Psychologie osobnosti a sociální psychologie

Psychologie se zabývá mentálními procesy a chováním, které se vzájemně ovlivňují.

Proměny ve společnosti ovlivňují náš myšlení a chování, a naopak.

Věda, která zkoumá obecné zákonitosti a principy lidské mysli.

Studuje jak lidé vnímají a zpracovávají informace ze světa, včetně jiných lidí.

Zkoumá individuální osobnosti a jejich chování v sociální interakci.

Základní znalosti obecné psychologie jsou nezbytné pro pochopení psychologie osobnosti a sociální psychologie.

Vnímání jiných lidí a jejich chování je ovlivněno základními principy vnímání a pozornosti.

Chyby v komunikaci mohou být způsobeny omezeními v pozornosti a vnímání.

V Řecku se lékařství dědilo z otce na syna a formovala se tam centra výuky medicíny, jež dosahovala vysoké úrovně.

Hippokratés je nejznámější řecký lékař, který i když byl v medicínu zasvěcen svým otcem, stal se autorem mnoha lékařských spisů, ovlivňujících medicínu i v pozdějších dobách.

Hippokratés se zaměřil na vztah mezi poškozením mozku a duševními funkcemi a definoval čtyři typy temperamentů člověka.

Hippokratés věřil, že zdraví je výsledkem harmonie tělesných tekutin (voda, krev, sliz, žlutá a černá žluč). Porucha harmonie způsobuje nemoc, přičemž tělo se snaží samo harmonii obnovit.

Galenus byl řecký lékař a filozof, který dokončil starověký pohled na člověka a jeho systém byl autoritativní po mnoho století.

Galenos dokázal s pomocí empirie rozlišit mozek jako orgán duše, do kterého vedou senzitivní nervy a odkud vycházejí motorické nervy.

Galenos rozvíjel učení o temperamentech (správném poměru) podle Hippokrata, zdůrazňoval význam rovnováhy a správných proporcí v organismu.

Řecké lékařské koncepce kladly důraz na rovnováhu a správnou proporci jednotlivých částí v těle, protože vnímali rovnováhu jako základ zdraví.

Oblast v mysli, kde jsou uloženy vzpomínky a zážitky, které si v danou chvíli neuvědomujeme, ale můžeme se na ně snadno vzpomenout.

Nepřístupná část osobnosti, zdrojem pudů a iracionálního chování. Usiluje o okamžité uspokojení.

Vědomá rovina osobnosti, řídící se rozumem a zvažující důsledky chování.

Část osobnosti, která obsahuje pravidla chování, normy a morální hodnoty. Vzniká z vnějšího vlivu během dětství.

Základní pud, směřující k sebezáchově a rozmnožování druhu.

Základní pud, směřující k destrukci a agresi.

Vnitřní proces vyvažování a kontroly mezi Id, Ego a Superego.

Tři subsystémy osobnosti - Id, Ego a Superego - usilují o uspokojení svých potřeb. Jejich vzájemný konflikt a vyvažování ovlivňuje chování člověka.

Při pozorování kojenců s využitím videa a analýzou chování, lze zjistit, co způsobuje jejich pláč a co jim pomáhá. Snahou je odstranit pláč bez užívání tlumičů.

Sledování chování bez vědomí pozorovaného, např. instalace zrcadla, které umožňuje pozorování bez vlivu pozorovatele. Vhodné pro studium přirozených reakcí.

Pozorovatele je součástí situace, aktivně se zapojuje do interakce. Např. terapeut zapojený do rodinné terapie.

Zaznamenání širokého spektra chování bez specifického zaměření, běžné každodenní pozorování

Soustředěné pozorování na jeden specifický prvek chování, napr. sledování očního kontaktu během komunikace.

Pozorování probíhající v krátkém čase, často jednorázově, např. pozorování chování studenta během testu.

Dlouhodobý monitoring chování, systematicky prováděný v průběhu delší doby, např. sledování efektu nové léčby.

Pozorování probíhající v kontrolovaném prostředí, které je specificky pro daný účel uspořádáno a manipulováno.

Výzkumník záměrně mění nezávislé proměnné a sleduje změny v závislých proměnných, které reprezentují sledovaný výsledek.

V umělých, kontrolovaných podmínkách laboratoře je možné experiment opakovat, protože všechny relevantní faktory jsou známé a dokumentované.

Skupina, na kterou působí nezávislá proměnná, aby se sledoval její vliv na závislé proměnné.

Skupina, která není vystavena nezávislé proměnné a slouží jako srovnání s experimentální skupinou.

Efekt, kdy vědomí o očekávaném výsledku experimentu ovlivňuje chování experimentátora a může tak skreslit výsledky.

Metoda skrytí informací o experimentu před experimentátorem i účastníky, aby se minimalizoval vliv očekávání.

Vyvážené skupiny krys ve studii Rosenthal a Fode se ukázaly jako odlišné, protože studenti věřili, že chytré krysy se naučí rychleji a chovali se k nim odlišně.

Rosenthal a Fode ukázali, že představa o výsledku ovlivňuje chování účastníků (studentů) a i krysy se chovaly podle očekávání.

Anamnestický rozhovor je náchylný k subjektívnemu skresleniu, pretože závisí na ochote a schopnosti respondenta. Ďalšie faktory zahŕňajú pochopenie účelu rozhovoru, pamäť a inteligenciu.

Rozhovor, v ktorom sú očakávané konkrétne a precízne odpovede na predformulované otázky. Možnosti odpovedí môžu byť obmedzené na dané možnosti.

Tento typ rozhovoru je vhodný pre výskumy s veľkým počtom účastníkov, kde je potrebná štatistická analyzábilita odpovedí. Obmedzená odpoveď vedie k jednoznačnosti interpretovania údajov.

Tento rozhovor kombinuje prvky volného a řízeného rozhovoru. Umožňuje uchazečovi sa voľne vyjadriť a zapojiť sa do konverzácie, zatiaľ čo rozhovor má štruktúrovaný charakter.