózy).

• Perzistentní infekce: Virus opouští buňku, ale buněk neumírá.

• Latentní infekce: Virus v buňce přetrvává, ale se nemnoží (lyzogenní cyklus).

• Selhání infekce: Abortivní cyklus viru.

• Transformující infekce: Virus mění buňky na nesmrtelné a neviditelné pro imunitní systém (onkogenní viry).

• Inkluzní tělíska: Tělíska v buňkách viditelná pod světelným mikroskopem (např. Negriho tělíska u vztekliny).

• Syncytia: Sloučené buňky, umožňující šíření virů a únik imunitě (typické pro paramyxoviry, herpesviry, retroviry).

Onkogenní viry

• Viry způsobující nádorovou transformaci buněk.
• Až 20 % nádorů je virového původu.
• Nejznámější onkoviry: HBV, HCV, HPV.
• Mechanismy onkogeneze: zánět, volné radikály, manipulace s buněčným cyklem, inhibice tumorsupresorových genů, aktivace onkogenů.
• Lidské onkoviry:
• Retroviry (HTLV-1): Leukemie.
• Herpesviry (EBV, HHV-8): Různé typy nádorů.
• HBV a HCV: Hepatocelulární karcinom.
• Malé DNA viry (HPV): Karcinom děložního hrdla.

Virová infekce organismu

• Fáze infekce: Přenos, inkubační doba, počáteční infekce, virémie, konečná infekce (bezpříznaková, manifestní, chronická, latentní, perzistentní, abortivní).
• Šíření: Aerosolem, fekálně-orálně, tělními tekutinami, placentárně, při porodu, mateřským mlékem.
• Virémie: Rozšíření viru krví (některé viry se šíří neurony).

Epidemiologie virové infekce

• Studium šíření virů v populaci.
• Vliv socioekonomických faktorů na výskyt infekcí.
• Vliv sezónnosti (např. chřipka) a přenašečů (např. klíšťata) na výskyt.
• Očkování jako hlavní prevence.