Úvod do politologie

Politologie

• Politologie je vědní obor, který zkoumá politiku a politické jevy. Slovo politologie je složeno ze slov polis (obec, stát) a logos (věda).
• Politologie se liší od politiky. Politologie je akademická disciplína, která se zaměřuje na teoretické pochopení politiky, zatímco politika je praktická činnost, ve které se politologické poznatky uplatňují.
• Politologie se v minulosti vyvinula ze součásti filozofie.
• První samostatná katedra politologie byla založena v roce 1857 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, čímž se politologie stala samostatným vědním oborem.
• Politologie zkoumá široké spektrum politických jevů, včetně chování veřejnosti ve vztahu k politice, fungování politických stran a státu, analýzu politických ideologií a politických systémů.
• Politologii lze dělit do různých směrů dle předmětu zkoumání:
  • Normativní politologie se snaží stanovit a nastavit pravidla pro fungování společnosti ve vztahu k politice.
  • Deskriptivní (popisná) politologie popisuje skutečný stav politického systému.
  • Predikativní politologie se zaměřuje na předvídání budoucího vývoje společnosti a analýzu jeho následků.

Oborové zaměření politologie

• Obecná politologie se zaměřuje na historický vývoj politiky a vztah politologie k jiným vědním disciplínám (např. psychologie).
• Politická teorie zkoumá politické teorie současné i minulé.
• Srovnávací politologie srovnává politické systémy a formy států.
• Téma politických institucí se zaměřuje na dělbu moci ve státu, ústavu a státní správu.
• Mezinárodní vztahy zkoumají vztahy mezi státy, mezinárodními organizacemi a právem.

Dějiny politického myšlení

Antické Řecko

• V Antickém Řecku se poprvé objevily městské státy (polis).
• Sofisté, skupina mudrců z 5. století př. n. l., zdůrazňovali důležitost argumentace v politice a zabývali se správou a chodem obcí.
• Sokrates zdůrazňoval důležitost znalostí pro účast v politice a zastával názor, že filozof by měl stát v čele státu. Odmítal demokracii.
• Platón, Sokratův žák, ve svém díle Ústava představil ideální stát, který by měl být řízen monarchií nebo aristokracií, s pevně danými vrstvami společnosti:
  • Správci
  • Strážci
  • Řemeslníci, zemědělci a dělníci
• Aristoteles, Platónův žák, odmítl Platónův ideální stát a zastával názor, že stát by měl být založen na ústavě a zákonech, které by zajišťovaly blaho všech občanů.
  • Člověk je zoon politikon, společenský živočich, který nemůže naplnit svůj život mimo obec.
  • Ve svém díle Politika rozdělil státy dle jejich ústav na správné a špatné.
    • Správné státy zajišťují blaho všech občanů.
    • Špatné státy fungují pouze v zájmu vládnoucí třídy.
  • Aristoteles seřadil státy dle jejich ústav od nejlepšího po nejhoršího:
    • Monarchie - vláda jednotlivce ve prospěch všech
    • Aristokracie - vláda skupiny ve prospěch všech
    • Politeia - vláda všech svobodných občanů
    • Demokracie - vláda davu
    • Oligarchie - vláda bohaté skupiny ve svůj prospěch
    • Tyranie - vláda samozvaného vůdce ve svůj prospěch

Středověk

• Středověké politické myšlení bylo silně ovlivněno náboženstvím.
• Sv. Augustin (Augustinus Aurelius) ve svém díle O obci boží zdůrazňoval nadřazenost božského zákona nad pozemským zákonem. Rozlišoval mezi božskou obcí, která je dokonalá, a pozemskou obcí, symbolem zla.
• Tomáš Akvinský navázal na Aristotela, ale do jeho myšlení zahrnul náboženství. Tvrdil, že lidské zákony jsou přípustné, ale nesmí být v rozporu s božím zákonem.

Renesance

• V období renesance se začalo opouštět náboženská dogmata a zdůrazňovat role člověka, vědy a myšlení.
• Niccolò Machiavelli ve svém díle Vladař nabízel rady pro vladaře jak vládnout. Machiavelli zdůrazňoval, že je důležité využít všechny prostředky k dosažení cíle, včetně lstivosti, násilí a zrady.
  • Vláda by se měla opírat o silné vojsko a zákony, ale vojsko je důležitější.
• Mousolini se z díla Vladař pokusil vztáhnout koncepty, ale špatně ho pochopil a vytrhl z kontextu Machiavelliho argumenty.
• V období renesance se objevili i představitelé utopie:
  • Thomas Moore v díle Utopie představil ideální neexistující společnost založenou na toleranci, pacifismu a rovnosti.
  • Thommaso Campanella ve svém díle Sluneční stát představil obraz ideální společnosti.
  • Francis Bacon v díle Nová Atlantida popsal hospodářsky soběstačný ostrov řízený vědci.

Novověk

• Thomas Hobbes ve svém díle Leviathan popsal chaos v lidské společnosti, kde lidé jsou sobci a egoisté a hrozí válka všech proti všem.
  • Aby se tomuto stavu zabránilo, je potřeba vstoupit do společenské smlouvy a vytvořit stát, který zajišťuje bezpečnost pro všechny.
  • Hobbes podporoval absolutistickou vládu.
• John Locke, anglický filozof a politolog, prezentoval koncept tabula rasa, podle kterého myl je nepopsaná tabule a teprve vzděláváním a výchovou se formuje.
  • Locke rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou.
• Charles Montesquieu ve svém díle Duch zákonů navázal na Lockea, ale přidal k zákonodárné a výkonné moci i moc soudní.
  • Montesquieu zdůrazňoval princip brzd a rovnováh, podle kterého se tyto tři moci navzájem kontrolují a omezují.

Politologie je vědní obor, který zkoumá politiku a její fenomény. Zahrnuje teoretické analýzy a pochopení různých aspektů politického chování, politických stran a ideologií. Tento kvíz vám poskytne přehled o klíčových oblastech politologie a jejím vývoji jako samostatné disciplíny.