Přemyslovci a táborští kazatelé

Hradští soudci měli na starosti právo a spravedlnost, zatímco vladaři řídili obyvatele v okolí hradu.

Hradní správa měla značnou moc v raném středověku, od vojska až po finance.

Církevní organizace v Čechách byla ovlivněna západořímským i byzantským modelem, ale postupně převládl západní vliv.

Zpočátku byla církevní správa v Čechách podřízena arcibiskupstvím v Salcburku a Řezni.

V roce 973 bylo založeno pražské biskupství, které bylo podřízeno Mohuči.

Biskup Vojtěch získal od knížete Boleslava II. právo stavět kostely, vybírat desátky a rušit manželství příbuzných.

Dekreta Břetislavova z roku 1039 schválila podporu církve, právo manželské, církevní svátky a pohřbívání.

Vedle centrální správy se vyvíjela i správa vrchnostenská, založená na vlastnictví půdy a povinnostech poddaných.

Důležitý dokument předložený americkému prezidentovi T.G. Masarykem, který oficiálně požadoval uznání samostatnosti československého národa.

Dokument vydaný Amerikou, který oficiálně uznal právo na nezávislost Čechů a Slováků.

Neúspěšný pokus císaře Karla I. o vytvoření federace z Rakouska-Uherska, která by zahrnovala samostatné státy Čechů, Slováků a dalších národností.

Legální dokument, který oficiálně prohlásil vznik samostatného československého státu.

Národní výbor jako nejvyšší orgán v Československu schválil zákon o nezávislosti v plénu, kde byl i zástupce Slováků.

Dne 28. října 1918 spontánně propukly v Praze oslavy, které vyústily ve vyhlášení samostatnosti Československé republiky.

Národní výbor se snažil uklidnit situaci v Praze, která se po vyhlášení kapitulace Rakouska-Uherska dostala do neklidu.

Národní výbor v Praze musel převzít odpovědnost za zajištění pořádku a klidu po vyhlášení kapitulace Rakouska-Uherska.

Ideologie radikálních táborských kazatelů, kteří se odklonili od pasivního očekávání Kristova příchodu k aktivnímu boji proti nepřátelům husitství a snaze o uskutečnění Božího království na zemi.

Spojenství jihočeských sedláků vedených kazateli, kteří kritizovali středověkou společnost a usilovali o radikální transformaci.

Základní principy organizace táborské obce, prosazující rovnost v sociálních i majetkových poměrech.

Odmítnutí monarchistické formy státního zřízení a preference demokratické vlády v táborské obci.

Vymýcení tradičních feudálních principů: daní, poddanství, práva na půdu, čímž se v Táboře prosazovala rovnost a svoboda.

Zrušení církevní hierarchie – kněží ztrácejí monopol na výklad Bible, zavedení přijímání pod obojí a zákaz odznaků kněžství.

Teokratická republika, řízená čtyřmi staršími – vojenskými hejtmany – a kněžími a kazateli.

Svaz táborských měst, který se snažil o prosazení svých ideálů a zřízení nového politického a společenského řádu.

Soubor pravidel a nařízení s církevním zázemím, které se snažily posílit církevní moc a kontrolu nad morálkou v Čechách.

Pravidla, která se snažila omezit soudní moc církve a posílit pravomoc panovníka nad spravedlností.

Zvyklosti německé menšiny žijící v Praze byly definovány zákony.

Zákoník upravující práva a povinnosti horníků na území Čech.

Zvyklosti a návyky dané skupiny lidí, které se dědí a v daném regionu se dodržují.

Zvyklosti a práva dané oblasti, které se dodržují nezávisle na tom, kdo tam žije.

Rozpor mezi více právními normami, kde se nedá jednoduše zjistit, která z nich by měla platit.

Proces, kdy se nevinnost nebo vina dokazuje zkouškou, která má božský základ. Např.: boj s mečem, žehlový test.

Nejvyšší správní soud byl vrcholem systému správního soudnictví v tehdejší ČSR, který chránil práva občanů při sporu s úřady.

Občané se mohli v této říši účastnit na fungování nižších správních úřadů.

Zakotvovala právo na rovnoprávnost bez ohledu na původ, náboženství atd. Tituly byly povoleny pouze akademické.

Každý se mohl svobodně usadit, nakupovat nemovitosti a podnikat v celé republice.

Stát mohl omezit soukromé vlastnictví pouze zákonem a vyvlastnění bylo možné jen s náhradou.

Daně a dávky se mohly zavádět pouze zákonem.

Nikdo nemohl být zbaven svého soudce bezdůvodně.

Zaručovala svobodu tisku, shromažďování a sdružování.

Ustanovovala povinnost vojenského výcviku a obrany vlasti.

Hlava ústavy, která chránila menšiny bez ohledu na jejich náboženství, národnost nebo rasu.

Viktorin Kornelius ze Všehrd, autor knihy "O práviech, sudiech i dskách země české knihy devatery", která se skládala z devíti knih a pojednávala o procesu na zemském soudu, šlechtickém právu a praxi při vedení zemských desek.

Kniha "O práviech, sudiech i dskách země české knihy devatery" zahrnovala devět knih, které se zabývaly procesem na zemském soudu, šlechtickým právem a praktikami vedení zemských desek.

Knihy šlechtického práva, které vznikly koncem 15. století na Moravě. Kniha Tovačovská (1482 - 1490) byla autorem Ctibor Tovačovský a byla používána jako zákon až do roku 1535. Kniha Drnovská byla přepracovaná verze Knihy Tovačovské od Ctibora Drnovského a používala se i po roce 1535.

Ctibor Tovačovský, autor Knihy Tovačovské, byl moravský politik a státník, zemský hejtman. Jeho kniha nabyla faktické váhy zákona a byla používána až do roku 1535.

Ctibor Drnovský, moravský právník a řečník na brněnském zemském soudu, přepracoval Knihu Tovačovskou a vytvořil Knihu Drnovskou. Kniha Drnovská byla používána i po vydání Zemského zřízení Markrabství moravského.

Zemské desky se objevily ve 2. polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. a jejich vznik je spojen s rostoucím významem zemského soudu.

Zemské desky se zpočátku používaly jako protokolní knihy, kde se zaznamenával průběh soudních řízení, zejména svědectví.

Zemské desky postupně získaly i funkci evidence převodů vlastnictví a dispozičního práva se svobodnými statky. Zapisování do těchto knih se stalo nevyvratitelným důkazem.