Hydrosféra

Hydrosféra

• Hydrosféra zahrnuje veškerou vodní hmotu na Zemi, včetně vody na povrchu, pod povrchem, v atmosféře a v živých organismech.
• Voda se vyskytuje ve skupenstvích: plynném (vodní pára), kapalném (dešťové kapky) a pevném (sněhové vločky).
• Oceány a moře zaujímají 70,7 % povrchu Země.
• 99 % vody v troposféře se zapojuje do hydrologického cyklu.
• Hydrogeografie zkoumá vztah mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzickogeografické sféry.
• Oceánografie se zabývá procesy v oceánech.
• Bezodtoké oblasti zaujímají 32 milionů km², například řeka Okavango.

Oceány a moře

• Světový oceán se skládá z Atlantického, Severního ledového, Jižního, Indického a Tichého oceánu, včetně okrajových a středozemních moří.
• 71 % povrchu Země tvoří oceány a moře.

Tichý oceán (Pacifik)

• Je největší oceán na Zemi.
• Zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země.
• V tropech měří v nejširším místě přes 20 000 km.
• Obsahuje asi 25 000 ostrovů, většinou vulkanického původu.
• Pacifický ohňový kruh je oblast častých zemětřesení a sopek, které mohou vyvolat tsunami.
• Mariánský příkop dosahuje hloubky 10 994 m.

Atlantský oceán

• Druhý největší oceán.
• Středem se táhne Středoatlantský hřbet, největší podmořský hřbet.
• Ostrovy jsou z velké části pevninského původu, blízko pevnině.
• Portorický příkop dosahuje hloubky 8280 m.

Indický oceán

• Nejteplejší oceán, velká část se nachází v tropickém nebo subtropickém pásu.
• Severně od rovníku je charakteristické monzunové podnebí.
• Sundský příkop dosahuje hloubky 7725 m.

Jižní oceán

• Nejhlubší má průměrnou hloubkou 4500 metrů.
• Severní hranice je přibližně na 60. rovnoběžce a jižní hranici tvoří Antarktida.
• Hranice tvoří větrné a oceánské proudění.

Severní ledový oceán

• Nejmenší oceán světa s rozlohou 14 milionů km².
• Má nejmenší průměrnou hloubku, 1328 m.

Vlastnosti mořské vody

• Barva vody se dělí na zdánlivou a skutečnou.
• Zdánlivá barva je vyvolána odrazem světla.
• Skutečná barva závisí na množství a charakteru příměsí.
• Zelená barva je způsobena fytoplanktonem, při velké koncentraci až načervenalá.
• Žlutohnědá barva je vyvolána minerálními příměsemi splavenými z kontinentů.
• Salinita (slanost) se vyjadřuje jako množství rozpuštěných minerálních látek v gramech na kilogram vody.
• Salinita je ovlivněna zeměpisnou šířkou, teplotou, výparem, srážkami, přítoky a pohybem mořské vody.
• Na rovníku je salinita nižší (srážky), podél obratníků vyšší (větší výpar).
• Nejslanější je Mrtvé moře (245-280 ‰).
• V polárních oblastech se salinita snižuje (přítoky řek, tající led...).
• Průměrná salinita světového oceánu je 35 ‰.
• Brakická voda je smíšená slaná a sladká voda.
• Teplota oceánu je regulována pohlcováním slunečního záření a chemickými a biologickými ději.
• Průměrná roční teplota oceánů je 17 °C.
• Hustota mořské vody závisí na teplotě, salinitě a tlaku.
• S hloubkou narůstá tlak, klesá teplota a vzrůstá hustota.
• Nejmenší hustota je v tropických a nejvyšší v polárních oblastech.

Pohyb mořské vody

• Pohyb mořské vody je ovlivněn kosmickými vlivy, fyzikálně-chemickými vlivy a pohyby zemské kůry.
• Hlavní příčinou proudění je cirkulace atmosféry, která přenáší vodu na velké vzdálenosti.
• Teplé proudy: Golfský, Kuro-Šio, Brazilský, Východoaustralský.
• Studené proudy: Západní příhon, Peruánský, Oja-Šio, Labradorský, Kanárský, Benguelský.
• Termohalinní výměník zahrnuje sestupné a vzestupné proudy a atlantický výměník je nejvýznamnější.
• Vlnění způsobuje vítr, vlna má hřbet a vpadlinu (důl).
• Výška vln dosahuje 5 m v zálivech a 25 m v oceánech.
• Dmutí (slapové jevy) zahrnují příliv (zvýšení hladiny) a odliv (snížení hladiny), ovlivněné Měsícem.
• Skočné dmutí nastává, když jsou Měsíc, Země a Slunce v jedné řadě.
• Hluché dmutí nastává, když Měsíc, Slunce a Země svírají pravý úhel.
• Nejvyšší příliv na světě je v zálivu Fundy v Kanadě, kde hladina stoupá až o 20 metrů.
• Příboj jsou vlny narážející na pobřeží, mají silný erozivní vliv.
• Tsunami jsou ničivé vlny vyvolané podmořskými zemětřeseními či sopečnými erupcemi.

