Hydrosféra a hydrologický cyklus

Hydrosféra

• Hydrosféra představuje vodní obal Země, zahrnující vodu ve všech skupenstvích, v atmosféře, na povrchu i pod ním.
• Hydrologie je věda zabývající se výzkumem vody ve všech skupenstvích v krajině.
• Voda pokrývá přibližně 2/3 celkového povrchu Země, proto se jí říká „modrá planeta".
• Světový oceán obsahuje 97 % veškeré vody, tvořené oceánskou slanou vodou.
• Pevnina obsahuje pouze 3 % vody, což je pevninská sladká a slaná voda dohromady.

Hydrologický Cyklus

• Voda je uložena v rezervoárech (zásobnících vody), mezi kterými neustále koluje a mění skupenství.
• Hybnou silou celého hydrologického cyklu je sluneční energie.
• Mezi rezervoáry vody patří oceány, moře, jezera, bažiny, rybníky, řeky, permafrost, voda v atmosféře, sníh, led i podzemní voda.
• Podzemní voda tvoří významný rezervoár (30 % zásob), zatímco povrchová voda tvoří jen menší část (cca 0,3 %).
• Většina sladké vody je uložena v ledovcích (pevninských i horských), což představuje 68,7 % zásob.
• Sůl v oceánech nezamrzá při tvorbě ledu/ledovce a zůstává v oceánu.
• Pevninské ledovce tvoří 90 % veškeré ledovcové hmoty, horské ledovce jen 1 %.
• Příkladem pevninských ledovců je Antarktický a Grónský ledovec.
• Hydrologický cyklus se dělí na malý a velký.
• Malý koloběh vody je charakterizován změnami skupenství v rámci pevniny nebo mezi oceánem.
• Velký koloběh zahrnuje výměnu vody mezi oceánem a pevninou.

Voda světového oceánu

• Světový oceán se člení na pět hlavních oceánů, které zahrnují i moře.
• Okrajová moře jsou obklopena pevninou jen z části (např. Norské, Severní, Karibské moře).
• Vnitřní moře jsou obklopena pevninou téměř celá, ale vždy propojena s oceánem (např. Baltské, Středozemní, Černé moře).
• Vnitřní moře jsou s oceánem propojena přírodní cestou, tedy průlivem (Dánský, Gibraltarský, Lamanšský).
• Vnitřní moře mohou být s oceánem propojena i umělou cestou, tedy průplavem (Suezský, Panamský, Korintský).
• Průplavy výrazně zkracují námořní trasy.
• Panamský průplav spojuje Karibské moře (resp. Atlantský oceán) s Tichým oceánem.

Úmoří

• Úmoří je část pevniny, odkud veškerá voda odtéká do jednoho oceánu.
• Existují 4 úmoří dle oceánů: Atlantského, Severního ledového, Tichého a Indického oceánu.
• Největší úmoří má Atlantik a nejmenší Pacifik (Tichý oceán).
• Rozvodí je hranice mezi úmořími a obvykle probíhá po pohořích.
• Bezodtokové oblasti jsou oblasti na pevnině, které nemají spojení s oceánem (např. řeka Volha ústící do Kaspického moře, oblast Aralského jezera v Asii, Čadského jezera v Sahaře).

Salinita Vody

• Salinita vody je slanost mořské vody a udává se v promile (‰).
• Vnitřní moře mají obvykle vyšší salinitu.
• Průměrná salinita mořské vody je 35 ‰ (35 g soli na 1000 g vody).
• Salinita Rudého moře je 40 ‰ a Baltského moře 6 ‰.
• Brakická voda má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou.
• Brakická voda vzniká v oblastech, kde se mísí sladká a slaná voda, např. v ústí velkých řek (Amazonka, Niger, Kongo).

Mořské Proudy

• Mořské proudy spojují všechny oceány a jejich šířka se pohybuje od 100 km do 1000 km.
• Mořské proudy mají zásadní vliv na život na planetě - ovlivňují teplotu, klima, život v oceánu, rybolov, námořní dopravu, transport živin a osídlení pevniny.
• Teplé proudy zahrnují Golfský proud (nejzásadnější pro Evropu), Severní a Jižní rovníkový proud, Brazilský proud a Kurošio.
• Studené proudy zahrnují Kalifornský, Peruánský, Západní a Východní příhon a Benguelský proud.
• Voda se ohřívá v tropické oblasti rovníku a tvoří teplý proud, který směřuje k pólům.
• Během cesty k pólu se proud ochlazuje a vrací se zpět k rovníku jako studený proud.
• Pohyb proudů je poháněn slunečním zářením (výparem), větrem (pasáty) a rozdíly v hustotě vody (teplota a salinita).
• Golfský proud, který vychází z Mexického zálivu a směřuje k pobřeží Evropy, způsobuje nezamrzání přístavů v severní Evropě, a ovlivňuje tak klima a námořní dopravu.
• Klima ostrova Island je ovlivněno golfským proudem
• I umístění měst a sídel na ostrově je determinováno proudem.
• Biomy na ostrově Isle of Scilly (VB) a v NP Gros Morne (Kanada) jsou výrazně ovlivněny golfským proudem.

