Kvantová teorie a chemie

Hlavní kvantové číslo n popisuje energetickou hladinu elektronu. Vyjadřuje energii, která je s elektronem v atomu spojena a je definována kladnými celými čísly.

Ionizační energie vyššího stupně je energie potřebná k odstranění dalšího elektronu z již ionizovaného atomu. Každá další ionizace vyžaduje více energie, protože odstraňujeme elektron z atomu, který je již kladně nabitý a přitahuje elektrony silněji.

Kvantová teorie popisuje chování částic na mikroskopické úrovni, včetně elektronů v atomech. Základní princip je, že energie je kvantovaná, tzn. je omezena na diskrétní hodnoty, nikoli plynulé změny.

Energetická hladina elektronu v atomu je kvantovaná, takže elektron může mít jen určitou stanovenou hodnotu energie. Například elektron může mít elektronovou energii 1s, 2s, 2p, atd., ale nikdy nemůže mít energii mezi těmito hladinami.

Ionizační energie je energie, kterou je nutné vynaložit, abychom z atomu v jeho základním stavu odtrhli nejvolněji vázaný elektron a přesunuli ho do nekonečné vzdálenosti.

Hlavní kvantové číslo n vyjadřuje energetickou hladinu elektronu. Vyšší číslo n znamená vyšší energii. Například n = 1 je nejnižší energetická hladina, n = 2 je druhá nejnižší, atd.

Určuje tvar atomového orbitalu elektronu.

V teorii VSEPR popisuje počet vazeb a nevazebných elektronových párů kolem centrálního atomu, čímž určuje základní geometrii molekuly.

Vznik kapalných roztoků z čistých látek, obvykle provázený nárůstem entropie systému.

Základní stavební kámen hmoty, který nelze chemickými metodami rozdělit.

Při jaderné syntéze lehčích jader se uvolňuje energie.

Částice v mikrosvětě vykazují difrakční a interferenční jevy.

Vliv můstku X-H…Y na sílu vodíkové vazby závisí pouze na interakci atomu Y s vodíkem a snižuje se se schopností atomu X poutat elektron. Síla vodíkové vazby je přibližně 10x slabší než kovalentní vazba, ale stále silnější než van der Waalsovy síly.

Precipitace je heterogenní proces, při kterém se z kapaliny uvolňuje pevná látka. Hmota v systému mění skupenství a dochází k fázové přeměně.

Voda - volný elektronový pár, dva vodíkové atomy.

Arrheniova rovnice udává závislost rychlosti chemické reakce na teplotě. Parametr Ea reprezentuje aktivační energii dané reakce.

Volné páry a násobné vazby ovlivňují molekulární geometrii více než jednoduché vazby dle teorie VSEPR.

Určuje orbitální moment hybnosti elektronu, čímž určuje tvar atomového orbitalu.

Mezimolekulární síly hrají klíčovou roli při rozpouštění. Ovlivňují rychlost rozpouštění, ale nerozhodují o tom, zda se vytvoří heterogenní směs nebo roztok.

Kritický bod ve fázovém diagramu odpovídá meznímu stavu, kdy kapalná fáze dané látky ještě existuje. Teplota nad kritickým bodem znemožňuje existenci látky v kapalném stavu. Kritický bod je definován kritickým tlakem a teplotou.

Pojem se netýká základních stavebních prvků, ale chemických sloučenin.

Molekulové vzorce jsou vhodné pro nízkomolekulární, zejména kovalentní látky. Poskytují informaci o molární hmotnosti a zobrazují atomové a hmotnostní poměry.

Hodnota pH=7 označuje neutrální prostředí. Koncentrace hydroniových iontů (H3O+) je v tomto případě 10-7 mol/l.

Větší přitažlivost mezi molekulami rozpouštědla a rozpouštěné látky než mezi molekulami vlastních látek.

Je teplo, které se uvolní při sloučení jednoho molu sloučeniny z prvků v jejich standardních stavech.

Soustava při exotermní reakci teplo uvolňuje, takže entalpie soustavy klesá a je menší než nula.

Vodíková vazba je silnější než ostatní mezimolekulární síly a je elektrostatické povahy.

Je to typ intermolekulární síly, která je slabší než vodíková vazba.

Látky s podobnou intermolekulární interakcí mezi sebou se lépe mísí.

Kovalentní sloučeniny jsou tvořeny atomy spojenými kovalentními vazbami, což vede k neutrálním molekulám s definovaným počtem atomů. Jsou typicky nevodivé a rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.

Chemická rovnice popisující reakci, kde se dvě nebo více reaktantů spojuje za vzniku jednoho hlavního produktu.

Arrheniova rovnice popisuje vztah mezi rychlostní konstantou (k) chemické reakce a teplotou (T). Pomáhá nám pochopit, jak teplota ovlivňuje rychlost reakcí.

Tuhé roztoky jsou homogenní směsi, které obsahují alespoň jednu pevnou látku. Mohou být tvořeny ze dvou pevných látek, z pevné látky a plynu nebo z pevné látky a kapaliny.