Národní obrození: důvody a cíle

Národní obrození: Důvody

• Národnost je definována jazykem, kterým člověk mluví.
• Čeština se používala jen v nižších společenských vrstvách.
• Němčina byla úředním jazykem a používala se ve školách.
• Latina se používala v církvi.
• Nedostatek čtenářů česky psaných textů vedl k tomu, že se psalo německy.
• Čeština existovala převážně v ústní lidové slovesnosti.
• Písmáci psali jednoduchá díla v češtině.
• Čeština se uplatňovala v kočovných divadlech.

Předpoklady Národního obrození

• Reformy Marie Terezie a Josefa II měly za cíl vychovat vzdělané a schopné vojáky.
• Všeobecný přístup ke vzdělání.
• Zrušení nevolnictví vedlo k volnému pohybu a šíření češtiny.
• Omezování vlivu církve, rušení klášterů a sekularizace vzdělávání.
• Zlepšení úrovně zdravotnictví.
• Toleranční patent zajišťoval náboženskou svobodu.
• Vrchnost motivovala lid k boji za národ, což vedlo k uvědomění soudržnosti a touze po vlastním území a jazyku.

Cíle Národního obrození

• Primárním cílem bylo zachování českého jazyka.
• Postupně se objevovaly další cíle, jako rozvoj češtiny.
• Rozšíření české literatury.
• Čeština se měla stát úředním jazykem.
• Česká společnost měla být postavena na roveň německé.
• Pozvednutí české kultury.

Strategie Národního Obrození

• Vzbudit zájem o národní obrození u vzdělanců.
• Oslovit českou šlechtu, měšťany a vesničany, s pomocí učitelů a kněží.
• Vytvořit slovníky a pravidla, čímž se čeština dostala na úroveň ostatních jazyků.
• Překlady do češtiny ukázaly, že čeština má mezery, proto se tvořily nová slova.
• Zdůrazňování české kultury a historie vedlo ke vzniku Rukopisu královédvorského a zelenohorského.

Výsledek Národního Obrození

• Čeština se stala plnohodnotným jazykem.

Fáze Národního Obrození

• Obranná fáze, spojená s Josefem Dobrovským a tvorbou slovníků a vlasteneckých novin.
• Ofenzivní fáze, reprezentovaná Josefem Jungmannem a Františkem Palackým a snahou o purismus, rukopisy a dějepisectví.
• Vrcholná fáze (fáze romantismu), s Josefem Kajetánem Tylem, Karlem Jaromírem Erbenem, Karlem Hynkem Máchou, Františkem Škroupem, českými hrami v divadlech a sběrem v ÚLS.
• Revoluční fáze, s Karlem Havlíčkem Borovským, Boženou Němcovou, Josefem Václavem Fričem, Bedřichem Smetanou, radikalizací situace a vznikem spolků a české beletrie.

Důležitá Data Národního Obrození

• 1774: Založena Královská společnost nauk.
• 1775: Tiskové vydání Balbínovy obrany Martinem Pelclem.
• 1791: Vzniká katedra českého jazyka na univerzitě a oficiální mluvnice češtiny.

Autoři Období Národního Obrození - Obranná Fáze

• Josef Dobrovský žil v 18. a 19. století v obranné fázi národního obrození.
• Vyrůstal v německém prostředí, zpočátku neuměl česky.
• Zajímalse o lingvistiku a staroslověnštinu, stal se předním odborníkem na jazyky.
• Měl věcný přístup a kritizoval Rukopis zelenohorský.
• Byl vychovatelem u rodu Nosticů a spoluzakladatelem Společnosti nauk a Národního muzea.
• Jeho díla zahrnovaly: Dějiny české řeči a literatury, základy české literární historie, Českou prozódii, základy jazyka staroslověnského, Německo-český slovník, Zevrubnou mluvnici jazyka českého a České přísloví.
• Josef Dobrovský si myslel, že rukopis zelenohorský je falzum.

Počátky České Umělecké Literatury - Poezie

• Charakteristická srozumitelností a rychlostí přípravy.
• Dvě básnické školy: Thámovci a Puchmajerovci.

Thámovci

• Václav Thám založil básnickou školu.
• Thám byl herec, básník a úředník.
• Spoluzaložil Boudu, první české divadlo.
• Jeho díla zahrnují "Básně v řeči vázané", almanach současných autorů, kteří byli označováni jako Thámovci.
• Psal anakreónskou poezii o tématech jako víno, ženy a zpěv.

