Sociální Mobilita a Stratifikace

Sociologie jako věda

• Sociologie je teoreticko-empirická věda, jež se snaží o komplexní výklad společnosti a sociálních jevů.
• "Societas" znamená společnost a "logos" věda; sociologie je věda o společnosti.
• Sociologové zkoumají životy jednotlivců, skupin a společnosti a pracují s pravděpodobností, protože každý člověk je jedinečný.
• Auguste Comte definoval smysl slova sociologie:„Poznat, předvídat, jednat.“
• Comte rozdělil sociologii na sociální statiku (teorii) a dynamiku (vývoj společnosti).
• Sociologie má zkoumat fungování společnosti pomocí zkušeností.
• Vznikla jako reakce na chaos po VFR a jako impuls pro zkoumání společenských patologických jevů.
• Stádia společnosti dle Comte: teologické (vše je dílo boží), metafyzické (vysvětlování skrze ideje) a pozitivní (založené na zkušenosti).
• Paradigma v sociologii znamená, že každý sociolog považuje za předmět svého zkoumání něco jiného.

Předměty sociologie

• Společnost je historický proces, soubor jedinců z globálního pohledu.
• Sociální útvary zahrnují skupiny jako třída, škola a davy.
• Sociální fakta jsou reálné skutečnosti, ovlivňující život bez ohledu na vědomí, například kultura, móda, jazyk, sociální realismus (Émile Durkheim).
• Sociální jednání se vztahuje ke každodenním aktivitám s ohledem na ostatní (např. vzít někoho pod deštník).
• Sociální nominalismus (Max Weber) tvrdí, že společnost existuje nezávisle na jedinci a sociologie by se měla zabývat jednáním, kterému lidé přisuzují smysl.
• Společenské problémy jsou kombinací sociálního problému (negativně ovlivňuje vývoj společnosti) a sociologického problému (proč něco funguje tak, jak funguje).
• Proces socializace je postupná proměna biologického tvora ve společenskou bytost pomocí sociálních interakcí.
• Jedinec si osvojuje normy, hodnoty, chování a stává se součástí kultury.
• Sociologie se osamostatnila od filozofie v 40. letech 19. století; zakladatelem je Auguste Comte.

Herbert Spencer a organická teorie společnosti

• Herbert Spencer byl anglický filozof, spoluzakladatel sociologie, zastánce liberalismu a odpůrce socialismu.
• Spencerova teorie sociálního darwinismu říká, že přežije ten nejúspěšnější.
• V díle Principles of sociology rozvinul organickou teorii společnosti.
• Společnost se podle této teorie vyvíjí a roste jako organismus s diferenciací struktur a funkcí, kde se jednotlivé části vzájemně podmiňují.
• Společnost je podle organicismu složena ze základních jednotek a organicismus tvrdí, že společnost funguje jako organismus.

Karl Marx a jeho myšlenky

• Karl Marx byl německý myslitel, politik a teoretik komunismu.
• Spolu s Friedrichem Engelsem vytvořil dílo Kapitál.
• Marxovo materialistické pojetí dějin je založeno na ekonomických zákonitostech.
• Podle Marxe je třeba nastolit beztřídní společnost odstraněním soukromého vlastnictví.

Marxova periodizace dějin

• Prvobytně pospolná společnost: Beztřídní, bez nadhodnoty, bez hromadění majetku.
• Otrokářská společnost: Třídní společnost, vytváří se nadhodnota.
• Feudální společnost: Třídní společnost, vztahy na základě rozdělení půdy.
• Kapitalismus: Třídní společnost, rozděleno na vládnoucí a ovládané, konflikty mezi kapitalisty a dělníky.
• Socialismus: Beztřídní společnost, nejvyšší stádium marxismu, revoluce.
• Komunismus: Nejvyšší stádium socialismu (rozdělování na základě potřeb).

Max Weber a jeho přístup k sociologii

• Max Weber byl německý sociolog a ekonom, považován za jednoho ze zakladatelů moderní sociologie.
• Weber vymezil základní problémy sociologie a identifikoval klíčová témata.
• V díle Protestantská etika a duch kapitalismu požadoval, aby sociologie byla nehodnotící vědou a našel souvislost mezi náboženstvím a sociologií.
• Zkoumal, proč se kapitalismus rozšířil pouze do některých zemí.