Reliéf dna oceánů a moří

• Oceánské dno se dělí na okraje pevnin a oceánské lože.
• Okraje pevnin se dělí na pevninský šelf (do 200 m), pevninský svah (do 1500 m), a pevninské úpatí (1500-3000 m).
• Oceánské lože zahrnuje oceánské pánve (74 % dna, 3000-6000 m), středooceánské hřbety (vulkanický původ) a hlubokomořské příkopy (6000-11000 m).

Ledovce

• Rozlišujeme kontinentální (95 %) a horské (5 %) ledovce.
• Největší kontinentální ledovec je na Antarktidě.
• Horské ledovce (údolní, alpského typu) vznikají nahromaděním sněhových srážek v karu.
• V karu se sníh mění postupně na firn, firnový led a ledovcový led.
• Led působí erozivně na své podloží.
• Morény jsou nevytříděné uloženiny před a na stranách ledovce.

Vodstvo pevnin

• Zahrnuje povrchovou a podpovrchovou vodu.
• Povrchová voda se dělí na tekoucí (řeky) a stojatou (jezera, mokřady, umělé nádrže).

Řeky

• Ron je nesoustředěný odtok vody.
• Vodní tok je soustředěný tok v korytě řeky.
• Pramen je místo, kde se voda dostává na povrch
• Horní tok řeky má převahu eroze a údolí tvaru V.
• Střední tok vykazuje eroze i sedimentace a koryto má tvar U.
• Dolní tok má převahu sedimentace a meandry.
• Povodí je plocha, odkud odtéká voda do řeky.
• Rozvodí je hranice mezi povodími.
• Úmoří je území tvořené povodími, které posílají vodu do jednoho moře.
• Rozvodnice je hranice mezi úmořími.
• Soutok je místo slévání toků.
• Ústí je místo, kde se řeka vlévá do moře.
• Průtok je množství vody, které proteče profilem koryta řeky.
• Vodní stav je výška vodní hladiny.
• Specifický odtok je množství vody, které odteče v l/s z 1 km² povodí.
• Koeficient odtoku je poměr mezi odtokem a srážkami.
• Meandr je přirozená zákruta řeky.
• Bifurkace je situace, kdy jedno z ramen ústí do vedlejšího povodí.
• Říční pirátství je posouvání rozvodnice v důsledku zpětné eroze.
• Řeky mají význam v oběhu vody, průmyslu, zemědělství, dopravě a energetice.

Jezera

• Jsou přírodní vodní nádrže vzniklé vyhloubením nebo přehrazením toku.
• Dělení jezer: ledovcová, tektonická, vulkanická, krasová, říční, pobřežní, pozůstatek moří.

Mokřady

• Bažiny jsou části povrchu prosycené vodou.
• Rašeliniště vznikají v jezerních pánvích.
• Slatiniště vznikají v místech vývěru vody.

Umělé vodní nádrže

• Jsou to rybníky a přehrady.
• Rybníky jsou mělké nádrže vzniklé nasypáním zemní hráze.
• Přehrady slouží k zadržování vody, výrobě energie, ochraně před povodněmi a rekreaci.

Podpovrchové vody

• Půdní voda je obsažena v půdních pórech.
• Podzemní voda vyplňuje průliny a pukliny hornin.
• Typy podzemních vod: juvenilní, vadózní a fosilní.

Vody ve sněhu a ledu

• Sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotách pod 0°C.
• Sněhová pokrývka je souvislá vrstva sněhu.
• Sněžná čára je hranice trvalé sněhové pokrývky.
• Firn je roztátý sníh, který opět zmrzne.
• Led vzniká postupnou přeměnou sněhu.

Koloběh vody

• Neustálé obíhání vody doprovázené změnami skupenství.
• Rozlišujeme velký a malý koloběh vody.