Vývoj pravomocí EU

Vývoj pravomocí EU

• Před Lisabonskou smlouvou byla dělba pravomocí mezi EU a členské státy komplikovaná kvůli pilířové struktuře EU.
• Rozlišování mezi Evropskými společenstvími a II. a III. pilířem bylo nutné kvůli odlišné povaze integrace.
• Současná situace je jednodušší, rozlišování ztratilo na významu.
• Prvním společenstvím bylo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), nadstátní organizace s přenesenými pravomocemi v oblasti výroby a obchodu s uhlím a ocelí.
• Orgány ESUO mohly rozhodovat o výrobních kvótách, rozdělování zdrojů, omezování vývozu, stanovování cen a ukládání pokut.
• Rozhodování probíhalo většinově a rozhodnutí byla závazná pro členské státy a podniky, ESUO mělo soudní, legislativní a výkonnou pravomoc.
• S vznikem EURATOMu a EHS došlo k dalšímu přenosu pravomocí a rozšíření okruhu politik, opět s přenesením soudní, výkonné a legislativní pravomoci.
• Novelizační smlouvy (např. Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva) dále rozšiřovaly okruh pravomocí.
• Maastrichtská smlouva zavedla princip subsidiarity, který omezoval ES při výkonu pravomocí; Amsterodamská smlouva tento princip upravila podrobněji.
• Vznik EU v roce 1993 neznamenal rozšíření pravomocí o oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky a spolupráce ve věcech trestní justice a policie, protože tyto oblasti byly pro členské státy příliš citlivé.
• Legislativní, výkonné a soudní pravomoci v těchto oblastech vykonávaly členské státy samy.
• II. a III. pilíř Unie fungovaly na odlišných principech než komunitární pilíř.
• Lisabonská smlouva zrušila pilířovou strukturu a vytvořila jednolitou strukturu (s výjimkou EURATOMu).
• Společná zahraniční a bezpečnostní politika má i nadále zvláštní postavení bez reálných pravomocí EU.
• I v současné době platí, že EU nedisponuje pravomocí o pravomoci, všechny pravomoci byly EU svěřeny členskými státy.

Členění pravomocí podle míry svěření

• Pravomoci EU lze členit podle míry svěření z členských států na výlučné a sdílené (nevýlučné) pravomoci.
• Výlučné pravomoci: Pouze Unie může vytvářet a přijímat právně závazné akty, členské státy tak mohou činit pouze se zmocněním od Unie nebo při provádění aktů Unie.
• Do výlučných pravomocí patří celní unie, pravidla hospodářské soutěže pro vnitřní trh, měnová politika pro státy eurozóny, zachování mořských zdrojů v rámci rybářské politiky, společná obchodní politika a uzavírání mezinárodních smluv, pokud je to nezbytné pro výkon vnitřní pravomoci týkající se jednotného vnitřního trhu
• Sdílené (nevýlučné) pravomoci: Unie i členské státy mohou vytvářet a přijímat právně závazné akty.

Členění pravomocí dle zakotvení

• Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala, nebo pokud se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.
• Unie má sdílenou pravomoc např. v oblasti vnitřního trhu, sociální politiky, zemědělství a rybolovu, životního prostředí, ochrany spotřebitele, dopravy, prostoru svobody, bezpečnosti a práva, energetiky.
• Explicitní pravomoci jsou výslovně uvedené ve Smlouvě.
• Implicitní pravomoci: EU může disponovat pravomocemi i tam, kde to Smlouvy výslovně nestanoví, pokud je to nezbytné k realizaci jiné vnitřní výslovně uvedené pravomoci.
• Subsidiární pravomoci: EU může jednat i tam, kde Smlouvy výslovně pravomoci nezakládají, pokud je činnost nezbytná k dosažení cílů Unie. Tyto pravomoci mohou být vykonány jen Radou, která hlasuje jednomyslně.

Limity výkonu pravomocí

• Členské státy zakotvily do Smlouvy o fungování EU princip proporcionality a subsidiarity jako zabezpečovací mechanismy proti překročení či nadužití pravomocí.
• Princip proporcionality: Obsah ani forma činnosti Unie nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Unie.
• Unie je povinna volit nejliberálnější metody k dosahování svých cílů.
• Princip subsidiarity: V oblasti sdílených pravomocí Unie jedná pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nelze dosáhnout uspokojivě členskými státy a spíše jich lze dosáhnout na úrovni Unie.
• Princip subsidiarity se snaží přiblížit výkon veřejné moci co nejblíže občanovi.