Émile Durkheim a jeho dílo Sebevražda

• David Émile Durkheim (Dirkheim) byl významný francouzský sociolog a jeden ze zakladatelů moderní sociologie.
• Kladl důraz na objektivitu sociologického zkoumání.
• V díle Sebevražda analyzoval zvyšující se trend sebevražd po nástupu industrializace a kapitalismu a zkoumal, proč roste nespokojenost s příchodem moderní společnosti.
• Pět základních faktorů sebevražd: individualismus, kapitalismus zvyšuje naději, ateismus, ztráta významu rodiny a národa.

Vilfredo Pareto a teorie elit

• Vilfredo Pareto byl italský ekonom, matematik, sociolog a politolog.
• Mezi jeho díla patří Socialistické systémy a Pojednání o všeobecné sociologii.
• Teorie elit popisuje a vysvětluje mocenské vztahy ve společnosti.
• Dva způsoby fungování společnosti: cyklický návrat do původního stavu a střídání elit revolucí.

Česká sociologie a Tomáš Garrigue Masaryk

• Česká sociologie po roce 1948 upadala až do roku 1989 (vlivem socialismu).
• Tomáš Garrigue Masaryk byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog.
• Masaryk analyzoval stoupající tendenci k sebevraždám v díle Sebevražda.

Sociologické disciplíny

• Obecná sociologie: Obecný sociologický základ vysvětluje pojmy, funkce, předmět vědy a metody.
• Specializovaná sociologie: Aplikovaná sociologie se zabývá konkrétními oblastmi (národy, mládež, politika, rodina).

Funkce sociologie

• Kognitivní funkce sociologie spočívá v poznávání skutečnosti.
• Ideologická funkce je podmíněna ideologií skupiny, ve které sociolog žije, a formuje hodnoty a normy ve společnosti.
• Praktická funkce uplatňuje poznatky v praxi a řeší společenské problémy.

Metody sociologického výzkumu

• Empirická metoda slouží ke shromažďování informací o sociologických jevech.
• Kvantitativní metoda testuje pravdivost hypotéz na velkém vzorku lidí (přímé pozorování, rozhovor, dotazník, analýza dokumentů).
• Teoretická metoda vysvětluje jevy a vyhodnocuje informace.
• Kvalitativní metoda se snaží porozumět dějům na menším vzorku lidí pomocí zúčastněného pozorování, analýzy dokumentů a nestandardizovaného rozhovoru, ověřuje hypotézy.

Sociální role

• Sociální role je očekávaný způsob chování, který se váže k sociálnímu statusu jedince.
• Role modeluje vztahy, přístup a komunikaci.
• Závisí na pohlaví, věku a postavení.
• Hierarchie základních rolí: nadřízené, podřízené, souřadné.
• Přístup k roli: ztotožnění, distanc, odmítnutí.
• Ke konfliktu rolí dochází, pokud mají lidé rozdílné mentální struktury.
• Inter role konflikt - osoba má vůči nositeli role vzájemně neslučitelná očekávání a není schopná rezignovat na žádné.
• Já role konflikt - konflikt mezi potřebami či schopnostmi nositele a očekáváními, která si druzí s jeho rolí spojují.

Sociální status

• Sociální status z latinského "status" (postava) je postavení člověka ve společnosti.
• Status dělíme na:
  • Vrozený (pohlaví, rasa, věk)
  • Připsaný získaný bez přičinění
  • Získaný aktivitou
  • Subjektivní (jak vnímám sám sebe)
  • Objektivní (jak jsem vnímán ostatními)
  • Aktuální - souvisí přímé s rolí
  • Latentní pro danou dané situaci nemá primární význam
• Vynikající odbornost nemusí nutně znamenat úspěch v řídící pozici.

