Svět žahavců

Svět žahavců

• Žahavci jsou vodní živočichové, většinou mořští.
• Mají žahavé buňky pro obranu a lov.
• Mají paprsčitou souměrnost, ústa, ramena a tělní dutinu.

Korálnatci

• Skupina žahavců, kteří nemají medúzové stadium.
• Často symbiotičtí s řasami, k získání energie a budování korálových útesů.
• Korál červený: naleziště ve Středozemním moři, používaný k výrobě šperků.
• Globální oteplování způsobuje blednutí korálů.
• Znečištění a destruktivní rybolov vedou k úbytku korálů.

Sasanky

• Většinou přisedlé na mořském dně.
• Některé symbiotické s rybami (např. klauni).
• Jsou predátoři s chapadly a žahavými buňkami.

Medúzovci

• Mají polypové (přisedlé) a medúzové (volně plovoucí) stadium životního cyklu.
• Medúzka sladkovodní může přežít nepříznivé podmínky regenerací polypů.
• Medúzy jsou převážně z vody (až 98 %).
• Pohybují se kontrakcemi těla a mají žahavé buňky na chapadlech.
• Některé druhy (např. čtyřhranky) mohou být nebezpečné.
• Bioluminiscence některých druhů díky proteinu GFP, důležitý nástroj v biologickém výzkumu.

Nezmaři

• Schopnost regenerace z malých částí těla.

Korálové útesy světa

• Tropické oblasti s velkou biodiverzitou (ryby, měkkýši).

Ploštěnci - Bilateria a Spiralia

• Bilaterální organismy s dvoustrannou souměrností.
• Tělo členěné na přední a zadní část pro lepší pohyb a orientaci.
• Spirálie zahrnují živočichy s vývojovou spirálovou segmentací.

Anatomické výhody ploštěnců

• Nervová soustava z ganglií a nervových provazců.
• Zploštělé tělo pro účinnější dýchání a příjem živin celým povrchem.

Ploší červi – ploštěnci

• Nejjednodušší trojlisté živočichy (ektoderm, mezoderm, endoderm).
• Nevyvinutý cévní systém, jednoduchá trávicí dutina.
• Většinou hermafrodité s výměnou spermií.
• Nemají cévní ani pravou tělní dutinu.
• Trávicí soustava slepě končí (jeden otvor).

Rozdělení ploštěnců

• Sladkovodní: Stojaté a pomalu tekoucí vody, regenerační schopnosti (např. ploštěnka mléčná).
• Mořské: Pestrobarevné, často symbiotické.
• Suchozemské: Vlhkých stanovištích (půda, listí).

Další charakteristiky ploštěnců

• Kutikula chrání před vysycháním.
• Někteří mají oči rozlišující světlo a tmu.
• Pohyb zajišťují svaly a řasinky.
• Jednoduchá trávicí soustava omezila rozšíření na predátory a parazity.

Parazitičtí ploštěnci – Parazitismus

• Někteří ploštěnci se evolučně přizpůsobili parazitismu.

Motolice

• Parazitují v tělech obratlovců i bezobratlých v různých orgánech (játra, plíce, cévy).
• Vývojový cyklus: vajíčka do vody, larvy (miracidia) pronikají do mezihostitelů (plži), larvy (cerkárie) se dostávají do konečných hostitelů.
• Příklad: motolice kopinatá (mezihostitelé hlemýždi, mravenci).

Krevničky

• Žijí v cévách, např. jaterní žíle.
• Oddělená pohlaví, samci s břišní rýhou pro vstup samice při páření.
• Způsobují bilharziózu v tropech.

Tasemnice

• Paraditi střeva obratlovců (člověk).
• Stavba těla: hlava (skolex) s přísavkami a háčky, články s pohlavními orgány.
• Vývojový cyklus: larvy do mezihostitelů (např. skot), cysty ve svalech, infekce syrovým masem, vývoj v dospělce v konečném hostiteli.
• Příklad: Tasemnice dlouhočlenná (mezihostitelé skot, prase).

Způsobují

• Parazitické ploštěnce ovlivňují chování mezihostitelů.
• Evoluční výhodou je vysoká plodnost a přizpůsobivost.