Voda na pevnině

• Voda na pevnině se dělí na povrchovou (nádrže, přehrady, rybníky, rašeliniště, jezera…) a podpovrchovou (= podzemní) vodu.
• Většinou se jedná o vodu sladkou, ale může být i slaná.
• Podpovrchová voda zahrnuje půdní vodu (v půdních pórech, dostupná rostlinám) a podzemní vodu (hlubší vrstvy, méně dostupná rostlinám, závislá na hladině podzemní vody).
• Hladina podzemní vody určuje hranici, kde je voda vázána na podloží.
• Jezera vznikají v místech, kde klesá povrch pevniny pod úroveň hladiny podzemní vody.
• V suchých oblastech (např. v Africe) dosahuje hladina podzemní vody hloubky desítek až stovek metrů.
• Fosilní voda je „uvězněná“ mezi dvěma nepropustnými vrstvami, nikdy nevyvěrá a nemá zdrojnici. Nachází se např. v Libyi, Saudské Arábii a Jordánsku.
• Velká umělá řeka v Libyi byl projekt kontroverzního diktátora Kaddáfího na dopravu fosilní vody pomocí sítě potrubí.
• Projekt v Saudské Arábii se snažil využít fosilní vodu k závlaze obilovin, ale zdroje se postupně vyčerpaly.

Artéska Voda

• Artéská voda je uložena mezi nepropustnými vrstvami, podobně jako fosilní voda.
• Oblasti artéské vody jsou pravidelně zásobovány vodou ze zdroje, který je stranou a vyvýšen.
• Vývěrem artéské vody na pouštích vznikají oázy.
• Zdrojnice leží na východě Austrálie ve Velkém předělovém pohoří.
• Zdroj je pod tlakme a vývěry horké a silně mineralizované.
• Proto je hned nutné vodu upravit.

Povrchová Voda - Jezera

• Jezera jsou přírodní vodní plochy napájená povrchovou nebo podzemní vodou.
• Dělí sé podle slanosti, vzniku..
• Dělí se podle vzniku na: Tektonická, Ledovcová, Krasová, Antropogenní, Impaktní, Kalderové, , Říční (fluviální), Limanová, Organogenní
• Tektonická jezera vznikají tektonickou aktivitou zemské kůry - příkladem je Kaspické moře, nebo africká jezera (Tanganika, Viktoriino, Albertovo).
• Ledovcová jezera - vyskytují se v Evropě v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Italii, na Slovensku, v Polsku. V Česku na Šumavě a Krkonoších. Slovenský název je plesa. Dělí se na karová a morénová
• Krasová jezera vznikají v oblastech krasu, ve vápenatém podloží - příkladem je Slovinsko, Chorvatsko
• Antropogenní jezera vznikají po těžbě nerostů – rekultivace je zatopením těžebního prostoru
• Impaktní jezera vznikají po zásahu meteoritu.
• Kalderová jezera vznikají v rozrušeném kráteru vyhaslé sopky.
• Říční (fluviální) jezera vznikají při meandrování řeky,.
• Limanová jezera vznikají na pobřeží, oddělením od moře.
• Organogenní jezera = rašeliniště se vyskytují ČR: Rejvíz a Estonsko, Finsko, Skotsko, Irsko
• Rybníky - umělé mělké nádrže se sypanou hrází.
• ČR je rybnikářská velmoc s dlouhou historií.
• Zlatá doba rybnikářství byla v ČR v 16. století.
• Hlavně oblast Třeboňska
• Největší Rožmberk
• bažiny jsou oblasti s nadbytkem vody (více naprší, než se odpaří) a nepropustným podložím.
• Flóra: masožravé rostliny, rašeliník

Rašeliniska

• rašeliniska - nacházejí se v mokřadech
• trvale zamrzlá půda - vyskytují se Sibiř, Kanada, Grónsko ( tajga, tundra)
• Profil půdy je zamrzlý do desítek až stovek metrů
• Mimo těl živočichů je v permafrostu zamrznuté velké množství CO2, metánu a jiných skleníkových plynů

Řeky

• Řeky jsou jsou vodní tok, který výrazně modeluje krajinu
• Zajišťuje odtok vody a tím „ukončuje“ hydrologický cyklus

Tok řeky má 3 hlavní části:

• Horní tok (řeka teče prudce v údolí)

• Střední tok (mírnější proud)

• Dolní tok (pomalu plyne)

• Horní tok pramení a má tvar písmene V

• Dolní tok teče pomalu, vytváří meandry

Přehradní nádrže:

• jsou umělé vodohospodářské dílo na zachytávání vody v krajině
• v ČR jich aktuálně 165 a největší je Orlík
• plní funkci(protipovodňová ochrana; regulace toku; zásobení pitnou vodou; závlaha; elektroenergetika; doprava; rybolov; rekreace)