Sociální mobilita

• Sociální mobilita je přesun mezi statusy ve stratifikačním systému.
• Vertikální mobilita:
  • Vzestupná (student → doktor)
  • Sestupná šéf → zaměstnanec
• Horizontální mobilita: Změna působiště, stejné povolání.
• Intergenerační mobilita: Pohyb mezi generacemi (postavení ženy vůči babičce).
• Intragenerační mobilita: Pohyb uvnitř generace (mezi dítětem a dospělým).

Sociální statifikace

• Sociální statifikace (z lat. stratum = vrstva) je sociální nerovnost mezi skupinami.
• Výsledkem jsou sociální segmenty různého typu (kasty, stavy, třídy).
• Je v souvislostech se sociální mobilitou a sociálními rolemi.
• Rovnost je teoretický konstrukt, ve skutečnosti není možná.
• 4 systémy rozvrstvení:
  • Hlavní kritéria vrstev (moc, majetek, prestiž)
  • Sociální nerovnost
• Otrokářství -extrémní forma nerovnosti, člověk může vlastnit jiného člověka
• Feudální systém
  • vícevrstvé uspořádání – každá vrstva měla svá práva a povinnosti
• Kastovní systém
  • sociální postavení dáno od narození do smrti

Třídní systém

• Početná seskupení osob se společnými ekonomickými zdroji.
• Od ostatních se odlišuje proměnlivým rázem, příslušností díky vlastnímu úsilí a neosobním masovým rázem
• Vyšší třída (majitelé firem)
• Střední třída (úředníci)
• Třída pracujících
• Zemědělců/rolníků
• Nezaměstnaných

Sociologie generací

• Generace (z řeckého genos = rod, národ) je velká sociálně diferencovaná skupina osob, jež je spojena dobově podmíněným stylem myšlení

Generace

• X (1965-1980, Husákovy děti)
• Y (1980-1994, Mileniálové)
• Z (1995-2015, Internetová generace)

Životní cyklus

• Dětství (0-15 let, socializace v rámci rodiny)
• Mládí (15-25 let, socializace v rámci skupiny, příprava na budoucnost)
• Dospělost (25-65 let, profesní a rodinná dráha)
• Stáří (65+, odchod do penze)

Gender

• Soubor sociálně a kulturně daných rozdílů mezi mužem a ženou.
• Je naučený, mění se a je odlišný v různých kulturách.
• Řeší problematiku diskriminace na tržišti práce, snaha o vyrovnání šancí
• Genderové stereotypy – zjednodušující představy ženy a muže
• Genderová socializace – dítě je vedeno k tomu, že je holka/kluk
• Genderová role – určité chování, postoje, hodnoty na základě genderu
• Genderová rovnost
  • zrovnoprávnění žen a mužů ve všech sférách
  • ne vždy jsou si rovni
• Feminismus – bojuje za politickou, ekonomickou a sociální rovnost

Normy

• 3 pohledy na sociální normy
  • Něco, co je navyklé
  • Co je v mezích
  • Co je žádoucí
• Intersocializace – zvnitřnění, učí nás normy

Dělení norem

• Exteriorizace – vyžadování norem od ostatních
• Sociální kontrola – dozor vykonávají určité skupiny

Deviace

• Odchylka od normy se 3 základními kritérii:
  • Opakovanost
  • Hromadnost
  • Sociální závažnost
• Velká odchylka - patologický jev
• Primární a sekundární deviace
• Společenskoekonomické
• Mezilidské
• Psychosociální a biogenetické

Sociálně patologické jevy

• Jsou jevy nežádoucí
• Kriminalita
  • Latentní (skryté)
  • Zjevné (odhalené)
• Závislost
  • Drogová
  • Alkoholismus
• Party
  • Zvláště u dětí
• Gangy
  • Často přechází z party
• Vandalismus
  • Nelogické ničení
• Teorie vytěsnění
  • Člověk něco udělá a už to dělá pořád, až to přejde v nálepkování

Otestujte si znalosti o sociální mobilitě, stratifikaci a s nimi souvisejících konceptech. Kvíz se zaměřuje na pochopení třídních systémů, kastovních systémů a sociální distance. Zahrnuje i otázky týkající se genderu, pohlaví a socializace v různých historických obdobích.