Právo a stát: Uznání a právní řád

Uznání státu

• Stát je uznáván jako samostatný subjekt mezinárodního práva jinými státy.
• Uznání umožňuje státu úspěšně existovat a spolupracovat s ostatními státy.

Právo a stát

• Stát prostřednictvím řídících orgánů vydává pravidla pro chování obyvatelstva, organizací a státního aparátu.
• Tato pravidla tvoří právo státu.
• Právo slouží k udržení životaschopnosti státu.
• Stát chrání zájmy jednotlivců i celé společnosti svými zákony.
• Stát pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci vynucuje dodržování právních předpisů.

Objektivní a subjektivní právo

• Objektivní právo upravuje vztahy v společnosti všeobecně.
• Subjektivní právo vyjadřuje oprávnění účastníka právního vztahu dané objektivním právem.
• Z některých subjektivních práv vyplývá i odpovědnost.
• Například vlastník domu zodpovídá za údržbu a škodu, která by zanedbáním vznikla.

Právní řád

• Právní řád je souhrn všech právních předpisů státu.
• Je uspořádaný stupňovitě podle důležitosti předpisů.
• Důležitost předpisu závisí na vydávající státní orgán a názvu.
• Zákon má větší sílu než nařízení vlády, nařízení vlády má větší sílu než vyhláška ministerstva.
• Právní řád tvoří pyramida, jejímž vrcholem jsou ústava a ústavní zákony.
• Na ně navazují zákony a zákonná opatření Senátu.
• Tyto základní předpisy v ČR vydává Parlament.
• Podzákonné právní předpisy může vydávat vláda a další orgány státní správy a samosprávy s dovolením zákona.
• Ratifikované mezinárodní smlouvy mají speciální vztah k právnímu řádu ČR.
• ČR má dodržovat mezinárodní smlouvy.
• Pokud se pravidla mezinárodní smlouvy liší od českých předpisů, platí pravidlo smlouvy - aplikační přednost mezinárodních smluv.

Zákonnost a právní vědomí

• Zákonnost představuje důsledné dodržování právního řádu.
• Zákonnost závisí na znalosti právních norem a přesvědčení o nutnosti jejich dodržování.
• Právní vědomí zahrnuje znalost práva a představu o spravedlnosti a účelnosti právních norem.
• Civilizační úroveň státu se hodnotí i podle právnního vědomí:
  • vzdělanostní, kulturní a morální úrovně obyvatelstva
  • účinnosti a spravedlnosti řešení právních sporů a potírání porušování práva
• Zásady pro zajištění zákonnosti:
  • Všichni jsou si před zákonem rovni.
  • Neznalost zákona nikoho neomlouvá.

Právní normy

• Právní norma je všeobecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí.
• Kromě právních norem ovlivňují chování lidí i morální a náboženské normy.
• Právní normy se tvoří a vydávají státními orgány předepsaným způsobem a formou.
• Legislativa je proces tvorby právních norem.
• Sankcí se označuje postih za porušení právní normy.
• Právní předpis je soubor právních norem (např. zákon, vyhláška).
• Stát právními normami upravuje pouze vztahy vyžadující právní jistotu a ochranu.
• Tyto vztahy se nazývají právní vztahy.
• Ostatní vztahy se posuzují podle morálních norem.
• Právo je minimum morálky.
• Existují některé právní vztahy s nevymahatelnými povinnostmi.
• Například výhry ze soukromých sázek nelze soudně vymáhat
• Tato rozhraní mezi právem a morálkou se nazývají čestné dluhy.

Druhy právních norem

• Právní normy předepisují chování účastníků právních vztahů.
• Podle způsobu vymezení chování:
  • normy zavazující:
    • Přikazující – ukládají aktivní čin (např. daň)
    • Zakazující - zakazují určité činnosti (např. kartelové dohody)
  • normy opravňující - umožňují volbou některého způsobu chování.

Publikace a forma právních předpisů

• Ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, nařízení vlády a vyhlášky ministerstva se publikují ve Sbírce zákonů ČR.
• K publikaci ostatních předpisů slouží věstníky ministerstev.
• Publikované předpisy se číslují chronologicky v ročníku sbírky.
• Při citaci se uvádí název a číslo předpisu lomeno rokem vydání.
• Předpisy jsou uspořádané do paragrafov s odstavci a textem označeným písmeny.
• Uvedena je i zdůvodnění účelu předpisu.

Realizace a aplikace práva

• Realizace práva spočívá v usměrňování právních vztahů podle právních norem.
• Aplikace práva je individuální uskutečňování práva pomocí právních aktů státních orgánů.
• Rozhodnutí státních orgánů obsahují: výrok, odůvodnění, poučení o opravných prostředcích.
• Rozhodnutí nabývá právní moci, když nelze použít opravný prostředek.

Systém práva

• Systém práva uspořádává právní předpisy podle obsahu do právních odvětví.
• Rozdělení do právních odvětví je zpravidla zpracovaným s uvážním na formální prameny práva.
• Formální prameny práva představují formy, v kterých se právní předpisy stávají právem státu.
• Materiální prameny práva jsou společenské poměry, problémy a potřeby vyžadující právní úpravu.
• Používáme vyjadřují formální prameny, když se ptáme, jak byly předpisy vydány.
• Když se ptáme, proč byly předpisy vydány, hovoříme o materiálních pramenech.
• Vyjadřují-se vyjadřují prameny bez bližšího označení, myslí se formální prameny.
• Uspořádání do právních odvětví se používá převážně pro studijní účely.

Nejdůležitější právní odvětví

• Ústavní právo - pravidla pro uspořádání a řízení státu, nejvyšší orgány státní moc
• Správní právo - organizaci a činnost státního administrativního aparátu
• Občanské právo - soukromé práva a povinnosti fyzických a právnických osob
• Pracovní právo - pracovní vztahy a vztahy související s výkonem práce
• Trestní právo – trestné činy a tresty
• Finanční právo - peněžní záležitosti
• Soudní právo - procesní právo ústavní, občanské, trestní a správní
  • Procesní právo občanské a trestní - počet soudního řízení
  • Správní soudnictví - přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem

Právo veřejné a soukromé

• Veřejné právo - vztahy, kde stát je nadrizený vůči podřízeným osobám
• Soukromé právo - vztahy, kde stát vystupuje jako rovnocenný úcastník