Puchmajerovci

• Antonín Jaroslav Puchmajer založil básnickou školu.
• Mezidíla patří Sbírání písní a zpěvů, almanach a anakreónská poezie.
• Šebastián Hněvkovský je autorem eposu Děvín o dívčí válce po smrti Libuše.

Próza Období Národního Obrození

• Václav Matěj Kramérius byl nakladatel, vydával české knihy.
• Založil společnost Česká expedice, která knihy rozvážela po venkově.
• Vydával knihy lidového čtení, cestopisy, robinsonády a strašidelné příběhy.
• Založil Kramériusovy císařsko-královské vlastenecké noviny.

Drama Období Národního Obrození

• V divadlech V Kotcích se hrálo česky pouze v dopoledních hodinách.
• Hraběcí Nosticovské divadlo uvedlo úspěšnou hru „Odběhlic z lásky synovské“.
• V Boudě se konaly hry na české náměty, například "Břetislav a Jitka aneb únos z kláštera" od Václava Tháma.

Útočná Fáze Národního Obrození

• Někdy označována jako Jungmannovská.
• Měla tři cíle: vylepšit jazyk, vyzdvihnout slovanství a zdůraznit slavnou slovanskou minulost.

Josef Jungmann

• Josef Jungmann byl lingvista, překladatel, spisovatel a učitel z chudé rodiny.
• Byl členem Královské společnosti věd a nauk.
• Podílel se na tvorbě prvního vědeckého časopisu "Krok".
• Jeho díla zahrnují Slovesnost (učebnice literární teorie a slohu), Slovník česko-německý (spoluautor, vytvářel neologismy), Historie literatury české a překlady děl od Goetha, Shakespeara.
• Napsal lyrickoepickou báseň Starý a Božen.
• Jungmann zachytil Oldřicha bezdětného s německou ženou. Potkal neurozenou Boženu, oženil se s ní a zplodil děti ukazující alegorii (německá žena špatná a slovanská žena dobrá).

František Palacký

• Měl přezdívku „otec národa".
• Působil jako historik, politik, publicista a spisovatel s kritickým přístupem.
• Spolupracoval s Josefem Jungmannem a podílel se na tvorbě časopisu Českého muzea.
• Založil Matici Českou.
• Účastnil se na Riegrově naučném slovníku.
• Vytvořil dílo „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě“ a vyzdvihoval husity jako symbol české soudržnosti.
• Je autorem výroku: "Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm."

Pavel Josef Šafařík

• Slovák, historik, archeolog.
• Mezi jeho díla patří Dějiny slovanské řeči a literatury.
• Psal o slovanské starožitnosti a historii slovanů.

František Ladislav Čelakovský

• Psal pod pseudonymem „Žofie Jandová“, aby povzbudil ženy k tvorbě.
• Jako básník a překladatel se zaměřoval na ústní lidovou slovesnost.
• Inspiroval se v ústní lidové slovesnosti, ale také tvořil svá díla.
• Byl vyloučen z filosofické fakulty kvůli problémům s němčinou, studium dokončil v Linzi.
• Pracoval v časopise Česká Včela a působil jako knihovník.
• Získal čestný doktorát v Praze.
• Jeho díla zahrnují Ohlasy písní ruských, Ohlas písní českých a sbírku Růže stolistá a Toman a lesní pán.

Ján Kollár

• Slovák, cestovatel, zemřel ve Vídni.
• Psal pod pseudonymem „Čechobratr“ a slovenštinu považoval za dialekt češtiny.
• Vytvořil dílo „Slávy dcera“, knihu obsahující sonety.
• Dílo je žalozpěvem na zánik slovanských národů a vizí slovanské budoucnosti inspirované Dantem.

Drama Období Národního Obrození

• V dramatu stále převládala komedie.
• Václav Kliment Klicpera, otec české Thálie, vyrůstal v chudých poměrech.
• Mezi jeho díla patří Divotvorný klobouk a Hadrián z římsů.
• Jan Nepomuk Štěpánek byl ředitelem Stavovského divadla a napsal dílo Čech a Němec.

Rukopisy

• Autory rukopisů měli být Václav Hanka a Josef Linda.
• Analýza ve 20. století ukázala, že se jedná o palimpsesty.
• Rukopisy inspirovaly tvůrce, například Bedřicha Smetanu, Mikoláše Aleše, Josefa Ženíška, Karla Hynka Máchu a Julia Zeyera.
• Rukopis královédvorský byl nalezen ve Dvoře Králové a obsahoval údajnou českou poezii ze 13. století.
• Rukopis zelenohorský obsahoval údajný zlomek básnické skladby z 9. a 10. století ( báseň Libušín)
• Rukopisy byly padělky.