Vliv dechového cvičení na ANS

OK, here are study notes summarizing the provided text, written in Czech, using markdown formatting and following all instructions you provided:

Vliv Dechového Cvičení na Variabilitu Srdečního Tepu a Autonomní Nervový Systém

• Stres v dnešní společnosti narůstá a stává se hlavním problémem ovlivňujícím fyzické i duševní zdraví.
• Ve většině případů stres představuje reakci těla na nepříjemnou situaci, přičemž stresorem může být cokoliv.
• Od pandemie COVID-19 se projevuje nárůst depresí, úzkostných poruch a srdečních chorob.
• Stres se aktivuje systémem "Útoč nebo uteč", což v minulosti znamenalo boj o přežití nebo útěk, avšak v současném světě stresory nenabízí možnost boje nebo útěku.
• Reakce na stres a fyziologické projevy se liší u každého jednotlivce.
• Variabilita srdečního tepu (HRV) je významný ukazatel zdraví autonomního nervového systému.
• Variabilitu srdečního tepu (HRV) často měří chytré hodinky.
• Autonomní nervový systém ovlivňuje mnoho faktorů, například stres a špatná životospráva.
• Posílením autonomního nervového systému se zvyšuje odolnost vůči stresu a zlepšuje celková kvalita života.
• Oblíbenou metodou pro redukci stresu se stávají dechová cvičení.
• Kontrolované zpomalení dechu redukuje stres.
• Cílem práce je zjistit, zda je možné dechovým cvičením metodu 3-6-5 posílit autonomní nervový systém.

Teoretická část

• Variabilita srdečního tepu (HRV) je měřítkem proměnlivosti časových intervalů mezi údery srdce.
• Údery zdravého srdce nejsou pravidelné, ale liší se.
• Vnější podněty ovlivňující HRV: stres, radost, strach.
• Vnitřní podněty ovlivňující HRV: únava, nemoc.
• Výjimku tvoří lidé s bradykardií, kde může dlouhodobé zpomalení srdce způsobit ztrátu vědomí.
• Při bradykardii se používá kardiostimulátor.
• Příklad: Pokud by neexistovalo HRV, trval by jeden tep přesně 1 sekundu, s HRV se trvání intervalů pohybuje v rozmezí 0,8 až 1,2 sekundy.
• Analýza HRV se provádí pozorováním srdeční činnosti a autonomního nervového systému.
• Již ve 2. století před naším letopočtem se čínská medicína zabývala pulzní diagnostikou.
• V 18. století A. von Haller dokázal, že srdeční tep není pravidelný.
• V 60. letech se začalo používat HRV.
• V 70. letech byla objevena souvislost mezi srdeční frekvencí a náhlou smrtí po infarktu myokardu.
• V 80. letech byla objevena spektrální analýza HRV a bylo potvrzeno, že díky HRV se dá včas detekovat autonomní diabetická neuropatie.
• V roce 1996 byly publikovány Standardy pro měření HRV.
• EKG přístroj, zaznamenává časové změny elektrického potenciálu způsobené aktivitou srdce.

Segmenty EKG

• Vlna P: Depolarizace síní (zvýšení propustnosti buněčné membrány pro sodík nebo vápník).
• Interval PQ: Převod vzruchu ze síní na komory.
• Hisův svazek: Pokračování síňokomorového uzlu (SA), elektrické spojení mezi síněmi a komorami.
• Interval QRS: Depolarizace komor.
• Kmit Q: Negativní kmit přecházející kmitu R (nemusí být přítomen).
• Kmit R: Každý pozitivní kmit v komplexu QRS.
• Kmit S: Negativní kmit po kmitu R.
• Interval ST: Krátký časový interval, kdy srdeční aktivita je nulová.
• Vlna T: Repolarizace komor.
• HRV se využívá v celostní terapii, psychologii, sportu, lékařství.
• Srdce je složeno z pravé síně, pravé komory, levé síně a levé komory
• Úkolem srdce je pumpovat krev cévním systémem.
• Srdce se nachází v mediastinu za hrudní kostí, přičemž dvě třetiny leží vlevo od středové osy.
• Pravá síň: První část srdce, vstupuje sem odkysličená krev z celého těla.
• Pravá komora: Odkysličená krev putuje z komory přes plicnici do plic.
• Levá síň: Stahuje se, okysličená krev se dostává do levé komory.
• Levá komora: Vypuzuje krev do aorty a do celého těla.
• Autonomní nervový systém (ANS) řídí automatické fyziologické procesy jako srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání a trávení.
• ANS dělí se na sympatický nervový systém (sympatikus) a parasympatický nervový systém (parasympatikus).
• ANS funguje 500 milionů let.
• Stres ovlivňuje funkci ANS.

Funkce ANS

• Regulace vnitřního prostředí.
• Inervace hladkého svalstva.
• Kontrola srdeční činnosti.
• Reakce na stres.
• Úkolem sympatického nervového systému (aktivace) připravit tělo na stresové situace.
• Rozšiřují se zorničky, zvyšuje se pozornost, omezuje se slinění, rozšiřují se dýchací cesty.
• Stimuluje se adrenalin a noradrenalin, zrychluje se srdeční tep a zvyšuje hladina cukru v krvi.
• Sympatický nervový systém používá dva neurony.
• Neurony se nacházejí v míšní šedé hmotě ve segmentu krčním (C8) a hrudním (Th1-12).
• Parasympatický nervový systém zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí (regenerace).
• Zužují se zorničky i dýchací cesty, stimuluje se aktivita žaludku a zvyšuje se produkce slin.
• Parasympatický nervový systém také funguje na principu dvou neuronů.
• Existují způsoby, jak dosáhnout vyvážení sympatiku a parasympatiku a posílení ANS, například meditace, jóga, hypnoterapie a sofrologie.
• Dechová cvičení jsou jedním z nejjednodušších způsobů.
• Stres je funkční stav organismu, který reaguje na mimořádné podmínky.
• Stres můžeme rozdělit na eustres (motivuje) a distres (způsobuje úzkost).
• Stres má tři fáze: poplachovou, rezistence a vyčerpání.
• Poplachová fáze: tělo se rozhoduje mezi bojem a útěkem.
• Fáze rezistence: tělo se snaží zvyknout si na stres.
• Fáze vyčerpání: tělo spotřebovává energii, snižuje se imunita.

