OBB - Obecné právní dějiny - Dobeš

Dynastie, která nastoupila na anglický trůn v roce 1603.

Dokument, který anglický parlament předložil králi Karlu I. s požadavky na omezení královské moci a ochranu práv občanů.

Anglický parlament, který zasedal v letech 1640-1653 a hrál klíčovou roli v anglické občanské válce.

Série konfliktů mezi královskou stranou a parlamentem v Anglii v 17. století

Zákon, který stanovil, že anglický parlament musí být svoláván alespoň jednou za 3 roky.

Forma vlády, kde panovník má neomezenou moc.

Revoluce, která prosazovala zájmy buržoazie, a vedla ke změnám ve společnosti.

Systém vlády, kde moc panovníka je omezena zákony a ústavou.

Dokument, jímž severoameričtí kolonisté vyhlásili odtržení od Británie.

Společný orgán kolonistů usilující o koordinaci postupu proti britské vládě, později i schůze představujících nově vzniklé státy.

Dokumenty definující volné spojení států, které si ponechávaly značnou samostatnost.

Dokument, který definuje vládní strukturu USA a rozděluje moc mezi federální vládu a jednotlivé státy.

Princip, kde jsou funkce vlády rozděleny mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní moc.

Zákono dárný orgán Spojených států amerických, skládá se ze dvou komor.

Vedoucí výkonné moci ve Spojených státech amerických.

Proces schválení dokumentu jednotlivými státy nebo orgány.

Nejvýznamnější právní kodex Habsburské monarchie, definující základní práva a povinnosti.

Nejvýznamnější věcné právo, umožňující nakládat s majetkem dle vlastní vůle a vyloučit z něj kohokoli.

Dílčí věcné právo k cizímu majetku, zavazující majitele k toleranci nebo jednání ve prospěch jiného.

Právo věřitele k zajištění splnění pohledávky

Právo dědit majetek po zemřelém, buď dle vůle (testamentu) nebo ze zákona.

Základní princip druhého dílu Všeobecného zákoníku, umožňující svobodně sjednávat smlouvy.

Důležitá kodifikace německého práva, s důrazem na přirozenoprávní principy.

Systém členění BGB: oddělení věcných a závazkových práv.

Soubor zákonů, který zaváděl principy občanských práv a svobod, čímž zrušoval feudální řád a modernizoval právní systém.

Hnutí za sjednocení Itálie a znovuzískání její nezávislosti v 19. století.

Mezinárodní kongres, který po porážce Napoleona znovu rozdělil mapu Evropy a vrátil Itálii do předrevolučních poměrů.

Tajná hnutí v Itálii, která bojovala proti rakouské okupaci a usilovala o sjednocení země.

Italský revolucionář a politik, který založil hnutí Mladé Itálie a usiloval o sjednocení země v demokratické republice.

Sardinská ústava z roku 1848, zavádějící konstituční monarchii a garantující základní občanské svobody.

Rakouské državy na severu Itálie, které bránily sjednocení země.

Válka mezi Sardinií a Rakouskem v roce 1848, která se vedla o sjednocení Itálie.

Krymská válka (1853 - 1856) donutila Rusko k modernizaci a reformám, například zrušení nevolnictví (1861) a vzniku samosprávných orgánů.

Porážka Ruska v rusko-japonské válce v roce 1905 vyvolala revoluci v Rusku. Car slíbil v manifestu zřízení zákonodárného orgánu (Státní dumy) a ochránu základních práv.

Stolypinova reforma (1906 - 1911) se zaměřovala na kolektivní formy hospodaření a podporu venkovských statkářů. Usilovala o přechod půdy do vlastnictví rolníků.

Na počátku 20. století zažívalo Rusko rychlý průmyslový rozvoj, včetně stavby Transsibiřské magistrály, rozvoje ropného průmyslu v Baku a hutního průmyslu.

Rusko chránilo domácí průmysl protekcionistickými cly, čímž ochránilo domácí podnikatele a přilákalo zahraniční investice.

KD, též nazývaná kadeti, prosazovala principy politického liberalismu a reformovala systém. Byla kritičtější v pohledu na vládu a ekonomické uspořádání Ruska.

SR, též nazývaná eseři, prosazovala snahu o zlepšení poměrů na venkově. Chtěla zřídit občiny s rovným ​​rozdělování půdy.

V Rusku začaly vznikat nové politické proudy, jako KD a SR, které zastávaly odlišné názory na ekonomické a politické uspořádání v Rusku.

Prvních deset dodatků k americké ústavě, schválených v roce 1791, které zaručují základní práva a svobody amerických občanů, včetně svobody projevu, tisku a náboženství.

Období po americké občanské válce (1861-1865), kdy se Spojené státy americké snažily obnovit jednotu po rozpadu Unie během konfliktu.

Dodatek k US ústavě, který zrušil otroctví v USA v roce 1865.

Dodatek k US ústavě, který definoval občanství, zaručoval rovné právo a ochranu podle zákona všem osobám narozeným a naturalizovaným v USA.

Dodatek k US ústavě, který zakazoval omezování volebního práva z důvodu barvy pleti nebo předchozího otroctví.

Dokument přijatý francouzskou Národní asambléou 26. srpna 1789, který deklaroval základní lidská práva a svobody, včetně svobody, rovnosti a bratrství.

Rozdělení Francouzů na základě jejich volebních práv. Ti s majetkovým cenzu byli „aktivní“ a mohli volit i být voleni. Tito bez majetku byli „pasivní“ a neměli volební právo.

První francouzská ústava z roku 1791 zavedla konstituční monarchii a omezené volební právo. Přesto umožňovala otroctví v koloniích.