10) Rok 1989 v Evropě

Konec studené války

• Konec studené války lze připsat na vrub tři faktorům: deset let trvající a nakonec neúspěšnou invazi SSSR do Afghánistánu, výbuchu elektrárny v Černobylu v roce 1986 a neochotě Michaila Sergejeviče Gorbačova sáhnout k vojenskému řešení, pokud se jednotlivé státy východního bloku budou snažit vymanit ze závislosti na SSSR.

Chronologie událostí

• Začátek invaze SSSR do Afghánistánu
• Gorbačov se stává generálním tajemníkem KSSS
• Vyhlášení perestrojky
• Výbuch Černobylu
• Vyvrcholení odporu proti Gorbačovovi: pokus o puč v srpnu 1991
• Rozpad SSSR

Gorbačovova politika

• Gorbačovova politika neochoty sáhnout k vojenskému řešení vedla k praktickému zrušení Brežněvovy doktríny.

Události v Německu

• V říjnu 1989 se na náměstích ve velkých městech NDR odehrávaly každotýdenní demonstrace, na nichž se stále častěji začaly objevovat nápisy "Wir sind ein Volk!" (Jsme jeden národ) upozorňující na hlavní touhu obyvatel NDR – sjednocení se svobodnou a vyspělejší Spolkovou republikou.
• 9. listopadu 1989 se poprvé mohlo svobodně chodit mezi oběma částmi Berlína a brzy se začalo s likvidací Berlínské zdi.
• Od 1. července 1990 byla zavedena měnová unie, která znamenala, že východní Němci od té doby platili vytouženou západoněmeckou markou.
• 3. října 1990 se Německo sjednotilo a území bývalé NDR se dnem sjednocení stalo součástí Evropských společenství i NATO.

Úsilí o sjednocení Německa

• Hlavním přáním východních Němců na přelomu let 1989/1990 se stalo co nejrychlejší sjednocení se západním Německem.
• Úsilí o sjednocení bylo motivováno vyšší životní úrovní ve Spolkové republice.

Demokratizace ve středoevropských zemích

• Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se Československo, Maďarsko a Polsko staly zeměmi s demokratickým uspořádáním.
• V Polsku a Maďarsku probíhala demokratizace dlouhodobě od začátku osmdesátých let.
• V Československu se listopad 1989 stal naprostým přelomem v dějinách 20. století, protože právě během tohoto měsíce došlo ke zhroucení do té doby pevného a neústupného komunistického režimu.
• V Polsku a Československu byli do funkcí prezidenta zvoleni nejznámější lidé opozice – Lech Wałęsa a Václav Havel.

Spolupráce středoevropských zemí

• V roce 1992 byla podepsána smlouva mezi Československem, Maďarskem a Polskem v maďarském Visegrádu.
• Rozdělení Československa proběhlo úplně klidně, na rozdíl od rozpadu Jugoslávie.

Visegrádská čtyřka

• Mezi státy tzv. Visegrádské čtyřky patří ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Události v Československu

• Palachův týden a iniciativa Několik vět
• Brutální rozehnání demonstrace na Národní třídě
• Založení Občanského fóra
• Václav Havel prezidentem

Revoluce v roce 1989

• Rok 1989 byl – až na jednu výjimku – rokem "mírových revolucí".
• V Rumunsku neproběhla "sametová", ale "krvavá" revoluce.

Konec studené války

• Konec studené války lze připsat na vrub tři faktorům: deset let trvající a nakonec neúspěšnou invazi SSSR do Afghánistánu, výbuchu elektrárny v Černobylu v roce 1986 a neochotě Michaila Sergejeviče Gorbačova sáhnout k vojenskému řešení, pokud se jednotlivé státy východního bloku budou snažit vymanit ze závislosti na SSSR.

Chronologie událostí

• Začátek invaze SSSR do Afghánistánu
• Gorbačov se stává generálním tajemníkem KSSS
• Vyhlášení perestrojky
• Výbuch Černobylu
• Vyvrcholení odporu proti Gorbačovovi: pokus o puč v srpnu 1991
• Rozpad SSSR

Gorbačovova politika

• Gorbačovova politika neochoty sáhnout k vojenskému řešení vedla k praktickému zrušení Brežněvovy doktríny.

Události v Německu

• V říjnu 1989 se na náměstích ve velkých městech NDR odehrávaly každotýdenní demonstrace, na nichž se stále častěji začaly objevovat nápisy "Wir sind ein Volk!" (Jsme jeden národ) upozorňující na hlavní touhu obyvatel NDR – sjednocení se svobodnou a vyspělejší Spolkovou republikou.
• 9. listopadu 1989 se poprvé mohlo svobodně chodit mezi oběma částmi Berlína a brzy se začalo s likvidací Berlínské zdi.
• Od 1. července 1990 byla zavedena měnová unie, která znamenala, že východní Němci od té doby platili vytouženou západoněmeckou markou.
• 3. října 1990 se Německo sjednotilo a území bývalé NDR se dnem sjednocení stalo součástí Evropských společenství i NATO.

Úsilí o sjednocení Německa

• Hlavním přáním východních Němců na přelomu let 1989/1990 se stalo co nejrychlejší sjednocení se západním Německem.
• Úsilí o sjednocení bylo motivováno vyšší životní úrovní ve Spolkové republice.

Demokratizace ve středoevropských zemích

• Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se Československo, Maďarsko a Polsko staly zeměmi s demokratickým uspořádáním.
• V Polsku a Maďarsku probíhala demokratizace dlouhodobě od začátku osmdesátých let.
• V Československu se listopad 1989 stal naprostým přelomem v dějinách 20. století, protože právě během tohoto měsíce došlo ke zhroucení do té doby pevného a neústupného komunistického režimu.
• V Polsku a Československu byli do funkcí prezidenta zvoleni nejznámější lidé opozice – Lech Wałęsa a Václav Havel.

Spolupráce středoevropských zemí

• V roce 1992 byla podepsána smlouva mezi Československem, Maďarskem a Polskem v maďarském Visegrádu.
• Rozdělení Československa proběhlo úplně klidně, na rozdíl od rozpadu Jugoslávie.

Visegrádská čtyřka

• Mezi státy tzv. Visegrádské čtyřky patří ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Události v Československu

• Palachův týden a iniciativa Několik vět
• Brutální rozehnání demonstrace na Národní třídě
• Založení Občanského fóra
• Václav Havel prezidentem

Revoluce v roce 1989

• Rok 1989 byl – až na jednu výjimku – rokem "mírových revolucí".
• V Rumunsku neproběhla "sametová", ale "krvavá" revoluce.