Úvod do sociologie

• Sociologie se zabývá studiem společnosti a společenských vztahů.
• Slovo sociologie pochází z latinského "socius" (druh, společnost) a řeckého "logos" (smysl, řád, zkoumání).
• Obecná sociologie popisuje základní zákonitosti fungování společnosti.
• Aplikovaná/speciální sociologie se zaměřuje na konkrétní oblasti života, jako je sociologie mládeže.

Definice společnosti

• V širším smyslu jde o souhrn všech lidských bytostí.
• V užším smyslu může jít i o menší skupinu lidí, kteří splňují určité pravidla.
• Společnost je soubor osob žijících ve vzájemně propojených skupinách na vymezeném území, kontrolovaných politickou mocí.
• Sdílí podobné hodnoty, řídí se stejnými normami a chovají se podle kulturních vzorců.

Sociologická paradigmata

• Paradigma je soubor pohledů na určitý problém ve společnosti.
• Konsenzuální paradigma: Ve společnosti existuje nepsaná dohoda o pravidlech, řád se mění evolučně.
• Konfliktní paradigma: Dohoda chybí, řád privileguje a diskriminuje, změna je výsledkem střetu zájmů.
• Interakční paradigma: Společnost je vytvářena každodenním jednáním jednotlivců.

Počátky sociologie a významní sociologové

• Mezi klíčové pojmy pro sociologii patří urbanizace, liberalismus, minimalismus, komunismus, realismus, protestantismus, demokracie, prudérie a segregace.
• Za zakladatele sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte (1798-1857).
• Comte byl pozitivista, zajímala ho poznatelná fakta, spekulace odmítal.
• Zavedl klasifikaci věd, kde matematika je základ, a navazují anorganické vědy (astronomie, fyzika, chemie), organické vědy (biologie, sociologie).

Situace v 19. století

• Období průmyslové revoluce přineslo dramatické změny ve společnosti.
• Docházelo k rušení starých vazeb, přechodu k modernímu způsobu života a urbanizaci.
• Objevovaly se problémy jako ztráta identity, rozpad tradiční společnosti, špatné pracovní podmínky, kriminalita a patologické jevy.
• Snaha vytvořit vědní obor, který by se zabýval těmito jevy a pomáhal je řešit, vedla k rozvoji sociologie.
• Comte viděl společnost jako střetávání sociální statiky (stálé prvky) a sociální dynamiky (proměnlivé prvky).
• Sociální statika zahrnuje povědomí o řádu, tradice a kulturní příslušnost.
• Sociální dynamika zahrnuje umění, technologie, migraci a kriminalitu.

Významní sociologové

• Herbert Spencer (1820-1903) byl zastáncem biologického přístupu v sociologii a přirovnával společnost k organismu.
• Spencer byl liberál a zastánce minimálního státu.
• Karl Marx (1818-83) byl duchovním otcem komunistického hnutí a autorem Komunistického manifestu.
• Marx se zabýval výrobními vztahy a tvrdil, že společnost stojí na konfliktu vykořisťovatelů a vykořisťovaných.
• Podle Marxe směřuje společnost ke komunismu – beztřídní společnosti bez soukromého vlastnictví.
• Marx vyzýval dělníky a rolníky ke svržení kapitalistického systému.
• Max Weber (1864-1920) navazoval na Marxe, ale nebyl tak radikální.
• Weber tvrdil, že do společenského postavení se promítá i vzdělání, nejen ekonomické vztahy.
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) byl sociolog, učitel, politik a prezident, realista a protestant.
• Masaryk zkoumal sebevraždy a vnímal je jako morální problém bezhodnotového světa.
• Zdůrazňoval, že výchova k demokracii a k mravnosti jdou ruku v ruce.
• Michel Foucault (1926-84) se zabýval sexualitou a vztahem šílenství a racionality.
• Foucault tvrdil, že viktoriánská prudérie je ekonomická záležitost, která odvádí od práce.
• Zygmunt Bauman (1925-2017) hovořil o "tekuté modernitě" s volnými vztahy a nejistotou.
• Bauman viděl problém násilí v jeho nedostatečné státní kontrole.
• Jan Keller (1955) se zaměřuje na upadající střední vrstvy a rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými.

Sociologická metodologie

• Sociologové se musí držet přesných postupů (metod), aby získali relevantní poznatky.
• Kvantitativní metody se snaží vyjádřit jevy pomocí čísel a grafů, badatel má menší vliv.
• Kvalitativní metody se snaží odhalovat hlubší příčiny jevů a osobnost badatele je zde významnější.
• Reprezentativní vzorek je výsek obyvatelstva, který odpovídá zkoumané skupině (věk, pohlaví, vzdělání, profese).

Průběh výzkumu

• Stanovení problému.
• Stanovení teorií a hypotéz.
• Zvolení metody výzkumu.
• Vytvoření výzkumného nástroje.
• Určení zkoumaných osob.
• Sběr dat.
• Vyhodnocování a analýza získaných dat.
• Interpretace dat.
• Stanovení závěrů a doporučení.

Používané metody

• Mezi kvantitativní metody patří analýza dokumentů, sekundární analýza již sebraných dat, anketa a dotazník.
• Mezi kvalitativní metody patří analýza dokumentů, analýza obsahu (např. diskuse na internetu), sekundární analýza, anketa, dotazník, rozhovor, pozorování, experiment a sociometrický test.