Přirozený výběr a evoluce

Přirozený výběr vyžaduje, aby se jedinci rozmnožovali a dědili své znaky. Variabilita mezi jedinci je také nezbytná pro evoluci.

Měkký výběr eliminuje jedince na základě jejich relativní hodnoty kritického znaku, nikoliv na základě absolutní hodnoty, takže ti méně „fit“ v populaci umírají.

Relativní fitness zahrnuje jak vlastní potomstvo jedince, tak i jeho přispění k reprodukci příbuzných. Jedinec má vyšší relativní fitness, pokud se mu podaří pomoct svým příbuzným reprodukovat se.

Turbidostatická selekce, nazývaná také top-down regulace, ovlivňuje populaci skrze vyšší úmrtnost způsobenou predátory nebo parazity. Predátoři kontrolují velikost populace kořisti.

K-stratégové se přizpůsobují efektivnímu využívání omezených zdrojů. Protože jsou v prostředí s omezenými zdroji, jsou vysoce konkurenceschopní.

Hillův-Robertsonův efekt popisuje, že šíření více pozitivních alel je zpomaleno vzájemnou konkurencí. Mnoho alel se snaží o stejné místo v genomu, což zpomalí jejich šíření.

Kočky byly domestikovány neuvědomělým výběrem člověka, aniž by šlo o cílené šlechtění. Lidé preferovali kočky, které jim nevadily, a ty se pak začaly rozmnožovat.

Náhodný výběr vede k selekci jedinců s vyšší rychlostí reprodukce, protože ti lépe zvládají náhodné změny v prostředí. Rychlejší rozmnožování jim dává větší šanci, aby se jejich geny šířily.

Logistická rovnice bere v úvahu jak top-down regulaci, způsobenou predátory, kteří kontrolují velikost populace, tak i bottom-up regulaci, závisla na dostupnosti zdrojů. Dostatek potravy umožňuje populaci růst, ale predátoři ji drží na uzdě.

Přirozený výběr nepotřebuje eliminovat všechny jedince pod kritickou hodnotou. Někteří z nich přežijí a přispějí k další generaci. Eliminace je spíše selektivní.

Přirozený výběr probíhá proto, že se určité alely přenášejí do genofondu častěji, díky výhodám, které poskytují nositelům. Tím se šíří v populaci.

Tvrdý výběr odstraňuje jedince, kteří nesplňují absolutní hodnoty kritického biologického parametru (např. hmotnost pod 30 kg). Všichni pod touto hodnotou jsou eliminováni.

Chemostatická selekce optimalizuje efektivní využití limitujících zdrojů, což je typické pro K-stratégy. V prostředí s omezenými zdroji je klíčové je využívat efektivně.

Hillův-Robertsonův efekt ukazuje, že šíření více pozitivních alel je zpomaleno kvůli vzájemné konkurenci. Vzhledem k tomu, že se snaží o stejné místo v genomu, dojde k zpomalení jejich šíření.

Pohlavní výběr se zaměřuje na vlastnosti, které zvyšují úspěšnost v rozmnožování, obvykle v souvislosti s získáním partnera. Například krásný vzhled nebo specifické chování.

Negativní selekce eliminuje jedince se škodlivými mutacemi, zatímco pozitivní selekce fixuje výhodné mutace. Negativní selekce se snaží odstranit škodlivé vlastnosti, zatímco pozitivní naopak propaguje ty výhodné.

Evolučně stabilní strategie zůstává dominantní v populaci, protože poskytuje výhodu oproti jiným strategiím. Je to strategie, která se nezmění v důsledku evoluce.

r-stratégové se zaměřují na rychlé množení a krátký životní cyklus, což jim umožňuje rychle obsadit dostupné prostředí. Obvykle se vyskytují v nepředvídatelných prostředích.

Tvrdý výběr odstraňuje jedince pod absolutní hranicí znaku, zatímco měkký selektuje relativně nejméně úspěšné. Tvrdý výběr je striktní, měkký je o něco flexibilnější.

Neuvědomělý výběr znamená, že člověk neúmyslně ovlivňuje vlastnosti organismu, jako u kočky domácí během její domestikace. Lidé si vybrali kočky, které se jim hodily, a oni pak rozmnožovali.

r-selekce podporuje rychlé množení a adaptace na proměnlivé prostředí, zatímco K-selekce preferuje efektivní využívání zdrojů v stabilním prostředí. r-stratégové se snaží rychle se rozmnožovat, K-stratégové se snaží přežít v náročných podmínkách.

Negativní selekce eliminuje alely, které nesou škodlivé mutace, což vede k jejich postupnému vytlačení z populace. Tento typ selekce snižuje frekvenci škodlivých alel v populaci.

Barevné zobáčky ptáků jsou rodiči preferovány při krmení, což je příklad rodičovského výběru. Rodiče dávají přednost potomkům s určitými vlastnostmi.

Absolutní fitness počítá vlastní potomstvo, zatímco relativní fitness zahrnuje i potomky příbuzných, kterým jedinec pomohl. Absolutní fitness se soustředí na vlastní produkci, relativní fitness se zaměřuje na rozšíření genů v širším smyslu.

Náhodná selekce eliminuje jedince bez ohledu na jejich genotyp, což vede k přežití těch, kteří se rychleji rozmnožují. Je to náhodný proces, který nemá žádný vliv na genotype.

Top-down regulace, známá také jako turbidostatická selekce, zahrnuje vyšší úmrtnost populace způsobenou predátory. Predátoři regulují populace kořisti a kontrolují jejich velikost.

Evolučně stabilní strategie je taková, která se nemůže být nahrazena jinou strategií, pokud je v populaci zavedena. Tato strategie má stálou výhodu a dominuje v populaci.

Přírodní selekce se zaměřuje na schopnost přežití v prostředí, zatímco pohlavní selekce na schopnost získat partnera pro rozmnožování. Přírodní výběr může upřednostnit silnější, rychlostí nebo inteligentí jedince, zatímco pohlavní vybírá jedince atraktivní pro opačné pohlaví.

Chemostatická regulace (bottom-up regulace) zajišťuje efektivnější využívání zdrojů v situacích, kdy jsou omezené. Jedinci, kteří lépe hospodaří se zdroji, mají větší šanci na přežití.

Nenáhodná selekce zahrnuje preferenci určitých vlastností (např. velikosti) predátory nebo prostředím. Predátoři vybírají kořist s určitými vlastnostmi, a tím ovlivňují složení populace.