Psychologie emocí

Odchylky od klidného stavu, nezbytné pro přežití a komunikaci. Mají subjektivní, tělesnou a expresivní složku.

Prožitková odezva na události, vnímaná jako mentální stav.

Fyziologické změny, které provázejí emoční reakce.

Reakce těla na stres, zahrnující fázi poplachu, rezistence a vyčerpání.

Střed mozku, regulující autonomní funkce a řídí základní emoce.

Oblast mozku spjatá se strachem a zpracováním emocí.

Spojení amygdaly s čelním lalokem, regulující emoční reakce a rozhodování.

Rychlá a jednoduchá reakce na hrozby, v podobě fyziologických projevů.

Schopnost vnímat a kontrolovat emoce, komunikovat je a řídit své chování.

Přenášení pocitů a představ z minulých vztahů na současné lidi.

Emoční impulzy jsou nezbytné pro racionální rozhodování.

Výraz obličeje, který vyjadřuje pravé pocity, s aktivací svalů kolem očí.

Sociálně naučená pravidla pro projevování emocí.

Univerzálně rozpoznaných výrazových projevů emocí.

Přenášení emocí mezi lidmi, imitací projevů a synchronizací.

Prožívání pocitů, včetně jejich intenzity a významu.

Základní pocity, které se vyvíjejí s časným vývojem člověka.

Strach z neurčitého ohrožení, trvající delší dobu.

Radost z velkého vítězství nebo splnění cíle.

Základní důvěra v jiné lidi, jež se formuje v dětství.

Subjektivní pocit, že nemáme kontrolu nad událostmi.

Vliv pozitivního očekávání na jedince, který vede k lepším výkonům.

Teorie, která popisuje lásku jako kombinaci vášně, intimity a zavazku.

Vzájemné pouto založené na potřebě bezpečí a blízkosti.

Základní jednotka prožívání, která může být vědomá i nevědomá.

Obtížnost identifikace a vyjádření emocí.

Psychická zátěž, která vede k fyzickým projevům.

Ochranné mechanismy ega, které snižují úzkost.

Teorie, jak se obličejové výrazy podílí na prožívání emocí.

Teorie, že emoce vznikají z fyziologické reakce na událost.

Teorie, že kognitivní interpretace fyziologické aktivace vyvolává emoce.

Model pro pochopení vzniku emocí, zahrnující aktivující událost, postoje a emoční důsledky.

Teorie, která zdůrazňuje roli kognice ve zpracování emocí.

Teorie, která vysvětluje emoce jako reakce na základní lidské motivy.

Model, který kategorizuje emoce dle dimenzí intenzity a polarity.

Emoční systémy, které jsou základem pro vznik a projevování emocí.

Funkce emocí v psychickém dění, zahrnující motivaci, regulaci, signály a komunikaci.