Typy stresoru

• Fyzikální: prudké světlo, hluk, teplota.
• Psychické: školní/pracovní povinnosti, frustrace atd.
• Sociální: sociální poměry, životní styl, osobní vztahy.
• Traumatické: mimořádné životní situace (úmrtí, znásilnění).
• Dětské: stres v raném věku, alkoholismus v rodině.
• Dlouhodobé působení stresu vyvolává ochranné mechanismy.
• Může dojít ke svalovému napětí a zvýšenému uvolňování glukózy a ke snížení odolnosti žaludeční sliznice.
• Psychosomatická onemocnění vznikají, pokud organismus není schopen se stresem bojovat.
• Patří sem žaludeční vřed, kolitida, migréna, průduškové astma, obezita.
• Srdeční koherence je harmonie mezi srdcem, mozkem a ANS.
• V koherentním stavu se tělo lépe vyrovnává se stresem a vede to k jasnějšímu myšlení.
• Stav je vyvolán respirační, emoční nebo mentální činností.
• Zahrnuje vědomé dýchání, relaxaci, zaměření na pozitivní emoce.

Praktická část

• Středoškolská odborná činnost zaměřená na sledování HRV a stavu srdeční koherence
• Pozorování proběhlo foto pletysmografem a na lidech z dvou věkových kategorií.
• Měření probíhalo ve dvou fázích: klidová fáze a fáze s dechovým cvičením 3-6-5.
• Zaměření se na hodnoty SDNN, RMSSD a stav srdeční koherence v procentech.
• Před měřením bylo osloveno 22 lidí (15–23 let) a 10 lidí (45–61 let).
• 12 žen a 10 mužů v mladší a 6 žen a 4 muži ve starší kategorii.
• Každá osoba byla pozvána do klidné místnosti.
• Byla informována o průběhu měření a o pokynech.
• Poté se začalo s první fází po dobu pěti minut.
• Vysvětlen průběh fáze druhé, kde dotyčný dýchal pomocí metody 3-6-5, opět po dobu pěti minut.
• Měření dané osoby bylo zopakováno, aby se tak zjistilo, zdali i pravidelné dýchání dané osoby na dýchání působí blahodárně.
• Zjištěné hodnoty u starších osob bývají nižší, proto se pracovalo i se starší generací.

Dechová cvičení

• „Rozdýchej to“ je rada pro lidi ve stresu.
• Hluboké dýchání má pozitivní vliv na parasympatický nervový systém.
• Dechová cvičení jsou vhodná pro okamžité řešení stresu.
• Stačí pár minut v klidném prostředí.
• Metoda 3-6-5 je efektivní pro dosažení stavu srdeční koherence.
• Číslo 3 symbolizuje počet cvičení za den, číslo 6 symbolizuje 6 nádechů a výdechů za minutu a číslo udává dobu cvičení, tedy 5 minut.
• Je potřeba postupně provádět metodu bez použití stopek.
• Pro správné provedení metody 3-6-5 je potřeba využít bráničního dýchání.
• Bránice má tloušťku 3-5 mm.
• Bránice poskytuje oporu páteře a má viscerální funkci.
• Účinky dechového cvičení jsou krátkodobé, střednědobé i dlouhodobější.
• Lze pozorovat účinek již během dechového cvičení.

Účinky dechového cvičení

• Mozek začne pracovat rychleji, tělo se lépe adaptuje.
• Dochází k emoční rovnováze, vhodná pro aktivní řešení stresových situací.
• Aktivuje se parasympatický nervový systém
• Dochází ke zlepšení kvality spánku, dochází ke zlepšení trávení a snižováni rizika onemocnění
• Je snižován cukr v krvi a dochází ke snížení tlaku
• Snižuje a předchází tak vzniku infartu

Foto pletysmograf

• HRV se dá měřit několika způsoby: elektrokardiogramem (EKG), chytré hodinky, foto pletysmograf.
• Foto pletysmograf měří dilataci cév.
• Na rozdíl od EKG nemá pomografická křivka tvary, závěr podává lékař
• Emwave Pro od výrobce Heart Mash
• Společnost HeartMath se zaměřuje na výzkum emocí
• Zlepšuje duševní pohodu, odolnost a výkon

Metody měření

• Na grafu je vidět výsledek první fáze foto pletysmografem.
• Na grafu je informace o měřené osobě.
• Každý má vlastní kód a podle věku program dopočítává.
• V grafu také zobrazuje délku
• Vodorovná osa ukazuje délku trvání měření v sekundách
• Levá svislá osa vidíme a sledujeme hodnot srdce
• Pravá svislá osa zobrazuje čas mezi údery
• Samotná křivka znázorňuje HRV na základě fotopletysmografického měření.
• Křivka ukazuje tep
• V první fázi je křivka nekonzistentní. Tomuto říkáme "srdeční chaos"
• Ve druhé fázi je křivka pravidelná