Politická Geografie

Chápání Heartlandu a Rimlandu jako čistě prostorových kategorií je mylné, je důležité brát v potaz kulturní charakteristiky.

Vytýčil 5 oblastí: Heartland, vnitřní a vnější Rimland, vnitřní a vnější ostrovy.

Geopolitika je vnímáná jako specifický obor mezinárodních vztahů, který se zaměřuje na vzájemné ovlivňování sil v mezinárodním systému a jejich vztahy k prostoru.

V 60. letech 20. století striktně odmítl bipolárni chápání světa a zdůraznil existenci makroregionů s odlišným vlivem.

Harold a Margaret Spurtovi kritizovali přílišné zaměření na geo prostor a geo determinismus.

Poukazuje na problémy spojené s geopolitikou ve vztazích mezi státy.

Prostorově-politický systém s vymezenými hranicemi a centralizovanými orgány (jako stát, okres, obec).

Prostorově-politický systém bez jasně vymezených hranic a centralizovaných orgánů.

Státy, které fakticky fungují, ale nemají mezinárodní uznání. Původní země s jejich odtržením nesouhlasí, ale snaží se obnovit suverenitu pouze diplomaticky.

Území ve válce nebo hrozbě války s původním suverénem. Nejsou mezinárodně uznány.

Rytířský řád s mezinárodně-právní subjektivitou, ale bez vlastní území. Má exteritoriální území, vydává mince a poštovní známky, udržuje diplomatické styky s 94 zeměmi.

Nejsou státy, ale projekty napodobující státy, aby přilákaly turisty. Jsou podnikatelské nebo recesistické.

Podléhají suverenitě jiného nezávislého státu. Jsou bývalými koloniemi a nemají mezinárodně-právní suverenitu.

Zakládány evropskými státy hlavně z ekonomických důvodů, aby získaly levné suroviny a produkty.

Přistěhovalci z Evropy tvořili většinu obyvatelstva, domorodci byli vytlačeni - Kanada, Austrálie.

Evropané kontrolovali kolonie, ale nestěhovali se. Ovládání bez osídlení, napr. Africké kolonie.

Autonomní území s mezinárodně uznatelným statusem, jejichž zvláštní pravidla jsou chráněna nejen národními zákony, ale i mezinárodními smlouvou (např. Alandy - Finsko, Špicberky - Norsko, Hongkong - Čína).

Všechny vodní plochy a vodní zdroje mimo hranice státu, tedy i otevřené moře. Loď v mezinárodních vodách podléhá jurisdikci země, pod jejíž vlajkou pluje, s výjimkou potírání pirátství nebo obchodování s otroky.

Vodní toky tekoucí napříč několika státy, přístupné pro lodě všech států (např. Dunaj, Kongo, Niger, Odra, Rýn, Senegal).

Mezinárodně uznaný status Antarktidy od 60 ° j.š., kde platí svoboda vědeckého bádání, omezení ekonomických aktivit a zákaz vojenského využití.

Základ státu, objekt výkonu státní moci a rozsah jeho kompetencí. Zahrnuje: pevninu s vnitřními vodami, část moře přiléhající k pobřeží, geologický podklad území, vzdušný prostor a lodě pod jeho vlajkou.

Politický region je výsledkem snahy člověka o uspořádaný prostor. Pro jednotlivé lidi se jedná o dům, rodinu, kmen a národ, a jejich společné území. V politickém regionu je centrální bod s politickou aktivitou.

Stát je formou společenského života v určitém území s vládou, která má moc diktovat pravidla chování a zajišťovat bezpečnost.

Charakteristickým rysem státu je jeho organizovaný společenský život, vládní instituce a vymezené území s hranicemi.

Známky státu - název, hlava státu, vlajka, znak, hymna.

Státní moc je síla, která udržuje pořádek a chráný státní zájmy. Platí princip teritoriality, což znamená, že státní právo se vztahuje na všechny na území státu, bez ohledu na občanství.

Státní orgány, jako úřady, soudy, vláda a parlament, jsou nositeli státní moci a zastupují stát.

Zákonodárná moc tvorí zákony a schvaluje státní rozpočet. Parlament je orgán, který volí poslanci, a ti mají stejné hlasy.

Parlament může být jednokomorový - všichni poslanci v jednom sboru, nebo dvoukomorový - s horní a dolní komorou, mající různé pravomoci, a horní komora nemusí být volena.

Výkonná moc vykonává zákony a řídí stát. Tvoří ji hlava státu - prezident, královna, atp. a vláda, která je nejvyšším správním orgánem.

Soudní moc se zabývá občanskoprávními, rodinnými, pracovními spory a trestnými činy. Kontroluje ostatní státní orgány a interpretuje zákony.

Neviditelná hranice, která teoreticky zasahuje až do středu Země a odlišuje státní území od soukromého vlastnictví.

Umezená oblast nad státním územím, kde je stát suverénní. Letadla potřebují povolení pro přelet.

Uměle vytyčená čára, která určuje konec pevniny a začátek moře.

Část moře mezi pevninou a základní linií, je součástí státního území.

Širší pásem moře (max 12 námořních mil od základní linie), je součástí státního území, ale lodě cizích států mají právo klidného průjezdu.

Pás moře (12 námořních mil od pobřežních vod) kde má stát právo kontroly lodí, ale není součástí jeho území.

Pás moře (max 200 námořních mil od základní linie), kde má pobřežní stát právo na ekonomické využití (rybolov, těžba).

Území pod mořem, pokud šelfa přesahuje EEZ, může si ho stát nárokovat.

Historicky vzniklé společenství lidí, kteří sdílejí společnou kulturu, území, tradice, jazyk, mentalitu a zvyky. Některé znaky národů jsou subjektivní (mentalita), jiné objektivní (území, jazyk).

Vznikaly v západní Evropě v podmínkách centralizovaných a jazykově jednotných států. Jsou společenstvím spjatým s historií, společnou právně-politickou organizací, společnou kulturou a ideologií. Splývají pojmy národ a lid. Všichni občané státu jsou příslušníky národa bez ohledu na jazyk nebo náboženství.

Vznikaly ve střední a východní Evropě v podmínkách vícejazyčných a kulturně odlišných říší. Jsou tvořeny společenstvím lidí se společným pokrevním původem, jazykem a tradicemi. Pojmy národ a lid se odlišují. Pojítkem národa je jazyk/náboženství.

Způsob, jakým chápeme národ se mění v závislosti na čase a místě.

Národ se v tomto období skládal jen z politicky privilegovaných vrstev obyvatelstva.

Průmyslová revoluce ovlivnila vnímání národa. Národ se skládal z všech příslušníků, kteří se identifikovali s daným národem.

Příslušnost k národu není daná objektivně, ale je výsledkem vnímání a sdílených hodnot. Nationalita je konstruována vědomím příslušnosti a loajality k národu.

Názor, že národy existují objektivně a příslušnost k národu vzniká automaticky kombinací objektivních kritérií (území, jazyk, víra, původ).