Úvod do mezinárodních vztahů

Obor, který se zabývá studiem politických aktérů, procesů a jevů, které přesahují hranice států a ovlivňují mocenské uspořádání.

Vědecká disciplína, která zkoumá vztahy mezi státy a jejich mocenské aspekty.

Vědecká disciplína, která zkoumá všechny politické aktéry a procesy, které přesahují rámec národního státu.

Vědecká disciplína, která se zaměřuje na události a aktivity, které přesahují hranice jednotlivých států.

Oblast vědeckého zkoumání zahrnující zahraniční politiku, mezinárodní politiku a mezinárodní vztahy. Může se týkat vztahů mezi státy, ale i vztahů mezi státem a jeho občany.

Oblast vědeckého zkoumání zahrnující zahraniční politiku, mezinárodní politiku a mezinárodní vztahy. Soustředí se na vztahy mezi státy, mezinárodními organizacemi a jinými aktéry.

Historiograf, který je považován za jednoho z prvních zakladatelů oboru mezinárodních vztahů. Svou analýzou peloponéské války položil základy pro studium mezinárodních konfliktů.

Filosof, teolog a právník, který se zabýval konceptem přirozeného práva. Jeho myšlenky ovlivnily rozvoj mezinárodního práva a morálky v oblasti mezinárodních vztahů.

Italský diplomat a filosof, který se zabýval otázkami státní moci a mezinárodních vztahů. Jeho dílo „Vládce“ je považováno za základ realismu v mezinárodních vztazích.

Nizozemský právník a filosof, který se zasloužil o rozvoj mezinárodního práva. Jeho dílo „O právu války a míru“ je považováno za klíčový text mezinárodního práva.

Anglický filosof, který se zabýval otázkami moci, státu a mezinárodních vztahů. Jeho dílo „Leviatan“ je považováno za základ realismu v mezinárodních vztazích.

Anglický filosof, který se zabýval otázkami přirozených práv, svobody a vlády. Jeho myšlenky ovlivnily rozvoj liberalismu v mezinárodních vztazích.

Německý filosof, který se zabýval otázkami míru, mezinárodního práva a globálního uspořádání. Jeho myšlenky ovlivnily rozvoj liberalismu v mezinárodních vztazích.

Období, kdy se mezinárodní vztahy začaly formovat jako vědecká disciplína. Vyznačovalo se snahou o větší vědeckost a objektivitu. Zkoumání bylo zaměřeno z dostatečného množství dat, věděckých metod a objektivních dat.

Období, kdy se mezinárodní vztahy začaly formovat jako vědecká disciplína. Objevovala se kritika oboru, s tím, že se nevěnovala dostatečně globálnímu Jihu a že jeho perspektiva byla příliš eurocentrická.

Období, kdy se mezinárodní vztahy v českém prostředí začínaly rozvíjet. Pochází z meziválečné doby, kdy se Československo snažilo budovat svůj systém mezinárodních vztahů.

Období po 2. světové válce, kde obor mezinárodních vztahů v českém prostředí zažíval další rozvoj s současným vývojem politického systému v Československu.

Období v Československu, které bylo silně ovlivněno komunistickou ideologií. Obor mezinárodních vztahů byl podřízen východním teoriím a interpretaci.

Období reformy v Československu, kdy se obor mezinárodních vztahů začal otevírat konceptům a teoriím ze Západu.

Období v Československu, kdy se politické a ideologické klima opět ztvrdlo. Obor mezinárodních vztahů byl opět podřízen komunistické ideologii.

Období po roce 1989, které znamenalo obrození svobody a demokracie v Česku. Obor mezinárodních vztahů se otevřel mezinárodní spolupráci a novým výzkumným směrům.

Hlavní výzkumné centrum pro studium mezinárodních vztahů v České republice.

Odborný časopis vydávaný Ústavem mezinárodních vztahů, zaměřený na studium mezinárodních vztahů.

Odborný časopis vydávaný ÚMV, zaměřený na studium mezinárodních vztahů s důrazem na problém globálního Jihu.

Populárně naučný časopis vydávaný ÚMV, zaměřený na studium mezinárodních vztahů.

Období, kdy se obor mezinárodních vztahů snažil být silně normativní a vytvářet etické a morální zásady pro mezinárodní vztahy.

Americký politolog, který je považován za jednoho z nejvlivnějších historiků oboru mezinárodních vztahů.

Americký politolog a profesor mezinárodních vztahů, který se proslavil svými pokročilými stud. v oboru mezinárodních vztahů.

Anglický profesor mezinárodních vztahů, známý svojí kritikou oboru mezinárodních vztahů a svojí snahou o zlepšení a rozšíření jeho metodologie.

Indie, Pakistan, Čína a jihovýchodní Asii.

Zásadní a významné vědecké metody, které se používají pro zjišťování a analýzu dat v oboru mezinárodních vztahů.

Vědecká disciplína, která zkoumá globalizaci, interdependenci a transnárodní jevy, v oblasti mezinárodních vztahů.

Vědecká disciplína, která se zabývá otázkami mocenských vztahů a konfliktů v mezinárodním systému.

Vědecká disciplína, která se zabývá otázkami spolupráce, mezinárodního práva a globální spravedlnosti v mezinárodních vztazích.

Vědecká teorie mezinárodních vztahů, která zdůrazňuje důležitost historických kontextů, kulturních a ideologických faktorů v mezinárodních vztazích.

Vědecká disciplína, která zkoumá mezinárodní ekonomické vztahy, globální obchod a finanční systémy v oblasti mezinárodních vztahů.